Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji v roce 2024

10. dubna 2025

Počet obyvatel Středočeského kraje vzrostl během roku 2024 o 10,3 tis. osob, koncem roku 2024 v něm žilo celkem 1 466 215 obyvatel, o 68,3 tis. více než v druhém nejlidnatějším kraji, kterým bylo hl. m. Praha. Nárůst počtu obyvatel Středočeského kraje byl v loňském roce o více než třetinu nižší (o 37,9 %) než v roce 2023. Následkem poklesu počtu živě narozených dětí se o 82,9 % prohloubil přirozený úbytek, zemřelo o 2 773 osob více, než kolik se živě narodilo dětí. Přírůstek stěhováním dosáhl 13 048 osob a byl meziročně o 27,8 % nižší a celkově nejnižší od roku 2018.

Přírůstek obyvatel stěhováním zajišťovalo z 55,7 % saldo stěhování z ostatních krajů Česka (7 264 osob), přistěhovalectvím ze zahraničí přibylo 5 784 obyvatel. Saldo zahraničního stěhování bylo meziročně o polovinu nižší (o 50,6 %), zatímco v případě přírůstku stěhováním z ostatních částí ČR byl zaznamenán nárůst o 14,1 %. Na svět přišlo v porovnání s rokem 2023 o 10,4 % méně dětí (celkem 10 981), třetí rok v řadě tak pokračoval citelný pokles počtu živě narozených dětí (oproti roku 2021 se počet živě narozených dětí ve Středočeském kraji snížil o 27,3 %, přičemž počet obyvatel se zvýšil o 6,8 %).

Počet zemřelých se oproti roku 2023 nezměnil (−0,1 %), zemřelo 13 754 osob. Meziroční pokles o 8,5 % zaznamenal počet nově uzavřených manželství, naopak počet rozvodů byl vyšší o 6,8 %. Do Středočeského kraje se přistěhovalo meziročně o 2,5 % méně osob, zatímco vystěhovalých bylo o 14,1 % více. Nejvíce obyvatel ze zahraničí získal Středočeský kraj z Ukrajiny (3 387 osob), Filipín (582 osob), Mongolska (249 osob), Slovenska (245 osob), Vietnamu (229 osob), Rumunska (144 osob), Moldavska (134 osob), Číny (125) a Uzbekistánu (107 osob).

Největší nárůst počtu obyvatel v přepočtu na tisíc obyvatel zaznamenaly správní obvody ORP Neratovice, Nymburk, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Říčany a Lysá nad Labem, ve čtyřech správních obvodech ORP se počet obyvatel snížil, nejvíce v ORP Čáslav, Sedlčany, Mělník a Příbram. Ve městech žilo 751,2 tis. obyvatel, tj. 51,2 % obyvatel kraje.

Středočeský kraj měl na konci roku 2024 celkem 1 466 215 obyvatel, z nichž bylo 50,8 % žen. Počet obyvatel se během roku 2024 zvýšil o 10 275 osob (mužů přibylo 6 058, žen 4 217), což byla nejnižší hodnota od roku 2005. I přesto se jednalo o druhou nejvyšší hodnotu celkového nárůstu počtu obyvatel mezi všemi kraji. Vyšší přírůstek vykázalo v roce 2024 hl. m. Praha (o 13 148). Kladné hodnoty byly zaznamenány ještě u krajů Jihomoravského (o 2 594) a Plzeňského (o 1 266). U ostatních krajů se počet obyvatel snížil. Nejvyšší úbytky zaznamenaly kraje Moravskoslezský (o 6 591), Ústecký (o 2 813), Karlovarský (o 1 882) a Zlínský (o 1 746). V přepočtu na tisíc obyvatel ubylo nejvíce obyvatel v Karlovarském (−6,4 ‰), Moravskoslezském (−5,6 ‰) a Ústeckém (−3,5 ‰) kraji.

