Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji v 1. pololetí 2024
27. září 2024
Počet obyvatel Středočeského kraje se během 1. pololetí roku 2024 zvýšil o 2 016 osob, koncem června 2024 v něm žilo celkem 1 457 956 obyvatel, což bylo nejvíce ze všech krajů. Nejvyšší byl mezi kraji i přírůstek obyvatel, který zaznamenala kromě Středočeského kraje pouze Praha. Celkový nárůst počtu obyvatel kraje byl však meziročně o více než čtyři pětiny nižší (o 81,7 %).
Za zvýšením počtu obyvatel v 1. pololetí stál pouze přírůstek stěhováním (3 331 osob), přirozenou měnou ubylo 1 315 obyvatel. Meziročně se o 13,4 % snížil počet živě narozených dětí, o 3,2 % méně bylo zemřelých osob. Následkem toho se prohloubil přirozený úbytek. Během ledna až června 2024 zemřelo o 1 315 osob více, než kolik se živě narodilo dětí, přičemž o rok dříve dosáhl přirozený úbytek hodnoty 708. Snížil se počet sňatků (o 5,8 %), počet rozvodů zůstal stejný (-0,1 %).
Významně, o 71,5 %, poklesl přírůstek stěhováním. Na tomto snížení se však podílelo pouze saldo stěhování ze zahraničí (během 1. pololetí 2023 přibylo stěhováním ze zahraničí 7 859 osob, zatímco během letošního 1. pololetí naopak 1 152 osob ubylo), stěhováním z ostatních krajů Česka získal Středočeský kraj meziročně více obyvatel (během ledna až června 2023 to bylo 3 837 osob, v 1. pololetí letošního roku získal Středočeský kraj vnitřním stěhováním 4 483 obyvatel). Celkově se do Středočeského kraje přistěhovalo meziročně o 7,3 % osob méně, zatímco vystěhovalých bylo o 43,9 % více.
Středočeský kraj měl na konci června 2024 celkem 1 457 956 obyvatel, z nichž bylo 50,8 % žen. Počet obyvatel se během 1. pololetí roku 2024 zvýšil o 2 016 osob (mužů přibylo 1 893, žen 123), což byl nejvyšší nárůst počtu obyvatel mezi všemi kraji. Druhým krajem v pořadí, a kromě Středočeského kraje jediným, který vykázal nárůst počtu obyvatel, bylo hl. m. Praha (o 914 osob). Úbytek zaznamenaly všechny ostatní kraje, nejvyšší pokles počtu obyvatel vykázaly kraje Moravskoslezský (−4 884), Ústecký (−2 914), Plzeňský (−2 379) a Karlovarský (−1 938), nejmenší úbytky byly patrné v Kraji Vysočina (−1 047), v Pardubickém (−1 411) a Jihočeském (−1 533) kraji. Středočeský kraj byl v přepočtu na tisíc obyvatel krajem, v němž přibylo relativně nejvíce obyvatel (2,8 ‰). Kromě Prahy s kladnou hodnotou 1,3 ‰ měly nejnižší relativní úbytky obyvatel kraje Jihomoravský (−2,8 ‰) a Vysočina (−4,1 ‰), zatímco největší relativní pokles byl patrný v krajích Karlovarském (−13,3 ‰), Moravskoslezském (−8,3 ‰) a Plzeňském (−7,8 ‰).
Celkový populační přírůstek Středočeského kraje zajistilo v 1. pololetí roku 2024 pouze stěhování, v důsledku něhož přibylo 3 331 obyvatel, což však bylo meziročně o 8 365 osob méně, tj. o 71,5 %. Na tomto snížení se však podílelo pouze saldo stěhování ze zahraničí (během 1. pololetí 2023 přibylo stěhováním ze zahraničí 7 859 osob, zatímco za letošní 1. pololetí naopak 1 152 obyvatel ubylo), stěhováním z ostatních krajů republiky získal Středočeský kraj obyvatel více (během ledna až června 2023 to bylo 3 837 osob, přičemž v 1. pololetí letošního roku získal Středočeský kraj vnitřním stěhováním celkem 4 483 osob). V prvním pololetí roku 2024 se do Středočeského kraje přistěhovalo celkem 24 455 osob, což bylo o 7,3 % méně než ve stejném období loňského roku. U vystěhovalých (21 124 osob) došlo naopak k nárůstu, meziročně jich bylo o 43,9 % více.
