Metodika k atributům ČSÚ

Uvede se nejvyšší dosažené vzdělání – nejvyšší stupeň vzdělání dosažený v rámci formálního vzdělávání a doložený certifikátem (závěrečné vysvědčení, výuční list, maturitní vysvědčení, vysvědčení o absolutoriu a diplom absolventa vyšší odborné školy, vysokoškolský diplom atd.). Sleduje se kategorie dosaženého vzdělání podle KKOV. Použije se číselník – CIS Kategorie dosaženého vzdělání.

V případě cizince pak uveďte nejvyšší dosažené vzdělání bez ohledu na to, zda byla provedena nostrifikace v ČR.

Upozornění:

• Atribut „Nejvyšší dosažené vzdělání podle KKOV“ se nesleduje u občanů České republiky s druhem činnosti DPP / DPČ. To znamená, že u občanů České republiky (atribut s ID 10067 „Státní občanství = CZ)  s druhem činnosti A–J (DPČ) nebo druhem činnosti T–ZC (DPP) může zaměstnavatel v případě, že nezná hodnotu odpovídající faktickému stavu (skutečnosti), uvést hodnotu nejnižšího dosaženého vzdělání, tedy vybrat kód položky „A Bez vzdělání“ z dotčeného číselníku. Od 1. 4. 2026 má dojít k úpravě číselníku a zavedení samostatného kódu „Z Nerelevantní“, který se pro tuto skupinu zaměstnanců bude používat.

U ostatních druhů činností je nezbytné vybrat hodnotu odpovídající skutečnosti.

• V případě nejvyššího dosaženého vzdělání se vyplňuje pouze atribut se vyplňuje pouze atribut 10091. V rámci JMHZ se již nepředávají údaje o vystudované vysoké škole, roku ukončení ani údaje o absolvovaném oboru, tak jak se v minulosti předávaly do ISPV.
• Pokud má zaměstnanec titul inženýr, uvede se kód T Vysokoškolské magisterské vzdělání

Uvede se kód klasifikace zaměstnání příslušného pracovního poměru zaměstnance podle klasifikace ČSÚ (klasifikace CZ-ISCO). Klasifikace platí od 1. 1. 2011 a je závazná pro všechna statistická zjišťování prováděná podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. Uvádí se pětimístný kód, který se přiřazuje podle převážně vykonávaného zaměstnání.

Použije se číselník - CIS Klasifikace v zaměstnání.

Upozornění:

• Gesci za atribut 10234 Profese má do 30. 9. 2026 MPSV; ČSÚ přebírá gesci od 1. 10. 2026;
• Případné dotazy směřujte, prosím, na MPSV

Uvede se název pracovní pozice, který je ve společnosti používaný – jde o název používaný v pracovní smlouvě nebo v organizačním řádu společnosti.

Volba ANO x NE.

V případě zaměstnanců odměňovaných podle platových tabulek se vedoucími zaměstnanci rozumějí

• zaměstnanci pobírající příplatky za vedení podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 124.
• zaměstnanci pobírající příplatky za vedení podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, § 146
• zaměstnanci pobírající příplatek za vedení podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, § 118.

V případě ostatních zaměstnanců se vedoucími zaměstnanci rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

Vedoucím zaměstnancem je nebo se za vedoucího zaměstnance považuje rovněž vedoucí organizační složky státu.

Uvede se kód postavení v zaměstnání pro určení typu pracovněprávního vztahu mezi zaměstnancem (jeho pracovním poměrem) a ekonomickým subjektem. Uvádí se čtyřmístný kód Národní klasifikace postavení v zaměstnání (NKPZ).

Použije se číselník – CIS Klasifikace postavení v zaměstnání.

