Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2025
12. prosince 2025
Počet obyvatel Středočeského kraje se během prvních devíti měsíců roku 2025 zvýšil o 6 439 osob, koncem září 2025 v něm žilo celkem 1 472 654 obyvatel, což bylo nejvíce ze všech krajů. Nejvyšší mezi kraji byl celkový přírůstek obyvatel, nárůst počtu obyvatel zaznamenalo kromě Středočeského kraje ještě hl. m. Praha. Celkový nárůst počtu obyvatel Středočeského kraje byl meziročně o pětinu nižší (o 19,1 %) a nejnižší od roku 2005.
Za zvýšením počtu obyvatel během ledna až září 2025 stál pouze přírůstek stěhováním (8 907 osob), přirozenou měnou ubylo 2 468 obyvatel. Meziročně se o 9,5 % snížil počet živě narozených dětí, počet zemřelých osob vzrostl velmi nepatrně (o 0,5 %), následkem toho se prohloubil přirozený úbytek. Během ledna až září 2025 zemřelo o 2 468 osob více, než kolik se živě narodilo dětí, přičemž o rok dříve dosáhl za prvních devět měsíců přirozený úbytek hodnoty 1 621. Ještě v roce 2023 to bylo 583. Snížil se počet sňatků (o 5,8 %), počet rozvodů naopak vzrostl (o 5,8 %). Meziročně o 7,0 % poklesl přírůstek stěhováním. Na tomto snížení se podílelo pouze saldo stěhování ze zahraničí (během ledna až září letošního roku přibylo 2 661 obyvatel, zatímco během devíti měsíců roku 2024 to bylo 3 323 osob), přírůstek stěhováním z ostatních krajů Česka zůstal meziročně stejný (během ledna až září 2025 to bylo 6 246 osob, přičemž během prvních devíti měsíců roku 2024 získal Středočeský kraj vnitřním stěhováním 6 255 obyvatel). Celkově se do Středočeského kraje přistěhovalo meziročně o 1,5 % osob méně, zatímco vystěhovalých bylo nepatrně více o 0,5 %.
Největší nárůst počtu obyvatel v přepočtu na tisíc obyvatel zaznamenaly správní obvody ORP Říčany, Lysá nad Labem a Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, ve čtyřech správních obvodech ORP se počet obyvatel snížil, relativně nejvíce to bylo v ORP Čáslav, následovaly obvody Příbram, Sedlčany a Kralupy nad Vltavou.
K 30. září 2025 žilo ve Středočeském kraji podle předběžné demografické bilance 1 472 654 obyvatel. Během prvních devíti měsíců roku 2025 se počet obyvatel kraje zvýšil o 6 439 osob (mužů přibylo 4 090, žen 2 349), což byl o 19,1 % menší celkový přírůstek než ve stejném období předchozího roku.
K nárůstu počtu obyvatel během prvních devíti měsíců roku 2025 došlo pouze ve dvou krajích. Největší nárůst jak v absolutním vyjádření (6 439 obyvatel), tak i v přepočtu na tisíc obyvatel (5,9 ‰) zaznamenal Středočeský kraj, dalším bylo hl. m. Praha (2 881 osob). Ostatních dvanáct krajů zaznamenalo pokles; nejmenší byl v krajích Pardubickém (−284 osob), Jihočeském (−689 obyvatel), Olomouckém (−1 044 osob) a Libereckém (−1 208 obyvatel). Kraje, v nichž se počet obyvatel v 1. až 3. čtvrtletí roku 2025 snížil nejvíce, byly Moravskoslezský (−5 628), Ústecký (−3 354) a Jihomoravský (−1 786). V přepočtu na tisíc obyvatel ubylo nejvíce obyvatel v Karlovarském (−6,7 ‰), Moravskoslezském (−6,4 ‰) a Ústeckém kraji (−5,6 ‰); relativní přírůstky zaznamenaly pouze kraje Středočeský (5,9 ‰) a Praha (2,8 ‰).
Tab. 1 Obyvatelstvo Středočeského kraje v 1. až 3. čtvrtletí (absolutně, relativně, meziroční změny)
Graf 1: Celkový, migrační a přirozený přírůstek ve Středočeském kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2002 až 2025
Celkový populační přírůstek Středočeského kraje zajistilo v 1. až 3. čtvrtletí roku 2025 pouze stěhování, v důsledku něhož přibylo v kraji 8 907 obyvatel, což však bylo meziročně o 671 méně, tj. o 7,0 %. Na tomto snížení se podílelo saldo stěhování ze zahraničí (během ledna až září 2025 přibylo stěhováním ze zahraničí 2 611 osob, zatímco během prvních devět měsíců roku 2024 to bylo 3 323 osob, tj. o 19,9 % méně), přírůstek stěhováním z ostatních krajů republiky zůstal téměř stejný (během ledna až září 2025 to bylo 6 246 osob, přičemž v 1. až 3. čtvrtletí roku 2024 získal Středočeský kraj vnitřním stěhováním celkem 6 255 osob). Během ledna až září 2025 se do Středočeského kraje přistěhovalo celkem 35 521 osob, což bylo o 1,5 % méně než ve stejném období loňského roku. U vystěhovalých (26 614 osob) došlo k nepatrnému nárůstu o 0,5 %.
