Březnový počet zemřelých byl rekordní, výrazně však klesla nadúmrtnost nejstarších seniorů

11. května 2021

V březnu 2021 zemřelo podle předběžných údajů 16,6 tisíce obyvatel Česka, historicky nejvíce za jeden měsíc. Oproti pětiletému průměru z let 2015–2019 byl letošní březnový úhrn zemřelých vyšší o 61 %, absolutně o 6,3 tisíce. Na každých 100 tisíc obyvatel v březnu připadlo 155 úmrtí, v letech 2015–2019 to bylo v průměru 97.

Březen stanovil nové měsíční maximum v počtu zemřelých ve srovnatelné časové řadě od roku 1947. Dosavadní maximum z letošního ledna bylo překročeno o 530 osob, ve srovnání s loňským listopadem, kdy vrcholila podzimní vlna epidemie covid-19, bylo zemřelých více o 802. Procentní nárůst počtu úmrtí oproti pětiletému průměru pro daný měsíc z období let 2015–2019 však byl nejvýraznější hned v listopadu, a to 77%, zatímco letos v březnu 61% a v lednu 52%.

„Stejně jako v úhrnu za celou republiku se březen stal v počtu úmrtí nejtragičtějším měsícem hned v sedmi krajích, a to ve Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Ústeckém, Libereckém, Pardubickém a v Praze,“ říká Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. V Karlovarském kraji bylo nejvíce zemřelých v průběhu února, v Královéhradeckém a Moravskoslezském během ledna. V krajích Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském a na Vysočině byla situace nejhorší již v listopadu 2020. Shodně se v čase vyvíjela i úroveň úmrtnosti čili počet zemřelých v přepočtu na 100 tisíc obyvatel (k 1. 1.).

V průběhu března připadlo na každých 100 tisíc obyvatel Česka 155 úmrtí, zatímco v průměrném březnu let 2015–2019 to bylo 97 úmrtí. Nejvyšší byla letos v březnu úmrtnost v kraji Ústeckém (194 úmrtí na 100 tis. obyvatel), dále v Plzeňském, Libereckém a Pardubickém (187–177 úmrtí na 100 tis. obyvatel). Naopak nejnižší byla úmrtnost obyvatel Prahy (129 úmrtí na 100 tis. osob), kraje Zlínského a Olomouckého (<140 úmrtí na 100 tis. osob). I v těchto třech krajích však byla minimálně 37 % nad pětiletým průměrem pro měsíc březen.

Nadúmrtností byli opět více zasaženi muži. Ve srovnání s podzimem loňského roku se však rozdíl mezi muži a ženami prohloubil. V březnu počet všech zemřelých mužů ze 100 tisíc stoupl oproti průměrné březnové hodnotě z let 2015–2019 o 74 %, zatímco u žen to bylo o 45 %. V listopadu se úmrtnost mužů zhoršila o 77 %, žen o 74 %.

Výše nadúmrtnosti není stejná ani v jednotlivých věkových skupinách. V březnu se v důsledku epidemie covid-19 nejvýrazněji od průměru odchýlila úmrtnost osob ve věku 60 až 79 let, a to o 71–77 %. V průměru více jak 50% byla ale i nadúmrtnost 40–59letých. „V letošních datech je zřejmý pozitivní vývoj u skupiny nejstarších seniorů ve věku 85 a více let, u kterých se úroveň nadúmrtnosti ve srovnání s podzimem loňského roku výrazně snížila. Zatímco v listopadu byla v porovnání s průměrným listopadem let 2015–2019 jejich úmrtnost vyšší o 80 %, v březnu již jen o 23 %,“ upozorňuje Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Kontakt:
Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ
T 274 052 017 | M 604 149 190
E jan.cieslar@csu.gov.cz   | Twitter @statistickyurad

Grafická část: