Základní tendence vývoje Prahy v roce 2008 - zaměstnanost a nezaměstnanost

Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání (podle statistik MPSV) vypovídá o shodě kvalifikace pracovní síly a pracovních příležitostí v území. Mezi uchazeči o zaměstnání je největší skupinou osoby s úplným středoškolským vzděláním (37,1 %), dále osoby se středoškolským vzděláním bez maturity (30,8 %), neukončeným a základním vzděláním (16,7 %) a osoby vysokoškolsky vzdělané (15,3 %). Celková struktura populace starší 14 let je mírně odlišná, více zastoupeny jsou skupiny s vyššími stupni vzdělání, což vypovídá o faktu, že jsou na trhu práce více uplatnitelní. Naopak zastoupení osob se základním vzděláním a středním bez maturity je větší mezi uchazeči o zaměstnání, tyto osoby splňují nároky kladené na pracovní místa v regionu hlavního města v menší míře.

Mezi zaměstnanými osobami naopak pozorujeme zvýšené zastoupení osob s vyšším stupněm dokončeného vzdělání, které je důvodem jejich uplatnění na trhu práce. Mezi zaměstnanými je nejvíce osob středoškolsky vzdělaných s maturitou (46 %), tedy kvalifikovaní odborní pracovníci a osob vysokoškolsky vzdělaných (32 %).
Zaměstnanost osob podle odvětví ekonomické činnosti v kraji je závislá na převažující orientaci ekonomiky kraje. Tato závislost je do určité míry ovlivněna dojížděním obyvatel za prací přes hranice krajů. V ČR celkem jsou zaměstnané osoby rozděleny do jednotlivých sektorů následovně: 3 % zaměstnaných osob pracuje v zemědělství, 41 % v průmyslových odvětvích a 56 % v sektoru služeb. Ekonomika hlavního města se od této struktury výrazně odlišuje, ve službách pracují 4/5 zaměstnaných osob, ze zbylé pětiny pracujících jich drtivá většina pracuje v průmyslu a necelé procento zaměstnaných tvoří pracovníci v zemědělství.
Většina zaměstnaných osob v Praze spadá do kategorie zaměstnanců. Z celkového počtu téměř 646 tisíc zaměstnaných osob jich ve skupině zaměstnanců bylo 510 tisíc, což byly skoro 4/5. Druhou největší skupinou byly osoby pracující na vlastní účet (16 %). Následovali zaměstnavatelé tvořící necelých 5 % zaměstnaných osob. Jen velmi malý počet bylo zaměstnaných osob v kategoriích pomáhající rodinní příslušníci a členové produkčních družstev. Oproti roku 2004 se zvýšily počty ve všech třech hlavních skupinách postavení v zaměstnání, tyto přírůstky ale nebyly proporcionální vzhledem k celkovému nárůstu zaměstnaných osob. Proto došlo k poklesu zastoupení osob samostatně výdělečně činných, na druhé straně došlo ke zvýšení zaměstnanců a zaměstnavatelů mezi zaměstnanými osobami. Ve srovnání se strukturou zaměstnaných osob podle postavení v zaměstnání v celé republice je v Praze více zaměstnavatelů a podnikatelů, opačně je tomu v ostatních kategoriích. Takový byl stav i v roce 2004.
Podrobné údaje o nezaměstnaných osobách a počtech volných pracovních míst pocházejí z Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Tyto údaje jsou souhrnem informací z úřadů práce.
Počet uchazečů o zaměstnání v Praze od roku 2004 setrvale a dosti významně klesal. V roce 2004 bylo na pražských úřadech práce registrováno 24 415 uchazečů o zaměstnání, v roce 2007 jich bylo 15 813. V souvislosti se změnami výkonu ekonomiky se jejich počet v posledním roce opět zvýšil, stále se však jedná o 66 procent stavu před pěti lety. Praha tak nikterak nevybočuje z trendu v celé republice. Podíl uchazeček na celkovém počtu tvoří zhruba polovinu a je menší než tomu bylo v roce 2004.
V rámci nezaměstnaných osob jsou vyčleněny některé skupiny, kterým je věnována zvýšená péče či pozornost. Skupinu absolventů tvoří osoby, které ukončily svojí přípravu na zaměstnání před časem kratším než 2 roky. Tyto osoby tvoří v Praze 5,4 % celkového počtu uchazečů, což je hodnota pod průměrem celé republiky. Zároveň se jedná o podíl, který je v čase klesající (absolutní počty rovněž). Lze tedy usuzovat, že studenti opouštějící fázi přípravy na zaměstnání uplatnění na trhu práce skutečně nalézají.
Srovnání poptávky a nabídky na trhu práce lze posuzovat pomocí ukazatele počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. V Praze byla registrovaná nabídka volných pracovních příležitostí menší než počet osob ochotných nastoupit na takové místo. Hodnota tohoto poměru má od roku 2004 klesající tendenci. V roce 2008 bylo v Praze 0,6 uchazeče na 1 volné pracovní místo, hodnota republiková činila 3,7.
Samotný počet volných pracovních příležitostí má v absolutních číslech téměř zrcadlový vývoj vzhledem k počtu uchazečů. V posledních třech letech se nabídka míst pravidelně zvyšovala, teprve v posledním roce došlo k poklesu nabízených míst vzhledem k předchozímu roku. V roce 2008 bylo prostřednictvím pražských úřadů práce nabízeno 25 002 pracovních míst.
Údaje o míře nezaměstnanosti existují rovněž ze dvou zdrojů. Z VŠPS (ČSÚ) a ze statistiky MPSV. Míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných osob na práceschopném obyvatelstvu (pracovní síla). Hodnoty ukazatele pracovní síla jsou v posledních letech stoupající, v roce 2008 čítala pracovní síla 105 % hodnoty roku 2004 (podle dat ČSÚ). Od roku 2004 docházelo ke každoročnímu snižování míry nezaměstnanosti, a to i v roce 2008. Podle údajů prvních měsíců roku 2009 je vidět, že negativní ekonomické dopady se mohou projevit s určitým zpožděním. Míra nezaměstnanosti v roce 2008 činila v Praze 1,9 % oproti hodnotě 3,9 % v roce 2004. Tento vývoj je souběhem zvyšujícího se počtu pracovní síly a klesajícího počtu nezaměstnaných osob. Vývoj ukazatele byl stejně příznivý v celé republice, kde je však jeho hodnota vyšší než v Praze. V celé ČR je míra nezaměstnanosti 4,4 % proti hodnotě 8,3 % před pěti lety.
Míra nezaměstnanosti se liší podle pohlaví, u mužů je její hodnota nižší (1,6 % v roce 2008) než u žen (2,3 %).