Tab. 1 Počet a pohyb obyvatel Středočeského kraje (absolutně, relativně, meziroční změny)
Graf 1 Celkový, migrační a přirozený přírůstek obyvatel ve Středočeském kraji v 1. pololetí 2002 až 2024
Během 1. pololetí 2024 byl ve Středočeském kraji, obdobně jako ve stejném období let 2021 až 2023, zaznamenán přirozený úbytek obyvatel (o 1 315 osob), přičemž o rok dříve dosáhl hodnoty 708. Celkově ve všech krajích zemřelo v 1. pololetí 2024 více osob, než kolik přišlo na svět dětí. Největší převahu zemřelých zaznamenaly kraje Moravskoslezský (o 2 499) a Ústecký (o 1 719). V přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší přirozený úbytek patrný v Karlovarském (−5,5 ‰), Ústeckém (−4,3 ‰) a Moravskoslezském (−4,2 ‰) kraji. Středočeský kraj vykázal po hl. m. Praze (−0,03 ‰) nejnižší přirozený úbytek (−1,8 ‰) ze všech krajů, následovaný Jihomoravským (−1,9 ‰) a Pardubickým (−2,3 ‰) krajem.
Graf 2 Saldo stěhování s ostatními regiony České republiky a se zahraničím ve Středočeském kraji v 1. pololetí 2002 až 2024
Počet živě narozených dětí ve Středočeském kraji byl v 1. pololetí roku 2024 oproti stejnému období předchozího roku o 13,4 % nižší; tento meziroční pokles byl po Karlovarském kraji druhý nejvyšší. Živě se ve Středočeském kraji narodilo 5 385 dětí, což bylo oproti 1. pololetí 2023 o 830 dětí méně. Zároveň se jednalo o nejnižší počet živě narozených dětí od roku 2004, kdy měl však Středočeský kraj o 312 tisíc obyvatel méně. K poklesu došlo u počtu zemřelých osob
(o 3,2 %, resp. o 223 osob; meziroční pokles počtu zemřelých v celé republice o 2,6 % byl v porovnání se Středočeským krajem menší). V 1. pololetí 2024 byl ve Středočeském kraji v přepočtu na tisíc obyvatel mezi všemi kraji zaznamenán druhý nejnižší počet zemřelých osob (9,3 ‰), a to po hl. m. Praze (8,4 ‰), zatímco hodnota počtu živě narozených dětí v přepočtu na tisíc obyvatel (7,4 ‰) byla pátá nejnižší a nižší než v celé republice (7,7 ‰).
Počet sňatků (2 410) se v porovnání s 1. pololetím 2023 snížil o 5,8 %, počet nově uzavřených manželství v přepočtu na tisíc obyvatel (3,3 ‰) byl obdobný jako celorepubliková hodnota (3,4 ‰). Počet rozvodů (1 433) se meziročně nezměnil (meziročně byl počet rozvodů v kraji nižší o dvě rozvodem ukončená manželství).
Podíl dětí narozených mimo manželství se ve Středočeském kraji meziročně zvýšil o 1,0 p. b. na 46,4 % a byl tak nepatrně nižší, než kolik činil celorepublikový průměr (47,1 %). Mezi kraji se jednalo o pátou nejnižší hodnotu. Nejvíce dětí se narodilo neprovdaným ženám v krajích Ústeckém (63,0 %), Karlovarském (61,8 %) a Libereckém (52,6 %), nejméně pak v Praze (38,6 %), Jihomoravském (40,9 %) a Zlínském (41,4 %) kraji. Z hlediska pořadí narození tvořily prvorozené děti 44,9 % ze všech živě narozených dětí, druhorozených bylo 41,4 % a třetích a dalších v pořadí 13,7 %.
Graf 3 Živě narození, zemřelí, přirozený přírůstek (úbytek), sňatky a rozvody ve Středočeském kraji v 1. pololetí 2002 až 2024
Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byl okres Praha-východ, ke konci června 2024 v něm podle předběžných výsledků žilo 202 949 obyvatel (z celorepublikového pohledu se jednalo při započtení Prahy o 9. nejlidnatější okres). Z pohledu lidnatosti následovaly okresy Kladno (170 534 obyvatel), Praha-západ (161 258 osob), Mladá Boleslav (136 321 obyvatel), Příbram (117 961 osob), Mělník (114 365 obyvatel), Kolín (107 824 osob), Nymburk (106 701 obyvatel), Benešov (103 499 osob) a Beroun (101 960 obyvatel). Nejméně lidnatým okresem kraje byl okres Rakovník (56 291 obyvatel k 30. červnu 2024), z celorepublikového pohledu byl tento okres 5. nejméně lidnatým okresem Česka. Kromě Rakovníka stotisícovou hranici počtu obyvatel nepřekročil ještě okres Kutná Hora (78 293 osob).
Nárůst počtu obyvatel zaznamenalo osm okresů Středočeského kraje (při započtení Prahy bylo v celé republice pouze 13 okresů, které zaznamenaly během 1. pololetí 2024 nárůst počtu obyvatel). Nejvyšší zvýšení počtu obyvatel nejen v kraji, ale i v celé republice, zaznamenal okres Praha-východ (o 882 osob), následovaný okresy Praha-západ (o 632 obyvatel) a Kladno (o 262 osob). Také v přepočtu na tisíc obyvatel byl největší nárůst zaznamenán v okresech Praha-východ (8,8 ‰) a Praha-západ (7,9 ‰), následovaný okresem Mělník (4,4 ‰). Pokles počtu obyvatel zaznamenaly okresy Příbram (o 189 osob), Mladá Boleslav (o 159 obyvatel), Kutná Hora (o 138 osob) a Rakovník (o 119 obyvatel). Tento okres byl tím, který v rámci Středočeského kraje zaznamenal v přepočtu na tisíc obyvatel nejvyšší pokles počtu obyvatel (−4,2 ‰).
Celkem sedm z celkových 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) v kraji zaznamenalo během 1. pololetí 2024 pokles počtu obyvatel; nejvíce správní obvody ORP Mladá Boleslav (o 208 obyvatel), Příbram (o 201 osob) a Rakovník (o 119 obyvatel). Na opačné straně se nacházely s nejvyššími nárůsty počtu obyvatel správní obvody ORP Černošice (632 obyvatel), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (573 osob) a Říčany (309 obyvatel).
Graf 4 Celkový, migrační a přirozený přírůstek v okresech Středočeského kraje v 1. pololetí 2024
Tab. 2 Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho okresech v 1. pololetí 2024 (absolutní údaje)
V deseti okresech Středočeského kraje zemřelo v 1. pololetí roku 2024 více osob, než kolik se narodilo dětí. Nejvyšší hodnoty přirozeného úbytku zaznamenaly ve Středočeském kraji okresy Kladno (−306), Kutná Hora (−175) a Benešov (−141). Pouze dva okresy nejen v kraji, ale i v celé republice zaznamenaly přirozený přírůstek. Jednalo se o okresy Praha-východ (61) a Praha-západ (20).
Přírůstek stěhováním byl během prvních šesti měsíců roku 2024 záporný pouze ve třech okresech kraje. Vystěhovalí převyšovali počet přistěhovalých osob v okresech Příbram (o 61), Mladá Boleslav (o 37) a Rakovník (o 22), na opačné straně se nacházely s kladnými přírůstky dlouhodobě migračně ziskové okresy Praha-východ (821), Praha-západ (612), Kladno (568) a Mělník (374). V přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší relativní úbytek obyvatel stěhováním zaznamenán v okresech Příbram (−1,0 ‰), Rakovník (−0,8 ‰) a Mladá Boleslav (−0,5 ‰), na opačné straně se jednalo o okresy Praha-východ (8,2 ‰), Praha-západ (7,6 ‰), Kladno (6,70 ‰) a Beroun (6,69 ‰). Počet sňatků (v přepočtu na tisíc obyvatel) byl v 1. pololetí 2024 nejvyšší v okresech Kolín, Rakovník a Nymburk a nejnižší v okresech Praha-východ, Praha-západ a Mladá Boleslav. Rozvodů bylo relativně nejméně v okresech Benešov a Praha-západ, nejvíce v okrese Kolín a Nymburk.
Tab. 3 Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho správních obvodech obcí s rozšířenou působností v 1. pololetí 2024
Nadpoloviční podíl dětí narozených mimo manželství byl v 1. pololetí 2024 zjištěn ve čtyřech okresech Středočeského kraje, nejvíce v okresech Rakovník (54,7 %), Mělník (54,0 %) a Příbram (53,3 %), přičemž nejnižší podíl dětí narozených neprovdaným ženám byl v okresech Praha-východ (38,8 %, což byla čtvrtá nejnižší hodnota mezi všemi okresy republiky), Praha-západ (38,9 %) a Benešov (41,8 %).
Poznámky:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.
Veškeré údaje za rok 2024 jsou předběžné.
Další informace obsahuje:
Datová sada
Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – 1. pololetí 2024
Rychlá informace
Pokles počtu narozených pokračoval
Kontakt:
Ing. Mgr. Pavel Hájek
vedoucí oddělení informačních služeb
Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
Tel.: +420 274 052 632, +420 735 711 795
E-mail: pavel.hajek@csu.gov.cz