Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji v 1. čtvrtletí 2024
28. června 2024
Počet obyvatel Středočeského kraje poklesl během 1. čtvrtletí roku 2024 o 2 974 osob, koncem března 2024 v něm žilo celkem 1 452 966 obyvatel, což bylo nejvíce ze všech krajů. V přepočtu na tisíc obyvatel byl úbytek obyvatel, který zaznamenaly všechny kraje, ve Středočeském kraji nejnižší.
Pokles počtu obyvatel Středočeského kraje během 1. čtvrtletí 2024 pramenil především z vysokého počtu vystěhovalých v březnu, jejichž velkou část představovaly osoby, kterým na konci čtvrtletí skončila platnost dočasné ochrany a nepožádaly si o její prodloužení. V důsledku toho během měsíce března ubylo stěhováním ve Středočeském kraji téměř 5,1 tis. obyvatel.
Kromě úbytku stěhováním během prvního čtvrtletí roku 2024 o 2 056 osob (naposledy bylo zaznamenáno záporné saldo stěhování ve Středočeském kraji během prvních třech měsíců roku v roce 1993) byl záporný, už od roku 2020 přetrvávající, také přirozený přírůstek. Během ledna až března 2024 zemřelo o 918 osob více, než kolik se živě narodilo dětí.
Kladný byl pouze přírůstek stěhováním z ostatních regionů republiky (1 819 osob, meziročně o 18,3 % nižší), zatímco saldo stěhování ze zahraničí se propadlo do záporných hodnot (−3 875 osob, o rok dříve kladné ve výši 4 112 osob). Na svět přišlo v porovnání s 1. čtvrtletím roku 2023 o 14,0 % dětí méně. O 1,1 % nižší byl počet zemřelých. Meziroční pokles o 16,8 % zaznamenal počet nově uzavřených manželství, rozvodů bylo o 8,0 % více. Celkově se do Středočeského kraje přistěhovalo meziročně o 13,7 % osob méně, zatímco vystěhovalých bylo více o 86,6 %.
Středočeský kraj měl na konci března 2024 celkem 1 452 966 obyvatel, z nichž bylo 50,8 % žen. Počet obyvatel se během 1. čtvrtletí roku 2024 snížil o 2 974 osob (mužů ubylo 527, žen 2 447), což byl pátý nejvyšší pokles počtu obyvatel mezi všemi kraji. Úbytek zaznamenaly všechny kraje, vyšší pokles počtu obyvatel než ve Středočeském kraji vykázaly hl. m. Praha (−4 895), Jihomoravský (−4 721), Moravskoslezský (−4 567) a Plzeňský (−4 199) kraj, nejmenší snížení počtu obyvatel bylo patrné v krajích Zlínském (−1 809), Olomouckém (−1 816) a v Kraji Vysočina (−2 066). Středočeský kraj byl v přepočtu na tisíc obyvatel krajem, v němž ubylo relativně nejméně obyvatel (−8,2 ‰). Za ním následovaly s nejnižšími relativními populačními úbytky kraje Olomoucký (−11,5 ‰) a Zlínský (−12,5 ‰), zatímco největší pokles počtu obyvatel zaznamenaly kraje Karlovarský (−30,3 ‰), Plzeňský (−27,5 ‰) a Liberecký (−18,8 ‰).
Pokles počtu obyvatel ve Středočeském kraji byl v 1. čtvrtletí 2024 zapříčiněn z více než dvou třetin záporným saldem stěhování. Migrační úbytek zaznamenaly všechny kraje, přičemž ve Středočeském kraji byl z mezikrajského pohledu celkový úbytek pátý nejvyšší (stěhováním ubylo 2 056 osob, což byl po Praze, Jihomoravském, Plzeňském a Moravskoslezském kraji nejvyšší propad). V přepočtu na tisíc obyvatel však bylo záporné saldo stěhování ve Středočeském kraji (−5,7 ‰) mezi kraji nejnižší. Kladný migrační přírůstek byl ve Středočeském kraji během 1. čtvrtletí 2024 zaznamenán jen v případě stěhování z ostatních částí České republiky (o 1 819 obyvatel), meziročně se však jednalo o 18,3% pokles. V případě zahraničního stěhování byl ve Středočeském kraji za první tři měsíce roku 2024 vykázán úbytek 3 875 osob, zatímco ve stejném období roku 2023 byl přírůstek stěhováním kladný, a to ve výši 4 112 osob.
