Příjmy a životní podmínky pražských domácností 2024

5. 5. 2025
 

Podle výsledků šetření Životní Podmínky byl v roce 2023 čistý roční peněžní příjem na člena domácnosti v Praze 350 tisíc Kč a přesahoval tak o 25,6 % průměr za Česko. Měsíční příjmy měli nejčastěji Pražané ve výši 20 až 30 tisíc Kč na osobu (31,5 % osob) nebo ve výši 30 až 50 tisíc Kč na osobu (26,4 %). Z nákladů na bydlení byla v roce 2024 největší položkou pražských domácností úhrada za nájemné, resp. za užívání bytu (33,6 % z celkových nákladů na bydlení) a dále platby za elektřinu (23,4 %). Každá devátá domácnost si nemohla dovolit jednou za rok týdenní dovolenou mimo domov a 13,9 % domácností by nebylo schopno zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 15 600 Kč.

V Praze bydlelo v loňském roce podle údajů výběrového šetření Životní podmínky (Statistics on Income and Living Conditions dále jen SILC 2024) v roce 2024 přibližně 626,4 tisíc domácností. Průměrně měla jedna pražská domácnost 2,07 členů. Praha tak měla nejmenší průměrný počet osob na domácnost ze všech krajů ČR. Naopak největší průměrný počet členů v rámci ČR měl Středočeský kraj, kde na jednu domácnost připadalo 2,49 osob (průměr v celé ČR byl 2,3 osob na domácnost).

V průměru připadalo na jednu pražskou domácnost 0,97 pracujících (1,07 v celé ČR), 0,5 vyživovaných dětí (0,55 v celé ČR) a 0,37 nepracujících důchodců (0,52 v celé ČR). Zmíněný počet nepracujících důchodců, připadající na jednu domácnost, byl mezi kraji vůbec nejnižší.

V Praze v roce 2023 domácnosti vykázaly v průměru 412,4 tisíc Kč hrubého peněžního příjmu na osobu za rok, v čistém vyjádření to pak byly peněžní příjmy domácností ve výši 350 tisíc Kč. Čistý roční peněžní příjem na jednoho člena domácnosti v Praze tak  přesahoval o 25,6 % průměr za Česko. Lepší pohled na čisté příjmy než je průměrná hodnota, nám podají údaje o distribuci příjmů mezi obyvateli Prahy.

Nejčastějším příjmovým pásmem u Pražanů jsou čisté měsíční příjmy v rozmezí 20 až 30 tisíc Kč na osobu (31,5 % osob) a dále výši 30 až 50 tisíc Kč (26,4 %). Osob s nejnižšími příjmy (do 15 tis. Kč) bylo 17 %. Nejvyšší příjmy (50 tisíc Kč a více) pobíralo v Praze 9,3 % osob.

V celém Česku byl podíl osob s nejnižšími příjmy (do 15 tisíc Kč) vyšší než v Praze a to o 4,6 procentních bodů. Ještě větší byl rozdíl mezi Prahou a ČR v příjmové skupině 30 000 až 50 000 Kč měsíčně kdy měla tato skupina v Praze o 10,5 p. b. větší zastoupení než v Česku.

Čisté měsíční příjmy na osobu (v Kč) v Praze a Česku v roce 2023

Ze šetření Životní podmínky získává ČSÚ i průběžné informace o složení domácností. V Praze byl v roce 2024 největší podíl jednočlenných domácností ze všech krajů ČR, a to 41,1 %. Na druhém místě byl v tomto ohledu Karlovarský kraj s 37 %, a naopak nejnižší podíl jednočlenných domácností byl zaznamenán ve Zlínském kraji, kde tvořil 25 %. Opět zde byl výrazný rozdíl mezi Prahou a Středočeským krajem, kde jednočlenné domácnosti představovali 26,9 % populace. Dvoučlenných domácností pak bylo v Praze 30,5 %, tříčlenných 12,7 % a čtyři a více členů mělo 15,7 % domácností.   

V 69,1 % domácností v Praze nežilo žádné dítě^[1]. O 2 % tak Praha převyšovala podíl bezdětných domácností v celé ČR. Domácností s dětmi bylo 30,9 %, z toho 14,9 % s jedním dítětem, 13,5 % s dvěma dětmi a 2,4 % s třemi a více dětmi. Ve Středočeském kraji tvořily domácností s dětmi 37,2 % domácností, mezi nimi nejvíce převažovaly ty se dvěma potomky.

Domácnosti podle počtu vyživovaných dětí v Praze a ČR (2024)

Šetření SILC 2024 prezentuje i data o nákladech na bydlení a jejich podílu na čistém příjmu domácností. V Praze ukrajují náklady na bydlení v průměru 18,9 % z čistých peněžních příjmů. Více než 18 % tvoří náklady na bydlení v čistých peněžních příjmech domácností ještě v  Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Naopak relativně nejméně zatěžují tyto výdaje rozpočet domácností na Vysočině, kde zaujímají jen 13,5 % z čistých peněžních měsíčních příjmů, což úzce souvisí s převažujícím typem vlastnického bydlení v kraji.

