Královéhradecký kraj si z pohledu makroekonomických ukazatelů polepšil
V závěru 1. pololetí 2017 publikoval Český statistický úřad předběžnou sestavu ročních národních účtů, na kterou navazují regionální účty, údaje za rok 2016 úřad zveřejnil 15. prosince 2017. Zároveň byly zpřesněny data za roky 2011 až 2015, která navazují na předchozí revize národních účtů.
Regionální hrubý domácí produkt
Regionální hrubý domácí produkt se používá jako základní ukazatel pro hodnocení výkonnosti ekonomiky v daném regionu. Představuje souhrn hodnot přidaných zpracování ve všech odvětvích v činnostech považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy).
Pokračoval pozitivní vývoj hrubého domácího produktu (HDP), který se nastartoval v roce 2014 v Královéhradeckém kraji dynamickým zvýšením růstu. Tempo růstu HDP ve stálých cenách zrychlilo oproti roku 2015 o 1,1 procentního bodu na 5,2 %, proti průměru ČR (102,6 %) bylo o 2,6 procentního bodu vyšší.
Mezi čtrnácti kraji to bylo v roce 2016 třetí nejrychlejší tempo růstu, ještě rychleji rostl HDP meziročně (ve stálých cenách) v kraji Středočeském a Moravskoslezském (shodně o 5,9 %).
Hrubý domácí produkt dosáhl v roce 2016 hodnoty 221,1 mld. Kč v běžných cenách, v přepočtu na jednoho obyvatele kraje to představuje 401,1 tis. Kč (b.c.). Krajská hodnota HDP na jednoho obyvatele se dlouhodobě pohybuje pod průměrem ČR, v roce 2016 se dostala na 88,8 % republikového průměru, což je nejvíce od roku 2002. Nutno podotknout, že republikový průměr HDP na jednoho obyvatele, ale i ostatní makroekonomické ukazatele, jsou výrazně ovlivněny vysokou ekonomickou úrovní Hl. města Prahy (v roce 2016 např. činil HDP/1 obyvatele 937,5 tis. Kč v b.c.). Ostatní kraje tak zaostávají za republikovým průměrem. Nejvíc se republikovému průměru přiblížil Jihomoravský kraj (96,6 %), naopak jako ekonomicky nejslabší se jeví Karlovarský kraj, který dosáhl 66,6 % průměru ČR.
Dlouhodobě podíl HDP Královéhradeckého kraje na republikovém úhrnu klesal, od roku 2005 se ustálil mezi hodnotami 4,5–4,6 % z celostátního HDP, aktuální hodnota za rok 2016 je 4,6 %. V porovnání s ostatními regiony je to šestý nejnižší podíl mezi kraji. Nejvyšší podíl na tvorbě republikového HDP má Hl. město Praha (čtvrtinový), podíl Středočeského a Jihomoravského kraje je 11,6 %, resp 10,8 %. Příspěvek nejmenšího z krajů Karlovarského na tvorbě republikového HDP představuje 1,9 %, to je nejméně ze všech krajů.
Dlouhodobě hodnota HDP na zaměstnaného v kraji rostla, ale její vztah k průměru ČR značně kolísal. V roce 2016 dosáhla krajská hodnota 94,8 % republikového průměru, to byla druhá nejvyšší hodnota od roku 1995. V roce 2014 se krajská hodnota přiblížila k průměru ČR nejvíc v celé dlouhodobé časové řadě, dosáhla 96 % republikového průměru. V období 2008–2016 to byla mezi čtrnácti kraji 4.–6. příčka.
Hrubá přidaná hodnota
Regionální hrubá přidaná hodnota (HPH[1]) podle předběžných výsledků dosáhla v roce 2016 v kraji hodnoty 198,8 mld. Kč v běžných cenách, její meziroční nárůst v kraji (o 6 %) byl vysoko nad průměrem ČR (o 3,8 %) a mezi kraji byl třetí nejrychlejší po Středočeském a Moravskoslezském kraji.
Obdobně jako u HDP se kraj podíl na vytvořené HPH České republiky v roce 2016 celkem 4,6 %, to je mezi kraji šestá nejnižší hodnota. Dlouhodobě se podíl kraje snižuje, od roku 2005 stagnuje.
Krajská struktura HPH podle odvětví se v roce 2016 lišila od struktury v průměru za celou Českou republiku výrazně vyšším podílem odvětví průmyslu (o více než 10 procentních bodů). Ještě v dalších odvětvích (zemědělství, lesnictví a rybářství a ve veřejné správě, vzdělávání, zdravotní a sociální péči) bylo zastoupení na HPH v kraji vyšší než činil průměr za ČR. U ostatních odvětví byl podíl v kraji podprůměrný.
