Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji v 1. čtvrtletí 2025
12. května 2025
V 1. čtvrtletí roku 2025 se ve Středočeském kraji meziročně snížil počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních o 3,9 %, počet přenocování byl nižší o 6,5 %. Jednalo se o nejvyšší pokles mezi kraji. Přesto návštěvnost za 1. čtvrtletí byla druhou nejvyšší od roku 2012. Nárůst a rekordní návštěvnost v meziroční statistice zaznamenal mezi měsíci leden, v únoru a březnu návštěvnost poklesla. Průměrná délka pobytu jednoho hosta patřila mezi kraji k druhé nejnižší, její postupné zkracování ji dostalo v kraji na nejnižší hodnotu za 1. čtvrtletí let 2012–2025. Tuzemští hosté tvořili 78 % klientely ubytovacích zařízení, vyšší meziroční pokles byl zaznamenán u zahraničních hostů. Zahraniční návštěvníci přijížděli nejčastěji z Německa, Slovenska, Polska a Rakouska, počet ubytovaných z těchto zemí se meziročně zvýšil pouze u Poláků. Němci tvořili tři desetiny zahraniční klientely a jejich návštěvnost meziročně klesla o čtvrtinu.
Podle předběžných údajů přijelo v průběhu 1. čtvrtletí 2025 do hromadných ubytovacích zařízení1 (dále jen HUZ) ve Středočeském kraji celkem 194,1 tis. návštěvníků2.
V porovnání se stejným obdobím loňského roku se ubytovalo v kraji o 7,8 tis. hostů méně, což představovalo meziroční pokles počtu hostů v kraji o 3,9 %. I přes pokles návštěvnosti byl počet ubytovaných hostů v kraji v porovnání s 1. čtvrtletími od roku 2012, kdy jsou v oblasti cestovního ruchu vedeny srovnatelné statistiky, druhý nejvyšší.
Meziroční pokles návštěvnosti zaznamenaly celkem čtyři kraje, kromě Středočeského kraje s nejvyšší relativní změnou také kraje Jihočeský, Plzeňský a Jihomoravský. V souhrnu za celou republiku se počet hostů v porovnání s předchozím rokem zvýšil (o 1,4 %), z mezikrajského pohledu relativně nejvíce v Pardubickém kraji (o 11,1 %).
Graf 1 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích v 1. čtvrtletí 2025
Na celkovém počtu ubytovaných hostů v ČR se Středočeský kraj podílel ze 4,7 %, což mezi kraji představovalo osmý nejvyšší podíl. Nejvíce turistů bylo ubytováno v Praze (podíl na ČR 38,2 %), nejméně v Ústeckém kraji (2,2 %).
Z pohledu měsíční statistiky 1. čtvrtletí 2025 se ve Středočeském kraji ubytovalo nejvíce hostů v březnu (77,3 tis.), méně v lednu (59,1 tis.) a únoru (57,7 tis.). Zatímco v únorových a březnových statistikách návštěvnost meziročně klesla (o 10,0 % resp. 7,8 %), v lednu se ubytovalo o téměř jednu desetinu hostů více než v předchozím roce (o 9,6 %), což bylo nejvíce v lednu za posledních čtrnáct let.
Graf 2 Měsíční vývoj počtu přenocování hostů HUZ ve Středočeském kraji, 2020–2025
S počtem návštěvníků se ve Středočeském kraji meziročně snížil o 6,5 % na hodnotu 405,5 tis. i celkový počet přenocování. Z mezikrajského pohledu se jednalo o nejvyšší meziroční pokles, počet přenocování se snížil celkem v šesti krajích, mj. také v Kraji Vysočina a Olomouckém kraji. Počet přenocování v kraji se od začátku roku meziměsíčně zvyšoval od 117,6 tis. přenocování za leden po 161,3 tis. přenocování za březen, meziroční změny byly obdobné jako u počtu hostů; nárůst v lednu (o 4,5 %), v únoru a březnu poklesy (o 8,8 % resp. 11,6 %).
Průměrná délka pobytu jednoho hosta ve Středočeském kraji v 1. čtvrtletí 2025 představovala 2,09 nocí. V porovnání s celorepublikovým průměrem (2,54) byla průměrná délka pobytu kratší a nižší ji mezi kraji zaznamenal už jen Jihomoravský kraj (1,69), naopak nejdelší pobyty v rámci ČR vykázali návštěvníci Karlovarského kraje (3,75). Průměrná doba pobytu hosta ve Středočeském kraji se snížila čtvrtým rokem po sobě na nejkratší hodnotu 1. čtvrtletí od roku 2012.
Mezi nejčastější hosty ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji patřili v 1. čtvrtletí 2025 tuzemští návštěvníci, tzv. rezidenti3 (77,8 %), kterých se ubytovalo o 1,7 tis. (tj. o 1,1 %) méně než ve stejném období předchozího roku. Hostů přijíždějících ze zahraničí, tzv. nerezidentů4, přijelo do kraje o 6,1 tis. méně než v předchozím roce, což představovalo 12,4% meziroční pokles. Počet ubytovaných rezidentů byl ve statistice Středočeského kraje za 1. čtvrtletí let 2012–2025 druhý a počet nerezidentů čtvrtý nejvyšší.
Graf 3 Hosté v HUZ podle zemí v 1. čtvrtletí 2025
Největší skupinu hostů ze zahraničí (podle státního občanství) tvořili občané Německa (podíl 30,2 % ze všech zahraničních hostů), následovali návštěvníci ze Slovenska (16,2 % nerezidentů), Polska (8,6 %) a Rakouska (6,1 %). Z této čtveřice zaznamenali meziroční nárůst počtu hostů pouze Poláci (o 21,4 %) a německých turistů se ubytovalo o čtvrtinu méně než na začátku předchozího roku (o 25,9 %).
Graf 4 Hosté v HUZ podle zemí ve Středočeském kraji v 1. čtvrtletí, 2020–2025
Poznámky:
Do celkových výsledků návštěvnosti jsou započítány údaje týkající se ukrajinských státních příslušníků, kteří si ubytování hradili sami. Vzhledem k válečnému konfliktu na Ukrajině však nebylo ve všech případech možné na straně provozovatelů ubytovacích zařízení rozlišit, zda jde o turistu či uprchlíka. Do počtu návštěvníků tak mohly být započítány i osoby, které nelze objektivně považovat za účastníka cestovního ruchu dle mezinárodních doporučení.
Veškeré údaje za 1. čtvrtletí 2025 jsou předběžné.
Další informace obsahuje:
Datová sada
Návštěvnost
Rychlá informace
Cestovní ruch - 1. čtvrtletí 2025
Kontakt:
Bc. Ondřej Junášek
oddělení informačních služeb
Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
Tel.: +420 274 054 175
E-mail: ondrej.junasek@csu.gov.cz
1 Hromadné ubytovací zařízení (HUZ) – zařízení s minimálně pěti pokoji a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod.
2 Pojmem „návštěvník (host) v ubytovacím zařízení“ rozumíme každou osobu (včetně dětí), která využila služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování. Mezi hosty nezapočítáváme občany ČR ani cizince, kteří využijí ubytovacích služeb pro přechodné ubytování za účelem zaměstnání.
3 Rezident (domácí návštěvník), jehož rezidentská země je stejná jako navštívená země; může to být občan sledované země nebo cizí státní příslušníci žijící ve sledované zemi.
4 Nerezident (zahraniční návštěvník), jehož země sídla je jiná, než je navštívená země; za nerezidenta je považován také občan sledované země trvale žijící v cizině.