Výsledky Minisčítání 2025 v Olomouckém kraji

24. 4. 2026

Projekt Minisčítání proběhl již pošesté a zaznamenal rekordní účast škol i žáků. V celé České republice se zapojilo 84 tisíc žáků z 5,5 tisíce tříd a 1,1 tisíce škol. V Olomouckém kraji se do projektu zapojilo 69 škol a 4 848 žáků.

První ročník Minisčítání se uskutečnil v roce 2010 jako doprovodná akce informační kampaně ke Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Vzhledem k jeho pozitivnímu ohlasu ze strany škol i médií byl projekt následně opakován v letech 2012, 2015, 2018, 2020 a 2025. Ročník 2025 přitom zaznamenal rekordní počet přihlášených škol a žáků.

Dotazník obsahoval 27 otázek a žáci jej vyplňovali v období od 29. září do 5. prosince 2025. Cílovou skupinu tvořili žáci 4. až 9. ročníků základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Sběr dat probíhal prostřednictvím online dotazníku dostupného na webových stránkách ČSÚ.

V Olomouckém kraji se šetření zúčastnilo 4 848 dětí ve věku 9 až 15 let. Nejpočetnější skupinu tvořili žáci ve věku 13 a 14 let (40 %), zatímco nejnižší zastoupení měly děti ve věku 9 let (6,7 %). Z hlediska pohlaví tvořily dívky 49,1 % respondentů.

Necelá čtvrtina dětí v Olomouckém kraji, které vyplnily dotazník, trávila denně online tři hodiny (23,0 %). Dalšími nejčastěji uváděnými hodnotami byly dvě hodiny a více než pět hodin (shodně 19,0 % dětí). Výrazné rozdíly se projevily podle věku respondentů. Mezi devítiletými dětmi byl nejčastější denní čas strávený online do jedné hodiny (26,0 %), zatímco mezi patnáctiletými tuto odpověď uvedlo pouze 1,1 % žáků. Naopak více než pět hodin denně trávilo na internetu přibližně každé 13. dítě ve věku 9 let, zatímco v nejstarší sledované skupině šlo o nejčastější odpověď (30,4 %).


Děti nejčastěji využívaly čas strávený na internetu k hraní her (27,3 %). Tento způsob trávení času byl výrazně častější u chlapců (42,3 %) než u dívek (11,7 %). Dalšími často uváděnými aktivitami bylo využívání sociálních sítí, zejména Instagram (16,2 %) a TikTok (14,9 %), a poslech hudby (12,7 %).


Pětici nejčastějších aktivit uzavírá psaní zpráv, například prostřednictvím aplikace WhatsApp (11,9 %). Ve využívání internetu se výrazně lišily odpovědi podle věku respondentů. Devítiletí žáci trávili nejvíce času hraním her (36,0 %), sledováním videí na platformě YouTube (24,0 %) a poslechem hudby (12,6 %). Patnáctiletí žáci rovněž nejčastěji uváděli hraní her, na dalších místech se však umístily sociální sítě, zejména Instagram (21,4 %) a TikTok (20,9 %).

Další otázka se zaměřila na využívání nástrojů umělé inteligence, například ChatGPT. Z nabízených odpovědí převažovala kladná odpověď (85,9 %), přibližně desetina respondentů uvedla, že tyto nástroje nevyužívá, a 3,4 % dětí odpovědělo, že neví, co si pod pojmem umělá inteligence představit.

Z hlediska pohlaví byly odpovědi obdobné, výraznější rozdíly se však projevily podle věku respondentů. Mezi devítiletými uvedlo zkušenost s nástroji umělé inteligence 53,9 % dětí, zatímco 15,1 % z nich nevědělo, co umělá inteligence znamená. Naproti tomu mezi patnáctiletými využívala tyto nástroje naprostá většina žáků (93,9 %).

Další otázka byla zaměřena na využívání internetu jako zdroje informací o dění ve světě a v České republice. Více než polovina dětí uvedla, že k získávání těchto informací využívá sociální sítě (35,7 %) nebo internetové zdroje (20,1 %). Necelá pětina respondentů čerpala informace z televize (19,6 %) a další část od rodičů či jiných dospělých osob (12,9 %).

Ve věkové skupině patnáctiletých převažovalo využívání sociálních sítí a internetu jako hlavního zdroje informací (51,6 %, resp. 23,9 %). Televizi uvedl přibližně každý desátý respondent v této věkové kategorii (9,7 %). Naproti tomu nejmladší žáci ve věku 9 let nejčastěji uváděli televizi (35,1 %), následovanou internetem (16,3 %) a rodiči či jinými dospělými osobami (16,0 %). Sociální sítě se u této věkové skupiny umístily až za školou (12,9 %) s podílem 7,8 %.

