Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji v 1. pololetí 2025
11. září 2025
Počet obyvatel Středočeského kraje se během 1. pololetí roku 2025 zvýšil o 1 508 osob, koncem června 2025 v něm žilo celkem 1 467 723 obyvatel, což bylo nejvíce ze všech krajů. Nejvyšší byl mezi kraji i přírůstek obyvatel; Středočeský kraj byl jediným krajem, v němž se během letošního 1. pololetí zvýšil počet obyvatel. Celkový nárůst počtu obyvatel kraje však byl meziročně o 59,1 % nižší.
Za zvýšením počtu obyvatel v 1. pololetí stál pouze přírůstek stěhováním (3 530 osob), přirozenou měnou ubylo 2 022 obyvatel. Meziročně se o 10,9 % snížil počet živě narozených dětí, o 2,7 % více bylo zemřelých osob. Následkem toho se prohloubil přirozený úbytek. Během ledna až června 2025 zemřelo o 2 022 osob více, než kolik se živě narodilo dětí. Přirozený úbytek byl ještě o téměř pětinu vyšší než v roce 2021, kdy citelný propad prohloubil zvýšený počet zemřelých osob v důsledku onemocnění covid-19. Meziročně se snížil počet sňatků (o 7,7 %), nepatrně přibylo rozvodů (o 0,7 %).
O 28,4 % poklesl přírůstek stěhováním. Na tomto snížení se významněji podílelo saldo stěhování ze zahraničí (během 1. pololetí 2024 přibylo stěhováním ze zahraničí 214 osob, zatímco za letošní 1. pololetí naopak 338 obyvatel ubylo), stěhováním z ostatních krajů Česka získal Středočeský kraj meziročně o 18,0 % obyvatel méně (během ledna až června 2024 to bylo 4 716 osob, v 1. pololetí letošního roku získal Středočeský kraj vnitřním stěhováním 3 868 obyvatel). Úbytek obyvatel zahraničním stěhováním byl primárně způsoben vysokým počtem osob, kterým na konci března skončila platnost pobytu v Česku. Celkově se do Středočeského kraje přistěhovalo meziročně o 7,6 % osob méně, vystěhovalých bylo méně o 2,2 %.
Středočeský kraj měl na konci června 2025 celkem 1 467 723 obyvatel, z nichž bylo 50,8 % žen. Počet obyvatel se během 1. pololetí roku 2025 zvýšil o 1 508 osob (mužů přibylo 1 285, žen 223), což byl nejvyšší (a zároveň jediný) nárůst počtu obyvatel mezi všemi kraji. Všechny ostatní kraje zaznamenaly úbytek počtu obyvatel. Nejvyšší úbytky vykázaly kraje Moravskoslezský (−4 875), Jihomoravský (−3 432), Plzeňský (−3 371) a Ústecký (−3 014), nejmenší úbytky byly patrné v hl. m. Praze (−994), v Pardubickém (−1 030), Jihočeském (−1 397) a Olomouckém (−1 476) kraji. V přepočtu na tisíc obyvatel vykázal Středočeský kraj celkový přírůstek 2,1 ‰. Nejvyšší relativní úbytky obyvatel měly kraje Plzeňský (−11,1 ‰) a Karlovarský (−10,7 ‰), zatímco nejnižší relativní pokles byl patrný v hl. m. Praze (−1,4 ‰) a Pardubickém kraji (−3,9 ‰).
Celkový populační přírůstek Středočeského kraje zajistilo v 1. pololetí roku 2025 pouze stěhování, v důsledku něhož v kraji přibylo 3 530 obyvatel, což však bylo meziročně o 1 400 osob méně, tj. o 28,4 %. Na tomto snížení se podílelo relativně více saldo stěhování ze zahraničí (během 1. pololetí 2024 přibylo stěhováním ze zahraničí 214 osob, zatímco za letošní 1. pololetí naopak 338 obyvatel ubylo), stěhováním z ostatních krajů republiky získal Středočeský kraj o 18,0 % obyvatel méně (během ledna až června 2024 to bylo 4 716 osob, přičemž v 1. pololetí letošního roku získal Středočeský kraj vnitřním stěhováním celkem 3 868 osob). V prvním pololetí roku 2025 se do Středočeského kraje přistěhovalo celkem 22 355 osob, což bylo o 7,6 % méně než ve stejném období loňského roku. U vystěhovalých (18 825 osob) došlo k mírnějšímu poklesu, meziročně jich bylo o 2,2 % méně.
