V roce 2024 se počet obyvatel v Jihočeském kraji snížil

V Jihočeském kraji žilo k 31. 12. 2024 podle předběžných výsledků 653 227 obyvatel, přičemž mírně převažovaly ženy (50,7 %). Proti stavu na začátku roku se počet obyvatel snížil o 1 278 osob. Tuto skutečnost ovlivnil výrazný přirozený úbytek (–1 856). Kladná hodnota migrace (+578) mírně snižovala zápornou hodnotu přirozené měny.

Tab. 1 Počet obyvatel v Jihočeském kraji a jeho okresech k 31. prosinci 2024

V kraji se živě narodilo 5 082 dětí, z toho 2 679 chlapců. Počet narozených dětí byl opět nižší než v minulém roce (–267). S relativní hodnotou porodnosti 7,8 ‰, která byla mírně vyšší než celorepublikový průměr (+7,7 ‰), se Jihočeský kraj zařadil na šesté místo mezi kraji. Výrazný pokles porodnosti byl zaznamenán ve všech krajích Česka. Nejvyšší porodnost byla zjištěna v hlavním městě Praze (+8,7 ‰), nejnižší v Karlovarském kraji (+6,2 ‰).

Graf 1 Pohyb obyvatelstva v Jihočeském kraji v letech 2022 až 2024

V rámci kraje byla nejvyšší porodnost v okrese České Budějovice (+8,5 ‰), nejnižší pak v okresech Jindřichův Hradec a Písek (+7,3 ‰). V územním detailu byla porodnost nejvyšší v SO ORP Vodňany (+8,7 ‰), nejnižší ve správním obvodě Milevsko (+6,6 ‰).

Jako prvorozené se narodilo 44,7 % dětí, druhorozených bylo 40,1 % a zbylých 15,2 % připa­dalo na děti, které se narodily jako třetí a další v pořadí. Podíl dětí narozených mimo manželství se v porovnání s minulým rokem snížil. Celkem se nesezdaným párům narodilo 48,1 % dětí. Nejvyšší podíl dětí, které se narodily mimo uzavřené manželství, byl zaznamenán v okrese Český Krumlov (54,9 %) a nejnižší v okrese České Budějovice (44,3 %).

Tab. 2 Pohyb obyvatelstva v Jihočeském kraji v roce 2024

V roce 2024 zemřelo 6 938 osob (z toho 3 614 mužů), což bylo téměř stejně jako před rokem. Převážná většina zemřelých osob byla ve věku 70 až 89 let. Celková úmrtnost v kraji (+10,6 ‰) byla vyšší než republikový průměr (+10,3 ‰) a byla devátá nejvyšší v mezikrajském srovnání. Nejvyšší úmrtnost byla zaznamenána v Ústeckém kraji (+11,7 ‰), naopak nejnižší v hlavním městě Praze (+8,5 ‰). V relativním vyjádření nejméně lidé umírali v okrese Český Krumlov (+9,8 ‰), nejvyšší úmrtnost pak byla zjištěna v okrese Jindřichův Hradec (+11,6 ‰). V rámci SO ORP kraje byla nejnižší úmrtnost v SO ORP Kaplice (+9,1 ‰), nejvyšší v SO ORP Blatná (+13,5 ‰).

Kojenecká úmrtnost v kraji (+2,6 ‰) byla vyšší než celorepublikový průměr (+2,3 ‰).

V průběhu roku 2024 se do Jihočeského kraje přistěhovalo 9 853 obyvatel a 9 275 osob se z kraje odstěhovalo. Díky převaze přistěhovalých činil přírůstek stěhováním 578 osob, ale byl již výrazně nižší než v předchozím roce. Nejvíce se lidé stěhovali do hlavního města a do Středočeského kraje, záporné hodnoty migrace byly zaznamenány v Moravskoslezském a Karlovarském kraji.

Kladné hodnoty migrace byly zaznamenány v okresech České Budějovice, Písek, Strakonice a Tábor, v ostatních okresech kraje byla migrace v záporných hodnotách. Nejvyšší migrační relativní přírůstek (přepočet na 1 000 obyvatel) byl zaznamenán v okrese Tábor (+3,5 ‰), naopak nejvyšší migrační úbytek byl zaznamenán v okrese Prachatice (−4,8 ‰). V územním detailu byl nejvyšší migrační přírůstek zaznamenán v SO ORP Písek (+6,5 ‰), naopak nejvíce se lidé stěhovali z Dačicka (−6,5 ‰). Mezi obcemi uvnitř kraje se přestěhovalo 12 638 osob (vnitřní stěhování).

