Lesnictví ve Zlínském kraji v roce 2025
Katastrální výměra lesních pozemků, pokrývajících 40,2 % území Zlínského kraje, vzrostla k 31. 12. 2025 meziročně o 159 ha a činila 159 274 ha. Republikově nejvyšší objem 7,5 m3 představovala krajská těžba dřeva v poměru na 1 ha lesních pozemků. Ta se proti roku 2024 zvýšila o 2,4 % na 1 191,2 tis. m3 dřeva bez kůry. Pokles zalesňování i proces přirozené obnovy lesa v kraji pokračoval proti předchozímu období mírnějším tempem.
Výměra lesních pozemků vzrostla k 31. 12. 2025 na základě údajů Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního meziročně ve všech krajích. Ve Zlínském, čtvrtém nejvíce zalesněném regionu Česka, se rozšířila o 159 ha, což představovalo 10,7 % celkového republikového přírůstku, činícího 1 489 ha.
Na lesních pozemcích vykázal Zlínský kraj v roce 2025 podle dat pocházejících ze zpracovaných ročních výkazů odvětvových ukazatelů v lesnictví Les 8-01 druhou nejvyšší hodnotu podílu půdy porostní (98,2 %), a to v těsném pořadí za Vysočinou (98,3 %). Nejnižší zastoupení půdy porostní na lesních pozemcích vykázalo Liberecko (96,5 %).
Tab. 1 Lesní pozemky, zalesňování a přirozená obnova podle krajů v roce 2025
Zalesňování (zalesnění a obnova lesa provedené uměle sadbou a síjí včetně obnovy pod porostem, tj. podsadby a podsíje) klesalo ve Zlínském kraji nepřetržitě od roku 2020, a to následně poté, co dosáhlo maxima důsledkem kůrovcové kalamity. V roce 2025 bylo v kraji zalesněno území zaujímající plochu 1 053 ha, meziročně o 91 ha (-7,9 %) menší. Na zakládání lesních porostů umělou cestou v Česku se Zlínsko podílelo 4,6 %, pátým nejmenším krajským podílem. Přibližně pětina (20,2 %) republikové zalesněné plochy se nacházela na Vysočině. Proti roku 2024 došlo ke snížení zalesňovaných ploch ve všech krajích, nejvýznamněji na Jižní Moravě (-33,8 %), nejméně na Pardubicku (-3,8 %). Republikový pokles činil 21,8 %.
Graf 1 Zalesňování podle dřevin ve Zlínském kraji a Česku v roce 2025
Z hlediska vysázených druhů dřevin se v roce 2025 stal ve Zlínském kraji prvořadým smrk (260 ha) před bukem (238 ha), dubem (231 ha) a borovicí (68 ha). Listnatými dřevinami bylo v kraji osázeno 565 ha, což představovalo více než polovinu (53,7 %) zalesněné plochy. Meziročně se podíl listnáčů na zalesňování snížil o 2,3 procentního bodu (dále p. b.). Nejvyšší podíly listnatých dřevin vykázal v rámci zalesňování kraj Moravskoslezský (65,6 %). Naopak jehličnany převažovaly zejména v Jižních Čechách (68,2 %) a na Plzeňsku (67,5 %). Zalesnění jehličnany převládalo také republikově (56,3 %), a to s výraznou převahou smrku, za nímž následovaly listnáče buk a dub.
Graf 2 Zalesňování, přirozená obnova a těžba dřeva ve Zlínském kraji
Přirozená obnova lesa se ve Zlínském kraji realizovala na ploše 429 ha, čímž tvořila nejnižší podíl přirozené obnovy Česka (4,2 %). Její průběžný pokles započatý v roce 2023 vůči předchozím letům v roce 2025 zpomalil a vykázal meziroční snížení o necelou desetinu (-9,1 %). Proti roku 2024 nastal nejmarkantnější pokles přirozené obnovy lesa v Moravskoslezském kraji (-43,1 %), v hl. m. Praze včetně Středočeského kraje (-42,5 %) a také na Vysočině (-40,9 %). Růst zaznamenalo pět regionů, mezi kterými jednoznačně nejvyšší úrovně dosáhl Ústecký kraj (63,8 %). Republikově došlo ke snížení o 18,4 %.
Těžba dřeva ve Zlínském kraji byla v reakci na kůrovcovou kalamitu historicky nejvyšší v roce 2018. Následoval pokles, který v roce 2023 ukončil mírný meziroční nárůst. V roce 2025 vzrostla těžba v kraji meziročně o 2,4 % na 1 191,2 tis. m3 dřeva bez kůry a tvořila krajsky šestý největší objem republikové těžby, přičemž první pozice patřila Jižním Čechám (15,7 %), poslední Ústecku (3,3 %). Růst těžby dřeva proti roku 2024 zaznamenaly ještě další dva kraje - Olomoucký (4,2 %) a Liberecký (2,6 %). Na republikové úrovni nastalo snížení 6,1 % a vytěženo bylo 16 712,6 m3 dřeva bez kůry. Nejvýrazněji, o 23,1 %, klesla těžba dřeva v Kraji Vysočina. V průměru na 1 hektar lesních pozemků Česka připadlo 6,2 m3 dřeva bez kůry a největší objem 7,5 m3 byl vytěžen ve Zlínském kraji.
Z hlediska struktury těžby mělo ve Zlínském kraji v roce 2025 převažující, téměř třípětinové, zastoupení dřevo smrkové (59,2 %), následoval buk (17,6 %). Na celkové těžbě dřeva v kraji se v roce 2025 podílely jehličnaté dřeviny ze 70,8 % a jejich podíl klesl meziročně o 2,3 p. b. V krajích Plzeňském, Karlovarském, Jihočeském a Vysočině přesahoval podíl jehličnanů na celkové těžbě 90 %, opakem byl Jihomoravský kraj s 58,0 %.
Tab. 2 Těžba dřeva podle krajů v roce 2025
Zpracovaná nahodilá těžba ve Zlínském kraji v roce 2025 činila 516,0 tis. m3 dřeva bez kůry a tvořila 43,3 % celkové těžby, tj. čtvrtý nejvyšší podíl mezi kraji Moravskoslezským (62,6 %) a Libereckým (15,4 %). Meziročně se podíl zpracované nahodilé těžby na celkové těžbě dřeva ve Zlínském kraji snížil o 5,4 p. b. a ve struktuře zpracované nahodilé těžby kleslo zastoupení těžby hmyzové. Podíl zpracované nahodilé těžby na celkové těžbě dřeva proti roku 2024 poklesl ve všech krajích kromě Jihomoravského, kde velmi mírně vzrostl (0,8 p. b.). Pokles nastal především na Plzeňsku (-24,6 p. b.) a Vysočině (-21,3 p. b.), v Česku se snížil celkově o 13,4 p. b. na 31,6 %.
Graf 3 Struktura těžby dřeva ve Zlínském kraji
Prořezávky se ve Zlínském kraji uskutečnily na ploše 3 473 ha, pouze o 2 ha menší než v roce 2024. Zvýšily se probírky, které vzrostly o 11,6 % na 4 743 ha a bylo při nich vytěženo 261,5 tis. m3 dřeva bez kůry, meziročně o 31,8 % více. Lesní půda ošetřená chemicky a biologicky se zvětšila o 14,2 % na 3 924 ha. Škody způsobené zvěří klesly v pěti krajích. Ve Zlínském se snížily o 4,7 % na 2,2 mil. Kč a na úhrnu republikové škody, která klesla o 3,2 % a činila 50,4 mil. Kč, se podílely 4,4 %, čtvrtou nejnižší hodnotou.
Kontakt:
Ing. Ludmila Žampachová
Oddělení informačních služeb - KS ČSÚ ve Zlíně
T: 577 004 936
E: ludmila.zampachova@csu.gov.cz