Nárůst počtu obyvatel ve Středočeském kraji byl v roce 2024 zapříčiněn výhradně přírůstkem stěhováním. Migrační přírůstek Středočeského kraje byl nejvyšší mezi všemi kraji (přibylo 13 048 osob, v přepočtu na tisíc obyvatel (8,9 ‰) byl Středočeský kraj na druhém místě po hl. m. Praze. Vyšší počet přistěhovalých než vystěhovalých osob vykázalo dvanáct ze čtrnácti krajů republiky. Přírůstek stěhováním se ve Středočeském kraji meziročně snížil o více než čtvrtinu (−27,8 %). Kladný migrační přírůstek zajišťovalo v roce 2024 ze 55,7 % stěhování z ostatních regionů Česka (7 264 osob, meziročně o 14,1 % více), ze zahraničí získal Středočeský kraj 5 784 osob, což bylo meziročně o polovinu (−50,6 %) méně. V roce 2023 byl naopak zaznamenán vyšší přírůstek stěhováním ze zahraničí v porovnání s migračními přírůstky z ostatních částí republiky.

Tab. 1  Počet a pohyb obyvatel Středočeského kraje (absolutně, relativně, meziroční změny)

Graf 1  Celkový, migrační a přirozený přírůstek obyvatel ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2024

Graf 2  Saldo stěhování s ostatními regiony České republiky a se zahraničím ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2024

V roce 2024 byl ve Středočeském kraji zaznamenán, od roku 2020 přetrvávající, přirozený úbytek obyvatel (o 2 773 osob), přičemž ještě v roce 2019 byl přirozený přírůstek kladný (1 365). Oproti roku 2023 se přirozený úbytek prohloubil o 82,9 %. Vyšší počet živě narozených dětí než zemřelých osob (a tedy i kladný přirozený přírůstek) zaznamenala v roce 2024 (obdobně jako v letech 2021 až 2023) mezi kraji pouze Praha (293). Ve všech ostatních krajích zemřelo více osob, než kolik se živě narodilo dětí. Největší absolutní převahu zemřelých nad narozenými dětmi zaznamenaly kraje Moravskoslezský (o 4 993), Ústecký (o 3 361), Středočeský (o 2 773) a Jihomoravský (o 2 371). V přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší přirozený úbytek zaznamenán v Karlovarském (−5,4 ‰), Moravskoslezském, Ústeckém (shodně −4,2 ‰) a Libereckém kraji (−3,3 ‰). Středočeský kraj vykázal (kromě Prahy, kde dosáhl přirozený přírůstek jako v jediném z krajů v přepočtu na tisíc obyvatel kladné hodnoty 0,2 ‰) společně s Jihomoravským krajem nejnižší přirozený úbytek (−1,9 ‰), následovaný Pardubickým krajem (−2,3 ‰) a Krajem Vysočina (−2,4 ‰).

Počet živě narozených dětí ve Středočeském kraji byl v roce 2024 oproti předchozímu roku o 10,4 % nižší (živě se narodilo 10 981 dětí, což bylo meziročně o 1 268 dětí méně), meziroční pokles počtu živě narozených dětí byl třetí nejvyšší mezi všemi kraji. Pokračoval tak třetí rok v řadě citelný pokles porodnosti (v roce 2022 o 10,9 % a v roce 2023 o 9,0 %). Oproti roku 2021, kdy přišlo ve Středočeském kraji na svět 15 111 dětí, se počet živě narozených dětí snížil o 27,3 %. Počet zemřelých osob se meziročně nezměnil (poklesl o −0,1 %, zemřelo 13 754 osob). V roce 2024 byl ve Středočeském kraji v přepočtu na tisíc obyvatel (9,4 ‰) mezi všemi kraji zaznamenán druhý nejnižší počet zemřelých osob (po hl. m. Praze s 8,5 ‰), relativní hodnota počtu živě narozených dětí (7,5 ‰) byla šestá nejnižší.

Počet sňatků (5 658) se v porovnání s rokem 2023 snížil téměř o desetinu (o 8,5 %). Nově uzavřenými manželstvími v přepočtu na tisíc obyvatel (3,9 ‰) se Středočeský kraj umístil na čtvrté pozici s relativně nejnižším počtem sňatků. Během roku 2024 bylo rozvedeno 2 946 středočeských manželství, což bylo meziročně o 188 více (tj. o 6,8 %). V přepočtu na tisíc obyvatel byl ve Středočeském kraji počet rozvodů (2,0 ‰) třetí nejvyšší ze všech krajů.