Tab. 1 Počet a pohyb obyvatel Středočeského kraje (absolutně, relativně, meziroční změny)
Graf 1 Celkový, migrační a přirozený přírůstek obyvatel ve Středočeském kraji v 1. pololetí 2002 až 2025
Během 1. pololetí 2025 byl ve Středočeském kraji, obdobně jako ve stejném období let 2021 až 2024, zaznamenán přirozený úbytek obyvatel (o 2 022 osob), přičemž o rok dříve dosáhl hodnoty 1 245. Celkově se jednalo o nejvyšší hodnotu přirozeného úbytku od roku 1997, oproti roku 2021, vyznačujícím se zvýšenou úmrtností následkem onemocnění covid-19, byla hodnota za 1. pololetí letošního roku o 16,7 % vyšší. Celkově ve všech krajích zemřelo v 1. pololetí 2025 více osob, než kolik přišlo na svět dětí. Největší převahu zemřelých zaznamenaly kraje Moravskoslezský (o 3 029), Jihomoravský (o 2 221) a Ústecký (o 2 199). V přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší přirozený úbytek patrný v Karlovarském (−5,9 ‰), Ústeckém (−5,5 ‰) a Moravskoslezském (−5,2 ‰) kraji. Středočeský kraj vykázal po hl. m. Praze (−1,3 ‰) nejnižší relativní přirozený úbytek (−2,8 ‰) ze všech krajů, následovaný Krajem Vysočina (−3,4 ‰) a Pardubickým (−3,6 ‰) krajem.
Graf 2 Saldo stěhování s ostatními regiony České republiky a se zahraničím ve Středočeském kraji v 1. pololetí 2002 až 2025
Počet živě narozených dětí ve Středočeském kraji byl v 1. pololetí roku 2025 oproti stejnému období předchozího roku o 10,9 % nižší (v celé republice to bylo o 11,5 % méně). Živě se ve Středočeském kraji narodilo 4 904 dětí, což bylo oproti 1. pololetí 2024 o 597 dětí méně. Zároveň se jednalo o nejnižší počet živě narozených dětí od roku 2000, kdy však měl Středočeský kraj o téměř čtvrtinu obyvatel méně. K mírnému nárůstu došlo u počtu zemřelých osob (o 2,7 %, resp. o 180 osob; meziroční nárůst počtu zemřelých v celé republice o 3,5 % byl v porovnání se Středočeským krajem vyšší). V 1. pololetí 2025 byl ve Středočeském kraji v přepočtu na tisíc obyvatel mezi všemi kraji zaznamenán druhý nejnižší počet zemřelých osob (9,5 ‰), a to po hl. m. Praze (8,9 ‰), zatímco hodnota počtu živě narozených dětí v přepočtu na tisíc obyvatel (6,7 ‰) byla čtvrtá nejnižší a nižší než v celé republice (6,9 ‰).
Počet sňatků (2 267) se v porovnání s 1. pololetím 2024 snížil o 7,7 %, počet nově uzavřených manželství v přepočtu na tisíc obyvatel (3,1 ‰) byl téměř stejný jako celorepubliková hodnota (3,2 ‰). Počet rozvodů (1 517) se meziročně nepatrně zvýšil (o 0,7 %).
Podíl dětí narozených mimo manželství se ve Středočeském kraji meziročně nezměnil a dosáhl hodnoty 46,1 %. Byl tak nepatrně nižší, než kolik činil celorepublikový průměr (47,3 %). Mezi kraji se jednalo o pátou nejnižší hodnotu. Nejvíce dětí se narodilo neprovdaným ženám v krajích Ústeckém (63,1 %), Karlovarském (56,9 %) a Libereckém (55,3 %), nejméně pak v Praze (38,0 %), Zlínském (41,2 %) a Jihomoravském (41,8 %) kraji. Z hlediska pořadí narození tvořily prvorozené děti 45,1 % ze všech živě narozených dětí, druhorozených bylo 40,8 % a třetích a dalších v pořadí 14,1 %.
Graf 3 Živě narození, zemřelí, přirozený přírůstek (úbytek), sňatky a rozvody ve Středočeském kraji v 1. pololetí 2002 až 2025
Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byl okres Praha-východ, ke konci června 2025 v něm podle předběžných výsledků žilo 205 415 obyvatel (z celorepublikového pohledu se jednalo při započtení Prahy o 9. nejlidnatější okres). Z pohledu lidnatosti následovaly okresy Kladno (171 584 obyvatel), Praha-západ (162 506 osob), Mladá Boleslav (137 464 obyvatel), Příbram (117 963 osob), Mělník (114 717 obyvatel), Kolín (108 267 osob), Nymburk (108 019 obyvatel), Benešov (103 933 osob) a Beroun (102 850 obyvatel). Nejméně lidnatým okresem kraje byl okres Rakovník (56 549 obyvatel k 30. červnu 2025), z celorepublikového pohledu byl tento okres 5. nejméně lidnatým okresem Česka. Kromě Rakovníka stotisícovou hranici počtu obyvatel nepřekročil ještě okres Kutná Hora (78 456 osob).