Upozornění:

V případě jednatelů/členů představenstva a jejich postavení v zaměstnání, resp. zařazení do kódů NKPZ, je prvotním kritériem skutečnost, zda mají se zaměstnavatelem současně uzavřenou pracovní smlouvu podle zákoníku práce. Pokud pracovní smlouvu uzavřenou mají, tak jim náleží kód 1111 Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou nebo 1112 Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou. Pokud pracovní smlouvu uzavřenou nemají, přiřadí se jim kód 2210 Zaměstnavatelé – právnické osoby (ředitelé – vlastníci) 

Volba ANO x NE. V případě vybrání důvodu neposkytnutí podkladů pro ÚP typu 2 nebo v případě uvedení hodnoty ANO u atributu „Zaměstnání ukončeno smrtí“ (ID 10225) se údaj „Odchodné / odbytné / odstupné náleží” neuvádí. Pokud je vyplněn důvod ukončení pracovně právního vztahu kód 4 - Organizační důvod (§ 52 písm. /a-c ZP) nebo kód 5 - Zdravotní důvody (§ 52 písm./d, § 52 písm. /e, § 56 odst. /1 písm. a ZP), je údaj „Odchodné / odbytné / odstupné náleží“ povinný k vyplnění.

Upozornění:

Příslušníkům bezpečnostních sborů NENÁLEŽÍ. Odchodné příslušníků je podle zákona č. 361/2003 Sb., § 155 výsluhovou náležitostí nikoliv služebním příjmem.

Platná volba se zaškrtne křížkem. Pokud odchodné / odbytné / odstupné nenáleží nebo je-li vyplněn důvod neposkytnutí podkladů pro ÚP typ 2 nebo v případě uvedení hodnoty ANO u atributu „Zaměstnání ukončeno smrtí“ (ID 10225), se tento údaj neuvádí.

Uvede se A v případě, že bylo vyplaceno v plné výši, v opačném případě se uvede N.

Jedná se o částku jednorázové náhrady při skončení pracovního poměru, jež byla zúčtována k výplatě (pouze celé číslo).

Jedná se o částku odstupného, jež byla zúčtována k výplatě (pouze celé číslo).

Jedná se o částku odchodného, jež byla zúčtována k výplatě (pouze celé číslo).

Jedná se o částku odbytného, jež byla zúčtována k výplatě (pouze celé číslo).

Uvede se typ kolektivní smlouvy k 31. 12. výběrem možnosti / možností z následujícího ad-hoc číselníku:

0 - neexistuje

1 - podniková kolektivní smlouva

2 - kolektivní smlouva vyššího stupně na základě členství zaměstnavatele v zaměstnavatelském svazu, který kolektivní smlouvu vyššího stupně uzavřel

3 - kolektivní smlouva vyššího stupně na základě rozšíření její závaznosti (podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů).

4 - kolektivní dohoda

5 - kolektivní dohoda vyššího stupně

Z číselníku je možné vybrat současně více možností (ne jen jednu).

Informace k tomuto atributu je vyžadována pouze jednou ročně, v hlášení za prosinec sledovaného roku.

Uvede se forma hospodářské a finanční kontroly k 31. 12. výběrem možnosti z následujícího číselníku Eurostatu:

• 1 - plně ve veřejném vlastnictví
• 2 - plně v soukromém nebo družstevním vlastnictví
• 3 - ve sdíleném vlastnictví s většinovým veřejným podílem
• 4 - ve většinovém vlastnictví s většinovým soukromým nebo družstevním podílem

Do veřejného vlastnictví patří společnosti ve vlastnictví státu, kraje, města, obce a společnosti zřízené na základě zvláštního zákona (vysoké školy, zdravotní pojišťovny, veřejnoprávní instituce aj.). U spolků je vlastnictví odvozeno od vlastnictví jednotlivých členů spolku, přičemž spolek tvořený fyzickými osobami je považován jako plně v soukromém nebo družstevním vlastnictví. U obecně prospěšných společností, ústavů, nadací, nadačních fondů apod. je rozhodující vlastnictví zakladatelů, přičemž pokud jsou zakladateli fyzické osoby, je uvedená společnost plně v soukromém nebo družstevním vlastnictví.

