Základní tendence vývoje Prahy v roce 2009 - trh práce

Dopad krize na trh práce	Trh práce zaznamenal mezi roky 2008 a 2009 významné změny, které jsou v převážné míře důsledkem snížení výkonu ekonomiky, které je často označované jako krize. Pokles poptávky se postupně odrazil v poklesu výroby a přeneseně i na množství výrobních faktorů, jehož jednou částí je práce, jeho nositelem pracovník. Následující text je zaměřen především na změny, ke kterým došlo ve zmíněných letech.
Zvýšený podíl pracovní síly v Praze	Hlavní město Praha je centrem pracovních příležitostí. Tomu odpovídá i složení obyvatel Prahy podle ekonomické aktivity. V Praze registrujeme zvýšené zastoupení zaměstnaných osob, sníženou míru nezaměstnanosti i nižší zastoupení osob ekonomicky neaktivních. Tento rozdíl ve struktuře obyvatel na území Prahy vzhledem k situaci v celé ČR se dlouhodobě nemění.
Zvýšení osob zaměstnaných i nezaměstnaných	Meziročně došlo v Praze k celkovému zvýšení počtu osob starších 14 let. Došlo ke zvýšení pracovní síly (zaměstnané osoby a nezaměstnaní), poklesl počet osob ekonomicky neaktivních. Relativní zvýšení počtu nezaměstnaných osob bylo vyšší než u osob pracujících, proto došlo vzhledem k roku 2008 ke zvýšení míry nezaměstnanosti (z 1,9 % na 3,1 % podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil). Tento vývoj se shoduje s tendencemi v celorepublikovém měřítku.
Dlouhodobý trend a změny v mezi roky 2008-2009	Dlouhodobý vývoj ukazuje posilování osob pracujících i neaktivních a úbytek osob hledajících práci. Tento dlouhodobý trend byl narušen významnými změnami ekonomických podmínek v roce 2008, které se s určitým zpožděním odrazily v charakteristice trhu práce v ČR i hlavním městě Praze
Míra ekonomické aktivity je v Praze nejvyšší ve skupině 45-59letých	Ekonomická aktivita je závislá na věku obyvatel. V Praze je míra ekonomické aktivity nejvyšší ve věkové skupině osob 45-59letých, kde je na trhu práce aktivní každý devátý člověk. V průměru celé ČR je ekonomická aktivita nejvyšší u osob ve věku 30-44 let. V této věkové skupině je míra ekonomické aktivity v Praze a celé republice srovnatelná, u ostatních skupin obyvatel podle věku je míra ekonomické aktivity v Praze vyšší. Ve věkové skupině 30-44letých obyvatel Prahy se nachází značná část ekonomicky neaktivních osob z důvodu péče o děti a s vyšším věkem, kdy se ženy stávají matkami (ať už o dítě pečuje muž nebo žena).
„Obvyklá“ školní docházka a starobní důchodci	Mezi ekonomicky neaktivními osobami dominují důchodci a studenti středních a vysokých škol. O hlavních důvodech neaktivity si přesnější obrázek uděláme, pokud se zaměříme na skupinu osob ve věku 20-59 let. Osoby v tomto věku ve větší míře ukončily část přípravy na povolání, zároveň ještě nedosáhli důchodového věku. Proto jsou u těchto osob potlačeny důvody neaktivity, které jsou přirozené z hlediska věku osoby a z toho vyplývající „ekonomické role“.
Studenti VŠ a pečující o děti	Složení ekonomicky neaktivních osob v hlavním městě je mírně odlišné od celorepublikového průměru. Na území Prahy je zvýšené zastoupení studentů vysokých škol a osob, které se neúčastní na trhu práce z osobních či rodinných důvodů. Z toho vyplývá, že se obyvatelé Prahy ve větší míře věnují delší přípravě na budoucí zaměstnání a dále, že se věnují výchově dětí, což je převažující důvod v kategorii osobních a rodinných důvodů. Ostatní důvody neaktivity jsou v Praze zastoupeny menší měrou.