Tab. 1 Počet a pohyb obyvatel Středočeského kraje (absolutně, relativně, meziroční změny)
Graf 1 Celkový, migrační a přirozený přírůstek obyvatel ve Středočeském kraji v 1. čtvrtletí 2002 až 2024
Veškeré úbytky stěhováním během prvního čtvrtletí roku 2024 však připadaly na měsíc březen (−5,1 tis. osob), měsíce leden (+2,0 tis. obyvatel) a únor (+1,1 tis. osob) vykázaly kladné saldo stěhování. Velkou část osob vystěhovalých během března představovaly osoby, kterým na konci tohoto měsíce skončila platnost dočasné ochrany a nepožádaly si o její prodloužení. Úbytek stěhováním za první čtvrtletí roku byl ve Středočeském kraji zaznamenám naposledy v roce 1993. Během ledna až března loňského roku dosáhlo kladné saldo stěhování 6 339 osob.
Během 1. čtvrtletí 2024 byl ve Středočeském kraji, obdobně jako ve stejném období let 2020 až 2023, zaznamenán přirozený úbytek obyvatel (o 918 osob). Celkově ve všech krajích zemřelo více osob, než kolik přišlo na svět dětí. Největší převahu zemřelých zaznamenaly kraje Moravskoslezský (o 1 552) a Ústecký (o 985). V přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší přirozený úbytek patrný v Karlovarském (−6,4 ‰), Moravskoslezském (−5,3 ‰) a Ústeckém (−4,9 ‰) kraji. Středočeský kraj vykázal po hl. m. Praze (−0,8 ‰) nejnižší přirozený úbytek (−2,5 ‰) ze všech krajů, následovaný Pardubickým (−2,6 ‰) a Jihomoravským (−2,8 ‰) krajem.
Graf 2 Saldo stěhování s ostatními regiony České republiky a se zahraničím ve Středočeském kraji v 1. čtvrtletí 2002 až 2024
Počet živě narozených dětí ve Středočeském kraji byl v 1. čtvrtletí 2024 oproti stejnému období předchozího roku o 14,0 % nižší (živě se narodilo 2 627 dětí, což bylo o 427 méně, meziroční pokles počtu živě narozených dětí byl mezi kraji pátý nejvyšší). K mírnému poklesu došlo u počtu zemřelých osob (o 1,1 %, resp. o 38 osob; meziroční pokles počtu zemřelých v celé republice o 3,4 % byl v porovnání se Středočeským krajem citelnější). V 1. čtvrtletí 2024 byl ve Středočeském kraji v přepočtu na tisíc obyvatel mezi všemi kraji zaznamenán druhý nejnižší počet zemřelých osob (9,8 ‰), a to po hl. m. Praze (8,8 ‰), zatímco hodnota počtu živě narozených dětí v přepočtu na tisíc obyvatel (7,3 ‰) byla pátá nejnižší a téměř stejná jako v celé republice (7,5 ‰).
Počet sňatků (405) se v porovnání s 1. čtvrtletím 2023 snížil o 16,8 %, počet nově uzavřených manželství v přepočtu na tisíc obyvatel (1,1 ‰) byl obdobný jako celorepubliková hodnota (1,2 ‰). Za první tři měsíce roku se v kraji uskuteční však pouze 7,9 % sňatků z celého roku (údaje z roku 2023). Počet rozvodů (739) byl meziročně vyšší o 8,0 %.
Podíl dětí narozených mimo manželství se ve Středočeském kraji meziročně zvýšil o 2,3 p. b. na 48,2 % a překonal tak nepatrně celorepublikový průměr (47,8 %). Mezi kraji se i tak jednalo o šestou nejnižší hodnotu. Nejvíce dětí se narodilo neprovdaným ženám v krajích Ústeckém (64,1 %), Karlovarském (61,2 %) a Libereckém (53,2 %), nejméně pak v Praze (39,7 %), Jihomoravském (40,8 %) a Zlínském (42,7 %) kraji. Z hlediska pořadí narození tvořily prvorozené děti 46,3 % ze všech živě narozených dětí, druhorozených bylo 40,2 % a třetích a dalších v pořadí 13,6 %.