Informace k tomuto atributu je vyžadována pouze jednou ročně, v hlášení za prosinec sledovaného roku.

Pokud se u daného PPV jedná o příjmy podle § 6 odst.10 ZDP například příjmy představitelů státní moci (senátorů, poslanců, soudců), spolků, komor, orgánů obcí apod., uvede se ANO, jinak NE.

Stanovená pracovní doba je plánovaný fond pracovní doby pro danou pracovní pozici (v hodinách měsíčně) odpovídající plnému pracovnímu úvazku. Uvede se celkový počet hodin za pracovní dny (včetně svátky v jinak pracovní dny), po které byl zaměstnanec v daném měsíci v evidenčním stavu nebo po které měl uzavřenou dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr.

V případě zaměstnanců s druhem činnosti K–S (registrace zaměstnance – atribut 10239) se uvede nulová hodnota.

U zaměstnanců s kódem činnosti 1-9, kteří nemají sjednanou pracovní dobu, se uvede hodnota, která odpovídá přepočtu hodin na týdenní pracovní dobu 40 hod. (resp. do stanovené pracovní doby se započítá 8 hodin za každý pracovní den včetně svátků připadajících na jinak pracovní den).

Pracovní doba sjednaná je plánovaný hodinový fond pracovní doby daného zaměstnance. Uvádí se celkový počet hodin za pracovní dny (včetně svátků v jinak pracovní dny), po které byl zaměstnanec v daném měsíci v evidenčním stavu, a odpovídá výši úvazku zaměstnance. Pokud má zaměstnanec zkrácený úvazek, je pracovní doba sjednaná nižší než pracovní doba stanovená. Pokud zaměstnanec pracuje na plný úvazek, odpovídá pracovní doba sjednaná pracovní době stanovené pro danou profesi.

V případě zaměstnanců pracujících na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se uvede předpokládaný rozsah pracovní doby v příslušném měsíci včetně plánované dovolené. 

V případě zaměstnanců s druhem činnosti K–S (registrace zaměstnance – atribut 10239) se uvede nulová hodnota.

U zaměstnanců s kódem činnosti 1-9, kteří nemají sjednanou pracovní dobu, se uvede hodnota, která odpovídá přepočtu hodin na týdenní pracovní dobu 40 hod. (resp. do sjednané pracovní doby se započítá 8 hodin za každý pracovní den včetně svátků připadajících na jinak pracovní den).

Uvede se počet dní v měsíci, ve kterých byl zaměstnanec v daném pracovním/služebním/členském poměru v evidenčním stavu zaměstnanců.

V případě zaměstnanců pracujících na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se uvede nulová hodnota.

V případě ostatních zaměstnanců (zaměstnanci ve smyslu zákona o JMHZ) se uvede se počet dní v měsíci, po které byl zaměstnancem.

Zahrnují se skutečně odpracované/odsloužené hodiny v měsíci ve stanovené pracovní době/době služby, v přesčase (za hodiny odpracované v přesčase se nepovažují hodiny, za které bylo poskytnuto náhradní volno – více atribut 10269), čas strávený přípravou pracoviště, čištěním nástrojů a přístrojů, čekáním na práci (např. při poruše, nehodě, výluce). Nezahrnují se hodiny placené, ale neodpracované/neodsloužené (např. svátky, dovolená), nepřítomnost z důvodu nemoci apod., i když se měsíční mzda/plat/odměna/služební příjem nekrátí.

Do celkového počtu odpracovaných hodin se započítávají i hodiny služebního volna k individuálním studijním účelům (§ 108 zákona č. 234/204 S., o státní službě), za které se zaměstnanci plat nekrátí.

U příslušníků se za přesčas považují pouze proplacené hodiny služby přesčas, které se vykazují v měsíci proplacení, bez ohledu na to, ve kterém období vznikly.

