Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji v 1. čtvrtletí 2026

12. června 2026

Počet obyvatel Středočeského kraje poklesl během 1. čtvrtletí roku 2026 o 1 174 osob, koncem března 2026 v něm žilo celkem 1 475 960 obyvatel, což bylo nejvíce ze všech krajů. V přepočtu na tisíc obyvatel byl v porovnání s ostatními kraji úbytek obyvatel ve Středočeském kraji nejnižší.

Za poklesem počtu obyvatel stál, jako v jediném z krajů, výhradně přirozený úbytek. Během ledna až března 2026 zemřelo o 1 485 osob více, než kolik se živě narodilo dětí (ve stejném období roku 2025 dosáhl přirozený úbytek 1 350 osob). Na svět přišlo v porovnání s 1. čtvrtletím roku 2025 o 5,7 % dětí méně, pátý rok v řadě tak pokračoval pokles počtu narozených dětí, třebaže oproti předchozím letům byl tento pokles již mírnější. Počet zemřelých se meziročně nezměnil. Meziroční pokles o 10,2 % zaznamenal počet nově uzavřených manželství.

Celkově získal Středočeský kraj během prvních třech měsíců letošního roku stěhováním 311 obyvatel, což bylo meziročně o 57,0 % méně. V případě stěhování byl kladný pouze přírůstek stěhováním z ostatních regionů republiky (1 624 osob, meziročně o 29,1 % nižší), zatímco saldo stěhování ze zahraničí bylo, stejně jako ve stejném období předchozího roku, v záporných číslech (−1 313 osob; o rok dříve to bylo −1 569 osob). V souhrnu se do Středočeského kraje přistěhovalo meziročně o 5,5 % osob více, počet vystěhovalých vzrostl o 9,6 %.

Vývoj počtu obyvatel Středočeského kraje byl během 1. čtvrtletí 2026 ovlivněn především vysokým počtem vystěhovalých osob v měsíci březnu, jejichž velkou část představovaly osoby, kterým na konci čtvrtletí vypršela udělená mezinárodní ochrana. V důsledku toho během letošního března ubylo zahraničním stěhováním ve Středočeském kraji 3,0 tis. obyvatel.

Středočeský kraj měl na konci března 2026 celkem 1 475 960 obyvatel, z nichž bylo 50,7 % žen. Počet obyvatel se během 1. čtvrtletí roku 2026 snížil o 1 174 osob (mužů ubylo 228, žen 946), což byl šestý nejvyšší pokles počtu obyvatel mezi všemi kraji. Úbytek zaznamenaly všechny kraje, nejvyšší pokles počtu obyvatel vykázaly kraje Jihomoravský (−3 130), Plzeňský (−2 109), Moravskoslezský (−2 015) a Ústecký (−1 553), nejmenší úbytky počtu obyvatel byly patrné v krajích Karlovarském (−784), Jihočeském (−791) a Pardubickém (−837). V přepočtu na tisíc obyvatel byl Středočeský kraj krajem, v němž ubylo relativně nejméně obyvatel (−3,2 ‰). Za ním následovaly s nejnižšími relativními úbytky hl. m. Praha (−4,4 ‰), Jihočeský (−4,9 ‰) a Olomoucký kraj (−6,1 ‰), zatímco největší pokles počtu obyvatel zaznamenaly kraje Plzeňský (−13,9 ‰), Karlovarský (−10,9 ‰) a Liberecký (−10,6 ‰).

Ve Středočeském kraji byl jako v jediném kraji zaznamenán přírůstek stěhováním (+311 osob, meziročně o 57,0 % menší). Ten byl však zapříčiněn výhradně kladným saldem stěhování z ostatních částí České republiky (o 1 624 obyvatel); meziročně se však jednalo o 29,1% pokles. V případě zahraničního stěhování byl ve Středočeském kraji za první tři měsíce roku 2026 vykázán úbytek 1 313 osob, ve stejném období roku 2025 dosáhl úbytek stěhováním ze zahraničí výše 1 569 osob. Veškeré úbytky zahraničního stěhování připadaly během prvního čtvrtletí roku 2026 výhradně na měsíc březen (−3,0 tis. osob), naopak měsíce leden (+1,0 tis. obyvatel) a únor (+0,6 tis. osob) vykázaly kladné saldo stěhování ze zahraničí. Velkou část osob, které se vystěhovaly během měsíce března, představovaly osoby, kterým na konci tohoto měsíce skončila platnost dočasné ochrany.

