Demografický obraz zemí Koruny české za první světové války v publikaci ČSÚ

V roce 1918 končila doma i v zákopech světová válka  - za krutého nedostatku základních životních potřeb. Nastupovala však hrůzostrašná epidemie španělské chřipky, která si vyžádala více mrtvých než byl počet padlých na frontách - ten se odhaduje na 10 milionů, počet obětí chřipkové pandemie na 20-40 milionů. Válka a její důsledky zasahují do vývoje obyvatelstva vskutku drastickým způsobem. Od roku 1785 až do 90. let 20. století byla 1. světová válka jediným víceletým obdobím, v němž v českých zemích docházelo k přirozenému úbytku obyvatelstva. Civilní statistika však není schopna – a většinou ani oprávněna - válečné ztráty  registrovat. Nicméně demografové dokáží například odhadnout ztráty na nenarozených dětech v důsledku válečných událostí, ztráty na uzavřených manželstvích apod.  Podle výpočtů demografa Vladimíra Srba činil u nás počet padlých během války 1914 – 1918, neregistrovaných v civilních matrikách, zhruba 300 000 osob. Mnohem vyšší však byly reprodukční ztráty: v důsledku války klesala sňatečnost, porodnost a zvyšovala se úmrtnost. Celkem lze demografické ztráty za první světové války v českých zemích vyjádřit číslem 910 000 osob. Zejména poklesem plodnosti válka způsobila rozkolísání do té doby pravidelné věkové struktury obyvatelstva, v níž vznikl několikaletý hluboký zářez, patrný ještě na počátku 21. století.


Demografické ztráty 1914-1918

Ukazatel	Padlí ve válce	Reprodukční ztráty	V tom		Celkem
			Ztráty na živě  narozených	Vyšší úmrtnost civil. obyvatelstva
Absolutní počet	300 000	610 000	550 000	60 000	910 000
Podíl (%) obyvatelstva v roce 1914	2,9	5,9	5,3	0,6	8,8

Tabulka a informace o válečné statistice převzaty z: Srb, Vladimír: Tisíc let obyvatelstva českých zemí, Karolinum, Praha 2004, s. 205-206.
 
 
Podrobný demografický obraz českých zemí za první světové války podává nová publikace Českého statistického úřadu Přirozená měna obyvatelstva v zemích Koruny české v letech 1. světové války 1914 až 1918.
Obsah nové publikace ČSÚ tvoří rekonstruovaná data o přirozeném pohybu obyvatelstva českých zemí v letech 1914-1918. Přestože tyto údaje byly zpracovány již po 2. světové válce Státním úřadem statistickým (SÚS), zůstávaly stále uchovány pouze v rukopisných tabulkách a nebyly dosud nikde uveřejněny. Musíme však upozornit na skutečnost, že zatímco sumární absolutní počty vycházejí z předběžných údajů a jsou tudíž spolehlivé, na ostatní data je nutné pohlížet jako na rekonstrukci.

Prudké snížení porodnosti v období 1. světové války a zvýšení úmrtnosti znamenaly značný úbytek obyvatelstva českých zemí. V roce 1914 byl přirozený přírůstek ještě kladný, dosahoval hodnoty 75,3 tisíce osob. Od roku 1915 již docházelo k rychle se prohlubujícímu úbytku, jenž se v Čechách zvětšoval poněkud intenzivněji než na Moravě a ve Slezsku. Od května 1915 byl přírůstek obyvatel záporný téměř ve všech měsících sledovaného období, pouze v září 1915 bylo narozených zhruba o 700 více než zemřelých. Během roku 1918 se počet obyvatel přirozenou měnou snížil o 114 tisíc. Srovnatelný úbytek byl v historii statistického sledování pohybu obyvatelstva (od roku 1785) zaznamenán pouze jednou, a sice v roce 1806, kdy naše území postihla epidemie neštovic.


Tab. 1. Přehled přirozené měny obyvatelstva českých zemí v letech 1914-1918

Rok	Země	Sňatky	Narození			Zemřelí	Přirozený přírůstek
			živě	mrtvě	celkem
1914	Čechy	43 242	171 926	5 062	176 988	123 821	48 105
	Morava a Slezsko	15 310	85 339	2 111	87 450	58 160	27 179
	celkem	58 552	257 265	7 173	264 438	181 981	75 284
1915	Čechy	28 353	125 572	3 556	129 128	131 360	-5 788
	Morava a Slezsko	8 835	63 085	1 590	64 675	62 540	545
	celkem	37 188	188 657	5 146	193 803	193 900	-5 243
1916	Čechy	23 695	87 698	2 708	90 406	122 708	-35 010
	Morava a Slezsko	9 031	45 120	1 191	46 311	57 088	-11 968
	celkem	32 726	132 818	3 899	136 717	179 796	-46 978
1917	Čechy	26 301	77 428	2 410	79 838	126 970	-49 542
	Morava a Slezsko	11 053	42 510	1 059	43 569	55 584	-13 074
	celkem	37 354	119 938	3 469	123 407	182 554	-62 616
1918	Čechy	37 503	73 578	2 307	75 885	159 381	-85 803
	Morava a Slezsko	17 739	39 911	1 024	40 935	68 348	-28 437
	celkem	55 242	113 489	3 331	116 820	227 729	-114 240

