Zaměstnanost cizinců v Jihomoravském kraji v roce 2024

Dle Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva průmyslu a obchodu bylo na konci roku 2024 v Jihomoravském kraji zaměstnáno 109,3 tis. cizinců, desetinu z nich tvořili cizinci s živnostenským oprávněním. Meziročně se počet zaměstnaných cizinců v kraji zvýšil o 4,2 tis.

V Jihomoravském kraji bylo k 31. 12. 2024 zaměstnáno 109,3 tis. cizinců, z toho 98,0 tis. osob bylo evidováno na úřadech práce (89,7 % z celkového počtu zaměstnaných cizinců) a 11,3 tis. osob podnikalo s živnostenským oprávněním (10,3 % z celku). Počet zaměstnaných cizinců evidovaných na úřadech práce vzrostl ke konci roku 2024 ve srovnání s rokem 2023 o 2,7 tis. (o 2,8 %), výrazněji vzrostl počet živnostníků (o 1,5 tis. více, tj. o 15,3 %). V porovnání s rokem 2015 byl počet zaměstnaných cizinců v kraji téměř dva a půl násobný.

Tab. 1 Zaměstnaní cizinci v ČR (k 31. 12.)
Zdroj: MPSV, MPO

V mezikrajském srovnání se Jihomoravský kraj řadí počtem zaměstnaných cizinců na přední příčky. Ke konci roku 2024 byl jejich počet mezi ostatními kraji třetí nejvyšší jak u cizinců, které evidovaly úřady práce, tak i u cizinců s živnostenským oprávněním. V čele žebříčků stojí Hl. m. Praha, kde bylo zaměstnáno 326,2 tis. cizinců (269,7 tis. osob v evidenci úřadů práce a 56,5 tis. držitelů živnostenského oprávnění), druhé místo zaujímal Středočeský kraj, ve kterém pracovalo 157,8 tis. osob (141,6 tis. osob v evidenci úřadů práce a 16,2 tis. držitelů živnostenského oprávnění).

Graf 1 Zaměstnaní cizinci v Jihomoravském kraji (k 31. 12.)
Zdroj: MPO, MPSV

Z hlediska pohlaví převažují mezi zaměstnanými cizinci muži. Na konci roku 2024 bylo na úřadech práce v kraji evidováno 55,6 tis. mužů (56,8 %) a 42,4 tis. žen cizí státní příslušnosti (43,2 %). U držitelů živnostenských oprávnění měly ženy také nižší zastoupení, v kraji bylo evidováno 3,1 tis. žen s živnostenským oprávněním a tvořily 28,0 % z celkového počtu cizinců s živnostenským oprávněním. V meziročním srovnání se počet cizinek s živnostenským oprávněním zvýšil, a to o 12,3 procentního bodu. V okresech se podíl žen z celkového počtu cizinců držících živnostenské oprávnění pohyboval od 26,7 % v okrese Blansko po 34,8 % v okrese Břeclav.

Mezi okresy Jihomoravského kraje byl nejvyšší počet cizinců s živnostenským oprávněním v Brně‑městě (7,2 tis. živnostníků). Brno‑město se tak na podnikání cizinců v kraji podílelo 64,1 %. Nejméně podnikajících cizinců bylo zaznamenáno v okrese Blansko (0,5 tis. osob, tj. 4,4 % krajského celku).

Tab. 2 Cizinci s živnostenským oprávněním v Jihomoravském kraji (k 31. 12.)
Zdroj: MPO

Z hlediska klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) pracovalo v Jihomoravském kraji nejvíce cizinců ve zpracovatelském průmyslu (20 875 osob), kde převažovali z pohledu pohlaví muži (59 %). Dále následovaly administrativní a podpůrné činnosti (18 220 osob), kde naopak převládaly ženy (51,8 %). Významný rozdíl mezi pohlavím byl zaznamenán ve stavebnictví (celkem 8 489 zaměstnaných cizinců, z toho jen 11,7 % žen), a ve zdravotnictví a sociální péči (celkem 3 237 zaměstnaných, z toho 74,2 % žen).

Graf 2 Zaměstnaní cizinci v Jihomoravském kraji podle CZ-NACE a pohlaví (k 31. 12. 2024)
Zdroj: ČSÚ

Cizinci v postavení zaměstnanců byli na úřadech práce v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2024 dle typu registrace nejčastěji držiteli informační karty, tzn. občany EU/EHP+Švýcarska a cizinci bez nutnosti mít pracovní oprávnění (86,6 tis. osob, tj. 88,4 % celku). Tyto osoby mají v pracovněprávních vztazích stejné právní postavení jako občané České republiky, mají tedy volný přístup na trh práce. Zaměstnanecké karty, povolující současně zaměstnání i pobyt, vlastnilo 10,7 tis. cizinců (10,9 %). Povolení k zaměstnání mělo 541 osob (0,6 %), modrou kartou určenou k výkonu vysoce kvalifikovaného zaměstnání disponovalo 160 osob (0,2 %) a pouze 16 osob se opravňovalo kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty.

V meziročním srovnání podílu cizinců v Jihomoravském kraji v evidenci úřadů práce dle typu registrace byl zaznamenán relativní nárůst u počtu cizinců mající volný vstup na trh práce ČR (o 1,0 procentního bodu) a u cizinců s povolením k zaměstnání (o 0,2 procentního bodu). U podílu cizinců se zaměstnaneckými kartami byl zaznamenán meziroční pokles (o 1,2 procentního bodu). Podíl držitelů modrých karet zůstal bez významnější změny.

Tab. 3 Cizinci evidovaní na úřadech práce podle typu registrace (k 31. 12.)
Zdroj: MPSV

Kontakt:

Ing. Marcela Vetešková
Krajská správa ČSÚ v Brně
T: 542 528 200
E: marcela.veteskova@csu.gov.cz