Graf 3 Živě narození, zemřelí, přirozený přírůstek (úbytek), sňatky a rozvody ve Středočeském kraji v 1. čtvrtletí 2002 až 2024
Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byl okres Praha-východ, ke konci března 2024 v něm podle předběžných výsledků žilo 202 022 obyvatel (z celorepublikového pohledu se jednalo při započtení Prahy o 9. nejlidnatější okres). Pokles počtu obyvatel zaznamenaly nejen všechny okresy Středočeského kraje, ale i celé republiky. Nejnižší pokles počtu obyvatel nejen v kraji, ale i v celé republice, zaznamenal okres Praha-západ (−9 osob), následovaný okresy Praha-východ (−45) a Benešov (−158). Celkově bylo mezi deseti okresy s nejnižším poklesem počtu obyvatel šest středočeských. V přepočtu na tisíc obyvatel byl nejmenší pokles zaznamenán také v okresech Praha-západ (−0,2 ‰) a Praha-východ (−0,9 ‰). Na opačné straně se z pohledu počtu obyvatel nacházel okres Rakovník, v němž žilo koncem března 2024 celkem 56 247 obyvatel, nejméně ze všech okresů kraje. Z celorepublikového pohledu byl tento okres 5. nejméně lidnatým okresem republiky.
Pouze čtyři z celkových 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) v kraji zaznamenaly během 1. čtvrtletí 2024 nárůst počtu obyvatel, třebaže nepatrný, a to správní obvody ORP Votice (o 16 obyvatel), Neratovice (o 11 osob), Mnichovo Hradiště (o 9 obyvatel) a Slaný (o 4 osoby). Na opačné straně se nacházely s nejvyššími poklesy počtu obyvatel správní obvody ORP Mladá Boleslav (−588 obyvatel), Příbram (−344 osob) a Kladno (−252 obyvatel).
Graf 4 Celkový, migrační a přirozený přírůstek v okresech Středočeského kraje v 1. čtvrtletí 2024
Tab. 2 Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho okresech v 1. čtvrtletí 2024 (absolutní údaje)
Ve všech okresech Středočeského kraje zemřelo v 1. čtvrtletí roku 2024 více osob, než kolik se narodilo dětí. Nejnižší hodnoty přirozeného úbytku zaznamenaly ve Středočeském kraji okresy Praha-západ (−12), Praha-východ (−19) a Rakovník (−31), na opačné straně se jednalo o okresy Kladno (−132), Kutná Hora (−127) a Mladá Boleslav (−110).
Přírůstek stěhováním byl za první tři měsíce roku 2024 kladný pouze v okrese Praha-západ (přistěhovalých osob bylo o tři více než vystěhovalých), jednalo se o jediný okres v celé republice s kladným migračním přírůstkem. Ve všech ostatních okresech Středočeského kraje byl zaznamenán úbytek stěhováním, nejvyšší v okresech Mladá Boleslav (−388), Příbram (−359) a Nymburk (−226), nejnižší kromě okresu Praha-západ v okresech Praha-východ (−26), Benešov (−72) a Beroun (−84). V přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší relativní úbytek obyvatel stěhováním zaznamenán v okresech Mladá Boleslav (−17,3 ‰), Příbram (−12,2 ‰) a Rakovník (−9,4 ‰), na opačné straně se jednalo kromě jediného kladného přírůstku stěhováním v okrese Praha-západ (+0,1 ‰) o okresy Praha-východ (−0,5 ‰), Kladno (−2,7 ‰) a Benešov (−2,8 ‰). Počet sňatků (v přepočtu na tisíc obyvatel) byl v 1. čtvrtletí 2024 nejvyšší v okresech Kladno, Nymburk a Mladá Boleslav a nejnižší v okresech Praha-východ, Beroun a Praha-západ. Rozvodů bylo relativně nejméně v okresech Benešov a Kutná Hora, nejvíce v okrese Nymburk a Praha-západ.
Tab. 3 Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho správních obvodech obcí s rozšířenou působností v 1. čtvrtletí 2024
Nadpoloviční podíl dětí narozených mimo manželství byl v 1. čtvrtletí 2024 zjištěn v sedmi okresech Středočeského kraje, nejvíce v okresech Rakovník (56,9 %), Příbram (54,5 %) a Mladá Boleslav (54,2 %), zatímco nejnižší podíl dětí narozených neprovdaným ženám byl v okresech Praha-východ (38,4 %, což byla čtvrtá nejnižší hodnota mezi všemi okresy republiky), Praha-západ (39,9 %) a Benešov (44,2 %).
Poznámky:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.
Veškeré údaje za rok 2024 jsou předběžné.
Další informace obsahuje:
Datová sada
Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – 1. čtvrtletí 2024
Rychlá informace
Počet obyvatel klesl zpět pod hranici 10,9 milionu
Kontakt:
Ing. Mgr. Pavel Hájek
vedoucí oddělení informačních služeb
Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
Tel.: +420 274 052 632, +420 735 711 795
E-mail: pavel.hajek@csu.gov.cz