Přirozenou měnou se během ledna až září 2025 počet obyvatel Středočeského kraje snížil o 2 468 osob, ve stejném období roku 2024 dosáhl přirozený úbytek výše 1 621 osob, přičemž v prvních devíti měsících roku 2023 byl počet zemřelých osob oproti živě narozeným dětem ve Středočeském kraji vyšší o 583. Na tomto přirozeném úbytku, meziročně hlubším o 52,3 %, měl hlavní podíl meziroční pokles počtu živě narozených dětí o 9,5 %, od ledna do září 2025 přišlo na svět celkem 7 662 dětí (ve stejném období předchozího roku to bylo 8 463 dětí). Během prvních devíti měsíců roku 2025 zemřelo celkem 10 130 osob, což bylo meziročně o 0,5 % více (tj. o 46 zemřelých osob).
Při relativním vyjádření složek pohybu obyvatel (tj. v přepočtu na tisíc obyvatel) se Středočeský kraj zařadil v 1. až 3. čtvrtletí roku 2025 na přední pozice mezi kraji republiky. Na tisíc obyvatel vykázal nejvyšší přírůstek obyvatel stěhováním, jakož i celkový nárůst počtu obyvatel. Druhý nejvyšší, po hl. m. Praze, byl počet přistěhovalých osob. Po Praze byl ve Středočeském kraji zaznamenán druhý nejnižší přirozený úbytek obyvatel, jakož i druhý nejnižší počet zemřelých osob. Počet sňatků v přepočtu na tisíc obyvatel byl ve Středočeském kraji třetí nejnižší, počet vystěhovalých osob naopak třetí nejvyšší. V případě živě narozených dětí byla středočeská hodnota pátá nejnižší, u rozvodů čtvrtá nejvyšší.
Počet sňatků (4 668) se ve Středočeském kraji snížil během prvních devíti měsíců roku 2025 oproti stejnému období roku 2024 o 5,8 %. Počet rozvodů ve Středočeském kraji dosáhl během ledna až září roku 2025 celkem 2 329, meziročně to bylo o 5,8 % více.
Graf 2: Saldo stěhování s ostatními regiony ČR a se zahraničím ve Středočeském kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2002 až 2025
Graf 3: Sňatky, rozvody, živě narození, zemřelí a přirozený přírůstek (úbytek) ve Středočeském kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2002 až 2025
Podíl dětí narozených mimo manželství se meziročně snížil o 0,7 procentního bodu na 45,7 %, stále tak zůstal pod celorepublikovým průměrem (46,9 %). Mezi kraji se jednalo o pátou nejnižší hodnotu. Nejvíce dětí, nadpoloviční podíl, se narodil mimo manželství v krajích Ústeckém (63,8 %), Karlovarském (56,5 %) a Libereckém (54,0 %), nejméně naopak v Praze (37,5 %), v Jihomoravském (41,6 %) a Zlínském kraji (41,9 %). Z hlediska pořadí narození tvořily ve Středočeském kraji prvorozené děti 45,2 % všech živě narozených dětí, druhorozených bylo 40,9 % a třetích a vyšších pořadí 13,9 %.
Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byl k 30. září 2025 okres Praha-východ se 206 676 obyvateli, kde zároveň došlo během prvních devíti měsíců roku 2025 k největšímu celkovému nárůstu počtu obyvatel o 2 129 osob, a to nejen mezi středočeskými okresy, ale i v celé republice. Z pohledu lidnatosti následovaly ve Středočeském kraji okresy Kladno (171 885 obyvatel), Praha-západ (162 987 osob), Mladá Boleslav (138 135 obyvatel), Příbram (118 213 osob), Mělník (115 009 obyvatel), Kolín (108 771 osob), Nymburk (108 360 obyvatel), Benešov (104 230 osob) a Beroun (103 217 obyvatel). Nejméně lidnatým okresem byl okres Rakovník (56 624 obyvatel k 30. září 2025). Kromě Rakovníka stotisícovou hranici počtu obyvatel nepřekročil v kraji ještě okres Kutná Hora (78 547 osob).
