Vývoj indexů cen v zahraničním obchodě - 2. čtvrtletí 2011
Datum vydání: 15. 08. 2011
Kód: a-7255-11
Mezičtvrtletní hodnocení:
Ceny vývozu se ve 2. čtvrtletí 2011 proti 1. čtvrtletí 2011 zvýšily o 0,8 % (v 1. čtvrtletí o 0,7 %), ceny dovozu se zvýšily o 0,5 % (v 1. čtvrtletí o 2,3 %).
Ve vývozních cenách, z významnějších skupin, rostly ceny polotovarů a chemikálií shodně o 2,7 % a ceny průmyslového spotřebního zboží o 0,8 %. Klesly ceny ostatních surovin o 1,4 % a ceny strojů a dopravních prostředků o 0,8 %.
U dovozních cen významněji rostly ceny minerálních paliv o 7,1 %, chemikálií o 1,4 % a ceny polotovarů o 0,4 %. Klesly ceny potravin, strojů a dopravních prostředků shodně o 2,0 % a ceny průmyslového spotřebního zboží o 0,7 %.
Směnné relace ve 2. čtvrtletí 2011 proti 1. čtvrtletí 2011 vzrostly na hodnotu 100,3 % (v 1. čtvrtletí hodnota 98,4 %). Z významnějších skupin dosáhly pozitivní hodnoty polotovary (102,3 %), průmyslové spotřební zboží (101,5 %) a stroje a dopravní prostředky (101,2 %). Významnější negativní hodnoty směnných relací zaznamenaly ostatní suroviny (93,7 %).
Vývoj cen zahraničního obchodu významně ovlivňoval rovněž kurz koruny k hlavním zahraničním měnám. Do mezičtvrtletního indexu kurzu byly zahrnuty dvě nejvýznamnější měny z hlediska českého zahraničního obchodu, tedy EUR a USD. Mezičtvrtletní indexy kurzů CZK k těmto měnám byly váženy váhou, která těmto zahraničním měnám přísluší v indexu vývozních cen, resp. dovozních cen.
Z výše uvedených grafů číslo 2 a 3 je patrné, že v případě vývozu i dovozu jsou ceny zahraničního obchodu vázány na kurzové vlivy. Tato vazba by byla ještě silnější u meziměsíčního porovnání, nicméně u mezičtvrtletního indexu je tato vazba také poměrně silná, jak ukazují grafy. Tento závěr je pochopitelný, protože kontrakty se zahraničními subjekty jsou zpravidla uzavírány na delší časové období a čím je období kontraktu delší, tím je vazba na kurzy silnější.
Meziroční hodnocení:
Vývozní ceny se ve 2. čtvrtletí 2011 snížily o 0,1 % (v 1. čtvrtletí růst o 0,8 %). Klesaly ceny strojů a dopravních prostředků o 5,0 % a ceny průmyslového spotřebního zboží o 1,3 %. Významněji rostly ceny minerálních paliv o 14,1 %, chemikálií o 6,0 % a ceny polotovarů o 4,7 %.
Dovozní ceny se ve 2. čtvrtletí 2011 zvýšily o 2,4 % (v 1. čtvrtletí o 4,7 %). Z významnějších skupin rostly ceny ostatních surovin o 31,9 %, minerálních paliv o 18,2 %, polotovarů o 4,8 % a ceny chemikálií o 4,2 %. Nejvíce klesaly ceny strojů a dopravních prostředků o 5,4 % a ceny průmyslového spotřebního zboží o 3,5 %.
Směnné relace se meziročně ve 2. čtvrtletí 2011 mírně zvýšily na hodnotu 97,6 % (o 1,3 p.b. více než v 1. čtvrtletí), nicméně šesté čtvrtletí setrvávaly v negativních hodnotách – viz graf číslo 4. Významnější negativní hodnoty byly zaznamenány u ostatních surovin (81,8 %), minerálních paliv (96,5 %) a polotovarů (99,9 %). Z významnějších skupin dosáhly pozitivních hodnot směnné relace u průmyslového spotřebního zboží (102,3 %), chemikálií (101,7 %) a strojů a dopravních prostředků (100,4 %).
