Průměrná hrubá měsíční mzda v Plzeňském kraji ve 2. čtvrtletí 2024

Zaměstnanci v Plzeňském kraji zaznamenali ve 2. čtvrtletí roku 2024 nominální i reálný nárůst průměrných hrubých měsíčních mezd. Evidenční počet zaměstnanců v regionu meziročně mírně vzrostl.

Plzeňský kraj se ve 2. čtvrtletí 2024 může pochlubit pátou nejvyšší průměrnou mzdou¹ přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji České republiky, která činila 43 014 Kč. Lépe jsou na tom v Praze (56 144 Kč), Středočeském (48 945 Kč), Jihomoravském (44 534 Kč) a Královéhradeckém kraji (43 709 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 39 031 Kč, což je o 6 823 Kč méně, než je republikový průměr (45 854 Kč). Je třeba zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hl. m. Praha, výše průměrné mzdy v ČR tak kromě Středočeského nedosahuje žádný další kraj.

Tabulka: Zaměstnanci a mzdy podle krajů

Graf: Průměrné hrubé měsíční mzdy

Ve všech krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce v Ústeckém a Středočeském kraji, nejméně pak v Praze. V Plzeňském regionu mzda vzrostla meziročně o 6,1 %, což bylo deváté místo v nárůstu mezi kraji. Spotřebitelské ceny v ČR celkem se zvýšily za uvedené období o 2,5 %, ve všech 14 krajích i v ČR celkem tak došlo k reálnému nárůstu mezd. V celorepublikovém úhrnu průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 6,5 %, reálně se zvýšila o 3,9 %. Medián mezd činil 38 529 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 5,8 %. U mužů dosáhl 41 540 Kč, u žen 35 565 Kč.

Graf: Meziroční nárůst nominální a reálné mzdy

Počet zaměstnanců² se oproti stejnému období předchozího roku v kraji mírně zvýšil na 218,2 tisíc. K nárůstu počtu zaměstnanců došlo celkem jen ve 4 krajích ČR, nejvýraznějšího navýšení bylo dosaženo v Praze (o 1,9 %), Plzeňský region zaznamenal spolu s Jihomoravským a Středočeským krajem shodný relativní přírůstek 0,4 %. Naopak nejzásadnější pokles byl zaznamenán v Moravskoslezském kraji (o 1,6 %). V celé České republice se evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané zvýšil o 1,7 tisíc zaměstnanců, relativně to představuje stagnaci (0,0 %).

Kartogram: Průměrná hrubá měsíční mzda podle krajů

^¹ Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.

^² Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).

Kontakt:

Mgr. Tereza Mildorfová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 108
M: 737 280 476
E: tereza.mildorfova@csu.gov.cz