Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji v 1. čtvrtletí 2025
12. června 2025
Počet obyvatel Středočeského kraje poklesl během 1. čtvrtletí roku 2025 o 2 121 osob, koncem března 2025 v něm žilo celkem 1 464 094 obyvatel, což bylo nejvíce ze všech krajů. V přepočtu na tisíc obyvatel byl úbytek obyvatel, který zaznamenaly všechny kraje, ve Středočeském kraji nejnižší.
Pokles počtu obyvatel Středočeského kraje během 1. čtvrtletí 2025 pramenil především z vysokého počtu vystěhovalých v měsíci březnu, jejichž velkou část představovaly osoby, kterým na konci čtvrtletí vypršela udělená mezinárodní ochrana. V důsledku toho během března ubylo stěhováním ve Středočeském kraji 3,6 tis. obyvatel.
Kromě úbytku stěhováním během prvního čtvrtletí roku 2025 o 722 osob (v roce 2024 to bylo 576 osob) byl záporný také přirozený přírůstek, přetrvávající už od roku 2020. Během ledna až března 2025 zemřelo o 1 399 osob více, než kolik se živě narodilo dětí (ve stejném období roku 2024 dosáhl přirozený úbytek 844 osob). Na svět přišlo v porovnání s 1. čtvrtletím roku 2024 o 15,4 % dětí méně, čtvrtý rok v řadě tak pokračoval pokles počtu narozených dětí. O 3,8 % vyšší byl počet zemřelých.
V případě stěhování byl kladný pouze přírůstek stěhováním z ostatních regionů republiky (1 886 osob, meziročně o 12,6 % méně), zatímco saldo stěhování ze zahraničí bylo, stejně jako ve stejném období předchozího roku, v záporných číslech (−2 608 osob, o rok dříve to bylo −2 735 osob). Meziroční pokles o 13,4 % zaznamenal počet nově uzavřených manželství, rozvodů bylo o 12,4 % méně. Celkově se do Středočeského kraje přistěhovalo meziročně o 4,6 % osob méně, zatímco vystěhovalých bylo méně o 3,3 %.
Středočeský kraj měl na konci března 2025 celkem 1 464 094 obyvatel, z nichž bylo 50,8 % žen. Počet obyvatel se během 1. čtvrtletí roku 2025 snížil o 2 121 osob (mužů ubylo 400, žen 1 721), což byl sedmý nejvyšší pokles počtu obyvatel mezi všemi kraji. Úbytek zaznamenaly všechny kraje, nejvyšší pokles počtu obyvatel vykázaly Jihomoravský kraj (−4 450), hl. m. Praha (−3 445), Plzeňský (−3 438) a Moravskoslezský kraj (−3 361), nejmenší pokles počtu obyvatel byl patrný v krajích Pardubickém (−1 307), Olomouckém (−1 389) a Zlínském (−1 439). Středočeský kraj byl v přepočtu na tisíc obyvatel krajem, v němž ubylo relativně nejméně obyvatel (−5,9 ‰). Za ním následovaly s nejnižšími relativními populačními úbytky kraje Olomoucký (−8,9 ‰) hl. m. Praha a Pardubický kraj (shodně −10,0 ‰), zatímco největší pokles počtu obyvatel zaznamenaly kraje Plzeňský (−22,7 ‰), Karlovarský (−21,0 ‰) a Královéhradecký (−16,8 ‰).
Pokles počtu obyvatel ve Středočeském kraji byl v 1. čtvrtletí 2025 zapříčiněn z jedné třetiny záporným saldem stěhování. Migrační úbytek zaznamenaly všechny kraje, přičemž ve Středočeském kraji byl z mezikrajského pohledu celkový úbytek třetí nejnižší (stěhováním ubylo 722 osob, což bylo po Olomouckém s −585 a Zlínském kraji s −714 nejnižší saldo stěhování). V přepočtu na tisíc obyvatel bylo záporné saldo stěhování ve Středočeském kraji (−2,0 ‰) mezi kraji vůbec nejnižší. Kladný migrační přírůstek byl ve Středočeském kraji během 1. čtvrtletí 2025 zaznamenán pouze v případě stěhování z ostatních částí České republiky (o 1 886 obyvatel), meziročně se však jednalo o 12,6% pokles. V případě zahraničního stěhování byl ve Středočeském kraji za první tři měsíce roku 2025 vykázán úbytek 2 608 osob, ve stejném období roku 2024 dosáhl úbytek stěhováním ze zahraničí výše 2 735 osob.