Graf 3: Celkový, přirozený a migrační přírůstek v okresech Středočeského kraje v roce 2024

Podíl dětí narozených mimo manželství se ve Středočeském kraji meziročně zvýšil o 1,1 p. b. na 46,5 % a zůstal tak mírně pod celorepublikovým průměrem (47,0 %). Mezi kraji se jednalo o pátou nejnižší hodnotu. Nejvíce dětí se narodilo neprovdaným ženám v krajích Ústeckém (62,9 %), Karlovarském (61,6 %) a Libereckém (51,7 %), nejméně pak v hl. m. Praze (38,0 %), Zlínském (41,0 %) a Jihomoravském kraji (41,7 %). Z hlediska pořadí narození tvořily prvorozené děti 44,5 % všech živě narozených dětí, druhorozených bylo 41,5 % a třetích a dalších v pořadí 14,0 %. Počet prvorozených dětí meziročně klesl o 11,6 %, u druhorozených byl zaznamenán pokles o 9,5 % a třetích a dalších v pořadí bylo méně o 8,5 %.

V roce 2024 získal Středočeský kraj zahraničním stěhováním nejvíce osob z Ukrajiny (3 387 osob), Filipín (582 osob), Mongolska (249 osob), Slovenska (245 osob), Vietnamu (229 osob), Rumunska (144 osob), Moldavska (134 osob), Číny (125 osob) a Uzbekistánu (107 osob).

Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje je od roku 2014 okres Praha-východ, počet obyvatel v něm ke konci roku 2024 dosáhl 204 547 (z celorepublikového pohledu se jednalo – po započtení Prahy – o 9. nejlidnatější okres). Okres Praha-východ zaznamenal největší nárůst počtu obyvatel mezi všemi okresy Středočeského kraje (o 2 480 osob), v případě celé republiky byl nárůst druhý nejvyšší (po hl. m. Praze), v přepočtu na tisíc obyvatel (12,2 ‰) byl nárůst počtu obyvatel v okrese Praha-východ ze všech okresů nejvyšší. Na opačné straně se nacházel okres Rakovník, v němž žilo koncem roku 2024 celkem 56 494 osob, nejméně ze všech okresů kraje. Z celorepublikového pohledu byl tento okres 5. nejméně lidnatým okresem republiky.

Celkem 22 z 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) zaznamenalo během roku 2024 nárůst počtu obyvatel. V přepočtu na tisíc obyvatel zaznamenaly nejvyšší zvýšení počtu obyvatel správní obvody ORP Neratovice (o 14,7 ‰), Nymburk, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (shodně o 13,1 ‰), Říčany (o 10,8 ‰) a Lysá nad Labem (o 10,7 ‰), na opačné straně se nacházel správní obvod ORP Čáslav (-3,5 ‰), Sedlčany (-0,8 ‰), Mělník (-0,4 ‰) a Příbram (-0,03 ‰).

Graf 4: Sňatky, rozvody, živě narození, zemřelí a přirozený přírůstek (úbytek) ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2024

Tab. 2  Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho okresech v roce 2024 (absolutní údaje)

Na nárůstu počtu obyvatel Středočeského kraje se dlouhodobě podílejí především okresy Praha-východ a Praha-západ. V roce 2024 došlo v těchto okresech k nárůstu o 2 480, resp. o 1 294 osob, jejich podíl na celkovém přírůstku počtu obyvatel kraje se oproti roku 2023 nepatrně snížil ze 37,1 % na 36,7 %. Jedná se o okresy v zázemí Prahy, které dlouhodobě zaznamenávají velké nárůsty počtu obyvatel a počty přistěhovalých osob vykazují ve srovnání s ostatními okresy republiky vyšší hodnoty. Příznivá věková struktura přistěhovalých osob zde pozitivně ovlivňuje přirozenou měnu obyvatelstva, což se v roce 2024 promítlo do skutečnosti, že okres Praha-východ byl společně s hl. m. Prahou mezi všemi okresy republiky jediným, v němž se narodilo více dětí, než kolik zemřelo osob (v okrese Praha-východ dosáhl přirozený přírůstek hodnoty 131, v hl. m. Praze to bylo 293). Dalším v pořadí, třebaže oproti předchozím letům už s přirozeným úbytkem 32 osob, se nacházel okres Praha-západ.