Z výše uvedeného plyne, že na ceny zahraničního obchodu působí řada vlivů, mimo jiné i kurz koruny k zahraničním měnám. Tento vliv je významný a často rozhodující. Nejmarkantnější je v meziměsíčním vyjádření, velmi výrazný je také v mezičtvrtletním porovnání a podstatně ovlivňuje úroveň meziročních indexů cen zahraničního obchodu. Vývoj čtvrtletních meziročních změn kurzů je zachycen v grafu číslo 5.
Meziroční kurzově očištěné indexy cen zahraničního obchodu
ČSÚ počítá také meziroční indexy cen zahraničního obchodu očištěné o kurzové vlivy. Postupuje se tak, že ceny v cizích měnách vykázané za aktuální měsíc jsou přepočteny na české koruny kurzem stejného měsíce minulého roku. Spolu s cenami vykazovanými v CZK vstupují do výpočtu váženého průměru. Tento kurzově očištěný bazický cenový index je vztažen k neočištěnému bazickému cenovému indexu stejného měsíce minulého roku, tím je spočten meziroční očištěný cenový index. Rozdíly mezi očištěnými a neočištěnými cenovými indexy mohou být značné, dobře viditelné jsou z grafu číslo 6 a 7 například v únoru 2009.
Použitá metoda z řady praktických důvodů neumožňuje 100 % kurzové očištění, protože všechny realizace v cizích měnách nejsou v cizích měnách vykazovány; tento podíl činí do 30 %. Z uvedeného vyplývá, že při plném kurzovém očištění by se rozdíly mezi publikovanými cenovými indexy a kurzově očištěnými cenovými indexy dále zvětšovaly.
Z výše popsaných kurzově očištěných indexů lze vytvořit také kurzově očištěný rozklad přírůstků indexů cen. Tabulka 1 na straně 9 uvádí publikovaný a kurzově očištěný rozklad přírůstků indexů cen vývozu a dovozu, s rozšířením o nejvýznamnější dvoumístné skupiny SITC 7. Tento rozklad dobře ilustruje, kolika procentními body každá skupina "kurzově přispívala" do indexu.
Obecně platí, že kurzový vliv snižuje cenové indexy zahraničního obchodu, pokud koruna v úhrnu proti zahraničním měnám posiluje. Naopak kurzový vliv působí na zvyšování indexů cen, pokud koruna v úhrnu proti zahraničním měnám oslabuje. Z následujících grafů číslo 6 a 7 je patrné, jak významně kurzový vliv působil na výši indexů cen vývozu a dovozu.
Z grafu číslo 9 je patrné působení kurzového vlivu na meziroční směnné relace.
Graf číslo 10 ukazuje vývoj hodnoty směnných relací, pokud by ze sledování byla vyloučena skupina minerálních paliv.
V grafu číslo 10 můžeme pozorovat, že minerální paliva zvyšovala celkovou hodnotu meziročních směnných relací od ledna 2009 do listopadu 2009. Nejvíce patrné je to právě ve druhém a třetím čtvrtletí 2009. Ve 4. čtvrtletí 2009 se situace začala obracet a v prosinci 2009 minerální paliva už směnné relace snižovala. Souvisí to pochopitelně s vývojem cen na světových trzích, zejména ropy. Dovozní ceny, které mají proti cenám vývozním vyšší podíl surovin, reagují citlivěji na cenové turbulence. Při růstu cen surovin se proto směnné relace zpravidla snižují a naopak při poklesu cen surovin směnné relace rostou.
Závěrečná tabulka uvádí publikované neočištěné indexy cen zahraničního obchodu.
Zpracoval: Ing. Vladimír Klimeš, odbor statistiky cen
Ředitel odboru: RNDr. Jiří Mrázek, tel. 274 052 533