Nárůst počtu obyvatel zaznamenalo sedm okresů Středočeského kraje (v celé republice bylo pouze devět okresů, které zaznamenaly během 1. pololetí 2025 nárůst počtu obyvatel; kromě středočeských okresů se jednalo o okresy Vyškov s přírůstkem 118 osob a okres Plzeň-sever s nárůstem o 38 obyvatel). Nejvyšší zvýšení počtu obyvatel nejen v kraji, ale i v celé republice, zaznamenal okres Praha-východ (o 868 osob), následovaný okresy Praha-západ (o 586 obyvatel), Nymburk (o 381 osob) a Beroun (o 288 obyvatel). Také v přepočtu na tisíc obyvatel byl největší nárůst zaznamenán v okresech Praha-východ (8,5 ‰), Praha-západ (7,3 ‰) a Nymburk (7,1 ‰). Pokles počtu obyvatel zaznamenaly okresy Příbram (o 322 osob), Mladá Boleslav (o 262 obyvatel), Kutná Hora (o 109 osob), Mělník (o 66 obyvatel) a Kolín (o 14 obyvatel). Okres Příbram byl tím, který v rámci Středočeského kraje zaznamenal v přepočtu na tisíc obyvatel nejvyšší pokles počtu obyvatel (−5,5 ‰).
Celkem 14 z celkových 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) v kraji zaznamenalo během 1. pololetí 2025 nárůst počtu obyvatel; nejvíce správní obvody ORP Černošice (o 586 obyvatel), Říčany (o 504 osob) a Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (o 364 obyvatel). Na opačné straně se nacházely s nejvyššími úbytky počtu obyvatel správní obvody ORP Příbram (o 330 obyvatel), Mladá Boleslav (o 262 osob) a Český Brod (o 125 obyvatel).
Graf 4 Celkový, migrační a přirozený přírůstek v okresech Středočeského kraje v 1. pololetí 2025
Tab. 2 Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho okresech v 1. pololetí 2025 (absolutní údaje)
V 11 okresech Středočeského kraje zemřelo v 1. pololetí roku 2025 více osob, než kolik se narodilo dětí. Nejvyšší hodnoty přirozeného úbytku zaznamenaly ve Středočeském kraji okresy Kladno (−362), Příbram (−266) a Mělník (−234). Pouze jeden okres nejen v kraji, ale i v celé republice, zaznamenal převahu živě narozených nad zemřelými, a to okres Praha-východ (16).
Přírůstek stěhováním byl během prvních šesti měsíců roku 2025 záporný ve dvou okresech kraje. Vystěhovalí převyšovali počet přistěhovalých osob v okresech Mladá Boleslav (o 118) a Příbram (o 56), na opačné straně se nacházely s kladnými přírůstky dlouhodobě migračně ziskové okresy Praha-východ (852), Praha-západ (601), Nymburk (547), Kladno (440) a Beroun (426). V přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší relativní úbytek obyvatel stěhováním zaznamenán v okresech Mladá Boleslav (−1,7 ‰) a Příbram (−1,0 ‰), na opačné straně se jednalo o okresy Nymburk (10,2 ‰), Praha-východ (8,4 ‰), Beroun (8,4 ‰) a Praha-západ (7,5 ‰). Počet sňatků (v přepočtu na tisíc obyvatel) byl v 1. pololetí 2025 nejvyšší v okresech Mladá Boleslav, Mělník a Praha-západ a nejnižší v okresech Beroun, Kutná Hora a Praha-východ. Rozvodů bylo relativně nejméně v okresech Benešov a Praha-západ, nejvíce v okrese Rakovník a Kutná Hora.
Tab. 3 Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho správních obvodech obcí s rozšířenou působností v 1. pololetí 2025
Nadpoloviční podíl dětí narozených mimo manželství byl v 1. pololetí 2025 zjištěn ve třech okresech Středočeského kraje, nejvíce v okresech Rakovník (54,9 %), Nymburk (50,1 %) a Mělník (50,0 %), přičemž nejnižší podíl dětí narozených neprovdaným ženám byl v okresech Praha-západ (39,7 %, což byla šestá nejnižší hodnota mezi všemi okresy republiky), Praha-východ (40,4 %) a Kolín (44,4 %).
Poznámky:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.
Veškeré údaje za rok 2025 jsou předběžné.
Další informace obsahuje:
Datová sada
Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – 1. pololetí 2025
Rychlá informace
Pokles počtu narozených pokračoval
Kontakt:
Ing. Mgr. Pavel Hájek
vedoucí oddělení informačních služeb
Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
Tel.: +420 274 052 632, +420 735 711 795
E-mail: pavel.hajek@csu.gov.cz