Tab. 3  Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho správních obvodech obcí s rozšířenou působností v roce 2024

Kromě okresu Praha-východ zemřelo ve všech ostatních okresech Středočeského kraje v loňském roce více osob, než kolik se narodilo dětí. Nejvyšší absolutní hodnoty přirozeného úbytku byly zjištěny v okresech Kladno (−555), Příbram (−371), Mělník (−309), Kutná Hora (−287) a Benešov (−268), relativně v přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší přirozený úbytek patrný v okresech Rakovník (−3,8 ‰), Kutná Hora (−3,7 ‰) a Kladno (−3,2 ‰).

Přírůstek stěhováním byl v roce 2024 kladný ve všech okresech Středočeského kraje, v přepočtu na tisíc obyvatel nejvíce v okresech Praha-východ (11,6 ‰), Nymburk (11,3 ‰), Mladá Boleslav (11,0 ‰), Kladno (10,5 ‰) a Beroun (10,3 ‰). Nejmenší relativní migrační přírůstky byly v roce 2024 zaznamenány v okresech Příbram (4,3 ‰), Rakovník (5,3 ‰), Kutná Hora (5,4 ‰), Kolín (7,4 ‰) a Benešov (7,9 ‰).

Počet sňatků (v přepočtu na tisíc obyvatel) byl v roce 2024 nejvyšší v okresech Rakovník, Příbram, Kolín a Kladno a nejnižší v okresech Praha-západ, Praha-východ a Benešov. Nejvíce rozvodů na tisíc obyvatel vykázaly okresy Praha-západ, Praha-východ, Kolín a Beroun, nejméně okresy Benešov, Příbram a Rakovník.

Nadpoloviční podíl dětí narozených mimo manželství byl v roce 2024 zjištěn v okresech Rakovník (54,6 %), Mělník (53,8 %), Příbram (51,4 %) a Kutná Hora (50,2 %), zatímco nejnižší podíl byl zaznamenán v okresech Praha-západ (38,4 %) a Praha-východ (39,0 %), což byla zároveň pátá a sedmá nejnižší hodnota v rámci všech okresů republiky. Dalšími okresy v pořadí byly okresy Benešov (45,6 %) a Nymburk (47,3 %).

Mezi deset největších měst Středočeského kraje patřilo k 31. prosinci 2024 Kladno (69 664 obyvatel, 12. největší město ČR), Mladá Boleslav (47 346), Kolín (33 444), Příbram (32 773), Kutná Hora (21 642), Beroun (21 521), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (20 313), Mělník (20 278), Kralupy nad Vltavou (19 005) a Říčany (17 143). Nejmenšími městy v kraji byly Miličín v okrese Benešov s 885 obyvateli, Liběchov v okrese Mělník s 1 078 obyvateli a Krásná Hora nad Vltavou v okrese Příbram, kde žilo 1 143 obyvatel.

Ve městech žilo ve Středočeském kraji k 31. prosinci 2024 celkem 751 228 obyvatel, což bylo meziročně o 4 767 více (tj. o 0,6 %). Podíl obyvatelstva ve městech tak na konci roku 2024 dosáhl 51,2 %, což bylo meziročně o 0,1 p. b. méně.

Tab. 4 Bilance počtu obyvatel ve městech Středočeského kraje v roce 2024
(seznam měst podle stavu k 1. 1. 2024)

Poznámky:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2024 jsou předběžné.

Další informace obsahuje:
Datová sada: Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – rok 2024
Rychlá informace: Pohyb obyvatelstva - rok 2024

Kontakt:
Ing. Mgr. Pavel Hájek
vedoucí oddělení informačních služeb
Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
Tel.: +420 274 052 632, +420 735 711 795
E-mail: pavel.hajek@csu.gov.cz