Lesnictví v Ústeckém kraji v roce 2025
Těžba dřeva v Ústeckém kraji dosáhla v loňském roce sedmého nejvyššího objemu za posledních šestnáct let, přičemž téměř polovinu tvořila těžba nahodilá. Zalesněno bylo téměř 1,4 tis. ha, z toho zhruba 58 % bylo zalesněno listnatými stromy. Nejčastěji byl k zalesnění využit buk a z jehličnanů smrk. Škody způsobené zvěří dosáhly 3,5 mil. Kč.
K 31. 12. 2025 bylo v Ústeckém kraji celkem 165 073 hektarů lesních pozemků, na celkovém množství lesních pozemků v Česku se kraj dlouhodobě podílí 6,1 %. Rozloha lesních pozemků v Ústeckém kraji v posledních 16 letech rostla. V loňském roce jsme v našem kraji zaznamenali navýšení ploch o 149 ha, v mezikrajovém srovnání byl tento nárůst pátý nejvyšší. Výměra lesních pozemků se v loňském roce zvýšila ve všech krajích, největší nárůst zaznamenali v Jihočeském kraji (o 338 ha), nejmenší v Moravskoslezském kraji (o 21 ha).
Lesní pozemky tvořily ke konci roku 2025 v Ústeckém kraji 30,9 % celkové výměry kraje, což byl pátý nejnižší podíl v republice. Krajem s nejvyšším podílem lesních pozemků byl Liberecký kraj (44,8 %), následovaný Karlovarským krajem s 44,0 %, nejnižší podíl lesních pozemků měl Středočeský kraj posuzovaný společně s hlavním městem Prahou (26,8 %).
V loňském roce se v Ústeckém kraji vytěžilo 553,0 tis. m3 dřeva, proti předchozímu roku to bylo o 12,1 % (o 76,4 tis. m3) méně. K poklesu došlo ve většině krajů s výjimkou tří krajů – v Libereckém Olomouckém a Zlínském, z toho nejvyšší růst byl v Olomouckém kraji (+4,2 %). Naproti tomu nejvyšší pokles zaznamenali v Kraji Vysočina (-23,1 %). Propad těžby dřeva v Ústeckém kraji byl čtvrtý nejvyšší z 10 krajů s meziročním poklesem těžby.
Podíl Ústeckého kraje na celkové těžbě v Česku ve výši 3,3 % byl v loňském roce sedmý nejvyšší od roku 2010, nejvyšší podíl za posledních 16 let jsme evidovali v roce 2021 a představoval 4,8 %.
Nejvíce dřeva se vloni vytěžilo v Jihočeském kraji, a to 2 628,8 tis. m3, následovaly kraje Plzeňský (2 202,6 tis. m3) a Středočeský kraj posuzovaný společně s hlavním městem Prahou (1 686,3 tis. m3). Nejnižší objem vytěženého dřeva jsme zaznamenali v našem kraji.
Přepočteme-li celkový objem vytěženého dřeva na jeden hektar lesních pozemků daného kraje, postavení některých krajů se změní. Nejvíce m3 dřeva bez kůry na hektar lesních pozemků vytěžili ve Zlínském kraji (7,5 m3), druhá nejvyšší příčka patřila Pardubickému kraji s 7,4 m3 a třetí v pořadí byl Plzeňský kraj (7,1 m3). Pořadí na opačném konci žebříčku patřilo Ústeckému kraji s 3,4 m3. Celorepublikově bylo z jednoho hektaru lesních pozemků vytěženo 6,2 m3 dřeva bez kůry.
Většinu z vytěženého dřeva tvořily ve všech krajích republiky jehličnaté dřeviny (nejvíce smrk). Podíl jehličnanů na vytěženém dřevě přesáhl ve čtyřech krajích 90 % – Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském a v Kraji Vysočina. V Ústeckém kraji představoval podíl jehličnanů v loňském roce 75,4 %, což byla v mezikrajovém srovnání třetí nejnižší hodnota. V rámci kraje se za posledních 16 let jednalo o třetí nejnižší podíl. Nejvíce byl na celkové těžbě zastoupen smrk (49,0 %), jeho podíl proti roku 2024 poklesl o 3,0 p. b. Z dalších druhů byla těžena např. borovice (15,4 %), u níž naopak podíl na celkové těžbě dřeva meziročně mírně vzrostl, a to o 0,5 %. Listnaté dřeviny se na celkové těžbě dřeva v Ústeckém kraji podílely 24,6 % (nárůst proti roku 2024 o 2,7 p. b.). Těžba buku představovala 5,6 % (meziroční nárůst o 1,0 p. b.), dub představoval 3,1 % celkové těžby dřeva v kraji, meziročně jeho podíl vzrostl o 0,2 p. b.
Rozhodující podíl na celkové těžbě dřeva ve všech krajích představovala v letech 2018 až 2022 nahodilá těžba a kalamity všeho druhu (abiotické a biotické příčiny), vč. těžby souší, ojedinělých polomů, vývratů, veškerých lapákových hmot položených za účelem zachycení kůrovců a těžba jedinců, ve kterých zimuje škodlivý hmyz. V posledních letech se její podíl ve většině krajů výrazně snížil. Nahodilá těžba dřeva dosáhla v loňském roce celorepublikově 31,6 % celkové těžby, v Ústeckém kraji představovala 32,9 %. V mezikrajovém srovnání se Ústecký kraj řadil na šesté nejvyšší místo po Moravskoslezském kraji (62,6 %), Jihomoravském a Olomouckém kraji (60,8 resp. 53,7 %), Zlínském kraji (43,3 %)
a po Kraji Vysočina (37,9 %). Nejnižší podíl nahodilé těžby vykázali v Libereckém kraji (15,4 %).
Objem vytěženého dřeva v Ústeckém kraji v letech 2017 až 2021 (včetně) rostl, ale v posledních čtyřech letech docházelo k meziročnímu poklesu, a to o 29,1 v roce 2022, o 28,2 v roce 2023, o 14,2 % v roce 2024 a o výše zmíněných 12,1 % v loňském roce, ale přesto v porovnání s rokem 2016 (379,6 tis. m3), kdy byl objem těžby od roku 2010 nejnižší, se v roce 2025 vytěžilo téměř 1,5krát více (553,0 tis. m3). Meziroční pokles celkové těžby činil v roce 2025 v kraji 76,4 tis. m3. Ještě výraznější pokles jsme zaznamenali u nahodilé těžby, u níž došlo k meziročnímu snížení o 41,1 %, což představovalo 126,8 tis. m3 dřeva. V nahodilé těžbě převládala v loňském roce ze 33,2 % těžba živelní, a to i přesto, že její objem proti předchozímu roku poklesl o 52,2 %, což představovalo 66,0 tis. m3. Těžba hmyzová představovala 18,5 % těžby v kraji, její objem proti roku 2024 poklesl o 53,2 %, tj. o 38,3 tis. m3.
Prořezávky mladých porostů, zejména za účelem snížení hustoty porostu a úpravy zdravotního i jakostního stavu porostu, byly v loňském roce v Ústeckém kraji provedeny na 2 557 ha, proti předchozímu roku jejich objem vzrostl o 15,8 %, tj. 350 ha. Následné probírky k usměrnění produkčních vlastností porostu, tvarové výchovy a zpevnění porostu byly provedeny na 4 480 ha, meziroční navýšení představovalo 1,1 %, tj. 47 ha. Chemicky a biologicky bylo ošetřeno 2 172 hektarů, což představovalo o 13,2 % (254 ha) více v porovnání s rokem 2024.
V roce 2025 bylo v Ústeckém kraji zalesněno[1] 1 386 hektarů, na celkové zalesňované ploše Česka se kraj podílel 6,0 %. Do roku 2020 byly plochy v Ústeckém kraji zalesňovány převážně jehličnany. V roce 2021 poprvé od roku 2010 převážil v celkové výměře zalesněných ploch podíl ploch osázených listnatými stromy (54,7 %), v roce 2022 a 2023 se jejich podíl ještě zvýšil a představoval 58,4 resp. 59,1 %, k dalšímu nárůstu na 61,9 % došlo i v roce 2024. V loňském roce dosáhl podíl listnatých stromů na celkové zalesněné ploše 58,1 %, tedy mírný meziroční pokles. Po šestnáct porovnávaných let, převažovaly listnaté stromy při zalesňování pouze v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Nejvyšší podíl listnatých stromů na celkové zalesňované ploše v roce 2025 byl právě v Moravskoslezském kraji (65,6 %), druhý nejvyšší podíl vykázal Ústecký kraj (58,1 %). Naproti tomu nejméně často zalesňovali v loňském roce listnatými dřevinami v Jihočeském a Plzeňském kraji, kde byly tyto dřeviny vysázeny na 31,8 resp. 32,5 % zalesňovaných ploch.
Při zalesňování byly v loňském roce v našem kraji využity nejvíce smrky a buky (25,5 resp. 29,0 % zalesněných ploch), 15,8 % ploch bylo zalesněno duby a na 7,5 % ploch byla vysazena borovice. Přirozená obnova byla využita k zalesnění 971 ha, tj. o 63,8 % (o 378 ha) více, než tomu bylo v předchozím roce.
Škody způsobené zvěří, představující celkovou sumu náhrad, které vlastníci lesa obdrželi od nájemců honiteb za škody způsobené zvěří, případně ohodnocení škod způsobených zvěří zahrnuté do nákladů z vlastní honitby, představovaly v Ústeckém kraji v loňském roce 3 549 tis. Kč, v porovnání s rokem 2024 jejich objem poklesl o 890 tis. Kč (o 20,0 %). Za posledních 16 let byla vloni výše škod v kraji pátá nejnižší. Prvenství, co se týká škod způsobených zvěří, drží rok 2014, kdy zvěř poškodila lesní porosty v hodnotě 6 007 tis. Kč, naproti tomu nejnižší škody byly vyčísleny v roce 2018, a to 2 128 tis. Kč.
Ústecký kraj patřil k většině krajů, kde byly v porovnání s předchozím rokem zaznamenány nižší škody způsobené zvěří, jejich pokles byl z 9 krajů s poklesem pátý nejvyšší. K nejvyššímu snížení (o 53,3 %) došlo v Olomouckém kraji. K nejvyššímu relativnímu nárůstu škod zvěří proti roku 2024 došlo v Jihočeském a Libereckém kraji, a to o 125,5 resp. o 122,1 %.
Podíváme-li se na škody způsobené zvěří z pohledu výše objemu škod, obsadil nejvyšší příčku Jihočeský kraj, kde zvěř způsobila na lesních porostech škody za 11,9 mil. Kč. Následoval Plzeňský kraj s 9,7 mil. Kč, Ústecký kraj, kde zvěř způsobila škody za 3,5 mil. Kč, byl pátý nejvyšší v pořadí. Na celkových škodách způsobených zvěří na lesních porostech v Česku (50,4 mil. Kč) se Ústecký kraj podílel 7,0 %.
Kontakt:
Růžena Funková
Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@csu.gov.cz
tel.: 605 452 027
[1] Zalesňováním se rozumí zalesnění a obnova lesa provedené uměle – síjí a sadbou (tj. výsev a výsadba lesa, bez plochy přirozené obnovy lesa). Patří sem plochy poprvé i opakovaně zalesněné, vylepšování lesních kultur a doplňování náletů (přepočtené na plochu plného zalesnění). Od r. 2002 včetně obnovy pod porostem (podsadba a podsíje).
- Lesnictví - data za rok 2025Materiál obsahuje hlavní ukazatele lesnické činnosti subjektů hospodařících v lesnictví v roce 2025 a ekonomické výsledky za rok 2024.