Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji ve 3. čtvrtletí 2023
8. 11. 2023
Ve třetím čtvrtletí roku 2023 se ve Středočeském kraji meziročně zvýšil počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních o 11,1 %, počet přenocování byl vyšší o 3,8 %. Počet hostů i přenocování byl nejvyšší od roku 2012. Rekordní návštěvnosti za posledních dvanáct let dosahovaly i jednotlivé měsíce třetího čtvrtletí; nejvíce hostů se ubytovalo během července, nejvyšší meziroční nárůst, a to pětinový, byl zaznamenán v září. Meziroční nárůsty počtu ubytovaných hostů zaznamenaly ve třetím čtvrtletí všechny kraje, počet přenocování u čtyř krajů naopak meziročně poklesl. Tuzemští hosté tvořili téměř 82 % klientely ubytovacích zařízení, meziročně vzrostl počet jak domácích, tak i zahraničních hostů. Zahraniční návštěvníci přijížděli nejčastěji z Německa a Slovenska.
Podle předběžných údajů přijelo v průběhu 3. čtvrtletí 2023 do hromadných ubytovacích zařízení1 (dále jen HUZ) ve Středočeském kraji celkem 533,4 tis. návštěvníků2, což bylo o 17,2 % více, než přijelo v období před pandemií koronaviru (tj. ve 3. čtvrtletí roku 2019) a zároveň nejvíce od roku 2012, kdy jsou v oblasti cestovního ruchu k dispozici srovnatelné statistiky.
Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích ve 3. čtvrtletí 2023
V porovnání se stejným obdobím loňského roku se ubytovalo o 53,1 tis. hostů více, což představovalo meziroční nárůst počtu hostů v kraji o 11,1 %. Meziročně vyšší návštěvnost zaznamenaly všechny kraje; nejvyšší v hl. m. Praze (nárůst o 15,4 %), nejnižší v Kraji Vysočina (nárůst o 1,2 %). Nárůst ve Středočeském kraji byl o 3,2 p. b. vyšší než celorepublikový průměr (7,9 %) a z mezikrajského pohledu byl druhý nejvyšší.
Na celkovém počtu ubytovaných hostů v ČR se Středočeský kraj podílel z 6,8 %. Nejvíce turistů bylo ubytováno v Praze (podíl na ČR 27,3 %), nejméně v Pardubickém kraji (2,6 %). Podíl Středočeského kraje byl mezi kraji pátý nejvyšší.
Počet hostů v ubytovacích zařízeních ve Středočeském kraji meziročně vzrostl ve všech měsících 3. čtvrtletí. Meziroční růst v počtu ubytovaných hostů v jednotlivých měsících se přitom postupně zvyšoval; v červenci se jednalo o 7,3 %, v srpnu o 8,2 % a v září to bylo dokonce o 20,8 % více než ve stejném měsíci předchozího roku. Nejvíce návštěvníků přijelo během 3. čtvrtletí v červenci (194,3 tis.), nepatrně méně hostů přijelo v srpnu (190,7 tis.) a v září dorazilo 148,3 tis. hostů. Návštěvnost jednotlivých měsíců byla nejvyšší za posledních dvanáct let. Nejvíce hostů během roku 2023 přijelo v červenci, stejně tomu bylo ve dvanáctileté historii celkem osmkrát, prvenství v srpnu bylo zaznamenáno čtyřikrát.
S počtem návštěvníků se ve Středočeském kraji meziročně zvýšil o 3,8 % na hodnotu 1 375,2 tis. i celkový počet přenocování. Z mezikrajského pohledu se jednalo o čtvrtý nejvyšší meziroční nárůst, u čtyř krajů došlo k poklesu (Královéhradecký, Kraj Vysočina, Jihomoravský a Moravskoslezský). Podobně jako u počtu hostů zaznamenaly i počty přenocování ve Středočeském kraji z pohledu měsíčních statistik meziroční nárůsty a zároveň nejvyšší absolutní hodnoty od roku 2012, odkdy jsou tyto srovnatelné statistiky k dispozici. Meziroční nárůsty v červenci a v srpnu byly minimální (0,4 % resp. 0,5 %), září vykázalo o šestinu více přenocování než loni (17,2 %).
Měsíční vývoj počtu přenocování hostů HUZ ve Středočeském kraji v letech 2017–2023
Průměrná délka pobytu jednoho hosta v HUZ ve Středočeském kraji ve 3. čtvrtletí 2023 představovala 2,58 nocí. V porovnání s celorepublikovým průměrem (2,73) byla průměrná délka pobytu kratší a nižší mezi kraji zaznamenaly už jen hl. m. Praha (2,34) a Jihomoravský kraj (2,23), naopak nejdelší pobyty v rámci ČR vykázali návštěvníci Karlovarského kraje (3,75). Průměrná doba pobytu během 3. čtvrtletí ve Středočeském kraji meziročně poklesla o 0,18 noci a z dvanáctiletého pohledu byla vůbec nejnižší.
Mezi nejčastější hosty ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji patřili ve 3. čtvrtletí 2023 tuzemští návštěvníci, tzv. rezidenti3 (81,7 %), kterých se ubytovalo o 29,3 tis. (tj. o 7,2 %) více než ve stejném období předchozího roku. Hostů přijíždějících ze zahraničí, tzv. nerezidentů4, přijelo do kraje o 23,8 tis. více než v předchozím roce, což představovalo 32,2% meziroční nárůst. Počet ubytovaných v případě rezidentů i nerezidentů byl za období posledních dvanácti let nejvyšší. Významnost rezidentů v návštěvnosti kraje dokumentoval také podíl kraje na celorepublikové hodnotě; zatímco mezi rezidenty byl středočeský podíl 9,0 %, mezi nerezidenty to bylo jen 3,2 %.
Největší skupinu hostů ze zahraničí (podle státního občanství) tvořili občané Německa (podíl 32,1 % ze všech zahraničních hostů), následovali návštěvníci ze Slovenska (14,3 % nerezidentů), Polska (8,6 %), Rakouska (5,2 %) a Nizozemska (5,2 %).
Hosté v HUZ podle zemí ve 3. čtvrtletí 2023
Hosté v HUZ podle zemí ve Středočeském kraji ve 3. čtvrtletí 2017–2023
Další informace naleznete v Rychlé informaci ČSÚ, ve Veřejné databázi a v krajských tematických tabulkách.
Kontakt:
Bc. Ondřej Junášek
oddělení informačních služeb, Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
T 274 054 175
E infoservisstc@csu.gov.cz
2 Pojmem „návštěvník (host) v ubytovacím zařízení“ rozumíme každou osobu (včetně dětí), která využila služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování. Mezi hosty nezapočítáváme občany ČR ani cizince, kteří využijí ubytovacích služeb pro přechodné ubytování za účelem zaměstnání.
3 Rezident (domácí návštěvník), jehož rezidentská země je stejná jako navštívená země; může to být občan sledované země nebo cizí státní příslušníci žijící ve sledované zemi.
4 Nerezident (zahraniční návštěvník), jehož země sídla je jiná, než je navštívená země; za nerezidenta je považován také občan sledované země trvale žijící v cizině.
Do celkových výsledků návštěvnosti jsou započítány údaje týkající se ukrajinských státních příslušníků, kteří si ubytování hradili sami. Vzhledem k válečnému konfliktu na Ukrajině však nebylo ve všech případech možné na straně provozovatelů ubytovacích zařízení rozlišit, zda jde o turistu či uprchlíka. Do počtu návštěvníků tak mohly být započítány i osoby, které nelze objektivně považovat za účastníka cestovního ruchu dle mezinárodních doporučení.