Životní podmínky (EU-SILC) - Metodika

Výběrové šetření Životní podmínky (EU-SILC)

Výběrové šetření EU-SILC (European Union – Statistics on Income and Living Conditions) provádí Český statistický úřad od roku 2005 pod názvem Životní podmínky. Obdobné šetření probíhá ve všech 27 členských zemích Evropské unie a dále ve Velké Británii, Norsku, Švýcarsku, Makedonii, Srbsku, Turecku a na Islandu. Díky jednotné metodice šetření máme možnost porovnat mezi sebou ekonomické a sociální podmínky domácností v jednotlivých zemích, kde šetření probíhá.

Účelem šetření je získávat reprezentativní údaje o příjmovém rozdělení jednotlivých typů domácností, údaje o způsobu, kvalitě a finanční náročnosti bydlení, vybavenosti domácností předměty dlouhodobého užívání a o pracovních, hmotných a zdravotních podmínkách dospělých osob žijících v domácnostech.

Sesbíraná data slouží k výpočtu ukazatelů peněžní a materiální chudoby, intenzity ekonomické aktivity a úrovně sociálního vyloučení. Neméně důležitým cílem je získat data, která poskytnou potřebné informace jak pro směřování sociální politiky státu v oblastech jako je nezaměstnanost, sociální péče, daňový systém apod., tak i pro hodnocení dopadu přijatých opatření.
 

Výběr, jednotky zjišťování

Výběrovou jednotkou, u níž šetření probíhá, je byt. Výběr bytů se provádí dvoustupňovým náhodným výběrem. V prvním stupni jsou z tzv. Registru sčítacích obvodů náhodně vybrány sčítací obvody, což jsou nejmenší existující územní jednotky ČR. Z každého z takto vybraných sčítacích obvodů se pak na druhém stupni náhodně vybere 10 bytů jednoznačně identifikovaných adresou, příp. číslem, resp. pořadím bytu v domě. Do výběru jsou zahrnuty všechny kraje tak, aby bylo pokryto celé území ČR. Rozsah výběru za kraj se odvíjí od počtu obyvatel kraje.

Jednotkami zjišťování jsou hospodařící domácnosti tvořené osobami obvykle bydlícími ve vybraném bytě. Šetření je koncipováno jako čtyřletý rotační panel, což znamená, že domácnosti se účastní šetření celkem čtyři roky. Každý rok dochází k obměně zhruba čtvrtiny souboru tím, že domácnosti, u nichž skončil čtyřletý cyklus sledování, jsou nahrazeny domácnostmi z nově vybraných bytů.

Hospodařící domácnost je založena na prohlášení osob, které spolu žijí, že společně také hospodaří, tj. společně hradí základní nezbytné výdaje domácnosti jako je strava, náklady na bydlení, ostatní provozní výdaje domácnosti.
 

Obsah zjišťování

Šetření se provádí formou osobního rozhovoru respondenta s tazatelem, který zjištěné údaje zaznamenává do připravených dotazníků.

Zjišťování údajů v terénu se uskutečňuje dvojí formou. Část domácností je šetřena prostřednictvím papírových dotazníků (metodou PAPI (Paper and Pencil Interview)) a část je dotazována s využitím výpočetní techniky (notebooků, netbooků, tabletů apod.), kdy jsou údaje zaznamenávány do elektronického dotazníku (metodou CAPI (Computer Assisted Personal Interview)).

