Chov hospodářských zvířat v Moravskoslezském kraji v roce 2024

V Moravskoslezském kraji k 31. 12. 2024 bylo chováno přes 926 tisíc kusů drůbeže, 26 tisíc prasat a necelých 86 tisíc kusů skotu. Ve všech případech se ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku jednalo o vyšší počty. Produkce jatečné drůbeže meziročně o desetinu poklesla, jatečných prasat se vyprodukovalo naopak o desetinu více a vzrostla i výroba jatečného skotu. Průměrná snůška konzumních vajec na nosnici činila 270 kusů a byla tak vyšší než v roce 2024. Průměrná roční dojivost meziročně vzrostla a byla jednoznačně nejvyšší v Česku.

Podle stavu k 31. 12. 2024 bylo v Moravskoslezském kraji chováno přes 926 tisíc kusů drůbeže. Meziročně se zvýšily stavy drůbeže o 137,3 tisíce kusů (o 17,4 %). Moravskoslezský kraj dosáhl 3,6% podílu na chovu drůbeže v celé republice a to jej řadilo na osmé místo mezi kraji. Nejméně drůbeže se chovalo v kraji Libereckém (41,6 tisíce), nejvíce v Praze a Středočeském kraji (tyto dva kraje jsou v zemědělství vykazovány v součtu) (7,4 milionu).

Počet nosnic v Moravskoslezském kraji dosáhl 85,4 tisíce kusů, i zde došlo k meziročnímu nárůstu o 4,0 tisíce kusů (o 4,9 %). Produkce konzumních vajec za celý rok 2024 dosáhla téměř 20 milionů kusů, což představovalo meziroční zvýšení o 3,9 %. V Moravskoslezském kraji bylo vloni vyprodukováno pouze 1,3 % všech konzumních vajec snesených v Česku. Nejvíce vajec snesly nosnice ve Středočeském kraji s Prahou (398 milionů), dále v Pardubickém (389 milionů) a Plzeňském kraji (303 milionů). Přestože se průměrná snáška vajec na nosnici v Moravskoslezském kraji meziročně zvýšila na 270 kusů, byla výrazně nižší než celorepublikový průměr (314 kusů).

Jediným ukazatelem týkajícím se drůbeže, který meziročně poklesl, byla výroba jatečné drůbeže. Celkově jí bylo v roce 2024 vyprodukováno 5 888 tun živé hmotnosti, což znamenalo meziroční pokles o 672 t ž. hm. (o 10,2 %). Největšími producenty jatečné drůbeže byli zemědělci v Jihomoravském kraji (58,6 tisíce t ž. hm.), dále v Praze a Středočeském kraji (55,7 tisíce t ž. hm.) a v Pardubickém kraji (51,7 tisíce t ž. hm.).

Celkový počet prasat v Moravskoslezském kraji ke konci roku 2024 se pohyboval nad hranicí 26 tisíc kusů. Proti stejnému období předchozího roku se jejich stavy mírně zvýšily, konkrétně o 116 kusů (o 0,4 %). Podíl prasat chovaných v kraji na celkovém počtu prasat v Česku dosáhl hodnoty 1,8 %. Menší stavy prasat než v Moravskoslezském kraji byly zjištěny pouze v krajích Karlovarském (15,6 tisíce) a Libereckém (16,6 tisíce). Jednoznačně nejvíce prasat se chovalo v Praze a Středočeském kraji (324,4 tisíce) a na Vysočině (308,2 tisíce).

Meziročně se také zvýšil počet kusů prasat na výkrm o 4,6 %, na konci roku 2024 činil jejich celkový počet v Moravskoslezském kraji 11,2 tisíce kusů. Naopak ubylo chovných prasat o 5,5 %, tj. o 143 kusů. V roce 2024 se v kraji narodilo 57,4 tisíce selat, což bylo o 1,3 tisíce (o 2,3 %) více než v roce 2023. Na 1 prasnici se v roce 2024 narodilo 31,4 selat (proti stejnému období předchozího roku o 0,4 kusu více), odchovalo 28,5 selat (o 0,7 kusu více), úhyn selat z počtu narozených činil 9,2 % (meziročně o 1,3 procentního bodu méně).