V porovnání let 2011 a 2016 možno sledovat změny v odvětvové struktuře HPH. V kraji je zřejmý nárůst podílu průmyslu na HPH (o 5 procentních bodů) v průměru za ČR byl tento nárůst jen 1,3 procentního bodu. V kraji také mírně vzrostl podíl obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství na tvorbě HPH, u ostatních odvětví došlo naopak k jejich poklesu.
Tvorba hrubého fixního kapitálu
Ukazatel tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) se používá pro vyjádření investiční aktivity v regionálním členění. V kraji dosáhla THFK v roce 2015 hodnoty 50,1 mld. Kč v běžných cenách (za rok 2016 nejsou data v regionálním členění zatím k dispozici), v přepočtu na jednoho obyvatele kraje to představuje 90,9 tis. Kč, to byla prostřední hodnota mezi kraji.
Celostátně rostla THFK do roku 2008, potom došlo k výraznějšímu poklesu v roce 2009, po mírném růstu v letech 2010–2011 nastal v následujícím období 2012–2013 opět pokles. Meziroční růst v roce 2014 byl 5,5 % a v následujícím roce 2015 dokonce 12,2 %, což byl nejrychlejší tempo růstu od roku 1995. Data za rok 2016 na celostátní úrovni naznačují opět pokles investiční aktivity o 2,0 procentní body.
Vývoj THFK v Královéhradeckém kraji byl v dlouhodobém vývoji značně kolísavý. Nejvyšší hodnotu od roku 1995 zaznamenal kraj v roce 2015, 50,1 mld. Kč, to bylo 4,1 % republikového úhrnu. Druhou nejvyšší hodnotu nabyl kraj v roce 2008 (40,2 mld. Kč), poté došlo v letech 2009–2013 k poklesu, nárůst kraj zaznamenal až v roce 2014. Meziroční růst v tomto roce v kraji byl 27,8 %, což bylo nejvíc od roku 1995, když celostátní průměr byl 5,5 %. Také v roce 2015 byl meziroční růst v kraji (26,3 %) dvakrát rychlejší než republikový růst (12,2 %).
THKF na jednoho obyvatele v Královéhradeckém kraji patří mezi kraji dlouhodobě k nejnižším. V letech 2010–2013 byl mezi kraji vůbec nejnižší. Meziroční zvýšení v roce 2014 o 27,8 % a v roce 2015 o 26,3 % vedlo k tomu, že THFK na 1 obyvatele v kraji vzrostla v roce 2015 na 78,8 % republikového průměru, což je proti roku 2014 nárůst o 9,0 procentního bodu. Kraj se tak v roce 2015 zařadil svou investiční aktivitou mezi kraji na prostřední (sedmou) příčku.
Čistý disponibilní důchod domácností
Ukazatel, čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD) vyjadřuje materiální bohatství domácností v jednotlivých regionech, dosáhl v roce 2016 v kraji nejvyšší úrovně od roku 1995 v celkovém objemu 118,5 mld. Kč v běžných cenách. Také v přepočtu na jednoho obyvatele (215 tis. Kč) je to nejvyšší částka v celé časové řadě. V celém sledovaném období 1995–2016 se Královéhradecký kraj umisťoval na 4.–6. příčce mezi kraji, v roce 2016 to bylo aktuálně 5. pořadí. Podíl kraje na celorepublikové hodnotě ČDDD patřil v celém sledovaném období 1995–2016 k těm nižším mezi kraji a řadil Královéhradecký kraj na 9.–10. příčku. V roce 2016 se kraj podílel 5,1 % na celorepublikové hodnotě, a to bylo 10. pořadí mezi kraji.
Porovnání vývoje HDP a ČDDD na obyvatele
K regionálnímu HDP lze přistupovat jednak z pohledu tvorby, kde hlavní složkou je hrubá přidaná hodnota, tak z hlediska rozdělení (užití), kde podstatnou část tvoří příjmy domácností.
V grafu jsou v zájmu srovnatelnosti vývoje ČR a Královéhradeckého kraje přepočteny ukazatele na 1 obyvatele (i s vědomím toho, že se na tvorbě HDP podílejí i cizinci a není zohledněna krajská dojížďka za prací). Graf zahrnuje vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu, přestože s rozdělením HDP souvisí jen zprostředkovaně.
Z grafu je patrné, že kraj méně zaostává za republikovým průměrem u důchodů domácností než u dalších složek HDP. U všech tří ukazatelů zůstávají krajské hodnoty pod republikovým průměrem v celé časové řadě 1995–2016, resp. 2015.
Více informací najdete:
[1] HPH je hodnota nově vytvořená, kterou získávají institucionální jednotky použitím svých výrobních kapacit; vyjadřuje rozdíl mezi celkovou produkcí (oceněnou v základních cenách) a mezispotřebou jednotlivých odvětví v daném regionu (oceněnou v kupních cenách).