Uvede se počet přesčasových hodin v měsíci (podle § 78 odst. 1 písm. i) ZP). Jedná se o přesčasové hodiny, za které byl poskytnut příplatek (vč. přesčasů odpracovaných dle ustanovení § 114 odst. 3 ZP), i přesčasové hodiny, za které může být v budoucnu čerpáno náhradní volno.

V měsíci, kdy byly přesčasy odpracované, se vykáže celkový počet odpracovaných přesčasových hodin a odečtou se přesčasové hodiny, za které bylo poskytnuto náhradní volno (bez ohledu na to, zda bylo poskytnuto náhradní volno za hodiny odpracované v aktuálním měsíci, nebo se jednalo o přesčasové hodiny z předchozích měsíců). Stejný princip platí při započítávání přesčasových hodin do celkového počtu odpracovaných hodin (atribut 10268).

Může dojít k tomu, že vykázaný počet přesčasových hodin bude záporný.

U příslušníků se uvádějí přesčasové hodiny proplacené v daném měsíci (může se jednat i o přesčasové hodiny odpracované v předcházejících obdobích, které však v daném období nebyly vykázány jako přesčasové). V případě příslušníků se nepoužije vykazování záporných hodnot za hodiny náhradního volna za přesčas odsloužený v předchozích měsících.

Uvede se celkový počet neodpracovaných hodin v měsíci (ze sjednané pracovní doby v měsíci daného pracovněprávního vztahu zaměstnance). Jedná se např. o dovolenou, svátky v jinak pracovní dny (zahrnují se i neodpracované hodiny, kdy se měsíční mzda/plat/služební příjem/odměna z dohody nekrátí), dobu překážek v práci, dobu pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny, neplacené volno aj.

Zahrnují se i neodpracované hodiny pracovního volna s náhradou mzdy/platu při zvyšování kvalifikace zaměstnance (§ 232 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) a rovněž neodpracované hodiny služebního volna na zvýšení vzdělání státního zaměstnance (§ 109 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě).

U zaměstnanců odměňovaných platem se do celkového počtu neodpracovaných hodin nezapočítávají  hodiny služebního volna k individuálním studijním účelům (§ 108 zákona č. 234/204 S., o státní službě), za které se zaměstnanci plat nekrátí.

Uvede se počet neodpracovaných hodin s náhradou či nekrácením mzdy/platu/odměny z dohody v měsíci (z celkového počtu neodpracovaných hodin). Zahrnou se neodpracované hodiny s náhradou mzdy/platu/odměny z dohody z důvodu dovolené, svátků v jinak pracovní dny (zahrnují se i neodpracované hodiny, kdy se měsíční mzda nekrátí), důležitých překážek v práci na straně zaměstnance (ZP § 199, nařízení vlády č. 590/2006 Sb.), překážek v práci z důvodu obecného zájmu (ZP § 200, 203, 203a, 205) a překážek v práci na straně zaměstnavatele (ZP § 207 až 210). Rovněž se zahrnou tzv. sick days (indispoziční volno) a „osobní volno“ stanovené vnitřním předpisem zaměstnavatele jako zaměstnanecký benefit, a to jak s náhradou mzdy/platu, tak placené měsíční mzdou/platem/odměnou z dohod bez jejího krácení.

Zahrnují se i neodpracované hodiny pracovního volna s náhradou mzdy/platu při zvyšování kvalifikace zaměstnance (§ 232 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) a rovněž neodpracované hodiny služebního volna na zvýšení vzdělání státního zaměstnance (§ 109 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě).

Do počtu neodpracovaných hodin s náhradou či nekrácením mzdy se nezapočítávají hodiny služebního volna k individuálním studijním účelům (§ 108 zákona č. 234/204 S., o státní službě), za které se zaměstnanci plat nekrátí.