Zvyšuje se podíl neaktivních z důvodu rodinných a přípravy na budoucí povolání	Srovnání se strukturou důvodů ekonomické neaktivity předchozího roku ukazuje, že důvody, které jsou v Praze nejčastější, zároveň mírně posilují (studium vysoké školy a rodinné důvody). Ve věkové skupině 20-59 let představují tyto dva důvody neaktivity na trhu práce dohromady 64 %, což činí 91 tis. osob hlavního města. Vývoj v posledních pěti letech dále ukazuje, že v Praze klesá počet ekonomicky neaktivních důchodců a studentů středních škol.
Méně žáků na středních školách více studentů na školách vysokých	Pokud se podíváme na ekonomicky neaktivní osoby celkem (bez ohledu na věk), zjistíme, že počet žáků a studentů v Praze se nemění, počet důchodců se dlouhodobě zvyšuje. Stoupající počet je vidět i u obyvatel neaktivních z osobních či rodinných důvodů, kde tvoří převládající důvod péče o děti.
Zvýšená míra zaměstnanosti v Praze	V Praze v roce 2009 žilo 1 088 tis. osob 15letých a starších. Z tohoto počtu je zaměstnaných 660 tis. osob. Míra zaměstnanosti tak v Praze činila 60,7 %. Tato hodnota je vyšší než celorepublikový průměr, který činil 54,8 %. Kromě zvýšeného podílu zaměstnaných osob se v Praze liší i jejich struktura podle sektorů ekonomiky.
Ekonomika hlavního města je dlouhodobě zaměřena na služby	Pražská ekonomika je významně zaměřena ne sektor služeb – terciér. Toto rozdělení se týká osob bydlících na daném území, bez ohledu na místo pracoviště. Z tohoto rozdělení zaměstnaných osob do jisté míry vyplývají i ostatní charakteristiky pracovní síly v hlavním městě. Rozdělení podle sektorů se za posledních 10 let měnilo jen minimálně, a to jak v Praze, tak v celé ČR. Význam sektoru služeb v hlavním městě je popsán i v další kapitole tohoto textu Služby v Praze.
Zpracovatelský průmysl zaměstnává 1/4 pracujících v ČR	Podrobnější než sektorové rozdělení zaměstnaných osob bydlících v Praze nabízí struktura zaměstnaných osob podle ekonomické činnosti (Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE, (/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_-cz_nace-), která od 1. ledna 2008 nahradila předchozí Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ). V celé republice jsou nejčastěji pracující zaměstnáni v odvětvích zpracovatelského průmyslu, obchodě a stavebnictví.
Vyšší podíl profesních, vědeckých a odborných činností v hlavním městě	V hlavním městě jsou jeho obyvatelé nejčastěji zaměstnáni v obchodě, stavebnictví a profesních, vědeckých a technických činnostech. V Praze rovněž pozorujeme častější zastoupení zaměstnaných osob v odvětvích veřejné správy, informačních a komunikačních činnostech než je tomu u průměru ČR. Naopak oproti situaci v ČR je v Praze málo zastoupen zpracovatelský průmysl.
3/5 zaměstnaných obyvatel Prahy pracují jako vedoucí, vědečtí nebo odborní pracovníci	Další možné třídění zaměstnaných osob nabízí klasifikace podle profesí (klasifikace zaměstnání). Jak v celé ČR, tak i v Praze je nejpočetnější skupinou skupina technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků. V ČR jsou dále nejvíce zastoupeny skupiny řemeslníků a kvalifikovaných výrobců a dále pracovníků obsluhujících stroje. V Praze jeho obyvatelé ve větší míře pracují jako vědečtí a odborní duševní pracovníci a provozní pracovníci ve službách a obchodě.
Dlouhodobě nejméně nezaměstnaných v Praze bylo v roce 2008 – 12 tis. osob	Doplňkovou skupinou ekonomicky aktivních osob k osobám pracujícím jsou nezaměstnané osoby. Podle Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) bylo v roce 2009 v Praze 21 tis. nezaměstnaných osob. Proti předchozímu roku se jejich počet zvýšil o 9 tis. V předchozích letech počet nezaměstnaných osob pravidelně klesal a dlouhodobého minima dosáhl právě v roce 2008. V roce 2009 tak i trh práce zaznamenal dopady předchozího období zmenšeného ekonomického výkonu.