Sňatky

V roce 1914 bylo v českých zemích uzavřeno celkem 58,5 tisíc sňatků (viz Tab.2.), hrubá míra sňatečnosti dosahovala 5,9 ‰. Do roku 1916 se sňatečnost poměrně rychle snižovala (na 3,3 ‰), poté došlo k opětovnému nárůstu (na 5,7 ‰ v roce 1918). Na Moravě a ve Slezsku bylo v roce 1918 uzavřeno dokonce o 15 % sňatků více než v roce 1914. I přes velmi dynamický vývoj zůstala patrná sezónní variabilita sňatečnosti. Lidé vstupovali do manželství především v únoru a v listopadu, minimální úhrny sňatků každoročně připadaly na březen a prosinec. Na výběr data konání svatby měly tedy stále výrazný vliv události církevního a hospodářského roku.
Nevěsty byly v naprosté většině případů svobodné, podíl vdov kolísal mezi 6-9 %. Na Moravě a ve Slezsku bylo procento vdov mezi nevěstami vždy mírně vyšší než v Čechách. Rozvedené ženy představovaly zcela zanedbatelnou část. Mezi ženichy bylo ovdovělých více, jejich podíl se pohyboval v rozmezí 12-17 % a stejně jako u nevěst byl na Moravě a ve Slezsku vyšší než v Čechách. Přes čtyři pětiny sňatků byly uzavírány mezi svobodnými lidmi. Vdovci vstupovali do dalšího manželství především se svobodnými ženami, a to zhruba dvakrát častěji než se vdovami. Vdovy se však častěji znovu provdávaly za ovdovělé muže než za svobodné.
Z údajů o struktuře sňatečnosti podle náboženského vyznání je patrné, že sňatky mezi sebou uzavírali nejčastěji lidé stejného náboženského vyznání.
Tab. 2. Sňatky v českých zemích v letech 1914 a 1918 podle rodinného stavu snoubenců (v %)

1914		Nevěsty
		celkem	svobodné	rozvedené	ovdovělé
Ženichové	celkem	100,00	93,86	0,03	6,12
	svobodní	87,73	85,20	0,01	2,52
	rozvedení	0,04	0,03	0,01	0,01
	ovdovělí	12,23	8,63	0,01	3,58

1918		Nevěsty
		celkem	svobodné	rozvedené	ovdovělé
Ženichové	celkem	100,00	92,06	0,01	7,93
	svobodní	84,95	81,73	0,01	3,21
	rozvedení	0,08	0,07	-	0,01
	ovdovělí	14,97	10,26	-	4,71

Narození

Celkový počet narozených dětí se v českých zemích v průběhu let 1914-1918 intenzivně snižoval. Poklesl v tomto období o více než polovinu a hrubá míra celkové porodnosti se snížila z 26,7 ‰ na 12,1 ‰. Vypuknutí 1. světové války v létě 1914 se projevilo ve velmi razantním úbytku počtu narozených během roku 1915. V lednu 1915 se živě narodilo celkem 21,5 tisíc dětí, v lednu roku 1916 už pouze 12,4 tisíc, což představuje pokles o 42 %. Snižování počtu narozených pokračovalo i v následujících dvou letech, i když podstatně mírnějším tempem. Uvedený vývoj probíhal s přibližně stejnou intenzitou v Čechách i na Moravě a ve Slezsku.


Tab. 3. Počet narozených dětí v českých zemích v letech 1914-1918

Narození	1914	1915	1916	1917	1918
celkem	264 438	193 803	136 717	123 407	116 820
v manželství	234 882	173 531	120 534	108 414	101 067
mimo manželství	29 556	20 272	16 183	14 993	15 753
mimo manželství (%)	11,2	10,5	11,8	12,1	13,5
narození živě	257 265	188 657	132 818	119 938	113 489
narození mrtvě	7 173	5 146	3 899	3 469	3 331
hmcp*	26,7	19,6	13,9	12,7	12,1
index mrtvorozenosti*	2,79	2,73	2,94	2,89	2,94

             * hrubá míra celkové porodnosti (celkový počet narozených na 1000 obyvatel středního stavu)
           ** počet mrtvě narozených na 100 dětí narozených živě      