Neuvádí se hodiny neodpracované z důvodu dočasné pracovní neschopnosti a ošetřování člena rodiny.

U příslušníků bezpečnostních sborů se uvedou hodiny, za které je poskytnut průměrný služební příjem, neodsloužené z důvodu obecného zájmu (§ 68 a 69 zákona č. 361/2003 Sb. (dále ZoSP)), při důležitých osobních překážkách (§ 70 a 71 ZoSP), při účasti na výběrovém řízení nebo při získání dalšího odborného požadavku (§ 72 ZoSP), při studiu (§ 73 ZoSP), při čerpání dovolené (§ 124 odst. 7), při zproštění (§ 124 odst. 6 ZoSP), při překážce na straně bezpečnostního sboru (§ 124 odst. 8 ZoSP) a neodsloužené hodiny svátku ve dnech služby, za který se služební příjem nekrátí.

Uvede se počet neodpracovaných/neodsloužených hodin v měsíci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti (příp. karantény)/neschopnosti ke službě, za které se neposkytuje náhrada mzdy/platu/odměny z dohody/služebního příjmu po dobu neschopnosti ke službě. Nezahrnuje se ošetřování člena rodiny.

Uvede se počet neodpracovaných/neodsloužených hodin v měsíci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti (příp. karantény)/neschopnosti ke službě, za které náhradu mzdy/platu/odměny z dohody/služebního příjmu po dobu neschopnosti ke službě poskytuje zaměstnavatel, neposkytuje se nemocenská dávka podle zákona o nemocenském pojištění (zákon č. 187/2006 Sb.).

Uvede se počet neodpracovaných hodin (z celkového počtu neodpracovaných hodin) v měsíci v důsledku čerpání dovolené na zotavenou. Nezahrnuje proplacenou nevyčerpanou dovolenou.

Uvádí se počet neodpracovaných hodin z důvodu překážek na straně zaměstnance (ZP část osmá, hlava I a II, NV č. 590/2006), za které zaměstnanci náleží náhrada mzdy/platu/služebního příjmu.

Uvádí se počet neodpracovaných hodin z důvodu překážek na straně zaměstnavatele (ZP část osmá, hlava III), za které zaměstnanci náleží náhrada mzdy/platu/služebního příjmu/odměny z dohody.

Uvede se mzda/plat/odměna z dohody/služební příjem zúčtovaná za sledovaný měsíc podle § 109 odst. 2, 3 a 5 ZP (u vojáků z povolání dle zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání), tzn. peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda). Nezahrnují se náhrady mzdy/platu/odměny z dohod/služebního příjmu, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kapitálových podílů (akcií) nebo obligací a odměny za pracovní pohotovost a obecně mzdová plnění, která nemají charakter mzdy/platu za práci/služebního příjmu či odměny z dohod, např. odměny za pracovní a životní jubilea, odměny při narození dítěte, odměny při odchodu do důchodu, ošatné, stravenkový paušál, stabilizační odměny učňům,  náborový příspěvek, úhrada nákladů při výkonu práce na dálku, příspěvek zaměstnavatele na bydlení a dopravu aj.

Při uplatnění konta pracovní doby se neuvádí dosažená mzda/plat podle § 120 odst. 3 písm. b) ZP.

Započítává se i plat vyplacený za hodiny služebního volna k individuálním účelům (§ 108 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě) a plat za neodpracované dny ve svátek podle § 135 ZP.

Uvádí se základní mzdy/platy/služebního příjmu/odměny z dohody vyplacené v daném měsíci za práci podle mzdových a platových tarifů zaměstnancům v úkolových, časových a měsíčních typech odměňování. Zahrnuje se také "základní" složka smluvních mezd/platů/odměn z dohody nebo celá smluvní mzda/plat/odměna z dohody, pokud není členěna na tarifní a pobídkovou složku.