Součástí dotazníku byla rovněž otázka týkající se věku při získání prvního mobilního telefonu. Sedm z deseti dětí uvedlo, že svůj první mobilní telefon získalo mezi 1. a 5. třídou základní školy. Pětina respondentů jej obdržela ještě před zahájením školní docházky (20,2 %). Mobilní telefon nevlastnilo pouze 2,6 % žáků.


Minisčítání se rovněž zaměřilo na to, jak děti kompenzují čas strávený hraním her na internetu či mobilním telefonu. Přibližně třetina dětí se věnuje fyzické aktivitě 2 až 3 hodiny týdně, pětina 4 až 5 hodin týdně a více než 7 hodin týdně sportuje 18,3 % dětí. Sport představoval také nejčastější odpověď na otázku, jak děti tráví čas po škole. Uvedlo jej 23,1 % respondentů. Další skupinu tvořily děti, které po škole hrály hry (16,1 %), a 12,5 % dětí uvedlo odpočinek.

Více než polovina dětí přečte ročně 1 až 4 knihy (53,5 %). Žádnou knihu nepřečte přibližně každé páté dítě, zatímco více než 10 knih ročně přečte zhruba každé desáté dítě. Z hlediska pohlaví vykazují lepší čtenářské návyky dívky než chlapci. Žádnou knihu nepřečte přibližně každý čtvrtý chlapec a každá sedmá dívka.

Rozdíly se projevily také podle věku. Nejhorších výsledků dosáhli nejstarší respondenti: žádnou knihu nepřečte 40,1 % patnáctiletých, zatímco v nejmladší věkové skupině činil tento podíl 6,0 %. Více než 10 knih ročně přečte 6,5 % patnáctiletých oproti 16,0 % devítiletých.


Tištěný časopis téměř nikdy nečte více než polovina respondentů (56,6 %), zatímco pravidelně (alespoň jednou týdně) jej čte pouze 4,4 % žáků. Odpovědi dívek a chlapců se v tomto případě výrazně nelišily.

Na otázku, čeho by se děti dokázaly vzdát na týden či měsíc, nejčastěji uváděly sladkosti (42,8 %). Naopak nejméně ochotné byly vzdát se připojení k internetu (3,3 %). Odpovědi chlapců a dívek byly obdobné, rozdíly se však projevily podle věku. Nejmladší děti by se ve srovnání s patnáctiletými relativně snadno obešly bez mobilního telefonu, zatímco u nejstarší věkové skupiny se na druhém místě objevilo používání kosmetiky.

Většina žáků chodila spát mezi 20. a 22. hodinou (53,7 %). Shodný podíl dětí uváděl usínání před 20. hodinou i po půlnoci (8,8 %). Odpovědi podle pohlaví byly podobné, věkové rozdíly však byly zřetelné. Nejmladší děti nejčastěji uléhaly mezi 20. a 22. hodinou, zatímco patnáctiletí mezi 22. hodinou a půlnocí. Na otázku týkající se přenocování ve volné přírodě uvedlo 15,0 % dětí, že takovou zkušenost nemá. Noc ve stanu zažilo 61,2 % respondentů a noc pod širým nebem přibližně necelá čtvrtina dětí (23,9 %).

Za nejméně oblíbené školní předměty byly označeny matematika (19,9 %), český jazyk (19,2 %), cizí jazyk (12,8 %) a fyzika (12,7 %). Dívky nejčastěji uváděly matematiku (23,5 %), fyziku (16,8 %) a český jazyk (13,5 %). Chlapci naopak nejčastěji označili český jazyk (24,7 %), následovaný matematikou (16,4 %) a cizím jazykem (13,2 %).

Na otázku týkající se preferovaného dárku děti nejčastěji uváděly peníze (18,4 %), oblečení (16,6 %) a elektroniku (14,4 %). Chlapci by nejvíce ocenili elektroniku (22,3 %), dále peníze (19,0 %) a sportovní vybavení (16,5 %). Dívky nejčastěji uváděly oblečení (22,5 %), peníze (17,7 %) a výlet či zážitek (16,2 %).

Odpovědi se lišily také podle věku respondentů. Nejmladší děti nejčastěji uváděly, že by si přály hračky či hry (29,2 %), dále výlet nebo zážitek (16,0 %) a elektroniku (13,8 %). Naproti tomu patnáctiletí upřednostňovali peníze (32,5 %), oblečení (18,5 %) a elektroniku (12,2 %). Necelá polovina dětí dostávala kapesné pravidelně (46,4 %). Nepravidelné kapesné uvedlo 35,2 % respondentů a žádné kapesné nedostávalo 18,4 % dětí.

Kontakt:
Joanna Pozdíšková
Oddělení informačních služeb
T: 585 731 528
E: joanna.pozdiskova@csu.gov.cz