Nejvyšší část nákladů na bydlení přestavuje podle respondentů v Praze nájemné. To tvoři v hlavním městě průměrně 33,6 % z celkových nákladů na bydlení, zatímco v celé ČR 21,5 %, a pro srovnání v sousedním Středočeském kraji pouze 15,2 %. Další položkou, která ukrajuje v Praze z nákladů na bydlení větší podíl než v celé ČR, je úhrada za teplo a teplou vodu, která tvoří 14,6 % nákladů domácností v Praze (v rámci celé ČR 10,1 %). V ostatních krajích Česka tvoří největší část nákladů na bydlení úhrada za elektřinu, která tak převyšuje náklady za nájemné.

Dle odpovědí respondentů platí tržní nájemné v Praze 32,8 % domácností, regulované 1,1 %, a žádné nájemné neplatí 66,1 % pražských domácností. I v tomhle ukazateli je situace výrazněji odlišná oproti údajům za celé Česko, kdy tržní nájemné platí 20,4 % domácností. Ve Středočeském kraji pak tržní nájemné platí jen 12,5 % domácností. To je dáno významným podílem vlastnického bydlení v tomto kraji.

Struktura nákladů na bydlení v % v Praze a ČR (2024)

Z šetření SILC 2024 jsou k dispozici také údaje o vybavenosti domácností. Přístup na internet a osobní počítač nebo notebook má výrazná většina domácností v Praze (93,1 %) a zaujímá tak první příčku mezi kraji (v celém Česku to činí 86,7 %). Naopak má Praha ze všech krajů nejmenší podíl domácností vybavených osobním autem (64,9 %, v celé ČR 73,8 %). Moravskoslezský kraj měl druhý nejnižší podíl domácností vybavených automobilem (68,2 %), nejvíce domácností pak mělo auto k dispozici ve Středočeském kraji (82,7 %) a Pardubickém kraji (81,6 %). Vybavenost autem jistě ovlivňuje dostupnost veřejné hromadné dopravy, která je ve větších sídlech lepší, náklady na pořízení auta nebo odlehlost místa, kde člověk bydlí.

V rámci šetření SILC byli respondenti také tázáni na to, jak vychází se svými příjmy, a to na šestistupňové škále (s velkými obtížemi, s obtížemi, s malými obtížemi, docela snadno, snadno a velmi snadno). To, že se svými příjmy vychází snadno (tedy zvolili možnosti „docela snadno“, „snadno“ či „velmi snadno“), uvedlo v Praze 64,2 % respondentů oproti 35,8 %, kteří s příjmy vycházeli s různou mírou obtíží. Lepší poměr byl zaznamenán jen v Jihomoravském kraji a to 67,1 % ku 32,9 %. V Praze však byly častější odpovědi snadno a velmi snadno. Nejhůře svou finanční situaci viděli obyvatelé  Libereckého kraje, kde se svými příjmy snadno vycházelo jen 43,7 % respondentů, následováni krajem Pardubickým, kde takto odpovědělo 47 % respondentů.

Dalším typem otázek, na které domácnosti v šetření SILC 2024 odpovídaly, byly otázky na to, co si domácnost s finančních důvodů nemůže dovolit. Zajímavým indikátorem finanční situace domácností může být fakt, zda si domácnosti může dovolit  neočekávaný výdaj ve výši 15 600 Kč. Ten si dle odpovědí nemohlo v rámci celé ČR dovolit 20 % domácností, v Praze však jen 13,9 %. Ještě lépe na tom byly domácnosti v Kraji Vysočina, a ve Zlínském kraji, kde si takový jednorázový výdaj nemohlo dovolit 13,3 %, potažmo 12,2 % respondentů. Naopak nejhůře na tom byli kraj Liberecký a Karlovarský, kde si daný výdaj nemohlo dovolit 33,6 %, respektive 27,3 % domácností  

Týdenní dovolenou pro všechny členy domácnosti alespoň jednou za rok mimo domov si v Praze dle svého subjektivního uvážení (názoru) nemohlo dovolit pouze 11 % domácností, což je nejméně mezi kraji. V rámci celé ČR to bylo 19,5 % domácností, z hlediska tohoto ukazatele na tom pražské domácnosti tedy byly výrazně lépe. Nejnižší podíl domácností, které si nemohly dovolit týdenní dovolenou mimo domov, byl po Praze na Vysočině (15,5 %), naopak nejvyšší podíl byl v Libereckém (29,3 %) a Jihočeském kraji (25,2 %).

Podíl domácností vybavených vybranými předměty (2024, v %, kraje)

________________________________________________

Kontakt:

Mgr. et Mgr. Adam Vlč 
Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze
Tel.: 274 054 223
E-mail: adam.vlc@csu.gov.cz