Statistiky každá účtenka nezajímá
K čemu statistici potřebují naše účtenky, TÝDEN č. 42/18 V článku "K čemu statistici potřebují naše účtenky?" se autor Petr Musil s velkou vervou pustil do Českého statistického úřadu kvůli chystanému využívání tzv. scanner dat pro statistické účely. Označuje je za další obtěžování podnikatelů a mimo jiné argumentuje skutečností, že k tomu samému účelu mohou přece posloužit již data zasílaná státu prostřednictvím EET. Autor se však mýlí. Jaká je tedy skutečnost?
V prvé řadě je důležité si říci, koho se zasílání scanner dat od ledna 2019 bude týkat. Přes 99 % podnikatelských subjektů se totiž nikterak nedotkne a sami podnikatelé patrně o tomto systému nikdy neuslyší. Jak je to možné? Jednoduše, neboť do sběru scanner dat bude zahrnuto jen několik vybraných obchodních řetězců, které lze spočítat na prstech levé a pravé ruky. Šíření paniky v podobě neoprávněných obav tedy rozhodně není namístě.
Budou pak tyto vybrané podnikatelské subjekty skutečně obtěžovány? Rozhodně ne. Spíše naopak. Uvedené řetězce totiž již dnes poskytují statistikům potřebná data, ale děje se tak daleko méně příjemnou formou nákladných terénních zjišťování, kdy tazatelé navštěvují jednotlivé vybrané prodejny každý měsíc a centrála respondenta pak vyplňuje výkazy. Nyní budou vybrané společnosti zasílat dvakrát měsíčně existující agregovaná data z již existujících informačních systémů bez nutnosti technologických zásahů do pokladních systémů. Jedná se tedy o postupnou náhradu nedokonalého a zdaleka neúplného ručního sběru dat již hotovými úplnými údaji, kterými respondenti disponují. Že se jedná o významné snížení administrativní i finanční zátěže na obou stranách, není třeba dodávat. Z výše uvedeného je navíc patrné, že se ani v nejmenším nejedná o změnu metodiky ze strany ČSÚ.
Zcela lichá je pak také představa o přebírání dat z EET. Užití scanner dat totiž nemá se systémem elektronické evidence tržeb nic společného. ČSÚ nezajímá každá účtenka, ale souhrn obratu za určité období. Data využívaná pro čistě statistické účely navíc nemohou být a ani nebudou poskytována žádné třetí straně pro kontrolní účely, jak je to ostatně garantováno a vyžadováno zákonem danou nezávislostí Českého statistického úřadu.
Co říci závěrem? Získávání a využití dat z pokladních systémů obchodníků pro statistiku je celoevropským trendem jako součást procesu modernizace statistik a zefektivňování způsobů získávání relevantních informací. Potřeba využití scanner dat je dlouhodobě diskutována na evropských statistických fórech a realizována již v řadě zemí Evropské unie. Neoprávněné obavy z využití scanner dat dnes paradoxně šíří ti, kterých se tato povinnost vůbec nedotkne. Naopak řetězce, které systém v současné době již pilotně testují a jichž se bude i do budoucna týkat, jej vnímají pozitivně.
Jaroslav Sixta, místopředseda Českého statistického úřadu
V prvé řadě je důležité si říci, koho se zasílání scanner dat od ledna 2019 bude týkat. Přes 99 % podnikatelských subjektů se totiž nikterak nedotkne a sami podnikatelé patrně o tomto systému nikdy neuslyší. Jak je to možné? Jednoduše, neboť do sběru scanner dat bude zahrnuto jen několik vybraných obchodních řetězců, které lze spočítat na prstech levé a pravé ruky. Šíření paniky v podobě neoprávněných obav tedy rozhodně není namístě.
Budou pak tyto vybrané podnikatelské subjekty skutečně obtěžovány? Rozhodně ne. Spíše naopak. Uvedené řetězce totiž již dnes poskytují statistikům potřebná data, ale děje se tak daleko méně příjemnou formou nákladných terénních zjišťování, kdy tazatelé navštěvují jednotlivé vybrané prodejny každý měsíc a centrála respondenta pak vyplňuje výkazy. Nyní budou vybrané společnosti zasílat dvakrát měsíčně existující agregovaná data z již existujících informačních systémů bez nutnosti technologických zásahů do pokladních systémů. Jedná se tedy o postupnou náhradu nedokonalého a zdaleka neúplného ručního sběru dat již hotovými úplnými údaji, kterými respondenti disponují. Že se jedná o významné snížení administrativní i finanční zátěže na obou stranách, není třeba dodávat. Z výše uvedeného je navíc patrné, že se ani v nejmenším nejedná o změnu metodiky ze strany ČSÚ.
Zcela lichá je pak také představa o přebírání dat z EET. Užití scanner dat totiž nemá se systémem elektronické evidence tržeb nic společného. ČSÚ nezajímá každá účtenka, ale souhrn obratu za určité období. Data využívaná pro čistě statistické účely navíc nemohou být a ani nebudou poskytována žádné třetí straně pro kontrolní účely, jak je to ostatně garantováno a vyžadováno zákonem danou nezávislostí Českého statistického úřadu.
Co říci závěrem? Získávání a využití dat z pokladních systémů obchodníků pro statistiku je celoevropským trendem jako součást procesu modernizace statistik a zefektivňování způsobů získávání relevantních informací. Potřeba využití scanner dat je dlouhodobě diskutována na evropských statistických fórech a realizována již v řadě zemí Evropské unie. Neoprávněné obavy z využití scanner dat dnes paradoxně šíří ti, kterých se tato povinnost vůbec nedotkne. Naopak řetězce, které systém v současné době již pilotně testují a jichž se bude i do budoucna týkat, jej vnímají pozitivně.
Jaroslav Sixta, místopředseda Českého statistického úřadu