Během sledovaného období mírně vzrostl relativní počet mrtvě narozených dětí. Na mrtvorozenost významný vliv i legitimita dětí, což se projevilo zejména v letech 1915-1917, kdy byl počet mrtvě narozených mezi nemanželskými dětmi přibližně dvojnásobný ve srovnání s dětmi narozenými v manželství. Podíl nemanželských dětí na celkovém počtu narozených se počínaje rokem 1916 zvyšoval. V roce 1914 se v českých zemích narodilo mimo manželství 11,2 % dětí, v roce 1918 již 13,5 %; na Moravě a ve Slezsku byl nárůst výraznější. Procento narozených mimo manželství úzce souviselo s věkem matky. Z dětí, které se v letech 1914-1918 narodily matkám mladším dvaceti let, bylo více než 60 % nemanželských. Tato hodnota se s rostoucím věkem matek snižovala, především do věku 25-29 let. V porovnání s rokem 1914 bylo v roce 1918 zastoupení narozených mimo manželství vyšší ve všech pětiletých věkových skupinách matek.


Tab. 4. Podíl narozených mimo manželství podle věku matky v českých zemích v období 1914-1918 (100 % = celkový počet dětí narozených matkám v dané věkové skupině)

Rok	Věk matky								Celkem
	-19	20 - 24	25 - 29	30 - 34	35 - 39	40 - 44	45 - 49	50+
1914	61,6	24,5	6,2	3,3	2,1	1,4	-	-	11,2
1915	62,6	23,9	5,8	3,4	2,0	2,3	-	28,9	10,5
1916	65,0	29,7	8,0	3,7	2,5	2,2	2,6	46,4	11,8
1917	67,3	31,2	9,3	4,0	3,0	4,2	3,6	0,0	12,1
1918	63,5	32,0	10,0	5,5	3,7	2,3	1,0	8,9	13,5

 
Zemřelí
           
V období 1. světové války se přechodně zastavil dlouhodobý proces snižování úmrtnosti, který u nás probíhal zhruba od poslední čtvrtiny 19. století. Hrubá míra úmrtnosti v letech 1914-1917 kolísala mezi 18,3 ‰  a 19,6 ‰, v roce 1918 však prudce vzrostla na 23,7 ‰ a počet zemřelých dosáhl o více než čtvrtinu vyšší úrovně než v roce 1914. Na podzim roku 1918 totiž postihla celou Evropu pandemie tzv. španělské chřipky, která způsobila smrt desítek milionů lidí (podle různých odhadů 20-40 milionů). České země byly chřipkou zasaženy v říjnu. Zatímco v předcházejících čtyřech letech připadalo na tento měsíc 13,2-14,6 tisíc zemřelých, v říjnu 1918 zemřelo 43,3 tisíc a v listopadu 28,1 tisíc lidí. Kromě tohoto roku docházelo k nejvyšším počtům úmrtí vždy na začátku jara, nejméně lidí umíralo zpravidla koncem léta.
  
 
Zhruba šestina až pětina živě narozených dětí se v letech 1914-1918 nedožila svých prvních narozenin  Z nemanželských dětí mladších jednoho roku však umírala více než čtvrtina, neboť tyto děti často žily ve výrazně horších životních podmínkách nebo byly odkládány do nalezinců. Především z důvodu vysoké kojenecké úmrtnosti tvořily děti ve věku 0-4 roky nejpočetnější skupinu zemřelých. V prvních dvou válečných letech přesahoval jejich podíl 30 % z celkového počtu zemřelých. Do roku 1918 se vlivem nízké porodnosti snížilo zastoupení dětí mladších 5 let mezi zemřelými na 14 %. Naopak se každoročně zvyšoval počet - a kromě roku 1918 - i podíl osob zemřelých ve věku nad 60 let. V ostatních věkových skupinách nedocházelo podle dostupných dat k výraznějším změnám až do roku 1918, kdy nastal razantní nárůst počtu zemřelých, zejména ve věku 15-40 let. Šlo o důsledek zmíněné chřipkové epidemie, jíž podléhali převážně lidé tohoto věku. Mezi obětmi epidemií a infekcí byli nejčastěji lidé ve věku 15-39 let, dominantní skupinou příčin smrti se však tyto nemoci stávaly již od věkové kategorie 1-4 roky. Zatímco však dospělí podléhali z infekčních chorob téměř výhradně tuberkulóze, mezi dětmi byly hojně rozšířené též spalničky a tzv. zajíkavý (černý) kašel.

V uvedené publikaci naleznete ještě mnoho dalších informací i podrobných tabulek. Publikace je přístupná též na internetové stránce ČSÚ, konkrétně na adrese:
/produkty/prirozena-mena-obyvatelstva-v-zemich-koruny-ceske-v-letech-1-svetove-valky-1914-az-1918-n-y1naizbqp2