Vývoj průměrných mezd zaměstnanců - 3. čtvrtletí
Datum vydání: 04. 12. 2009
Kód: q-3132-09
Výsledky nenaznačují, že by na trhu práce v České republice docházelo k oživení. Vývoji stále dominuje dramatický meziroční pokles evidenčního počtu zaměstnanců: celkově jich ve 3. čtvrtletí 2009 ubylo 279 tisíc, což je 6,9 %. Největší úbytek pracovních míst byl zaznamenán v průmyslových odvětvích, kde se propouštělo takřka plošně – ubylo tam 203 tisíce zaměstnanců, tedy 14,9 %. Ve 3. čtvrtletí také započal nebo se prohloubil pokles počtu zaměstnanců v odvětvích tržních služeb.
Celkový propad zaměstnanosti je částečně zbržděn nárůstem v nepodnikatelské sféře; růst zaznamenala zejména odvětví: „zdravotní a sociální péče“; „veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení“, v druhém případě jde zejména o přelití části propuštěných na veřejně prospěšné práce.
Také průměrná odpracovaná doba byla stále nižší než ve 3. čtvrtletí minulého roku - zhruba o 2 hodiny měsíčně, ovšem v jednotlivých odvětvích byl vývoj různorodý: zatímco ve velké části průmyslových odvětví se situace již stabilizovala, poklesy přetrvávají ve strojírenství a nově se objevuje výrazný propad průměrného počtu odpracovaných hodin v tržních službách.
V oblasti mezd byl zaznamenán paradoxní nárůst průměru na jednoho zaměstnance (4,8 %), který je však způsoben převážně posuny struktur zaměstnanosti vzhledem k situaci minulého roku, to znamená propouštěním zaměstnanců s nižšími výdělky a poklesem nemocnosti (ta ovlivňuje objem mezd v čitateli, ale neprojevuje se v evidenčním počtu zaměstnanců ve jmenovateli ukazatele průměrná mzda). Výrazné zvyšování mezd jednotlivým pracovníkům se vzhledem k nedobré situaci většiny podniků konalo pouze výjimečně. Na druhou stranu jen malý počet zaměstnavatelů přistoupil k plošnému snižování mezd, spíše byly omezovány mimořádné odměny a benefity.
Krize na trhu práce tak rozhodně nekončí, spíše se nyní dostává do druhé fáze, kdy se dopady přesunují na terciární sektor hospodářství.
* * *
Vývoj reálné mzdy je vedle růstu nominálních mezd ovlivněn ještě růstem cenové úrovně (inflace) vyjádřené indexem spotřebitelských cen. V roce 2008 dosáhla inflace vrcholu v 1. čtvrtletí (7,4 %), od té doby pokračuje v klesající tendenci. V 1. čtvrtletí 2009 poklesla na 2,1 %, ve 2. čtvrtletí na 1,4 % a ve 3. čtvrtletí dokonce na 0,1 %. Celková reálná mzda tak ve 3. čtvrtletí 2009 meziročně vzrostla o 4,7 %. Zatímco v předchozích třech letech rostla rychleji v podnikatelské sféře (v roce 2008 v nepodnikatelské došlo dokonce k propadu reálných mezd o 2 proc. body), v letošním roce tomu bylo naopak. Podnikatelská sféra zaznamenala ve 3. čtvrtletí meziroční nárůst reálné mzdy o 4,4 %, nepodnikatelská sféra o 5,5 %.
Graf č. 1

Graf č. 2

Minimální mzda se od ledna 2007 nezměnila a činí 8 000 Kč.
Nominální průměrná hrubá měsíční mzda na fyzické osoby na sledovaném souboru 1 dosáhla ve 3. čtvrtletí 2009 výše 23 941 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 934 Kč, tj. 4,1 %. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila meziročně o 877 Kč na 24 232 Kč, v nepodnikatelské sféře o 1 244 Kč na 22 967 Kč. V podnikatelské sféře se zvýšila o 3,8 %, v nepodnikatelské sféře o 5,7 %.
Rozdíly mezi průměrnými mzdami vypočtenými podle obou odlišných konceptů jsou způsobeny jednak zahrnutím podlimitních podnikatelských subjektů, jednak vlivem zohlednění velikosti úvazků, tzv. přepočtené počty (v nepodnikatelské sféře jen tento vliv).
Celorepublikový mzdový vývoj je ovlivňován především podnikatelskou sférou, neboť její zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů více než 80 %. Zatímco mzdový vývoj v podnikatelské sféře bývá plynulejší a je ovlivněn především hospodářskými výsledky firem, vývoj v nepodnikatelské sféře probíhá spíše skokově, v závislosti na možnostech státního rozpočtu.
* * *
Rozdíly mzdové úrovně a temp jejího růstu mezi jednotlivými odvětvími (sekce CZ-NACE) charakterizuje následující graf.
Graf č. 3

A | Zemědělství, lesnictví a rybářství | B | Těžba a dobývání |
C | Zpracovatelský průmysl | D | Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu |
E | Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi | F | Stavebnictví |
G | Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel | H | Doprava a skladování |
I | Ubytování, stravování a pohostinství | J | Informační a komunikační činnosti |
K | Peněžnictví a pojišťovnictví | L | Činnosti v oblasti nemovitostí |
M | Profesní, vědecké a technické činnosti | N | Administrativní a podpůrné činnosti |
O | Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení | P | Vzdělávání |
Q | Zdravotní a sociální péče | R | Kulturní, zábavní a rekreační činnosti |
S | Ostatní činnosti | ![]() | ![]() |
Graf č. 4

V úhrnu za 1. až 3. čtvrtletí t. r. dosáhla průměrná mzda v národním hospodářství na přepočtené počty 22 896 Kč, což je o 3,6 % (796 Kč) více než ve stejném období roku 2008. V podnikatelské sféře vzrostla o 3,3 % (730 Kč) na 22 784 Kč, v nepodnikatelské o 4,8 % (1 075 Kč) na 23 398 Kč. Reálně vzrostla průměrná mzda v národním hospodářství meziročně o 2,4 %, v podnikatelské sféře o 2,1 % a v nepodnikatelské o 3,6 %.
Nejvyšší nominální průměrné mzdy dosahovalo v prvních třech čtvrtletích roku 2009 odvětví „peněžnictví a pojišťovnictví“ (47 572 Kč) a „informační a komunikační činnosti“ (42 390 Kč), při shodném meziročním růstu o 3,4 %, a dále „výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu“ (36 976 Kč), při meziročním růstu o 8,9 %. Nejnižší nominální průměrná mzda byla v odvětví „ubytování, stravování a pohostinství“ (12 795 Kč), tam však bývá část pracovních příjmů získávána ve formě spropitného. Druhé nejnižší mzdy nalezneme v odvětví „administrativní a podpůrné činnosti“ (16 432 Kč); „zemědělství, lesnictví a rybářství“ (17 189 Kč) je na třetím místě. Odvětví s nejnižší průměrnou mzdou (ubytování, stravování a pohostinství) zaznamenalo meziroční pokles o 0,2 %, u dalších dvou „nízkovýdělkových“ odvětví se meziroční růst pohyboval v rozmezí 1,1 až 1,4 %, což je výrazně pod celorepublikovým průměrem (3,6 %).
K propadu reálných mezd došlo za první tři čtvrtiny roku u těch odvětví, kde nominální mzdy meziročně buď poklesly nebo rostly pomaleji než inflace. Patří sem odvětví: „těžba a dobývání“ (nominální pokles o 4,8 %, resp. reálný pokles o 5,9 %); „ubytování, stravování a pohostinství“ (-0,2 %, resp. -1,4 %); „ostatní činnosti“ (nominální růst o 0,1 %, resp. reálný pokles o 1,1 %); „administrativní a podpůrné činnosti“ a „velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel“ (shodně +1,1 %, resp.
-0,1 %). Na druhé straně – vedle očekávaného zvýšení platů ve „zdravotní a sociální péči“ a „vzdělávání“ (nominálně +7,2 % a +5,6 %, reálně +5,9 % a +4,3 % – v obou případech při mzdové hladině mírně pod úrovní celorepublikového průměru) – došlo také k nadstandardnímu růstu průměrné mzdy v již zmiňovaném odvětví „výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu“ (nominálně +8,9 %, reálně +7,6 % – naopak při vysoce nadprůměrné nominálně mzdě).
Podrobněji o vývoji reálných mezd vypovídá následující tabulka.
Meziroční přírůstky/úbytky reálné mzdy v členění podle odvětví (sekce CZ-NACE)


Průměrná nominální mzda ve firmách a organizacích, které zaměstnávají 250 nebo víc zaměstnanců, dosáhla v 1. až 3. čtvrtletí 2009 ( na přepočtené počty) 26 471 Kč, z toho v podnicích s 1000 a více zaměstnanci 27 624 Kč. V podnicích, které zaměstnávají 50 až 249 zaměstnanců činila průměrná mzda 23 071 Kč, u firem s počtem 20 až 49 zaměstnanců 21 402 Kč, v podnicích s 10 až 19 zaměstnanci 19 382 Kč a v nejmenších (do 9 zaměstnanců vč.) 15 758 Kč.
Meziroční pokles mzdových prostředků (mzdy bez OON) činil 16,8 mld. Kč, což je méně o 2,1 %, zároveň poklesl počet zaměstnanců (na přepočtené počty) o 5,5 %.
________________________________
1 Údaje zahrnují ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry.