Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji v roce 2025

31. března 2026

Počet obyvatel Středočeského kraje vzrostl během roku 2025 o 10,9 tis. osob, koncem roku 2025 v něm žilo celkem 1 477 134 obyvatel, o 70,1 tis. více než v druhém nejlidnatějším kraji, kterým bylo hl. m. Praha. Nárůst počtu obyvatel Středočeského kraje byl v loňském roce o 6,3 % vyšší než v roce 2024, byl však druhý nejnižší od roku 2014. Následkem pokračujícího poklesu počtu živě narozených dětí se o 26,8 % prohloubil přirozený úbytek, zemřelo o 3 517 osob více, než kolik se živě narodilo dětí. Přírůstek stěhováním dosáhl 14 436 osob a byl meziročně o 10,6 % vyšší.

Přírůstek obyvatel stěhováním zajišťovalo z 52,0 % saldo stěhování z ostatních krajů Česka (7 505 osob), přistěhovalectvím ze zahraničí přibylo 6 931 obyvatel. Saldo stěhování z ostatních částí republiky bylo meziročně o 3,3 % vyšší, zatímco v případě přírůstku stěhováním ze zahraničí byl zaznamenán nárůst o pětinu (o 19,8 %). Na svět přišlo v porovnání s rokem 2024 o 7,1 % méně dětí (celkem 10 201), čtvrtý rok v řadě tak pokračoval citelný pokles počtu živě narozených dětí (oproti roku 2021 se počet živě narozených dětí ve Středočeském kraji snížil o 32,5 %, nejvíce ze všech krajů, přičemž počet obyvatel se zvýšil o 7,6 %).

Počet zemřelých se oproti roku 2024 nezměnil (−0,3 %), zemřelo 13 718 osob. Meziroční pokles o 2,9 % zaznamenal počet nově uzavřených manželství, naopak počet rozvodů byl vyšší o 10,6 %. Do Středočeského kraje se přistěhovalo meziročně o 1,0 % méně osob, počet vystěhovalých se snížil o 5,8 %. Nejvíce obyvatel ze zahraničí získal Středočeský kraj z Ukrajiny (4 560 osob), Filipín (579 osob), Slovenska (439), Mongolska (320 osob), Číny (168 osob), Uzbekistánu (147 osob), Vietnamu (129 osob), Indie (123 osob) a Rumunska (109 osob).

Největší nárůst počtu obyvatel v přepočtu na tisíc obyvatel zaznamenaly správní obvody ORP Říčany, Lysá nad Labem, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Slaný a Nymburk, ve čtyřech správních obvodech ORP se počet obyvatel snížil, a to v ORP Český Brod, Neratovice, Sedlčany a Čáslav. Ve městech žilo 755,9 tis. osob, tj. 51,2 % obyvatel kraje.

Středočeský kraj měl na konci roku 2025 celkem 1 477 134 obyvatel, z nichž bylo 50,7 % žen. Počet obyvatel se během roku 2025 zvýšil o 10 919 osob (mužů přibylo 6 821, žen 4 098), což byla druhá nejnižší hodnota od roku 2014. I přesto se jednalo v roce 2025 o nejvyšší hodnotu celkového nárůstu počtu obyvatel mezi všemi kraji, a to i relativně (7,4 ‰). Druhý nejvyšší přírůstek vykázalo v roce 2025 hl. m. Praha (o 9 204). Kladné hodnoty byly zaznamenány ještě u krajů Jihomoravského (+1 173), Pardubického (+481) a Plzeňského (+43). U ostatních krajů se počet obyvatel snížil. Nejvyšší úbytky zaznamenaly kraje Moravskoslezský (−6 233), Ústecký (−2 413), Vysočina (−1 694) a Zlínský (−1 483). V přepočtu na tisíc obyvatel ubylo nejvíce obyvatel v krajích Moravskoslezském (−5,3 ‰), Karlovarském (−4,0 ‰) a v Kraji Vysočina (−3,3 ‰).

Nárůst počtu obyvatel ve Středočeském kraji byl v roce 2025 zapříčiněn výhradně přírůstkem stěhováním. Migrační přírůstek Středočeského kraje byl nejvyšší mezi všemi kraji (přibylo 14 436 osob, a to i v přepočtu na tisíc obyvatel (9,8 ‰). Vyšší počet přistěhovalých než vystěhovalých osob vykázalo dvanáct ze čtrnácti krajů republiky. Přírůstek stěhováním se ve Středočeském kraji meziročně zvýšil o desetinu (o 10,6 %). Kladný migrační přírůstek zajišťovalo v roce 2025 ze 52,0 % stěhování z ostatních regionů Česka (7 505 osob, meziročně o 3,3 % více), ze zahraničí získal Středočeský kraj 6 931 osob, což bylo meziročně o pětinu (19,8 %) více. Ještě v roce 2023 byl zaznamenán vyšší přírůstek stěhováním ze zahraničí v porovnání s migračními přírůstky z ostatních částí republiky.

Tab. 1 Počet a pohyb obyvatel Středočeského kraje (absolutně, relativně, meziroční změny)

Graf 1 Celkový, migrační a přirozený přírůstek obyvatel ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2025

Graf 2 Saldo stěhování s ostatními regiony České republiky a se zahraničím ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2025

V roce 2025 byl ve Středočeském kraji zaznamenán, od roku 2020 přetrvávající, přirozený úbytek obyvatel (o 3 517 osob), nejvyšší od roku 2000. Ještě v roce 2019 byl přirozený přírůstek kladný (1 365). Oproti roku 2024 se přirozený úbytek prohloubil o více než čtvrtinu (o 26,8 %). Vyšší počet zemřelých než živě narozených dětí zaznamenaly v roce 2025 všechny kraje. Největší absolutní převahu zemřelých nad narozenými dětmi zaznamenaly kraje Moravskoslezský (o 5 482), Ústecký (o 3 964), Jihomoravský (o 3 562) a Středočeský (o 3 517). V přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší přirozený úbytek zaznamenán v Karlovarském (−5,5 ‰), Ústeckém (−4,9 ‰), Moravskoslezském (−4,7 ‰) a Královéhradeckém kraji (−3,9 ‰). Středočeský kraj vykázal po Praze (−0,8 ‰) v přepočtu na tisíc obyvatel nejnižší přirozený úbytek (−2,4 ‰), následovaný Jihomoravským krajem (−2,9 ‰) a Krajem Vysočina (−3,0 ‰).

Počet živě narozených dětí ve Středočeském kraji byl v roce 2025 oproti předchozímu roku o 7,1 % nižší, živě se narodilo 10 201 dětí, což bylo meziročně o 780 dětí méně. Pokračoval tak čtvrtý rok v řadě citelný pokles porodnosti (v roce 2022 o 10,9 %, v roce 2023 o 9,0 % a v roce 2024 o 10,4 %). Oproti roku 2021, kdy přišlo ve Středočeském kraji na svět 15 111 dětí, se počet živě narozených dětí snížil o 32,5 %, nejvíce ze všech krajů. Počet zemřelých osob se meziročně téměř nezměnil (poklesl o 36 osob, tj. o −0,3 %, zemřelo 13 718 osob). V roce 2025 byl ve Středočeském kraji v přepočtu na tisíc obyvatel (9,3 ‰) mezi všemi kraji zaznamenán druhý nejnižší počet zemřelých osob (po hl. m. Praze s 8,7 ‰), relativní hodnota počtu živě narozených dětí (6,94 ‰) byla šestá nejnižší.

Počet sňatků (5 492) se v porovnání s rokem 2024 snížil o 2,9 %, jednalo se nejnižší počet uzavřených manželství v kraji po roce 2014. Nově uzavřenými manželstvími v přepočtu na tisíc obyvatel (3,7 ‰) se Středočeský kraj umístil na páté pozici s relativně nejnižším počtem sňatků. Během roku 2025 bylo rozvedeno 3 257 středočeských manželství, což bylo meziročně o 311 více (tj. o 10,6 %). V přepočtu na tisíc obyvatel byl ve Středočeském kraji počet rozvodů (2,22 ‰) nejvyšší ze všech krajů.

Graf 3 Celkový, přirozený a migrační přírůstek v okresech Středočeského kraje v roce 2025

Podíl dětí narozených mimo manželství se ve Středočeském kraji meziročně snížil o 1,0 p. b. na 45,6 % a zůstal tak mírně pod celorepublikovým průměrem (46,8 %). Mezi kraji se jednalo o pátou nejnižší hodnotu. Nejvíce dětí se narodilo neprovdaným ženám v krajích Ústeckém (63,7 %), Karlovarském (57,4 %) a Libereckém (53,6 %), nejméně pak v hl. m. Praze (37,3 %), Jihomoravském (41,8 %) a Zlínském kraji (42,0 %). Z hlediska pořadí narození tvořily prvorozené děti 44,8 % všech živě narozených dětí, druhorozených bylo 40,8 % a třetích a dalších v pořadí 14,4 %. Počet prvorozených dětí se meziročně snížil o 6,5 %, u druhorozených byl zaznamenán pokles o 8,6 % a třetích a dalších v pořadí bylo méně o 4,4 %.

V roce 2025 získal Středočeský kraj zahraničním stěhováním nejvíce osob z Ukrajiny (4 560 osob), Filipín (579 osob), Slovenska (439), Mongolska (320 osob), Číny (168 osob), Uzbekistánu (147 osob), Vietnamu (129 osob), Indie (123 osob) a Rumunska (109 osob).

Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje je od roku 2014 okres Praha-východ, počet obyvatel v něm ke konci roku 2025 dosáhl 207 567 (z celorepublikového pohledu se jednalo – po započtení Prahy – o 9. nejlidnatější okres). Okres Praha-východ zaznamenal největší nárůst počtu obyvatel mezi všemi okresy Středočeského kraje (o 3 020 osob), v případě celé republiky byl nárůst druhý nejvyšší (po hl. m. Praze), v přepočtu na tisíc obyvatel (14,7 ‰) byl nárůst počtu obyvatel v okrese Praha-východ ze všech okresů nejvyšší. Na opačné straně se nacházel okres Rakovník, v němž žilo koncem roku 2025 celkem 56 747 osob, nejméně ze všech okresů kraje. Z celorepublikového pohledu byl tento okres 5. nejméně lidnatým okresem republiky.

Celkem 22 z 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) zaznamenalo během roku 2025 nárůst počtu obyvatel. V přepočtu na tisíc obyvatel zaznamenaly nejvyšší zvýšení počtu obyvatel správní obvody ORP Říčany (o 17,5 ‰), Lysá nad Labem (o 15,8 ‰), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (o 12,9 ‰), Slaný (o 11,0 ‰) a Nymburk (o 10,5 ‰), na opačné straně se nacházely správní obvody ORP Český Brod (−3,0 ‰), Neratovice (−2,0 ‰), Sedlčany (−1,8 ‰) a Čáslav (−0,9 ‰).

Graf 4 Sňatky, rozvody, živě narození, zemřelí a přirozený přírůstek (úbytek) ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2025

Tab. 2 Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho okresech v roce 2025 (absolutní údaje)

Na nárůstu počtu obyvatel Středočeského kraje se dlouhodobě podílejí především okresy Praha-východ a Praha-západ. V roce 2025 došlo v těchto okresech k nárůstu o 3 020, resp. o 1 568 osob, jejich podíl na celkovém přírůstku počtu obyvatel kraje se oproti roku 2024 mírně zvýšil ze 36,7 % na 42,0 %. Jedná se o okresy v zázemí Prahy, které dlouhodobě zaznamenávají velké nárůsty počtu obyvatel a počty přistěhovalých osob vykazují ve srovnání s ostatními okresy republiky vyšší hodnoty. Příznivá věková struktura přistěhovalých osob zde pozitivně ovlivňuje přirozenou měnu obyvatelstva, což se v roce 2025 promítlo do skutečnosti, že okresy Praha-západ a Praha-východ byly mezi všemi okresy republiky jedinými, v nichž se narodilo nepatrně více dětí, než kolik zemřelo osob (v okrese Praha-západ dosáhl přirozený přírůstek hodnoty 11, v okrese Praha-východ to bylo 7)

Tab. 3 Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho správních obvodech obcí s rozšířenou působností v roce 2025

Kromě okresů Praha-západ a Praha-východ zemřelo ve všech ostatních okresech Středočeského kraje v loňském roce více osob, než kolik se narodilo dětí. Nejvyšší absolutní hodnoty přirozeného úbytku byly zjištěny v okresech Kladno (−579), Příbram (−514), Mělník (−403), Kutná Hora (−371) a Benešov (−321), relativně v přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší přirozený úbytek patrný v okresech Kutná Hora (−4,7 ‰), Rakovník a Příbram (shodně −4,4 ‰).

Přírůstek stěhováním byl v roce 2025 kladný ve všech okresech Středočeského kraje, v přepočtu na tisíc obyvatel nejvíce v okresech Praha-východ (14,6 ‰), Nymburk (12,5 ‰), Mladá Boleslav (11,1 ‰), Beroun (11,0 ‰) a Praha-západ (9,6 ‰). Nejmenší relativní migrační přírůstky byly v roce 2025 zaznamenány v okresech Příbram (6,1 ‰), Mělník (7,2 ‰), Kolín (7,3 ‰), Benešov (8,1 ‰) a Kladno (8,5 ‰).

Počet sňatků (v přepočtu na tisíc obyvatel) byl v roce 2025 nejvyšší v okresech Mladá Boleslav, Mělník, Rakovník a Kladno a nejnižší v okresech Benešov, Praha-západ a Beroun. Nejvíce rozvodů na tisíc obyvatel vykázaly okresy Praha-východ, Nymburk a Mladá Boleslav, nejméně okresy Rakovník, Kutná Hora a Mělník.

Nadpoloviční podíl dětí narozených mimo manželství byl v roce 2024 zjištěn v okresech Rakovník (54,2 %) a Mělník (50,4 %), zatímco nejnižší podíl byl zaznamenán v okresech Praha-západ (38,5 %) a Praha-východ (39,3 %), což byla zároveň pátá a šestá nejnižší hodnota v rámci všech okresů republiky. Dalšími okresy v pořadí byly okresy Kolín (45,0 %) a Kutná Hora (45,3 %).

Mezi deset největších měst Středočeského kraje patřilo k 31. prosinci 2025 Kladno (69 728 obyvatel, 12. největší město ČR), Mladá Boleslav (47 874), Kolín (33 392), Příbram (32 917), Kutná Hora (21 787), Beroun (21 744), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (20 926), Mělník (20 301), Kralupy nad Vltavou (19 138) a Říčany (17 314). Nejmenšími městy v kraji byly Miličín v okrese Benešov s 896 obyvateli, Liběchov v okrese Mělník s 1 077 obyvateli a Krásná Hora nad Vltavou v okrese Příbram, kde žilo 1 144 obyvatel.

Ve městech žilo ve Středočeském kraji k 31. prosinci 2025 celkem 755 936 obyvatel, což bylo meziročně o 4 708 více (tj. o 0,6 %). Podíl obyvatelstva ve městech tak na konci roku 2025 dosáhl 51,2 %, obdobně jako na konci roku 2024.

Tab. 4 Bilance počtu obyvatel ve městech Středočeského kraje v roce 2025
(seznam měst podle stavu k 1. 1. 2025)

Poznámky:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.
Veškeré údaje za rok 2025 jsou předběžné.

Další informace obsahuje:
Datová sada: Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – rok 2025
Rychlá informace: Pohyb obyvatelstva  – rok 2025
Tisková zpráva: Počet narozených byl loni nejnižší za posledních 240 let 
 

Kontakt:
Ing. Mgr. Pavel Hájek
vedoucí oddělení informačních služeb
Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
Tel.: +420 274 052 632, +420 735 711 795
e-mail: pavel.hajek@csu.gov.cz