Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji ve 3. čtvrtletí 2026
9. listopadu 2026
Ve 3. čtvrtletí roku 2026 se ve Středočeském kraji meziročně zvýšil počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních o 3,8 %, počet přenocování byl vyšší o 2,6 %. Počet hostů i přenocování byl nejvyšší od roku 2012. Na návštěvnosti Česka se kraj podílel 6,7 % a průměrná délka pobytu jednoho hosta (2,60 nocí) byla mezi kraji třetí nejnižší. Z pohledu měsíčních statistik byl meziroční nárůst u počtu hostů i počtu přenocování zaznamenán během celého čtvrtletí, zároveň všechny tři měsíce dosáhly z dlouhodobého pohledu nejvyššího počtu přenocování. Rekordní počet hostů přijel do kraje z tuzemska i ze zahraničí, počet zahraničních návštěvníků poprvé přesáhl hranici sto tisíc. Více než osm z deset klientů ubytovacích zařízení tvořili rezidenti, nerezidenti přijížděli nejčastěji z Německa, dále ze Slovenska, Polska, Nizozemska, Ukrajiny či Rakouska, Rakušanů oproti ostatním přijelo o více než pětinu méně než v předchozím roce.
Podle předběžných údajů přijelo v průběhu 3. čtvrtletí 2026 do hromadných ubytovacích zařízení1 (dále jen HUZ) ve Středočeském kraji celkem 548 068 návštěvníků2, což byl nejvyšší počet od roku 2012, odkdy jsou v oblasti cestovního ruchu vedeny srovnatelné statistiky.
Graf 1 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích ve 3. čtvrtletí 2026
V porovnání se stejným obdobím loňského roku se ubytovalo o 20 tis. hostů více, což představovalo meziroční nárůst počtu hostů v kraji o 3,8 %. K meziročnímu zvýšení návštěvnosti došlo u téměř všech krajů, nejvýrazněji v Jihočeském kraji (o 8,7 %), jediným krajem s meziročním poklesem počtu hostů byl Olomoucký kraj (o 1,5 %).
Na celkovém počtu ubytovaných hostů v Česku se Středočeský kraj podílel z 6,7 %, což mezi kraji představovalo pátý nejvyšší podíl. Nejvíce turistů bylo ubytováno v Praze (podíl na ČR 28,4 %), nejméně v Pardubickém kraji (2,7 %).
Nejvíce hostů z měsíčního pohledu 3. čtvrtletí bylo ve Středočeském kraji ubytováno v srpnu (204,6 tis.), nepatrně méně v červenci (199,3 tis.) a nejméně hostů přijelo v září (144,1 tis.). Návštěvnost ve všech třech měsících se meziročně zvýšila; v červenci o 7,0 %, v srpnu o 1,6 % a v září o 2,7 %. V porovnání se statistikami za stejné měsíce od roku 2012 byl počet hostů v červenci rekordní, v srpnu a v září v pořadí druhý nejvyšší (těsně za srpnem roku 2024 a zářím roku 2023).
Graf 2 Počet přenocování hostů v HUZ podle kalendářních měsíců ve Středočeském kraji
S počtem návštěvníků se ve Středočeském kraji meziročně zvýšil o 2,6 %, a to na rekordní hodnotu 1 425 260, i celkový počet přenocování. Jak u počtu hostů, tak u počtu přenocování se z mezikrajského pohledu jednalo o osmý nejvyšší meziroční nárůst, nejvýrazněji se počet přenocování zvýšil v Pardubickém kraji (o 7,0 %). V porovnání se stejným obdobím předchozího roku zaznamenaly pokles v počtu přenocování tři kraje; u Jihomoravského a Zlínského kraje to bylo o 0,3 %, u Plzeňského o 2,3 % méně. Stejně jako u počtu hostů došlo v kraji u počtu přenocování ve všech třech měsících čtvrtletí k meziročnímu nárůstu; v červenci o 2,2 %, v srpnu o 1,2 % a v září o 5,8 %. Na rozdíl od počtu hostů byl počet přenocování v kraji rekordní ve všech měsících 3. čtvrtletí.
Průměrná délka pobytu jednoho hosta ve Středočeském kraji ve 3. čtvrtletí 2026 představovala 2,60 nocí. V porovnání s celorepublikovým průměrem (2,68) byla průměrná délka pobytu kratší a nižší ji mezi kraji zaznamenaly už jen Jihomoravský kraj (2,20) a hl. m. Praha (2,38), naopak nejdelší pobyty v rámci Česka vykázali návštěvníci Karlovarského kraje (3,81).
Mezi nejčastější hosty ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji patřili ve 3. čtvrtletí 2026 tuzemští návštěvníci, tzv. rezidenti3 (81,7 %), kterých se ubytovalo o 14 698 (tj. o 3,4 %) více než ve stejném období předchozího roku. Hostů přijíždějících ze zahraničí, tzv. nerezidentů4, přijelo do kraje o 5 258 více než v předchozím roce, což představovalo 5,5% meziroční nárůst. Počet ubytovaných rezidentů (447 547) a nerezidentů (100 521) za 3. čtvrtletí 2026 byl nejvyšší od roku 2012, v případě nerezidentů počet hostů dokonce poprvé přesáhl stotisícovou hranici. Z pohledu dlouhodobé statistiky byl počet přenocování u rezidentů (1 203 630 nocí) opět historicky nejvyšší, u nerezidentů (221 630 nocí) se jednalo o druhý nejvyšší počet (nejvíce 228 166 nocí v roce 2024).
Graf 3 Hosté v HUZ podle zemí ve 3. čtvrtletí 2026
Největší skupinu hostů ze zahraničí (podle státního občanství) tvořili občané Německa (podíl 27,3 % ze všech zahraničních hostů), následovali návštěvníci ze Slovenska (12,9 % nerezidentů), Polska (9,3 %), Nizozemska (4,3 %), Ukrajiny (4,2 %) a Rakouska (3,7 %). Z této skupiny zaznamenali meziroční nárůst v počtu ubytovaných hostů Němci (o 4,6 %), Slováci (o 1,2 %), Poláci (o 13,2 %) a Ukrajinci (o 21,1 %), téměř stejný počet jako v předchozím roce přijel Nizozemců (o 0,1 % méně); více než pětinový pokles oproti létu 2025 nastal u Rakušanů (o 22,7 %).
Graf 4 Hosté v HUZ podle zemí ve Středočeském kraji ve 3. čtvrtletí
Další informace obsahuje:
Datová sada
DataStat
Veřejná databáze
Rychlá informace
Cestovní ruch – 3. čtvrtletí 2026
Kontakt:
Ondřej Junášek
Oddělení informačních služeb
Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
Tel.: +420 274 054 175
E-mail: ondrej.junasek@csu.gov.cz
1 Hromadné ubytovací zařízení (HUZ) – zařízení s minimálně pěti pokoji a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod.
2 Pojmem „návštěvník (host) v ubytovacím zařízení“ rozumíme každou osobu (včetně dětí), která využila služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování. Mezi hosty nezapočítáváme občany ČR ani cizince, kteří využijí ubytovacích služeb pro přechodné ubytování za účelem zaměstnání.
3 Rezident (domácí návštěvník), jehož rezidentská země je stejná jako navštívená země; může to být občan sledované země nebo cizí státní příslušníci žijící ve sledované zemi.
4 Nerezident (zahraniční návštěvník), jehož země sídla je jiná, než je navštívená země; za nerezidenta je považován také občan sledované země trvale žijící v cizině.