Míra nezaměstnanosti se zvýšila více v mladších skupinách obyvatel	Meziroční zvýšení počtu nezaměstnaných v Praze o 9 tis. se projevilo ve zvýšení míry nezaměstnanosti z 1,9 % v roce 2008 na 3,1 % v roce 2009. Jak vývoj počtu nezaměstnaných, tak míry nezaměstnanosti je v Praze shodný s vývojem v celé ČR. Míra nezaměstnanosti je v Praze dlouhodobě významně nižší než v ČR celkem. Zvýšení míry nezaměstnanosti podle věku se v posledním roce projevilo nejvíce ve skupinách osob 15-44 let. U starších skupin obyvatel bylo zvýšení míry nezaměstnanosti nevýrazné.
Nezaměstnanost je nadále nejvyšší u osob se základním vzděláním	VŠPS nabízí pohled i na relativní nezaměstnanost podle vzdělání. Míra nezaměstnanosti klesá s vyšším dosaženým vzděláním. Zvýšení nezaměstnanosti podle vzdělání v období 2008-2009 postihlo jednotlivé skupiny podle vzdělání rovnoměrněji, než tomu bylo u členění podle věku.
Zvýšení počtu nezaměstnaných potvrzují i data z úřadů práce	VŠPS je šetření, které nabízí pohled na rozsah nezaměstnanosti podle hlavních skupin obyvatel podle věku a vzdělání. Dalším zdrojem informací o nezaměstnaných osobách jsou evidence úřadů práce, které nabízejí podrobnější informace o charakteristikách uchazečů o zaměstnání a průběhu hledání zaměstnání. Úřady práce evidují u nich registrované uchazeče o zaměstnání. Mezi uchazeči o zaměstnání mohou být i osoby, které aktivně práci nehledají, na druhé straně existují nezaměstnané osoby, které si práci hledají mimo pracovní úřady. Údaje, jejichž zdrojem je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), jsou publikovány na stránkách ministerstva (http://portal.mpsv.cz/sz/stat).
Relativní zvýšení počtu uchazečů mezi roky 2008 a 2009 bylo v hlavním městě vyšší než v celé ČR.	Vývoj počtu uchazečů o práci v letech 2005-2009 byl v Praze i celé ČR velmi podobný. Počet uchazečů o zaměstnání od roku 2005 do roku 2007 pravidelně klesal. Mezi roky 2007 a 2008 počet registrovaných nezaměstnaných stagnoval. Jejich počet se významně zvýšil v roce 2009.
Zastoupení mladších uchazečů o práci je v Praze vyšší	Rovněž věkové složení uchazečů o zaměstnání v Praze i v celé ČR je velmi podobné. Mírně vyšší je v Praze zastoupení uchazečů ve věku 20-39 let, u starších věkových skupin je jejich podíl na celku vyšší v průměru za celou ČR než v hlavním městě
Složení nezaměstnaných osob odráží celkovou strukturu obyvatel v území	V Praze je mezi uchazeči o zaměstnání menší zastoupení osob se základním vzděláním a středoškolským bez maturity. Naopak v hlavním městě je mezi uchazeči o práci vyšší podíl osob se středoškolským vzděláním s maturitou a vysokoškolským vzděláním. Tento rozdíl ve složení uchazečů o zaměstnání mezi Prahou a ĆR není dán ani tak tím, že by tyto skupiny osob nacházely práci snadněji, či obtížněji, spíše odráží celkové vzdělanostní složení populace 15leté a starší. To znamená, že v Praze, kde žije obyvatelstvo s vyšším dosaženým vzděláním, je rovněž i mezi uchazeči o práci jejich zastoupení vyšší.
snížení průměrné doby hledání zaměstnání	Se zvýšením počtu uchazečů o práci se snížila průměrná doba, po kterou byli uchazeči v evidenci úřadů práce (ÚP), než si nalezli práci, nebo byli z evidence vyřazeni. Mezi roky 2008 a 2009 došlo v Praze ke snížení zastoupení uchazečů, kteří byli v evidenci do 3 měsíců a uchazečů v evidenci déle než jeden rok. Zastoupení osob, kterým trvalo nalezení práce od 3 měsíců do jednoho roku, se zvýšilo. Nově evidovaní uchazeči a uchazeči evidovaní po delší dobu byli mezi umístěnými uchazeči zastoupeni v roce 2009 méně než v roce 2008.
