Přejít k menu Přejít k obsahu

Časté dotazy k JMHZ

 

Registrace zaměstnance

Co je JMHZ a proč bylo zavedeno?

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) je digitální projekt, který zjednoduší administrativní povinnosti zaměstnavatelů, jde o efektivnější systém komunikace mezi státem a zaměstnavateli. Podrobné informace jsou k dispozici na webu JMHZ.

Které instituce budou z JMHZ čerpat data a proč?

Jedná se o společnou iniciativu klíčových institucí – Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), Úřadu práce České republiky (ÚP ČR), Ministerstva financí (MF), Finanční správy ČR (FSČR) a Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podrobné informace jsou k dispozici na webu JMHZ.

Proč je JHMZ důležité pro ČSÚ?

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) je pro ČSÚ nový administrativní zdroj dat, který sjednocuje informace o zaměstnancích a mzdách. Představuje další klíčový krok ke snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů, protože umožňuje využívat data, která stát už jednou získává, i pro statistické účely.

Jaká je role ČSÚ v JMHZ?

ČSÚ je jedním z uživatelů dat z JMHZ. Tato data budou využívána především pro statistiku práce a mezd.

 

Přechod na nový systém JHMZ a souběh výkazů

Nahrazuje JMHZ statistické výkazy ČSÚ?

JMHZ by mělo postupně nahradit některé statistické výkazy ČSÚ či jejich části. V roce 2026 ještě zůstávají statistické výkazy pro respondenty zachovány, aby bylo možné ověřit kvalitu a konzistenci dat z JMHZ. Jakmile bude přechod dokončen, ČSÚ plánuje rozsah výkazů výrazně omezit.

Jaké výkazy ČSÚ budou JMHZ nahrazeny? Jak dlouho bude souběh JMHZ a některých výkazů ČSÚ trvat?

JMHZ zcela nebo alespoň částečně nahradí následující výkazy:

  • Práce 2-04 - povinnost vyplňování a zasílání výkazu Práce 2-04 trvá do doby, než bude dokončen přechod na nový systém JMHZ. Po úspěšném přechodu na systém JMHZ bude výkaz zrušen. Respondenti budou o skutečnosti včas informováni.
  • ÚNP 4-01 – postupně by mělo dojít k redukci položek výkazu.
  • Prům 1-12 a Stav 1-12 – od referenčního roku 2027 se předpokládá redukce položek výkazů (týkajících se zaměstnanců a mzdových prostředků).
  • Od referenčního roku 2026 bude JMHZ základním datovým zdrojem pro Strukturální mzdové statistiky – tyto statistiky dosud přebíral ČSÚ od MPSV. ISPV - Pololetní šetření o průměrném výdělku bylo od referenčního roku 2026 zrušeno.

Proč musím v roce 2026 stále vyplňovat výkaz Práce 2-04? Proč nemohou být výkazy nahrazeny ihned, když JMHZ začíná fungovat?

Rok 2026 je přechodným obdobím. Po určitou dobu je nutný souběh statistického výkaznictví a JMHZ. ČSÚ potřebuje porovnávat data z JMHZ s dosavadními statistickými šetřeními, aby byla zachována kontinuita a srovnatelnost statistik.

 

Statistické údaje v JMHZ

Jaké statistické atributy v JHMZ má ČSÚ v gesci?

Kompletní přehled statistických atributů včetně jejich metodiky najdete na stránce Metodika k atributům ČSÚ.

K čemu ČSÚ statistická data z JHMZ používá?

Data z JMHZ postupně nahradí velkou část dat doposud získávaných z pravidelných statistických šetření ČSÚ. Statistická data z JMHZ bude ČSÚ využívat především pro strukturální mzdovou statistiku, výpočet průměrné mzdy, analýzu trhu práce, sledování rozdílů v odměňování či plnění národních a mezinárodních statistických povinností.

Proč ČSÚ potřebuje údaje o vzdělání, profesi (CZ ISCO) a postavení v zaměstnání?

Do roku 2025 byly tyto údaje zjišťovány v rámci samostatného šetření a od roku 2026 jsou součástí JMHZ jako hlavního zdroje dat. Tyto údaje jsou nezbytné pro kvalitní a mezinárodně srovnatelné mzdové a sociální statistiky, statistiku a analýzu trhu práce, evidenci pracovních míst, klasifikaci profesí či tvorbu a vyhodnocování politik zaměstnanosti. Tyto informace využívá nejen ČSÚ, ale jsou cenným zdrojem informací i pro MPSV. Jsou potřebné také pro úřady práce, a to konkrétně pro zařazování volných pracovních míst, práci s evidencí uchazečů a posuzování vhodnosti pracovních míst.

Co je klasifikace CZ-ISCO a kde najdu další informace?

CZ‑ISCO je klasifikace zaměstnání. Slouží k tomu, aby bylo možné jednotně a srovnatelně popsat, jakou práci lidé vykonávají – bez ohledu na název pracovní pozice u konkrétního zaměstnavatele. Každému zaměstnání je přiřazen kód, který odpovídá druhu vykonávané práce (např. účetní, programátor, zdravotní sestra, řidič). Díky tomu lze mzdy a zaměstnanost správně porovnávat mezi firmami i obory a umožňuje také mezinárodní srovnání. Podrobné informace, metodiku i najdete na webu ČSÚ.

Pokud potřebujete pomoc se zařazením profese dle kódu CZ-ISCO, použijte Vyhledávač kódů CZ-ISCO.

 

Dopady na statistiky

Změní se kvůli JMHZ průměrná mzda nebo jiné ukazatele?

Na základě dlouhodobých zkušeností z celosvětové statistické praxe je zřejmé, že přechod na významně odlišný datový zdroj se zpravidla projeví ve výsledcích. Přechod z výběrových zjišťování pomocí výkazů ČSÚ na plošný administrativní zdroj JMHZ je přesně změna tohoto typu, takže nelze vyloučit, že ukazatele – vč. průměrné mzdy – budou výrazněji revidovány podle nového zdroje (JMHZ). K analýze těchto dopadů by mělo sloužit porovnávání informací z obou zdrojů pro referenční rok 2026, který je přechodovým obdobím.

Přechod na nový datový zdroj JMHZ bude revoluční změnou ve zpracování statistických výsledků o zaměstnanosti a mzdách. To znamená i vypracování zcela nových metodik a technických projektů, přičemž však bude snaha maximálně zachovat koncepci a vypovídací hodnotu dosavadních časových řad klíčových ukazatelů. Mnoho otázek však aktuálně ještě zůstává otevřených. 

Přinese JMHZ do statistik něco nového?

Plošný datový zdroj JMHZ po úspěšném náběhu otevře velké možnosti pro pokročilou analýzu vývoje českého trhu práce. Bude možné rozšířit především regionální pohled na zaměstnanost a mzdy, vč. např. dojížďky do zaměstnání. Dále bude s odstupem času možné vytvářet pohledy na fluktuaci zaměstnanců v různých profilech, tedy z jaký profesí, oborů a odvětví se přesunují a kam, to vše v tříděních podle pohlaví, věku, dosaženého stupně vzdělání apod.

Urychlí JMHZ zveřejňování statistik?

Věříme, že po ověřovacích fázích a prokázání kvality nového datového zdroje bude možné upravit harmonogramy zpracování klíčových ukazatelů směrem jak ke zkrácení termínů, tak i k vyšší periodicitě a detailnějším tříděním. Realizace zmíněných kroků bude záviset především na přesnosti údajů v měsíčních hlášeních.