Právě vyšlo nové číslo odborného recenzovaného časopisu Demografie – Demografie 3/2026

V úvodním článku s názvem What Does Demographic Resilience Mean in the Context of Sustained Depopulation and Rapid Ageing? autorky (Olga Gagauz – Mariana Buciuceanu-Vrabie) rozvíjejí konceptuální rámec demografické rezilience v kontextu dlouhodobého úbytku obyvatelstva a rychlého stárnutí populace. Rezilienci definují jako schopnost sociodemografických systémů udržet základní společenské, ekonomické a institucionální funkce i v podmínkách smršťující se a stárnoucí populace. Propojují čtyři klíčové dimenze: ekonomickou adaptaci, poskytování sociální a pečovatelské péče, tvorbu a udržení lidského kapitálu a institucionální kapacitu pro předvídající vládnutí a koordinaci politik. Metodologicky studie vychází ze syntézy teorie rezilience, demografického přechodu a výzkumu úbytku populace, doplněné o případovou studii Moldavska.

Kateřina Procházková v článku Subjective Health and Its Determinants in the Working-Age Population in Czechia hodnotí subjektivní zdraví a jeho demografické, socioekonomické a životní determinanty u české populace v produktivním věku (16–64 let) s využitím dat z šetření EU-SILC 2022. Výsledky logistické regrese ukazují, že nižší vzdělání, ekonomická neaktivita, materiální deprivace a subjektivní sociální deficity výrazně zvyšují pravděpodobnost špatného sebehodnocení zdraví a omezení v každodenních aktivitách. Výzkum zdůrazňuje, že porozumění zdraví populace v produktivním věku je klíčovým předpokladem pro tvorbu cílených preventivních opatření a podpory zdravého stárnutí.

Článek Population Dynamics and Demographic Crises in the Parish of Detva (1781–1920): Evidence from Inverse Projection (Ján Golian – Piotr Rachwał – Grażyna Liczbińska) věnují historicko-demografické analýze slovenské farnosti Detva v předstatistickém období. Na základě údajů z farních matrik a za použití metody inverzní projekce rekonstruují dlouhodobou populační dynamiku, věkovou strukturu, plodnost a úmrtnost. Výsledky ukazují, že populace Detvy fungovala v klasickém předpřechodném demografickém režimu s vysokou porodností a vysokou, výrazně kolísající úmrtností, přičemž naděje dožití při narození se pohybovala pouze kolem 32 let. Přestože byla populace opakovaně zasažena epidemickými a hospodářskými krizemi (např. vlnami cholery, neštovic či hladomory), vzrostla během sledovaného období více než trojnásobně díky vysoké manželské plodnosti, jež sloužila jako tlumič úmrtnostních šoků. K trvalému a strukturálnímu zlepšení úmrtnostních poměrů došlo až od poloviny 90. let 19. století, což dokládá pozdní nástup demografického přechodu v této venkovské oblasti.

Přehledový článek Srovnání romské a neromské populace ve Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 (Tomáš Katrňák – Laura Fónadová) přináší detailní komparaci na základě dat ze SLDB 2021. Autoři rozlišují čtyři definice romské populace podle romské národnosti, romského mateřského jazyka a jejich kombinací. Výsledky ukazují výrazné odlišnosti oproti většinové populaci: romská populace má vyšší podíl mužů než žen, výrazně mladší věkovou strukturu, dominují v ní osoby s nejnižším dosaženým vzděláním a vyznačuje se vyšším podílem svobodných osob. Úroveň plodnosti je vyšší, přičemž průměrný počet živě narozených dětí na ženu v ukončeném reprodukčním cyklu je přibližně o jedno dítě vyšší než u neromských žen. Z hlediska bydlení žije většina Romů v nájemních bytech s menší obytnou plochou a vyšší hustotou zalidnění, s největším zastoupením ve velkých městech a v Ústeckém či Karlovarském kraji. Významným zjištěním je i vnitřní diferencovanost romské populace – osoby identifikované pouze na základě národnosti jsou mladší a vzdělanější než osoby vymezené výhradně na základě romského mateřského jazyka.

V tradičním přehledovém článku Populační vývoj Česka v roce 2025 Jana Koukalová analyzuje základní trendy demografického vývoje a zasazuje je do kontextu předchozích pěti let. Pozornost je věnována sňatečnosti, rozvodovosti, porodnosti, úmrtnosti (včetně příčin), zahraniční a vnitřní migraci i vývoji pohlavně-věkové struktury populace. Populace Česka nadále stárne a počet narozených dětí byl nejnižší v historii. Oproti tomu se zvýšila naděje dožití při narození u žen i mužů a dostala se na své historické maximum. Počet sňatků byl nejnižší od konce první světové války, zatímco počet rozvodů meziročně mírně vzrostl. 
 

Celé nové číslo časopisu Demografie je ve formátu pdf zdarma ke stažení na webových stránkách ČSÚ, tištěný časopis je možné zakoupit v prodejně ČSÚ v Praze.

Kontakty:
Marie Průšová
redakce Demografie
e-mail: redakce@csu.gov.cz

Roman Kurkin
předseda redakční rady
e-mail: roman.kurkin@csu.gov.cz