Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji v 1. pololetí 2026

11. září 2026

Počet obyvatel Středočeského kraje se během 1. pololetí roku 2026 zvýšil o 1 607 osob, koncem června 2026 v něm žilo celkem 1 478 741 obyvatel, což bylo nejvíce ze všech krajů. Druhý nejvyšší byl mezi kraji přírůstek obyvatel, více obyvatel přibylo pouze v hl. m. Praze (o 2 444). Pouze v těchto dvou krajích se během letošního 1. pololetí zvýšil počet obyvatel. Celkový nárůst počtu obyvatel Středočeského kraje však byl meziročně o polovinu nižší.

Za zvýšením počtu obyvatel v 1. pololetí stál pouze přírůstek stěhováním (3 983 osob), přirozenou měnou ubylo 2 376 obyvatel. Meziročně se o 3,9 % snížil počet živě narozených dětí, o 3,2 % více bylo zemřelých osob. Následkem toho se prohloubil přirozený úbytek. Během ledna až června 2026 zemřelo o 2 376 osob více, než kolik se živě narodilo dětí. Přirozený úbytek tak byl o více než třetinu vyšší než v roce 2021, kdy citelný propad prohloubil zvýšený počet zemřelých osob v důsledku onemocnění covid-19. V 1. pololetí 2026 za propadem stál pokles počtu živě narozených dětí, který byl oproti stejnému období roku 2021 více než třetinový (o 63,0 %). Meziročně se zvýšil počet sňatků (o 3,8 %).

O 23,4 % poklesl přírůstek stěhováním. Na tomto snížení se významněji podílelo výhradně saldo stěhování z ostatních krajů ČR (během 1. pololetí 2025 přibylo vnitřním stěhováním 4 497 osob, zatímco za letošní 1. pololetí to bylo 2 828), stěhováním ze zahraničí získal Středočeský kraj meziročně o dvě třetiny (o 64,5 %) obyvatel více (během ledna až června 2025 to bylo 702 osob, v 1. pololetí letošního roku získal Středočeský kraj zahraničním stěhováním 1 155 obyvatel). Celkově se do Středočeského kraje přistěhovalo meziročně o 1,1 % osob méně, vystěhovalých bylo více o 5,7 %.

Středočeský kraj měl na konci června 2026 celkem 1 478 741 obyvatel, z nichž bylo 50,7 % žen. Počet obyvatel se během 1. pololetí roku 2026 zvýšil o 1 607 osob (mužů přibylo 1 193, žen 414), což byl druhý nejvyšší nárůst počtu obyvatel mezi všemi kraji; více obyvatel přibylo pouze v hl. m. Praze (2 444). Všechny ostatní kraje zaznamenaly úbytek počtu obyvatel. Nejvyšší úbytky vykázaly kraje Moravskoslezský (−2 995), Ústecký (−1 960), Jihomoravský (−1 737) a Plzeňský (−1 542), nejmenší poklesy počtu obyvatel byly patrné v Pardubickém (−393), Jihočeském (−527), Karlovarském (−810) a Olomouckém (−967) kraji. V přepočtu na tisíc obyvatel vykázal Středočeský kraj celkový přírůstek 2,2 ‰, v případě hl. m. Prahy to bylo 3,5 ‰. Nejvyšší relativní úbytky obyvatel měly kraje Liberecký (−6,4 ‰) a Karlovarský (−5,6 ‰), zatímco nejnižší relativní pokles byl patrný v Pardubickém (−1,5 ‰) a Jihočeském kraji (−1,6 ‰).

Celkový populační přírůstek Středočeského kraje zajistilo v 1. pololetí roku 2026 pouze stěhování, v důsledku něhož v kraji přibylo 3 983 obyvatel, což však bylo meziročně o 1 216 osob méně, tj. o 23,4 %. Na tomto snížení se podílelo výhradně saldo stěhování z ostatních krajů ČR (během 1. pololetí 2025 přibylo vnitřním stěhováním 4 497 osob, zatímco za letošní 1. pololetí to bylo 2 828 obyvatel, tj. o 37,1 % méně), stěhováním ze zahraničí získal Středočeský kraj o 64,5 % obyvatel více (během ledna až června 2025 to bylo 702 osob, přičemž v 1. pololetí letošního roku získal Středočeský kraj zahraničním stěhováním celkem 1 155 osob). V prvním pololetí roku 2026 se do Středočeského kraje přistěhovalo celkem 22 073 osob, což bylo o 1,1 % méně než ve stejném období loňského roku. U vystěhovalých (18 090 osob) došlo naopak k meziročnímu nárůstu, meziročně bylo vystěhovalých o 5,7 % více.