Tab. 1  Počet a pohyb obyvatel Středočeského kraje (absolutně, relativně, meziroční změny)

Graf 1  Celkový, migrační a přirozený přírůstek obyvatel ve Středočeském kraji v 1. čtvrtletí 2002 až 2026

Pokles počtu obyvatel ve Středočeském kraji byl v 1. čtvrtletí 2026 zapříčiněn výhradně přirozeným úbytkem. Během 1. čtvrtletí 2026 byl ve Středočeském kraji, obdobně jako v období ledna až března v uplynulých deseti letech, zaznamenán přirozený úbytek obyvatel (−1 485 osob), meziročně o desetinu hlubší (během prvního čtvrtletí roku 2025 dosáhl hodnoty −1 350). Celkově ve všech krajích zemřelo více osob, než kolik přišlo na svět dětí. Největší absolutní převahu zemřelých zaznamenal kraj Moravskoslezský (−1 835), za nímž následovaly kraje Středočeský (−1 485) a Jihomoravský (−1 227). V přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší přirozený úbytek patrný v Karlovarském (−6,6 ‰), Moravskoslezském (−6,3 ‰) a Ústeckém kraji (−6,2 ‰). Středočeský kraj vykázal v přepočtu na tisíc obyvatel po hl. m. Praze (−2,3 ‰) a Jihomoravském kraji (−4,0 ‰) nejnižší přirozený úbytek (−4,1 ‰) ze všech krajů.

Graf 2  Saldo stěhování s ostatními regiony České republiky a se zahraničím ve Středočeském kraji v 1. čtvrtletí 2002 až 2026

Počet živě narozených dětí ve Středočeském kraji byl v 1. čtvrtletí 2026 oproti stejnému období předchozího roku o 5,7 % nižší (živě se narodilo 2 260 dětí, což bylo o 137 méně, meziroční pokles počtu živě narozených dětí byl mezi kraji šestý nejnižší). Pátý rok v řadě tak pokračoval pokles počtu narozených dětí (v porovnání s 3 799 živě narozenými dětmi, které přišly na svět během ledna až března roku 2021, se jednalo v porovnání s 1. čtvrtletím roku 2026 o pokles o 40,5 %). Počet zemřelých osob se v kraji meziročně nezměnil, za první tři měsíce roku 2026 zemřelo 3 745 (meziročně o dvě osoby méně; pokles počtu zemřelých v celé republice dosáhl 2,8 %). V 1. čtvrtletí 2026 byl ve Středočeském kraji v přepočtu na tisíc obyvatel mezi všemi kraji zaznamenán druhý nejnižší počet zemřelých osob (10,3 ‰), a to po hl. m. Praze (9,3 ‰), zatímco hodnota počtu živě narozených dětí ve Středočeském kraji v přepočtu na tisíc obyvatel (6,2 ‰) byla mezi kraji čtvrtá nejnižší.

Počet sňatků (362) se v porovnání s 1. čtvrtletím 2025 snížil o 10,2 %, počet nově uzavřených manželství v přepočtu na tisíc obyvatel (1,0 ‰) byl nepatrně nižší než celorepubliková hodnota (1,2 ‰). Za první tři měsíce roku se v kraji uskuteční však pouze 7,3 % sňatků z celého roku (údaje za kraj z roku 2025).

Podíl dětí narozených mimo manželství se ve Středočeském kraji meziročně snížil o 1,2 p. b. na 45,8 % a přiblížil se tak k celorepublikovému průměru (47,5 %). Mezi kraji se jednalo o pátou nejnižší hodnotu. Relativně nejvíce dětí se narodilo neprovdaným ženám v krajích Ústeckém (65,5 %), Karlovarském (65,1 %) a Plzeňském (51,8 %), nejméně pak v hl. m. Praze (37,5 %), Jihomoravském (41,2 %) a Zlínském kraji (42,3 %). Z hlediska pořadí narození tvořily prvorozené děti 45,5 % ze všech živě narozených dětí, druhorozených bylo 40,0 % a třetích a dalších v pořadí 14,6 %.

Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byl okres Praha-východ, ke konci března 2026 v něm podle předběžných výsledků žilo 207 598 obyvatel (z celorepublikového pohledu se jednalo při započtení Prahy o 8. nejlidnatější okres). Pokles počtu obyvatel zaznamenaly kromě okresů Beroun (+99), Benešov (+46), Praha-západ (+39), Praha-východ (+31) a Rakovník (+18) nejen všechny ostatní okresy Středočeského kraje, ale kromě okresu Plzeň-sever (+18) i všechny okresy ČR. V přepočtu na tisíc obyvatel byl největší úbytek zaznamenán v okresech Kutná Hora (−11,9 ‰), Mladá Boleslav  (−9,0 ‰) a Nymburk (−8,1 ‰). Na opačné straně se z pohledu lidnatosti nacházel okres Rakovník, v němž žilo koncem března 2026 celkem 56 765 obyvatel, nejméně ze všech okresů kraje. Z celorepublikového pohledu byl tento okres 5. nejméně lidnatým okresem republiky.

Graf 3  Živě narození, zemřelí, přirozený přírůstek (úbytek) a sňatky ve Středočeském kraji v 1. čtvrtletí 2002 až 2026

Graf 4 Celkový, migrační a přirozený přírůstek v okresech Středočeského kraje v 1. čtvrtletí 2026

Celkem deset z celkových 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) v kraji zaznamenalo během 1. čtvrtletí 2026 nárůst počtu obyvatel. Nejvyšší nárůsty, třebaže relativně malé, vykázaly správní obvody ORP Říčany (o 118 obyvatel), Beroun (o 111), Dobříš (o 53) a Neratovice (o 46). Na opačné straně se nacházely s nejvyššími úbytky počtu obyvatel správní obvody ORP Mladá Boleslav (−276 obyvatel), Příbram (−244 osob) a Kutná Hora (−243 obyvatel).

Ve všech okresech Středočeského kraje zemřelo v 1. čtvrtletí roku 2026 více osob, než kolik se narodilo dětí. Nejnižší hodnoty přirozeného úbytku zaznamenaly ve Středočeském kraji okresy Praha-východ (−59), Praha-západ (−63) a Rakovník (−84), na opačné straně se nacházely okresy Kladno (−227), Příbram (−173) a Mělník (−154).

Tab. 2  Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho okresech v 1. čtvrtletí 2026 (absolutní údaje)

Tab. 3 Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho správních obvodech obcí s rozšířenou působností v 1. čtvrtletí 2026 (absolutní údaje)

Přírůstek stěhováním byl za první tři měsíce roku 2026 kladný v okresech Beroun (přistěhovalých osob bylo o 205 více než vystěhovalých), Benešov (+163), Rakovník, Praha-západ (shodně +102), Praha-východ (+90), Kladno (+71) a Kolín (+38). Ve všech ostatních okresech Středočeského kraje byl zaznamenán úbytek stěhováním; nejvyšší v okresech Mladá Boleslav (−160), Kutná Hora (−119) a Nymburk (−107). V přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší relativní úbytek obyvatel stěhováním zaznamenán v okresech Kutná Hora (−6,1 ‰), Mladá Boleslav (−4,7 ‰) a Nymburk (−4,0 ‰), na opačné straně se nacházely okresy s největším relativním kladným přírůstkem stěhování, a to okresy Beroun (+8,0 ‰), Rakovník (+7,3 ‰) a Benešov (+6,3 ‰). Počet sňatků (v přepočtu na tisíc obyvatel) byl v 1. čtvrtletí 2026 nejvyšší v okresech Kladno, Mělník a Beroun a nejnižší v okresech Benešov, Praha-východ a Beroun. Rozvodů bylo relativně nejméně v okresech Benešov, Kolín a Kutná Hora.

Nadpoloviční podíl dětí narozených mimo manželství byl v 1. čtvrtletí 2026 zaznamenán v pěti okresech Středočeského kraje, nejvíce to bylo v okresech Beroun (53,2 %), Rakovník (52,4 %) a Mělník (52,0 %), zatímco nejnižší podíl dětí narozených neprovdaným ženám byl zaznamenán v okresech Praha-západ (35,8 %, tj. po okrese Brno-venkov s 35,5 % nejnižší hodnota mezi všemi okresy ČR), Praha-východ (39,6 %) a Kolín (42,2 %).

Poznámky:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice a cizinců s udělenou dočasnou ochranou v České republice.
Údaje o rozvodech za 1. čtvrtletí 2026 nejsou obsaženy z důvodu neúplnosti dat přebíraných od Ministerstva spravedlnosti ČR.
Veškeré údaje za rok 2026 jsou předběžné.

Datová sada
Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – 1. čtvrtletí 2026

Rychlá informace
Počet obyvatel klesl pod 10,9 milionu

Kontakt:
Ing. Mgr. Pavel Hájek
Oddělení informačních služeb
Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
Tel.: +420 274 052 632
E-mail: pavel.hajek@csu.gov.cz