Přejít k obsahu

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji ve 2. čtvrtletí 2023 a celkově v 1. pololetí roku 2023

8. 8. 2023

Ve druhém čtvrtletí roku 2023 se ve Středočeském kraji meziročně zvýšil počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních o 10,3 %, počet přenocování byl vyšší o 9,6 %. Počet hostů i přenocování se jednak vrátil nad úroveň dosahovanou v předcovidovém období a zároveň byl nejvyšší od roku 2012. Nejvyššího počtu hostů i počtu přenocování od roku 2012 dosáhl kraj také ve všech třech měsících druhého čtvrtletí. Meziroční nárůsty návštěvnosti zaznamenaly všechny kraje; nejvyšší byly v Praze, u Středočeského kraje šlo o devátý nejvyšší mezikrajský nárůst. Tuzemští hosté tvořili téměř 78 % klientely ubytovacích zařízení, meziročně vzrostl počet jak domácích, tak i zahraničních hostů. Zahraniční návštěvníci přijížděli nejčastěji z Německa a Slovenska.

Za celé 1. pololetí letošního roku vzrostl počet hostů v ubytovacích zařízeních meziročně o 20,6 % a počet jejich přenocování o 17,8 %. Návštěvnost se od počátku roku meziměsíčně zvyšovala a ve všech měsících 1. pololetí meziročně vzrostla; meziroční nárůst se však meziměsíčně snižoval. Vyššího podílu z celorepublikové návštěvnosti dosahoval Středočeský kraj na jaře (ve 2. čtvrtletí), než tomu bylo na začátku roku během zimních měsíců (v 1. čtvrtletí).

2. čtvrtletí 2023

Podle předběžných údajů přijelo v průběhu 2. čtvrtletí 2023 do hromadných ubytovacích zařízení1 (dále jen HUZ) ve Středočeském kraji celkem 353,8 tis. návštěvníků2, což bylo o 7,1 % více, než přijelo v období před pandemií koronaviru (tj. ve 2. čtvrtletí roku 2019) a zároveň nejvíce od roku 2012, kdy jsou v oblasti cestovního ruchu k dispozici srovnatelné statistiky.

 

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích v 2. čtvrtletí 2023
Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích v 2. čtvrtletí 2023

V porovnání se stejným obdobím loňského roku se ubytovalo o 33,0 tis. hostů více, což představovalo meziroční nárůst počtu hostů v kraji o 10,3 %. Meziročně vyšší návštěvnost zaznamenaly všechny kraje; nejvyšší v Karlovarském (nárůst o 21,4 %), nejnižší v Kraji Vysočina (nárůst o 5,4 %). Nárůst ve Středočeském kraji byl o 4,0 p. b. nižší než celorepublikový průměr (14,3 %) a z mezikrajského pohledu byl devátý nejvyšší.

Na celkovém počtu ubytovaných hostů v ČR se Středočeský kraj podílel z 6,1 %. Nejvíce turistů bylo ubytováno v Praze (podíl na ČR 33,9 %), nejméně v Pardubickém kraji (2,5 %). Podíl Středočeského kraje byl mezi kraji pátý nejvyšší.

Počet ubytovaných hostů ve Středočeském kraji ve 2. čtvrtletí meziměsíčně rostl; v dubnu bylo ubytováno 95,0 tis., v květnu 121,2 tis. a v červnu 137,6 tis. hostů. Meziroční růst v počtu ubytovaných hostů v jednotlivých měsících se naopak postupně snižoval; v dubnu se jednalo o 14,7 %, v květnu o 11,6 % a v červnu to bylo o 6,3 % více než ve stejném měsíci předchozího roku.

S počtem návštěvníků se ve Středočeském kraji meziročně zvýšil na hodnotu 753,9 tis. i celkový počet přenocování, a to o 9,6 %. Z mezikrajského pohledu se jednalo o sedmý nejvyšší meziroční nárůst. Podobně jako u počtu hostů zaznamenaly počty přenocování ve Středočeském kraji z pohledu měsíčních statistik meziroční nárůsty a zároveň nejvyšší absolutní hodnoty od roku 2012.

 

Měsíční vývoj počtu přenocování hostů HUZ ve Středočeském kraji v letech 2017–2023
Měsíční vývoj počtu přenocování hostů HUZ ve Středočeském kraji v letech 2017–2023

Průměrná délka pobytu jednoho hosta ve Středočeském kraji ve 2. čtvrtletí 2023 představovala 2,13 nocí. V porovnání s celorepublikovým průměrem (2,39) byla průměrná délka pobytu kratší a nižší mezi kraji zaznamenaly ve 2. čtvrtletí 2023 už jen Kraj Vysočina (2,02) a Jihomoravský kraj (1,85), naopak nejdelší pobyty v rámci ČR vykázali návštěvníci Karlovarského kraje (3,73).

