Přejít k obsahu

Pohyb obyvatelstva ve Středočeském kraji v 1. pololetí 2017

Středočeský kraj je nejlidnatějším krajem České republiky. V prvním pololetí roku 2017 narostl počet obyvatel ve Středočeském kraji podle předběžných výsledků o 6 505 osob na celkových 1 345 487 obyvatel. Celkový přírůstek obyvatel se meziročně nepatrně zvýšil. Za nárůstem počtu obyvatel stál především přírůstek stěhováním (o  5 794 osob), přirozenou měnou přibylo 711 osob. Meziročně se zvýšil počet zemřelých, stoupl i počet živě narozených dětí, nepatrně i přírůstek stěhováním. Mírně se snížil počet sňatků.

K 30. červnu 2017 žilo ve Středočeském kraji podle předběžné statistické bilance 1 345 487 obyvatel. Během prvních šesti měsíců roku 2017 se počet obyvatel kraje zvýšil o 6 505 osob, což bylo o 1,8 % více než v předchozím roce. K nárůstu počtu obyvatel během 1. pololetí letošního roku došlo u poloviny všech krajů republiky. Středočeský kraj zaznamenal největší nárůst jak v absolutním vyjádření, tak v přepočtu na tisíc obyvatel. Následovalo hlavní město Praha (6 094 osob) a kraje Jihomoravský (1 183 obyvatel) a Plzeňský (500 osob). Nejvýrazněji poklesl počet obyvatel v krajích Moravskoslezském (o 2 528 osob) a Olomouckém (o 796 osob).

Celkový populační přírůstek Středočeského kraje zajistilo v 1. pololetí roku 2017 především stěhování, díky němuž přibylo v kraji 5 794 obyvatel (meziroční nárůst o 3,1 %). Hlavní podíl (74,3 %; 4 304 osob) na přírůstku stěhováním měl přírůstek stěhováním s ostatními regiony České republiky, u něhož došlo k mírnému meziročnímu poklesu (o 1,5 %). Naopak nárůst zaznamenal přírůstek stěhování ze zahraničí (o 18,8 %), díky němuž získal kraj 1 490 osob. V prvním pololetí roku 2017 se do kraje celkem přistěhovalo 14 471 osob, což bylo o 4,9 % více než ve stejném období loňského roku. Vystěhovalých osob ze Středočeského kraje bylo 8 677, což bylo meziročně o 6,1 % více.

Přirozenou měnou se v 1. pololetí 2017 zvýšil počet obyvatel o 711 osob, což bylo meziročně o 7,7 % méně. Na tomto poklesu měl hlavní podíl meziroční nárůst počtu zemřelých osob (o 4,7 %), během prvních šesti měsíců roku 2017 zemřelo ve Středočeském kraji celkem 6 739 osob. Počet živě narozených se meziročně zvýšil o 3,4 %, na svět přišlo 7 450 dětí.

Při relativním vyjádření jednotlivých složek pohybu obyvatel (tj. v přepočtu na tisíc obyvatel) se Středočeský kraj zařadil v prvním pololetí roku 2017 na přední pozice mezi kraji republiky. Na tisíc obyvatel vykázal kraj druhý nejvyšší počet živě narozených dětí (po hl. m. Praze), druhý nejnižší počet zemřelých (opět po hl. m. Praze), druhou nejvyšší hodnotu počtu přistěhovalých (po hl. m. Praze) a druhý nejvyšší počet vystěhovalých osob (po hl. m. Praze). První místo obsadil Středočeský kraj v prvních šesti měsících roku 2017 shodně u hodnot migračního i celkového přírůstku v přepočtu na tisíc obyvatel. Na druhé pozici se umístil Středočeský kraj v případě přirozené měny (po hl. m. Praze).

Graf 1:  Celkový, migrační a přirozený přírůstek ve Středočeském kraji v 1. pololetí 2002 až 2017

Graf 2:  Saldo stěhování s ostatními regiony ČR a se zahraničím ve Středočeském kraji v 1. pololetí 2002 až 2017

Počet sňatků (2 292) se ve Středočeském kraji snížil za první pololetí roku 2017 oproti stejnému období roku 2016 o 5,6 %. Počet sňatků v přepočtu na tisíc obyvatel byl pátý nejnižší mezi všemi kraji republiky.

Podíl dětí narozených mimo manželství se ve Středočeském kraji meziročně nepatrně snížil na 47,3 % (za první pololetí roku 2016 to bylo 47,5 %), stále zůstává pod republikovým průměrem (49,0 %). Mezi kraji se jedná o pátou nejnižší hodnotu.

 

Graf. 3:  Sňatky, živě narození a zemřelí ve Středočeském kraji v 1. pololetí 2002 až 2017

Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byl k 30. červnu 2017 okres Praha-východ se 174 320 obyvateli, kde zároveň došlo k největšímu celkovému přírůstku počtu obyvatel během prvních šesti měsíců roku 2017, a to jak absolutně (o 2 406 osob), tak v přepočtu na tisíc obyvatel (28,0 ‰).

Nejméně lidnatým okresem je dlouhodobě okres Rakovník (55 310 obyvatel k 30. červnu 2017), který byl v 1. pololetí roku 2017 zároveň i okresem s nejnižším celkovým přírůstkem obyvatel v rámci všech okresů Středočeského kraje (za prvních šest měsíců roku 2017 se v okrese počet obyvatel zvýšil o jednu osobu).

 

Graf 4:  Celkový, přirozený a migrační přírůstek v okresech Středočeského kraje v 1. pololetí 2017

Na nárůstu počtu obyvatel Středočeského kraje se v prvních šesti měsících roku 2017 podílely především okresy Praha-východ a Praha-západ (nárůst o 2 406, resp. o 1 404 obyvatel). Jejich podíl na celkovém přírůstku kraje meziročně stoupl z 56,3 % na 58,6 %.

Jedná se o okresy v zázemí Prahy, které dlouhodobě zaznamenávají vysoké přírůstky stěhováním. Počet přistěhovalých osob byl výrazně nejvyšší ve srovnání s ostatními okresy (4 187 resp. 3 202 osob). Příznivá věková struktura přistěhovalých osob zde pozitivně ovlivňuje přirozenou měnu obyvatelstva v podobě kladných hodnot přirozeného přírůstku, nejvyšších nejen v rámci kraje, ale i celé republiky. Hodnota počtu narozených na tisíc obyvatel byla v okresech Praha-východ a Praha-západ v rámci kraje druhá a čtvrtá nejvyšší a počet zemřelých na tisíc obyvatel byl nejnižší nejen v rámci kraje, ale i mezi všemi okresy celé České republiky.

Všechny okresy Středočeského kraje zaznamenaly v prvním pololetí roku 2017 celkový nárůst počtu obyvatel, obdobně byly u všech okresů patrny i kladné hodnoty stěhování. U čtyř okresů převážil počet zemřelých osob nad živě narozenými dětmi (okresy Benešov, Kutná Hora, Rakovník a Příbram).

Nejvyšší počet sňatků (v přepočtu na tisíc obyvatel) byl v 1. pololetí 2017 zaznamenán v okrese Rakovník, nejnižší v okrese Kutná Hora. Nejvíce potratů na tisíc obyvatel vykázal okres Beroun, nejméně okres
Mladá Boleslav.

Nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství byl zjištěn v okrese Kladno (53,4 %). Naopak nejnižšího podílu bylo dosaženo v okresech Praha-východ a Praha-západ (oba 40,5 %), což byla čtvrtá a pátá nejnižší hodnota v rámci celé republiky.

 

Metodická poznámka:

Zdroj dat: Demografická statistika – výsledky zpracování statistických hlášení řady Obyv; rozvody – Informační systém Ministerstva spravedlnosti ČR; stěhování – Informační systém evidence obyvatel (Ministerstvo vnitra ČR); Cizinecký informační systém (Ředitelství služby cizinecké policie)

Informace o rozvodech za 1. pololetí 2017 nejsou obsaženy z důvodu významné neúplnosti dat poskyt-nutých Ministerstvem spravedlnosti ČR.

Údaje o potratech za 1. pololetí 2017 nejsou srovnatelné s obdobím 2016 z důvodu neposkytnutí údajů o všech provedených potratech některými zdravotnickými zařízeními (data jsou sbírána Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR).

Veškeré zpracovávané údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území Středočeského kraje trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují i cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají občanů zemí EU s přechodným pobytem na území Středočeského kraje a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození, úmrtí) občanů s trvalým pobytem na území Středočeského kraje, které nastaly v cizině.

Veškeré údaje za rok 2017 jsou předběžné.

 

Další informace naleznete v rychlé informaci
Pohyb obyvatelstva – 1. pololetí 2017

a v publikaci
130062-17: Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – 1. pololetí 2017