Zaměstnavatelé si mohou více vybírat pracovníky	Uchazeči o zaměstnání představují převis nabídky práce nad poptávkou. V roce 2009 došlo ke snížení poptávky po práci (nabídky volných pracovních míst), která představuje potřebu zaměstnavatelů zvýšit množství výrobních faktorů. V době snížené poptávky po výrobcích došlo i k poklesu výroby. Změna poměru mezi nabídkou práce a poptávkou po ní se odrazilo v počtu nezaměstnaných, kteří se ucházejí o jedno pracovní místo, a to ve všech kategoriích zaměstnání. Nejvíce se tato změna v Praze projevila u nižších administrativních pracovníků a provozních pracovníků služeb a obchodu.
Propouštění pracovníků s nízkou mzdu zvedlo výši průměrné mzdy	Přestože pozorujeme zvýšenou míru nezaměstnanosti, průměrná mzda i mezi lety 2008 a 2009 vzrostla. Výše průměrné mzdy záleží na tom, které osoby (s jakým platovým ohodnocením) aktuálně opustily skupinu zaměstnaných a zařadily se mezi osoby hledající zaměstnání. Snižování stavu zaměstnanců mezi roky 2008 a 2009 se dotklo především pracovníků s nižší kvalifikací a nízkou mzdou. Snížil se tedy počet zaměstnanců i množství mzdových prostředků. Tyto změny nebyly proporcionální, průměrná mzda vzrostla. Podle podnikového výkaznictví (ve správě ČSÚ) došlo k poklesu počtu zaměstnanců v podnicích se sídlem v Praze z 1 107 tis. v roce 2008 na 1 047 (přepočtené osoby 1) v letošním roce, což odpovídá poklesu o 5,4 %. Tomu odpovídalo zvýšení průměrné mzdy o 4,6 % na 29 726 Kč (na jeden plný pracovní úvazek). Výše průměrné mzdy v Praze je stabilně nad republikovou úrovní. Relativní změny počtu zaměstnanců a výše mzdy byly jak v Praze, tak v ČR obdobné.
Kolik minimálně pobírá polovina zaměstnanců v Praze	Opět i za oblast mezd je k dispozici alternativní zdroj dat (Informační systém o průměrném výdělku, http://www.ispv.cz). Tato informační báze je natolik rozsáhlá, že umožňuje detailnější rozbor mezd, který ČSÚ publikuje pod názvem Struktura mezd zaměstnanců. Z tohoto zdroje pochází údaj o mediánu mezd (dělí zaměstnané osoby na polovinu, která pobírá nižší mzdu a polovinu s vyšší mzdou). V roce 2009 byl v Praze medián hrubých měsíčních mezd 28 386 Kč, v ČR celkem byla hodnota mediánu 22 229 Kč. I podle tohoto zdroje dat došlo meziročně ke zvýšení mediánu, a to jak v ČR, tak i v hlavním městě. ISPV umožňuje srovnání mezd podle klasifikace zaměstnání.
94 % pracujících v Praze bydlí přímo ve městě nebo ve Středočeském kraji	Jak už bylo zmíněno v průběhu textu, na trhu práce v Praze se podílejí nejen jeho obyvatelé, ale část pracujících v Praze sem dojíždí z jiných regionů České republiky. Existuje i pohyb za prací opačným směrem, obyvatelé Prahy pracují na jiných místech republiky. Osoby pracující v Praze tvoří ze 4/5 sami obyvatelé města. Těsnost vztahů mezi Prahou a Středočeským krajem podtrhuje podíl Středočechů na pracovnících v Praze. Ostatní kraje se dojížďkou za prací do Prahy podílejí velmi málo.
Pracovní příležitosti pro obyvatele Prahy jsou především uvnitř města	Obyvatelstvo Prahy v drtivé většině pracuje uvnitř hranic města. Že jsou vztahy Prahy se Středočeským krajem obousměrné (ale nikoli vyvážené), potvrzuje podíl obyvatel Prahy pracujících v obcích Středních Čech.

¹⁾ zaměstnanci se sledují ve dvou kategoriích: fyzické osoby a přepočtené na 1 plný pracovní úvazek; e.g. 3 fyzické osoby pracující na 2/3ový úvazek tak tvoří 2 přepočtené osoby; obdobně jsou zpracována data za průměrné mzdy