Lesnictví v Plzeňském kraji v roce 2025

Plzeňský kraj má v mezikrajském porovnání druhý nejvyšší podíl lesních pozemků na celkové výměře lesů v Česku. Více než čtyři pětiny plochy dřevin tvoří jehličnaté stromy, ačkoli se jejich rozloha zmenšuje. Nově zalesněná plocha se meziročně snížila, u jehličnanů převažovaly smrky, u listnatých stromů duby a buky. Na celkové těžbě dřeva se téměř výhradně podílí jehličnaté dřeviny.

K 31. 12. 2025 lesní pozemky v Plzeňském kraji zaujímaly rozlohu 309,7 tis. ha, tj. 40,5 % z celkové rozlohy kraje. Významný podíl na ploše lesních pozemků v kraji má díky pohoří Šumava okres Klatovy, kde se jich nachází 27,3 %. Větší podíl na zalesněnosti regionu mají také okresy Tachov (19,5 %) a Plzeň-sever (16,8 %). Na Rokycansku tvoří lesní pozemky téměř polovinu plochy okresu (Křivoklátsko a Brdy). Z dlouhodobého pohledu má výměra lesních ploch mírně rostoucí trend s výjimkou významnějšího meziročního nárůstu mezi lety 2015 a 2016, který souvisel se zrušením vojenského újezdu Brdy. Jeho části, které jsou převážně zalesněné, byly ze Středočeského kraje přičleněny k okresu Rokycany a Plzeň-jih. Na celkové výměře lesů v Česku se Plzeňský kraj podílel 11,5 %, což je druhý největší podíl v mezikrajském porovnání po Jihočeském kraji (14,2 %), třetí byl kraj Středočeský společně s Prahou s podílem 11,4 %. Ostatní regiony se pohybovaly v rozmezí 5,0–7,7 %.

V Plzeňském kraji bylo v roce 2025 zalesněno celkem 2 692 ha, což je o 598 ha méně než v předchozím roce, a dokonce o 22,6 % méně než v roce 2023, kdy se jednalo o nejvyšší hodnotu od roku 2000. Při zalesňování, tedy vytváření lesa umělou cestou, převažovaly v regionu jehličnaté dřeviny v rozsahu 1 817 ha. Konkrétně šlo nejčastěji o smrky (1 066 ha), které jsou z pohledu ekonomické rentability nejefektivnější díky rychlému růstu, ale zároveň jsou také dřevinou nejvíce náchylnou na klimatické změny. Na zbytku zalesňování se podílely dřeviny listnaté (876 ha), převažovaly duby (373 ha) a buky (270 ha). Přestože je v průběhu vývoje zřejmé snižování plochy jehličnatých dřevin ve prospěch těch listnatých, jedná se o pomalý proces a stále tak plochy jehličnatých dřevin tvoří v Plzeňském kraji 81,2 % (tj. 243,3 tis. ha).

Kromě zalesňování zahrnovala péče o lesní porosty v kraji v roce 2025 také prořezávky (výchovný zásah v mladých porostech, snížení hustoty porostu a jeho zdravotní úprava) a probírky (výchovný zásah u starších porostů, zvýšení jejich stability a kvality). Prořezávky byly ve sledovaném období provedené na 5 132 ha, meziročně o 2,0 % menší plocha, probírky pak na 11 243 ha, což je naopak území o 14,2 % větší než v předchozím roce.

Přirozenou obnovou, tedy samovolným vytvářením nového lesa z náletu a opadu semen z mateřských stromů, prošlo 607 ha lesa v Plzeňském kraji, což je o 44 ha méně než v roce předešlém. Ke snížení došlo také u chemicky a biologicky ošetřené lesní půdy, naopak narostly škody způsobené zvěří. Zde bylo dosaženo druhé nejvyšší hodnoty mezi kraji (9 686 tis. Kč), zcela nejvyšší byla v Jihočeském kraji. Plzeňský region se umístil na druhé pozici i v předchozím roce (8 351 tis. Kč), tehdy byl ale první kraj Jihomoravský a Jihočeský až třetí. V obou případech byla škoda s nejnižší hodnotou zaznamenána na Královéhradecku.

Graf 1 Těžba dřeva a zalesňování podle dřevin v Plzeňském kraji v roce 2025

Těžba dřeva dosáhla v Plzeňském regionu v roce 2025 výše 2,2 mil. m³ b. k. (bez kůry), což znamenalo mírný meziroční propad (o 2,2 %). Těžba jehličnatých dřevin představovala více než 95 %, zbytek objemu tvořily dřeviny listnaté (101,2 tis. m³). Plzeňský kraj se podílel na celkové těžbě dřeva v Česku 13,2 %, což po Jihočeském regionu (15,7 %) znamenalo druhou nejvyšší těžbu v mezikrajském porovnání. Třetí pozici opět obsadil Středočeský kraj společně s Prahou, nejméně dřeva se pak vytěžilo na Ústecku a Liberecku.

Graf 2 Těžba dřeva a zalesňování v Plzeňském kraji

Těžba nahodilá, která vzniká za účelem zpracování stromů poškozených v důsledku působení škodlivých činitelů (vítr, sníh, námraza, hmyzí škůdci, houbové choroby apod.), se na celkové těžbě dřeva v Plzeňském kraji podílela jen necelou pětinou. V průběhu vývoje je vidět několik výkyvů, kdy dochází k výraznému zvyšování a zase snižování nahodilé těžby. Jeden nastal v roce 2007, kdy došlo k rozšíření kůrovce a zároveň orkán Kyrill poničil lesy na Šumavě. Další výkyv je možné spatřovat kolem roku 2020, kdy suché roky podpořily další vlnu kůrovcové kalamity. Meziroční snížení nahodilé těžby mezi lety 2024 a 2025 představovalo 57,5 % a jeho hlavním důvodem je výrazně nižší objem napadeného dřeva.

Z celkového objemu nahodilé těžby se v roce 2025 jednalo ze 29,8 % o těžbu živelní a ze 47,2 % o těžbu způsobenou hmyzími škůdci na porostech. Od roku 2021 je patrné výrazné snižování nahodilé hmyzové těžby, což poukazuje na zpomalení rozšiřování kůrovce mimo jiné i z důvodu příznivějšího počasí. Přesto měl Plzeňský region výrazně nejvyšší podíl hmyzové těžby ze zpracované nahodilé těžby dřeva celkem mezi všemi 14 kraji. Na celkové hodnotě za Česko se podílel 15,3 %, což byl opět nejzásadnější mezikrajský podíl. Naopak u podílu živelní těžby na nahodilé jsme se zařadili až na úplně poslední místo.

Tab.1 Vybrané údaje o lesnictví v Plzeňském kraji
 

Kontakt:

Mgr. Tereza Mildorfová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 108
M: 737 280 476
E: tereza.mildorfova@csu.gov.cz