Mezi nejčastější hosty ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji patřili ve 2. čtvrtletí 2023 tuzemští návštěvníci, tzv. rezidenti3 (77,6 %), kterých se ubytovalo o 11,3 tis. (tj. o 4,3 %) více než ve stejném období předchozího roku. Hostů přijíždějících ze zahraničí, tzv. nerezidentů4, přijelo do kraje o 21,7 tis. více než v předchozím roce, což představovalo 37,7% meziroční nárůst. Počet ubytovaných rezidentů v kraji byl za období posledních dvanácti let nejvyšší, počet nerezidentů pak druhý nejvyšší (v roce 2019 přijelo o 1,1 % hostů ze zahraničí více).

 Největší skupinu hostů ze zahraničí (podle státního občanství) tvořili občané Německa (podíl 31,5 % ze všech zahraničních hostů), následovali návštěvníci ze Slovenska (14,5 % nerezidentů), Polska (9,5 %), Rakouska (6,0 %) a Ukrajiny (4,4 %).

 

Hosté v HUZ podle zemí ve 2. čtvrtletí 2023

Hosté v HUZ podle zemí ve 2. čtvrtletí 2023

 

Hosté v HUZ podle zemí ve Středočeském kraji ve 2. čtvrtletí 2017–2023
Hosté v HUZ podle zemí ve Středočeském kraji ve 2. čtvrtletí 2017–2023

 

1. pololetí 2023

V průběhu celého 1. pololetí roku 2023 přijelo do hromadných ubytovacích zařízení na území Středočeského kraje 542,2 tis. návštěvníků, což bylo nejvíce od roku 2012, kdy jsou v oblasti cestovního ruchu vedeny srovnatelné statistiky a zároveň o desetinu více než přijelo v období před pandemií koronaviru (oproti lednu až červnu 2019 to bylo o 9,9 % více). V porovnání se stejným obdobím loňského roku se ubytovalo o 92,4 tis. (tj. o 20,6 %) více než ve stejném období předchozího roku.

Meziročně vyšší návštěvnost zaznamenaly všechny kraje; nejvyšší hl. m. Praha (nárůst o 38,1 %), nejnižší Liberecký kraj (nárůst o 6,2 %). Nárůst ve Středočeském kraji byl o 1,3 p. b. nižší než celorepublikový průměr a z mezikrajského pohledu třetí nejvyšší.

Na celkovém počtu ubytovaných hostů v ČR se Středočeský kraj v první polovině tohoto roku podílel z 5,7 %. Vyššího podílu na návštěvnosti celé republiky dosahoval kraj z pohledu čtvrtletí v tom druhém; zatímco v zimních měsících (1. čtvrtletí) činil podíl na ČR 5,0 %, na jaře (2. čtvrtletí) to bylo 6,1 %.

Návštěvnost Středočeského kraje se v průběhu 1. pololetí meziměsíčně zvyšovala, a to od minima v lednu (54,9 tis. hostů) po maximum v červnu (137,6 tis. hostů). Meziroční nárůst v počtu hostů se naopak meziměsíčně snižoval od maxima v lednu (o 79,0 %) po minimum v červnu (o  6,3 %).

Celkový počet přenocování dosáhl za 1. pololetí letošního roku 1 160,4 tis. a ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostl o 17,8 %, v tomto případě se jednalo o třetí nejvyšší meziroční nárůst mezi kraji.

 

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích v 1. pololetí 2023
Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích v 1. pololetí 2023

Průměrná délka pobytu jednoho hosta ve Středočeském kraji v 1. pololetí 2023 představovala 2,14 noci, což bylo méně než celorepublikový průměr (2,48) a z mezikrajského pohledu se jednalo o třetí nejnižší hodnotu.

 

Další informace naleznete v Rychlé informaci ČSÚ, ve Veřejné databázi a v krajských tematických tabulkách.

 

Kontakt:
Bc. Ondřej Junášek
oddělení informačních služeb, Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
T 274 054 175
infoservisstc@csu.gov.cz

 



1 Hromadné ubytovací zařízení (HUZ) – zařízení s minimálně pěti pokoji a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod. 

2 Pojmem „návštěvník (host) v ubytovacím zařízení“ rozumíme každou osobu (včetně dětí), která využila služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování. Mezi hosty nezapočítáváme občany ČR ani cizince, kteří využijí ubytovacích služeb pro přechodné ubytování za účelem zaměstnání.

3 Rezident (domácí návštěvník), jehož rezidentská země je stejná jako navštívená země; může to být občan sledované země nebo cizí státní příslušníci žijící ve sledované zemi.

4 Nerezident (zahraniční návštěvník), jehož země sídla je jiná, než je navštívená země; za nerezidenta je považován také občan sledované země trvale žijící v cizině.

 

Do celkových výsledků návštěvnosti jsou započítány údaje týkající se ukrajinských státních příslušníků, kteří si ubytování hradili sami. Vzhledem k válečnému konfliktu na Ukrajině však nebylo ve všech případech možné na straně provozovatelů ubytovacích zařízení rozlišit, zda jde o turistu či uprchlíka. Do počtu návštěvníků tak mohly být započítány i osoby, které nelze objektivně považovat za účastníka cestovního ruchu dle mezinárodních doporučení.