Z ciziny se do kraje přistěhovalo 4 459 osob a to bylo méně než minulém roce. Do ciziny se odstěhovalo 3 954 osob, což bylo více než v roce 2023. Výraznější migrace byla zaznamenána z Ukrajiny, kdy se do Jihočeského kraje přistěhovalo celkem 2 962 osob a 3 214 se z kraje odstěhovalo. Tato skutečnost mohla nastat v souvislosti s ukončením platnosti dočasného pobytu válečných uprchlíků a tito si nepožádali o jeho prodloužení. Stěhování z jiných zemí nebylo tak výrazné, největší kladné migrační saldo bylo zaznamenáno u osob z Mongolska (+185), Filipín (+113) a Slovenska (+89).

Ve sledovaném období bylo uzavřeno 2 684 sňatků, což je o 306 méně než před rokem. Z celkového počtu sňatků se v 65,3 % jednalo o první sňatek obou snoubenců. Celkem 74,2 % ženichů a 74,1 % nevěst uzavřelo svůj  první sňatek.

V Jihočeském kraji byla sňatečnost (4,1 ‰) stejná jako republikový průměr. V mezikrajském srovnání se Jihočeský kraj umístil na sedmé pozici. Nejvyšší relativní hodnota sňatečnosti (přepočet na 1 000 obyvatel) byla zaznamenána v hl. městě Praze (4,5 ‰), naopak nejnižší v Olomouckém kraji (3,8 ‰). Uvnitř kraje pak byla zazname­nána nejvyšší relativní sňatečnost v okrese České Budějovice (4,3 ‰) a nejnižší v okrese Prachatice (3,8 ‰). Podrobněji byla sňatečnost největší na území SO ORP Kaplice (4,9 ‰), naopak nejmenší na Vodňansku (2,9 ‰).

V roce 2024 bylo rozvedeno 1 270 manželství, o 69 více než v minulém roce. Z celkového počtu rozvodů bylo 16,3 % manželství ukončeno na návrh ženy a 75,4 % na společný návrh. Pro 83,4 % mužů a 82,9 % žen se jednalo o první rozvodem ukončené manželství.

Z celkového počtu rozvodů v Jihočeském kraji bylo rozvedeno 727 manželství s nezletilými dětmi. Z těchto rozvedených manželství se jednalo v 43,7 % o ukončené manželství s jedním nezletilým dítětem a v 48,6 % se dvěma nezletilými dětmi. Bylo rozvedeno také 56 manželství se 3 a více nezletilými dětmi.

Rozvodovost (1,9 ‰) byla přibližně stejná jako celorepublikový průměr. V relativním vyjádření se lidé nejvíce rozváděli v Karlovarském kraji (2,2 ‰), naopak nejméně často v hlavním městě Praze (1,7 ‰). Relativně nejvyšší rozvodovost (přepočet na 1 000 obyvatel) v rámci kraje byla v okrese Tábor (2,1 ‰), naopak nejnižší v okrese Strakonice (1,8 ‰). V územním detailu se nejméně lidé rozváděli na území SO ORP Třeboň (1,5 ‰), nejvíce na Vodňansku (2,3 ‰).

Výrazně nižší počet narozených dětí než zemřelých osob snížil během roku 2024 počet obyvatel kraje o 1 856 osob. Přirozený úbytek v přepočtu na tisíc obyvatel měl v kraji hodnotu −2,8 ‰ a byl vyšší než průměr ČR (−2,6 ‰). Mírný přirozený přírůstek obyvatelstva v rámci Česka byl zaznamenán pouze v hl. městě Praze (+0,2 ‰), v ostatních krajích byla zjištěna záporná přirozená měna, nejvíce v Karlovarském kraji (−5,4 ‰).

Přirozený úbytek byl zaznamenán ve všech okresech kraje. Nejnižší relativní hodnota přiroze­ného úbytku byla zjištěna v okresech České Budějovice (−1,8 ‰), naopak nejvyšší v okrese Jindřichův Hradec (−4,3 ‰). Mezi správními obvody kraje byl přirozený úbytek nejnižší na území SO ORP České Budějovice (−1,6 ‰), nejvyšší na Blatensku (−5,8 ‰).

Graf 2 Pohyb obyvatelstva v okresech Jihočeského kraje v roce 2024

Celkové přírůstky obyvatelstva byly zaznamenány pouze v hlavním městě Praze, Středo­českém, Jihomoravském a Plzeňském kraji, v ostatních krajích obyvatel ubylo. V relativním vyjádření nejvíce v Karlovarském a Moravskoslezském kraji.

V Jihočeském kraji byly kladné celkové přírůstky počtu obyvatel (přepočet na 1 000 obyvatel) jen v okresech České Budějovice (+1,2 ‰), Tábor (+0,9 ‰) a Písek (+0,8 ‰), záporné hodnoty celkového přírůstku byly zjištěny v ostatních okresech kraje, nejvíce v okrese Prachatice (−8,1 ‰). V porovnání správních obvodů ORP Jihočeského kraje byl celkový relativní přírůstek obyvatel zaznamenán jen v pěti z nich, nejvyšší byl zjištěn v SO ORP Písek (3,7 ‰), naopak relativně nejvíce obyvatel ubylo z Dačicka (−10,1 ‰).