Lesy Vysočiny v roce 2025
Vysoká míra zalesňování na Vysočině v posledních letech zvolňuje. V roce 2025 bylo zalesněno 4 657 ha, plocha meziročně skoro o třetinu menší. Mezi kraji je to přesto území zdaleka nejrozsáhlejší, zaujímá pětinu zalesňované plochy Česka. Z 61 % převažovalo zalesňování jehličnatými dřevinami. Přirozenou obnovou les regeneroval na ploše 1 339 hektarů, tj. 13,2 % celkové přirozené obnovy lesa v Česku. Těžba dřeva se meziročně propadla o 23,1 %, vytěžilo se 1 159 tis. m3 dřeva bez kůry. Nahodilá těžba z toho tvořila 37,9 %.
Podle údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dále ČÚZK) se v roce 2025 lesy na Vysočině rozkládaly na výměře 208 046 hektarů, to je přes 30 % z celkové rozlohy kraje. Porostní půda tvořila 98,3 %, což je nejvyšší hodnota v rámci Česka. Lesní pozemky na Vysočině představují 7,7 % z celkové výměry lesů Česka, mezi kraji je to čtvrtý největší podíl. Nejrozsáhlejší lesy se nachází v kraji Jihočeském (14,2 %), Plzeňském (11,5 %) a v kraji Středočeském vč. Prahy (11,4 %). Naopak nejmenší podíl lesních pozemků je evidován v Pardubickém kraji (5,0 %).
Graf 1 Zalesňování a přirozená obnova podle krajů v roce 2025
Vysoká míra zalesňování na Vysočině (stejně jako v Česku) v posledních letech zvolňuje. V roce 2021 i 2022 byla zalesněna plocha přes 9 tis. hektarů. V následujících letech zalesňování klesalo přes 8 044 ha plochy v roce 2023 a 6 833 ha v roce 2024 až pod hranici 5 tis. ha v aktuálním roce. V roce 2025 bylo na Vysočině zalesněno 4 657 ha, plocha meziročně skoro o třetinu menší (-31,8 %). Mezi kraji je to území zdaleka nejrozsáhlejší, zaujímá 20,2 % v Česku zalesňované plochy.
Zatímco v roce 2021 převažovala plocha nově zalesněná listnatými dřevinami, v následujících letech bylo vysazeno více jehličnanů. Jehličnaté dřeviny byly v roce 2025 vysázeny na 2 838 hektarech, tj. na 61 % nově zalesněné půdy. Smrk, nejvíce při zalesňování používaná dřevina, byl vysazen na 2 144 hektarech (tj. 46 %) zalesňované plochy. Borovice byly vysazeny na 320 hektarech (6,9 %). Listnaté dřeviny byly použity k zalesnění 1 818 hektarů (39 %). Z listnatých dřevin bylo na Vysočině vysázeno nejvíce dubu (15,6 % zalesňované plochy) a buku (8,7 %). Přirozenou obnovou les regeneroval na ploše 1 339 hektarů tj. 13,2 % celkové přirozené obnovy lesa v Česku. Ve srovnání s rokem 2024 je to plocha o 40,9 % menší.
Graf 2 Zalesňování v Kraji Vysočina podle druhů dřevin
Graf 3 Struktura dřevin uměle zalesněných ploch
Na Vysočině se v 2025 vytěžilo 1 159 tisíc m3 dřeva (bez kůry), 6,9 % z celorepublikové těžby dřeva. Proti roku 2024 se těžba na Vysočině snížila skoro o čtvrtinu (-23,1 %), ale oproti maximu z roku 2020 o 86,7 %. Klesá zejména těžba nahodilá, která tvoří v posledních letech podstatnou část těžby dřeva (v roce 2022 téměř 94 %, v roce 2023 přes 82 %, v roce 2024 přes 59 % a v roce 2025 jen 37,9 %).
Nahodilá těžba je těžba dřeva prováděná za účelem zpracování stromů suchých, vyvrácených, nemocných nebo poškozených v důsledku působení škodlivých činitelů (abiotické a biotické příčiny jako např. vítr, sníh, námraza, škodlivý hmyz, houbové choroby). Objem zpracované nahodilé těžby dřeva (bez kůry) se v Kraji Vysočina meziročně snížil o polovinu z 893 tisíc m3 v roce 2024 na 440 tisíc m3. Nejčastějším důvodem pro nahodilou těžbu byly živelní pohromy, převážně v polomech a vývratech bylo vytěženo 54,5 % zpracované nahodilé těžby. Ještě v roce 2023 byly převládajícím důvodem nahodilé těžby škody způsobené hmyzem.
Jehličnaté dřeviny se na celkové vytěžené dřevní hmotě podílely 91,8 %, z nich převládal smrk (840 tisíc m3, tj. 79 % z celkové těžby dřeva jehličnatých stromů). Listnaté dřeviny představovaly zbývajících 8,2 % těžby. Především se jednalo o buk (přes 41 tisíc m3, tj. 43,3 % z celkové těžby listnatých stromů).
Graf 4 Těžba dřeva podle krajů v roce 2025
Výchovné zásahy byly v uplynulém roce provedeny v lesích Vysočiny na ploše 11 815 hektarů (meziročně -1,2 %). V letech 2020–2024 sledujeme rostoucí trend v rozsahu výchovných zásahů, zřejmě v souvislosti s rozsáhlým zalesňováním v uplynulých 5 až 6 letech. Další změnou, kterou sledujeme v oblasti výchovných zásahů je, že se převrátil poměr mezi prořezávkami a probírkami. V předchozích letech mezi výchovnými zásahy převládaly prořezávky, tj. zásahy v mladých porostech, jejichž účelem je snížení hustoty porostu a úprava zdravotního stavu, v roce 2024 a 2025 bylo provedeno více probírek. Prořezávky se v roce 2025 uskutečnily na ploše 5 827 hektarů. Probírky, sloužící k usměrnění vlastností předmýtních porostů, zejména k úpravě porostní skladby a zpevnění porostu, byly provedeny na ploše 5 988 hektarů a při této činnosti bylo vytěženo přes 371 tisíc m3 dřeva.
V posledních letech se na Vysočině poměrně ustálila plocha lesní půdy ošetřené chemickými a biologickými přípravky. V roce 2025 bylo ochráněno před škůdci, chorobami a nežádoucí vegetací bylo ochráněno 10 765 hektarů lesa, tj. meziročně o 0,6 % méně a skoro hodnota průměru posledních tří let (10 727 hektarů). Z dlouhodobého pohledu došlo k významnému zvětšení ošetřované plochy, např. v porovnání s rokem 2020 jde o plochu dvojnásobnou.
Kontakt:
Ing. Štěpánka Vampolová
Krajská správa ČSÚ v Jihlavě
Tel.: 567 109 080
E-mail: stepanka.vampolova@csu.gov.cz