Tab. 1  Počet a pohyb obyvatel Středočeského kraje (absolutně, relativně, meziroční změny)

Graf 1  Celkový, migrační a přirozený přírůstek obyvatel ve Středočeském kraji v 1. pololetí 2002 až 2026

Během 1. pololetí 2026 byl ve Středočeském kraji, obdobně jako ve stejném období let 2021 až 2025, zaznamenán přirozený úbytek obyvatel (o 2 376 osob), přičemž o rok dříve dosáhl hodnoty 1 957. Celkově se jednalo o nejvyšší hodnotu přirozeného úbytku od existence území kraje v roce 1960, oproti roku 2021, vyznačujícím se zvýšenou úmrtností následkem onemocnění covid-19, byl přirozený úbytek za 1. pololetí letošního roku o 37,2 % vyšší. Celkově ve všech krajích zemřelo v 1. pololetí 2026 více osob, než kolik přišlo na svět dětí. Největší převahu zemřelých zaznamenaly kraje Moravskoslezský (o 3 205), Středočeský (o 2 376) a Jihomoravský (o 2 026). V přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší přirozený úbytek patrný v Karlovarském (−6,7 ‰), Moravskoslezském (−5,5 ‰) a Ústeckém (−5,0 ‰) kraji. Středočeský kraj vykázal po hl. m. Praze (−1,5 ‰) nejnižší relativní přirozený úbytek (−3,2 ‰) ze všech krajů, následovaný Jihomoravským (−3,3 ‰) a Pardubickým (−3,5 ‰) krajem.

Graf 2  Saldo stěhování s ostatními regiony České republiky a se zahraničím ve Středočeském kraji v 1. pololetí 2002 až 2026

Počet živě narozených dětí ve Středočeském kraji byl v 1. pololetí roku 2026 oproti stejnému období předchozího roku o 3,9 % nižší (v celé republice to bylo o 4,6 % méně). Živě se ve Středočeském kraji narodilo 4 809 dětí, což bylo oproti 1. pololetí 2025 o 197 dětí méně. Zároveň se jednalo o nejnižší počet živě narozených dětí od roku 1991, kdy však měl Středočeský kraj o čtvrtinu obyvatel méně. K mírnému meziročnímu nárůstu došlo u počtu zemřelých osob (o 3,2 %, resp. o 222 osob; v případě celé ČR se počet zemřelých osob meziročně snížil o 0,6 %). V 1. pololetí 2026 byl ve Středočeském kraji v přepočtu na tisíc obyvatel mezi všemi kraji zaznamenán druhý nejnižší počet zemřelých osob (9,8 ‰), a to po hl. m. Praze (8,9 ‰), zatímco hodnota počtu živě narozených dětí v přepočtu na tisíc obyvatel (6,6 ‰) byla šestá nejnižší a nižší než v celé republice (6,7 ‰).

Počet sňatků (2 436) se v porovnání s 1. pololetím 2025 zvýšil o 3,8 %, počet nově uzavřených manželství v přepočtu na tisíc obyvatel (3,3 ‰) byl mezi kraji šestý nejnižší a téměř stejný jako celorepubliková hodnota (3,4 ‰).

Podíl dětí narozených mimo manželství se ve Středočeském kraji meziročně nezměnil a dosáhl hodnoty 45,9 %. Byl tak nepatrně nižší, než kolik činil celorepublikový průměr (46,9 %). Mezi kraji se jednalo o pátou nejnižší hodnotu. Nejvíce dětí se narodilo neprovdaným ženám v krajích Ústeckém (64,0 %), Karlovarském (61,8 %) a Libereckém (52,6 %), nejméně pak v Praze (36,0 %), Jihomoravském (41,2 %) a Zlínském (41,5 %) kraji. Z hlediska pořadí narození tvořily prvorozené děti 45,3 % ze všech živě narozených dětí, druhorozených bylo 40,7 % a třetích a dalších v pořadí 14,1 %.

Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byl okres Praha-východ, ke konci června 2026 v něm podle předběžných výsledků žilo 208 011 obyvatel (z celorepublikového pohledu se jednalo při započtení Prahy o 8. nejlidnatější okres). Z pohledu lidnatosti následovaly okresy Kladno (172 315 obyvatel), Praha-západ (163 939 osob), Mladá Boleslav (138 938 obyvatel), Příbram (118 469 osob), Mělník (115 114 obyvatel), Kolín (108 885 osob), Nymburk (108 677 obyvatel), Benešov (104 782 osob) a Beroun (103 819 obyvatel). Nejméně lidnatým okresem kraje byl okres Rakovník (56 753 obyvatel k 30. červnu 2026), z celorepublikového pohledu byl tento okres 5. nejméně lidnatým okresem Česka. Kromě Rakovníka stotisícovou hranici počtu obyvatel nepřekročil ještě okres Kutná Hora (79 039 osob).

Graf 3  Živě narození, zemřelí, přirozený přírůstek (úbytek) a sňatky ve Středočeském kraji v 1. pololetí 2002 až 2026

Graf 4 Celkový, migrační a přirozený přírůstek v okresech Středočeského kraje v 1. pololetí 2026

Nárůst počtu obyvatel zaznamenalo sedm okresů Středočeského kraje (v celé republice bylo pouze 14 okresů včetně Prahy, které zaznamenaly během 1. pololetí 2026 nárůst počtu obyvatel, polovina z nich byla středočeských). Nejvyšší zvýšení počtu obyvatel nejen v kraji, ale i v celé republice, zaznamenal okres Praha-západ (o 451 osob), následovaný okresy Praha-východ (o 444 obyvatel), Beroun (o 364 osob) a Benešov (o 349 obyvatel). V přepočtu na tisíc obyvatel byl největší nárůst zaznamenán v okresech Beroun (7,1 ‰), Benešov (6,7 ‰) a Praha-západ (5,6 ‰). Pokles počtu obyvatel byl patrný v okresech Mělník (o 95 osob), Kladno (o 73 obyvatel), Nymburk (o 65 osob), Příbram (o 18 obyvatel) a Mladá Boleslav (o 17 obyvatel). Okres Mělník byl tím, který v rámci Středočeského kraje zaznamenal v přepočtu na tisíc obyvatel nejvyšší pokles počtu obyvatel (−1,7 ‰).

Celkem 19 z celkových 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) v kraji zaznamenalo během 1. pololetí 2026 nárůst počtu obyvatel; nejvíce správní obvody ORP Černošice (o 451 obyvatel), Beroun (o 293 osob) a Říčany (o 224 obyvatel). Na opačné straně se nacházely s nejvyššími úbytky počtu obyvatel správní obvody ORP Nymburk (o 207 obyvatel), Příbram (o 151 osob) a Kralupy nad Vltavou (o 112 obyvatel).

Tab. 2  Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho okresech v 1. pololetí 2026 (absolutní údaje)

Ve všech okresech Středočeského kraje zemřelo v 1. pololetí roku 2026 více osob, než kolik se narodilo dětí. Nejvyšší hodnoty přirozeného úbytku zaznamenaly ve Středočeském kraji okresy Kladno (−387), Příbram (−248), Kolín a Mladá Boleslav (shodně −232), na opačné straně se nacházely okresy v zázemí Prahy, které v uplynulých dvou desetiletích zaznamenávaly mnohdy jako jediné v republice přirozené přírůstky obyvatel, a to okresy Praha-západ (−72) a Praha-východ (−111). Následovaly okresy Beroun (−150) a Rakovník (−161).

Přírůstek stěhováním byl během prvních šesti měsíců roku 2026 kladný ve všech okresech kraje. Přistěhovalí převyšovali počet vystěhovalých osob nejvíce v okresech Praha-východ (o 555), Benešov (o 529) a Praha-západ (o 523), na opačné straně se s nejnižšími kladnými přírůstky stěhování nacházely okresy Nymburk (118), Mělník (126) a Rakovník (167). V přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší relativní přírůstek obyvatel stěhováním zaznamenán v okresech Benešov (10,2 ‰), Beroun (10,0 ‰) a Kutná Hora (8,6 ‰), na opačné straně se jednalo o okresy Nymburk, Mělník (shodně 2,2 ‰) a Mladá Boleslav (3,1 ‰). Počet sňatků (v přepočtu na tisíc obyvatel) byl v 1. pololetí 2026 nejvyšší v okresech Kutná Hora, Mělník a Kladno a nejnižší v okresech Benešov, Beroun a Praha-východ.

Nadpoloviční podíl dětí narozených mimo manželství byl v 1. pololetí 2026 zjištěn ve dvou okresech Středočeského kraje, a to v okresech Mělník (53,9 %) a Kutná Hora (53,2 %), zatímco nejnižší podíl dětí narozených neprovdaným ženám byl zaznamenán v okresech Praha-východ (40,1 %), což byla sedmá nejnižší hodnota mezi všemi okresy republiky), Praha-západ (40,5 %) a Kolín (42,9 %).

Tab. 3 Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho správních obvodech obcí s rozšířenou působností v 1. pololetí 2026 (absolutní údaje)

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice a cizinců s udělenou dočasnou ochranou v České republice.

Údaje o rozvodech za 1. pololetí 2026 nejsou obsaženy z důvodu neúplnosti dat přebíraných od Ministerstva spravedlnosti ČR.

Veškeré údaje za rok 2026 jsou předběžné.

Datová sada
Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – 1. pololetí 2026

Rychlá informace
Červnové termíny lákaly snoubence

Kontakt:
Ing. Mgr. Pavel Hájek
Oddělení informačních služeb
Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
Tel.: +420 274 052 632
E-mail: pavel.hajek@csu.gov.cz