Výroba jatečných prasat v Moravskoslezském kraji v roce 2024 dosáhla 4 292 t ž. hm. Meziročně výrazně vzrostla o 379 t ž. hm. (o 9,7 %). Produkce jatečných prasat v kraji tvořila 1,7% podíl republikové výroby a byla po Libereckém kraji (2 875 t ž. hm ) druhá nejnižší. Nejvíce jatečných prasat bylo vyprodukováno v Praze a Středočeském kraji a na Vysočině (shodně 58,8 tisíce t ž. hm.).

Stavy skotu zaznamenaly rovněž meziroční nárůst. K 31. 12. 2024 se ve srovnání s předchozím rokem zvýšily jejich počty o 315 kusů (o 0,4 %) na 86,0 tisíce kusů skotu. Kraj se tak podílel 6,2 % na počtu skotu v celé republice. Jednalo se o osmý nejvyšší stav mezi kraji. Největší počty skotu vykázal Jihočeský kraj (223,8 tisíce), těsně následovaný Vysočinou (222,3 tisíce). Na opačné straně žebříčku se nacházely kraje Karlovarský (38,8 tisíce) a Ústecký (42,6 tisíce).

Mezi roky 2023 a 2024 vzrostl také počet krav a to o 196 kusů (nárůst o 0,5 %) na hodnotu 39,1 tisíce kusů. Meziroční nárůst zaznamenala rovněž celá republika (o 2,0 %), pokles vykázaly pouze dva kraje (Plzeňský a Liberecký).

Počet narozených telat v kraji meziročně poklesl, narodilo se jich 37,8 tisíce, což bylo o 1 271 kusů (o 3,3 %) méně než v roce 2023. Pokles zaznamenal rovněž Olomoucký kraj. V ostatních krajích počet narozených telat vzrostl (celorepublikově o 1,3 %, tj. o 7,3 tisíce kusů). Na 100 krav se narodilo v průměru 94,5 telat a odchovalo se 89,5 telat, obě hodnoty byly nižší než republikový průměr. Úhyn telat do 3 měsíců věku činil 5,4 % z počtu narozených (meziroční nárůst o 0,2 procentního bodu).

Za rok 2024 dosáhla výroba mléka v Moravskoslezském kraji 197,1 milionu litrů a ve srovnání s předchozím rokem se zvýšila o 0,5 %. Průměrná roční dojivost na jednu krávu činila 10 968 litrů mléka, což znamenalo meziroční nárůst o 11,6 %. Vyšší průměrnou dojivost v roce 2024 nevykázal žádný kraj, celorepublikový průměr byl o 1 395 litrů mléka nižší. Průměrná denní dojivost meziročně vzrostla o 3,0 litru (o 11,3 %) na hodnotu 30,0 litru. Prodej mléka v kraji v roce 2024 činil 190,3 milionu litrů, tržnost mléka činila 96,6 %.

Výroba jatečného skotu v Moravskoslezském kraji v roce 2024 vzrostla. Produkce dosáhla 9 643 t ž. hm., což představovalo ve srovnání s předchozím rokem nárůst o 327 t ž. hm. (o 3,5 %). Mezi kraji se jednalo o devátou největší produkci. Nejvíce jatečného skotu bylo vyrobeno na Vysočině (28,7 tisíce t ž. hm.) a v Jihočeském kraji (27,9 tisíce t ž. hm.).

Poznámky:

Mezi drůbež spadají domácí ptáci druhu kur domácí (Gallus gallus), rodu krocan (Meleagris spp.), rodu kachna (Anas spp.), druhu pižmovka velká (Cairina moschata) a poddruhu husa velká domácí (Anser anser domesticus), domácí drůbež rodu křepelka (Coturnix spp.), rodu bažant (Phasianus spp.), poddruhu perlička kropenatá domácí (Numida meleagris domestica) a podčeledi holubovití praví (Columbinae spp.) chovaná jako hospodářská zvířata, nezahrnuje tuto drůbež chovanou v zajetí pro lovecké účely a dále ptáci druhu pštros dvouprstý (Struthio camelus) chovaní jako hospodářská zvířata.