Uvedou se prémie a odměny pravidelně měsíčně zúčtované se mzdou/platem/služebním příjmem. Zahrnou se i pohyblivé složky mzdy/platu/služebního příjmu (výkonnostní, motivační), někdy označované jako osobní příplatek.

U zaměstnanců pobírajících plat se do prémií a odměn pravidelných započítávají i příplatky uvedené na platovém výměru a vyplácené každý měsíc, zejména příplatek za vedení (§ 124 zákoníku práce), osobní příplatek (§ 131 ZP) a specializační příplatek pedagogického pracovníka (§ 133 ZP).

Uvedou se prémie a odměny nepravidelně zúčtované v měsíční mzdě/platu/služebním příjmu/odměně z dohody. Zahrnují se sem všechny platby zaměstnancům, které nejsou pravidelně zúčtovány ve mzdě/platu/služebním příjmu/odměně z dohody ve výplatním období. Do nepravidelných odměn se zahrnují např. 13. a 14. mzdy/platy, čtvrtletní, pololetní a mimořádné odměny. Nezahrnují se položky, které nejsou mzdou/platem/odměnou z dohody.

Uvádí se součet příplatků (z celkové mzdy/platu/služebního příjmu/odměny z dohody…) zúčtované v daném měsíci. Zahrnují se pouze zákonné příplatky

• za práci ve svátek,
• za práci v noci,
• za práci o sobotách a nedělích,
• za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví od 13. hodiny práce,
• za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí
• nebo příplatky, které má společnost zakotvené ve vnitřním předpisu nebo v kolektivní smlouvě, např. příplatek za:

• směnnost,
• práci ve výškách,
• uznané certifikáty,
• zaškolování nových zaměstnanců, ....

Dále jsou zahrnuty doplatky do minimální mzdy nebo zaručeného platu.

Nezahrnují se pohyblivé složky mzdy/platu (výkonnostní, motivační), ty se započítávají do prémií a odměn pravidelných. Příplatek za přesčas se nezahrnuje, uvádí se samostatně.

U zaměstnanců pobírajících plat se do příplatků nezahrnují příplatky uvedené na platovém výměru a vyplácené každý měsíc, zejména příplatek za vedení (§ 124 zákoníku práce), osobní příplatek (§ 131 ZP) a specializační příplatek pedagogického pracovníka (§ 133 ZP) – tyto příplatky se uvádějí v atributu 10330 Prémie a odměny pravidelné.

Uvádí se příplatky za přesčasovou práci (z celkové mzdy/platu) podle § 114, resp. § 127 zákona c. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, nebo vnitřního mzdového předpisu.

Příplatky za práci přesčas se vykáží v měsíci, kdy byly zúčtovány k výplatě (v případě, že si zaměstnanec do tří měsíců nevybral za přesčasy náhradní volno).

Uvedou se příplatky za noční práci podle § 116, resp. § 125 č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, nebo vnitřního mzdového předpisu.

Uvedou se příplatky za práci v sobotu a neděli podle § 118, resp. 126 č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, nebo vnitřního mzdového předpisu.

Uvedou se příplatky za práci ve svátek podle § 115, resp. § 135 č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, nebo vnitřního mzdového předpisu.

Uvede se součet všech náhrad mzdy/platu/služebního příjmu/odměn z dohod, které hradí zaměstnavatel na základě zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce,  zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě nebo kolektivní smlouvy za neodpracovaný čas pro překážky na straně zaměstnance a na straně zaměstnavatele (včetně náhrady mzdy/platu při okamžitém zrušení pracovního/služebního/členského poměru zaměstnancem podle § 56, odst. 2 zákona c. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů) a za dobu čerpání dovolené a placených svátků.

Započítávají se i náhrady za dovolenou v případě ukončení pracovněprávního vztahu (§ 222 ZP). Vyplacená náhrada za vyčerpanou dovolenou nebo její část, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo mu právo nevzniklo, je tento zaměstnanec povinen vrátit (ZP § 222, odst. 4) – tato částka se do náhrad mezd zúčtovaných započítává záporně (je odečtena).