Dotazování má tři stálé části:

za byt – obsahuje seznam obvykle bydlících osob v daném bytě a přehled jejich základních demografických charakteristik jako např. měsíc a rok narození, pohlaví, rodinný stav, rodinné vazby, rok sňatku či nejvyšší dokončené vzdělání;

za hospodařící domácnost – je zaměřen na bydlení, na jeho úroveň, náklady na bydlení, vybavenost domácnosti vybranými předměty dlouhodobého užívání a dále také na finanční situaci domácnosti (splátky a spotřebitelské úvěry a subjektivní hodnocení jejich dopadu na finanční situaci domácnosti, finanční dostupnost určitých výrobků a služeb, problémy s úhradou některých plateb, dávky státní sociální podpory a sociální péče, příjmy z pronájmu) a v neposlední řadě také na zajištění péče o děti do 12 let;

za osobu starší 16 let – zachycuje pracovní aktivitu respondenta, příjmy z pracovní činnosti či hodnocení zdravotního stavu;

a dále z jedné části, která se každý rok mění – tzv. modulu, který většinou tematicky rozšiřuje některou z oblastí, na které je šetření zaměřeno. 

Tab. 1 Seznam témat modulů zjišťovaných v rámci šetření Životní podmínky, 2005–2023

Přepočet na celkovou populaci

Vzhledem k tomu, že se jedná o výběrové šetření, je nutné vztáhnout daný výběrový soubor na celou populaci. Zjišťování Životní podmínky probíhá pouze v soukromých domácnostech, a proto byly na základě údajů statistiky sociálního zabezpečení odečteny počty osob žijících v tzv. kolektivních domácnostech (nápravných zařízeních, ústavech sociální péče, domovech důchodců apod.) a dále počty vězňů a odhad počtu přistěhovaných cizinců, jež nežijí v bytech.
 

Ochrana individuálních dat

Ve všech fázích zpracování je zajištěna přísná anonymita poskytnutých údajů. Práce s daty neumožňuje následnou identifikaci osob nebo domácností. Získaná data jsou důsledně chráněna podle přísných požadavků zákona o státní statistické službě č. 89/1995 Sb. a podle zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. Všichni pracovníci ČSÚ zúčastnění na zjišťování a procesu zpracování dat jsou vázáni mlčenlivostí o všech šetřených skutečnostech ve smyslu §16 zákona o státní statistické službě.
 

Publikace

Zpracované podrobné údaje ze šetření Životní podmínky jsou obsaženy v publikacích ČSÚ vydávaných podle Katalogu produktů v tematické skupině LIDÉ A SPOLEČNOST v podskupině Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností. Publikace nazvaná Příjmy a životní podmínky domácností, která vychází každoročně, obsahuje metodické vysvětlivky a tabulky o domácnostech i osobách, členěné podle sociálních skupin, výše příjmů, počtu dětí a pracujících členů, pracovní aktivity, krajů a dalších ukazatelů. Jednotlivé části publikace jsou dostupné také v elektronické podobě na webových stránkách ČSÚ. Aktuální publikace je dostupná na: https://csu.gov.cz/produkty/prijmy-a-zivotni-podminky-domacnosti-x6dl59cm5z.
 

Průběh a cíle šetření

Nevýhoda výběrových šetření spočívá v relativně vysoké míře non-response, která významně ovlivňuje výsledky. Tato non-response není náhodná, naopak je charakteristická pro určité skupiny populace. V rámci šetření Životní podmínky je nejvyšší podíl nevyšetřených domácností v první vlně. Celková vyšetřenost se pohybuje okolo 80 %.

Tab. 2 Vyšetřenost domácností v šetření Životní podmínky, 2014–2023

Účast domácností ve výběrových šetřeních je dobrovolná, neexistuje zpravodajská povinnost vyplývající ze zákona, jako např. u sčítání lidu. Jako hlavní důvody odmítnutí šetření uvádějí domácnosti výhrady k zasahování do soukromí, obavy z případného zneužití sdělených informací, obavy vpustit cizí osoby do bytu apod. Některé domácnosti ze zásady odmítají sdělit o sobě jakékoliv informace.

Hlavním cílem šetření Životní podmínky je získávat dlouhodobě srovnatelná data týkající se sociální a ekonomické situace domácností v jednotlivých zemích, kde šetření probíhá. Komplexní vyhodnocení sociální situace českých domácností, posouzení míry jejich ohrožení chudobou a konečně i porovnání získaných výsledků s výsledky ostatních evropských států by nebylo možné bez údajů o příjmech.