Ze 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) v kraji zaznamenaly během 1. až 3. čtvrtletí roku 2025 pokles počtu obyvatel čtyři správní obvody ORP. V přepočtu na tisíc obyvatel ubylo nejvíce obyvatel ve správním obvodě ORP Čáslav (−3,2 ‰), následovaly obvody Příbram (−2,8 ‰), Sedlčany (−1,9 ‰) a Kralupy nad Vltavou (−0,7 ‰). Na opačné straně se nacházely s největšími nárůsty počtu obyvatel správní obvody ORP Říčany (17,1 ‰), Lysá nad Labem (13,8 ‰), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (11,8 ‰), Nymburk (10,6 ‰) a Hořovice (10,3 ‰).
Graf 4: Celkový, přirozený a migrační přírůstek v okresech Středočeského kraje v 1. až 3. čtvrtletí 2025
Tab. 2 Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho okresech v lednu až září 2025 (absolutní údaje)
Na nárůstu počtu obyvatel Středočeského kraje se v prvních devíti měsících roku 2025 podílely okresy Praha-východ a Praha-západ (nárůst o 2 129, resp. o 1 067 osob). Jejich podíl na celkovém přírůstku obyvatelstva Středočeského kraje dosáhl v prvních devíti měsících roku 2025 hodnoty 49,6 % (za stejné období roku 2024 to bylo 27,6 %). Okres Praha-východ zaznamenal během 1. až 3. čtvrtletí 2025 jako jediný v republice přirozený přírůstek (narodilo se v něm o 57 dětí více, než kolik zemřelo osob). Kromě toho okres Praha-východ, jakož i Praha-západ, během prvních devíti měsíců roku 2025 zaznamenaly následkem relativně příznivé věkové struktury obyvatelstva v přepočtu na tisíc obyvatel nejnižší hodnoty počtu zemřelých osob mezi všemi okresy ČR (v okrese Praha-východ to bylo 6,7 ‰, v okrese Praha-západ pak 7,1 ‰).
Až na okres Praha-východ zaznamenaly všechny okresy Středočeského kraje v prvních devíti měsících roku 2025 převahu počtu zemřelých osob nad živě narozenými dětmi. To znamená, že přirozenou měnou obyvatel ubylo, naopak stěhováním všechny okresy Středočeského kraje nové obyvatele získaly. Nárůst počtu obyvatel o více než tisíc osob zaznamenaly okresy Praha-východ (o 2 129) a Praha-západ (o 1 067), dále se počet obyvatel zvýšil v okresech Nymburk (o 722), Beroun (o 655), Kolín (o 490), Mladá Boleslav (o 409), Kladno (o 379), Benešov (o 322) a nejnižší nárůst byl zaznamenán v okresech Rakovník (o 130) a Mělník (o 226). Dva středočeské okresy zaznamenaly během ledna až září 2025 pokles počtu obyvatel, a to okres Příbram (−72) a Kutná Hora (−18).
Tab. 3 Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho správních obvodech obcí s rozšířenou působností v lednu až září 2025
Nejvíce živě narozených dětí v přepočtu na tisíc obyvatel přišlo během ledna až září 2025 na svět v okresech Kolín, Mladá Boleslav a Kutná Hora (shodně 7,2 ‰), nejméně v okresech Příbram (6,5 ‰), Rakovník (6,7 ‰) a Nymburk (6,8 ‰). Hodnoty úmrtnosti se pohybovaly mezi 6,7 ‰ v okrese Praha-východ a 11,3 ‰ v okrese Kutná Hora. Nejvyšší přírůstek stěhováním (v přepočtu na tisíc obyvatel) byl v 1. až 3. čtvrtletí roku 2025 zaznamenán v okresech Praha-východ (13,5 ‰) a Nymburk (11,3 ‰), nejnižší v okresech Příbram (3,5 ‰) a Kutná Hora (3,8 ‰). Nadpoloviční zastoupení dětí narozených mimo manželství zaznamenal okres Rakovník (53,0 %), v okrese Beroun to byla polovina dětí, nejméně dětí neprovdaným ženám přišlo na svět v okrese Praha-západ (39,0 %), což byla mezi všemi okresy ČR pátá nejnižší hodnota, Praha-východ (39,4 %) a Kutná Hora (45,0 %).
Poznámky:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.
Veškeré údaje za rok 2025 jsou předběžné.
Další informace obsahuje:
Datová sada
Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – 1. až 3. čtvrtletí 2025
Rychlá informace
Přirozený úbytek populace byl rekordní
Kontakt:
Ing. Mgr. Pavel Hájek
vedoucí oddělení informačních služeb
Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
Tel.: +420 274 052 632, +420 735 711 795
E-mail: pavel.hajek@csu.gov.cz