Zahrnují se i náhrady mzdy/platu za neopracované hodiny v rámci zvýšení kvalifikace zaměstnance (§ 232 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) a rovněž náhrady platu za služební volno při zvyšování vzdělání státního zaměstnance (§ 109 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě).

Pokud jsou náhrady mezd/platů součástí smluvních mezd/platů, pak se zde samostatně nevykazují.

Do náhrad mezd/platů/služebního příjmu/odměn z dohod se nezahrnují náhrady mzdy/ platu/odměny z dohod za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem (§ 192 odst. 1 a 2 zákona c. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů). U příslušníků bezpečnostních sborů se neuvádí služební příjem v době neschopnosti ke službě podle zákona č. 361/2003 Sb., zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, §124, odst. 5.

Jedná se o náhrady za dobu specifikovanou v atributu 10276 "Počet neodpracovaných hodin s náhradou či nekrácením mzdy".

Uvádí se náhrady mzdy/platu/služebního přijmu/odměn z dohod za dovolenou na zotavenou, dodatkovou dovolenou apod. podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, smluv a mzdových předpisů. Do náhrad za dovolenou se započítávají i náhrady mzdy/platu/odměn z dohod za nevyčerpanou dovolenou v případě skončení pracovněprávního vztahu, a to ve výši průměrného výdělku (§ 222 ZP).

Vyplacená náhrada za vyčerpanou dovolenou nebo její část, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo mu právo nevzniklo, je tento zaměstnanec povinen vrátit (ZP § 222, odst. 4) – tato částka se do náhrad za dovolenou započítává záporně (je odečtena).

Uvedou se náhrady mzdy/odměny z dohod za státní svátky a dny pracovního klidu, připadající na jinak běžné pracovní dny dle § 115 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Uvedou se náhrady mzdy/platu/služebního příjmu/odměny z dohod za prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy a za jiné překážky na straně zaměstnavatele (ZP část osmá, hlava III).

Dále se uvede náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, příslušející zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr (§ 56, odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů).

Uvedou se náhrady mzdy/platu/služebního příjmu/odměny z dohody za důležité překážky v práci, které zaměstnanci přísluší podle ZP část osmá, hlava I a II, případně na základě vnitřního předpisu. Neuvádějí se náhrady mzdy/platu/odměny z dohod za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem (§ 192 odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů), u příslušníků bezpečnostních sborů se neuvádí služební příjem v době neschopnosti ke službě podle zákona č. 361/2003 Sb., zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, §124, odst. 5.

Uvede se částka náhrady mzdy/platu/odměny z dohod zúčtovaná k výplatě zaměstnanci za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem za daný měsíc. Jedná se pouze o částky placené zaměstnavatelem podle § 192 zákoníku práce (nikoliv nemocenské dávky). 

U příslušníků bezpečnostních sborů se uvádí služební příjem v době neschopnosti ke službě podle zákona č. 361/2003 Sb., zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, §124, odst. 5.

Uvedou se odměny za pracovní pohotovost podle § 140 ZP zúčtované za sledovaný měsíc.

Průměrný výdělek zjištěný pro náhrady mzdy zaměstnance v daném pracovním poměru podle hlavy XVIII zákoníku práce. Jde o průměrný hodinový výdělek vypočtený z mezd za poslední čtvrtletí sledovaného období z hrubé mzdy/platu/odměn z dohod zaměstnance zúčtované k výplatě v rozhodném období a odpracované doby zaměstnance (předchozí kalendářní čtvrtletí) a používaný pro výpočet náhrad mezd v následujícím čtvrtletí. Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda nebo příslušná nejnižší úroveň zaručeného platu, na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě nebo příslušné nejnižší úrovni zaručeného platu; to platí také při uplatnění pravděpodobného výdělku.