Tab. 1 Počet a pohyb obyvatel Středočeského kraje (absolutně, relativně, meziroční změny)
Graf 1 Celkový, migrační a přirozený přírůstek obyvatel ve Středočeském kraji v 1. čtvrtletí 2002 až 2025
Veškeré úbytky stěhováním během prvního čtvrtletí roku 2025 však připadaly na měsíc březen (−3,6 tis. osob), naopak měsíce leden (+1,7 tis. obyvatel) a únor (+1,2 tis. osob) vykázaly kladné saldo stěhování. Velkou část osob, které se vystěhovaly během měsíce března, představovaly osoby, kterým na konci tohoto měsíce skončila platnost dočasné ochrany. Úbytek stěhováním za první čtvrtletí roku byl ve Středočeském kraji zaznamenán (kromě roku 2024 se záporným saldem stěhování ve výši 576 osob) naposledy v roce 1993. Během ledna až března 2025 dosáhlo záporné saldo stěhování výše 722 osob, meziroční propad tak byl o 25,3 % vyšší.
Během 1. čtvrtletí 2025 byl ve Středočeském kraji, obdobně jako ve stejném období let 2020 až 2024, zaznamenán přirozený úbytek obyvatel (o 1 399 osob); ten však byl meziročně o dvě třetiny hlubší (během prvního čtvrtletí roku 2024 dosáhl hodnoty 844). Celkově ve všech krajích zemřelo více osob, než kolik přišlo na svět dětí. Největší absolutní převahu zemřelých zaznamenal kraj Moravskoslezský (o 1 808), za nímž následoval Středočeský kraj (o 1 399). V přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší přirozený úbytek patrný v Karlovarském (−6,8 ‰), Ústeckém (−6,5 ‰) a Moravskoslezském kraji (−6,2 ‰). Středočeský kraj vykázal v přepočtu na tisíc obyvatel po hl. m. Praze (−2,2 ‰) nejnižší přirozený úbytek (−3,9 ‰) ze všech krajů, následovaný Krajem Vysočina (−4,2 ‰) a kraji Jihomoravským, Pardubickým a Libereckým (shodně −4,4 ‰).
Graf 2 Saldo stěhování s ostatními regiony České republiky a se zahraničím ve Středočeském kraji v 1. čtvrtletí 2002 až 2025
Počet živě narozených dětí ve Středočeském kraji byl v 1. čtvrtletí 2025 oproti stejnému období předchozího roku o 15,4 % nižší (živě se narodilo 2 306 dětí, což bylo o 420 méně, meziroční pokles počtu živě narozených dětí byl mezi kraji šestý nejvyšší), čtvrtý rok v řadě tak pokračoval pokles počtu narozených dětí (z 3 799 živě narozených dětí během ledna až března 2021). K mírnému meziročnímu nárůstu došlo u počtu zemřelých osob (o 3,8 %, resp. o 135 osob; nárůst počtu zemřelých v celé republice o 3,2 % byl v porovnání se Středočeským krajem nepatrně nižší). V 1. čtvrtletí 2025 byl ve Středočeském kraji v přepočtu na tisíc obyvatel mezi všemi kraji zaznamenán druhý nejnižší počet zemřelých osob (10,2 ‰), a to po hl. m. Praze (9,3 ‰), zatímco hodnota počtu živě narozených dětí ve Středočeském kraji v přepočtu na tisíc obyvatel (6,4 ‰) byla mezi kraji třetí nejnižší.
Počet sňatků (374) se v porovnání s 1. čtvrtletím 2024 snížil o 13,4 %, počet nově uzavřených manželství v přepočtu na tisíc obyvatel (1,0 ‰) byl obdobný jako celorepubliková hodnota (1,1 ‰). Za první tři měsíce roku se v kraji uskuteční však pouze 7,6 % sňatků z celého roku (údaje za kraj z roku 2024). Počet rozvodů (644) byl meziročně o 12,4 % nižší.
Podíl dětí narozených mimo manželství se ve Středočeském kraji meziročně snížil o 0,1 p. b. na 47,5 % a přiblížil se tak k celorepublikovému průměru (48,1 %). Mezi kraji se jednalo o šestou nejnižší hodnotu. Nejvíce dětí se narodilo neprovdaným ženám v krajích Ústeckém (62,6 %), Karlovarském (57,2 %) a Libereckém (55,3 %), nejméně pak v hl. m. Praze (38,5 %), Jihomoravském (42,4 %) a Zlínském kraji (42,8 %). Z hlediska pořadí narození tvořily prvorozené děti 45,9 % ze všech živě narozených dětí, druhorozených bylo 39,3 % a třetích a dalších v pořadí 14,7 %.
Graf 3 Živě narození, zemřelí, přirozený přírůstek (úbytek), sňatky a rozvody ve Středočeském kraji v 1. čtvrtletí 2002 až 2025
Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byl okres Praha-východ, ke konci března 2025 v něm podle předběžných výsledků žilo 204 493 obyvatel (z celorepublikového pohledu se jednalo při započtení Prahy o 9. nejlidnatější okres). Pokles počtu obyvatel zaznamenaly kromě okresů Praha-západ a Nymburk, v nichž se počet obyvatel během prvního čtvrtletí letošního roku zvýšil o 65 a 14 osob, nejen všechny okresy Středočeského kraje, ale i celé republiky. Nejnižší pokles počtu obyvatel zaznamenal okres Rakovník (−25 osob), následovaný okresy Beroun (−34) a Praha-východ (−54). Celkově bylo mezi deseti okresy ČR s nejnižším poklesem počtu obyvatel (vč. uvedených dvou okresů, které jako jediné zaznamenaly nárůst počtu obyvatel) pět středočeských. V přepočtu na tisíc obyvatel byl (kromě okresů Praha-západ s nárůstem o 1,6 ‰ a Nymburk o 0,5 ‰) nejmenší pokles zaznamenán v okresech Praha-východ (−1,1 ‰) a Beroun (−1,3 ‰). Na opačné straně se z pohledu lidnatosti nacházel okres Rakovník, v němž žilo koncem března 2025 celkem 56 469 obyvatel, nejméně ze všech okresů kraje. Z celorepublikového pohledu byl tento okres 5. nejméně lidnatým okresem republiky.
Celkem sedm z celkových 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) v kraji zaznamenalo během 1. čtvrtletí 2025 nárůst počtu obyvatel, třebaže relativně nepatrný, a to správní obvody ORP Říčany (o 128 obyvatel), Černošice (o 65), Slaný (o 39), Poděbrady (o 30), Nymburk (o 20), Mnichovo Hradiště (o 6 obyvatel) a Beroun (o jednu osobu). Na opačné straně se nacházely s nejvyššími poklesy počtu obyvatel správní obvody ORP Mladá Boleslav (−443 obyvatel), Příbram (−384 osob) a Kladno (−272 obyvatel).
Graf 4 Celkový, migrační a přirozený přírůstek v okresech Středočeského kraje v 1. čtvrtletí 2025
Tab. 2 Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho okresech v 1. čtvrtletí 2025 (absolutní údaje)
Ve všech okresech Středočeského kraje zemřelo v 1. čtvrtletí roku 2025 více osob, než kolik se narodilo dětí. Nejnižší hodnoty přirozeného úbytku zaznamenaly ve Středočeském kraji okresy Praha-východ (−20), Praha-západ (−31) a Nymburk (−88), na opačné straně se nacházely okresy Kladno (−243), Mělník a Příbram (shodně −169).
Tab. 3 Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho správních obvodech obcí s rozšířenou působností v 1. čtvrtletí 2025
Přírůstek stěhováním byl za první tři měsíce roku 2025 kladný v okresech Nymburk (přistěhovalých osob bylo o 102 více než vystěhovalých), Praha-západ (+96), Rakovník (+67), Beroun (+57) a Kladno (+10). Společně s okresy Vyškov (+12), Louny (+9) a Jeseník (+7) se jednalo o jediné okresy v celé republice s kladným migračním přírůstkem. Ve všech ostatních okresech Středočeského kraje byl zaznamenán úbytek stěhováním, nejvyšší v okresech Mladá Boleslav (−321), Příbram (−269) a Mělník (−264). V přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší relativní úbytek obyvatel stěhováním zaznamenán v okresech Mladá Boleslav (−9,4 ‰), Mělník (−9,3 ‰) a Příbram (−9,2 ‰), na opačné straně se nacházely okresy s kladným přírůstkem stěhování, a to okresy Rakovník (+4,8 ‰), Nymburk (3,8 ‰), Praha-západ (2,4 ‰) a Beroun (2,3 ‰). Počet sňatků (v přepočtu na tisíc obyvatel) byl v 1. čtvrtletí 2025 nejvyšší v okresech Rakovník, Mělník a Kladno a nejnižší v okresech Benešov, Praha-východ a Beroun. Rozvodů bylo relativně nejméně v okresech Benešov a Praha-západ, nejvíce v okresech Kutná Hora a Rakovník.
Nadpoloviční podíl dětí narozených mimo manželství byl v 1. čtvrtletí 2025 zaznamenán v pěti okresech Středočeského kraje, nejvíce v okresech Rakovník (55,7 %), Nymburk (52,4 %) a Kladno (51,6 %), zatímco nejnižší podíl dětí narozených neprovdaným ženám byl v okresech Praha-západ (40,5 %, tj. sedmá nejnižší hodnota mezi všemi okresy republiky), Praha-východ (41,8 %) a Kutná Hora (46,0 %).
Poznámky:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.
Veškeré údaje za rok 2025 jsou předběžné.
Další informace obsahuje:
Datová sada
Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – 1. čtvrtletí 2025
Rychlá informace
Bilance zahraničního stěhování byla záporná
Kontakt:
Ing. Mgr. Pavel Hájek
vedoucí oddělení informačních služeb
Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
Tel.: +420 274 052 632, +420 735 711 795
E-mail: pavel.hajek@csu.gov.cz