Základní tendence vývoje Prahy v roce 2008 - zaměstnanost a mzdy

Podniky se sídlem v Praze zaměstnávají celkem 967 956 zaměstnanců, což činí 29 % celkového počtu zaměstnanců v podnicích ČR. Praha samotná se na počtu obyvatel ČR podílí 12 %, dohromady se Středočeským krajem 24 %. Praha je cílem značného počtu pracovníků bydlících ve Středočeském kraji. Podle výsledků posledního sčítání je hlavní město cílem dojížďky významných proudů i z ostatních krajů. Důvodem vysokého podílu zaměstnanců podniků se sídlem v Praze je rozdílné umístění sídla firmy a vlastních podnikových pracovišť.

Počet zaměstnanců podniků se sídlem v Praze se v průběhu posledních pěti let pravidelně zvyšoval, a to rychleji než v průměru celé republiky. Stav v roce 2008 činil 106,5 % stavu roku 2004. Celorepublikový nárůst činil 4,5 %.
Regionální průměrná mzda zaměstnanců je sledována stejným způsobem, tj. mzda zaměstnanců podniků se sídlem na daném území. V roce 2008 byla průměrná mzda fyzických osob v ČR 23 542 Kč. U zaměstnanců podniků se sídlem v Praze dosahovaly mzdy vyšší úrovně, průměr činil 29 408 Kč. Kraj hl. m. Praha je jediným územím, kde průměrná mzda převyšovala celorepublikový průměr. Průměr jako popisná charakteristika je výrazně ovlivněn extrémními hodnotami a rozdělením mezd (obecně platí, že cca 2/3 zaměstnanců pobírají nižší mzdu než činí průměrná hodnota). Doplňkovým ukazatelem mzdové úrovně je medián, který udává mzdu zaměstnance, který se v seřazeném souboru podle výše mzdy nachází právě uprostřed. Medián mezd v Praze činí 26 090 Kč v celé republice je jeho hodnota 20 908 Kč.
V období 2004 – 2008 došlo k nárůstu mezd zaměstnanců ČR o 30,5 %. Nárůst byl v Praze jen mírně zvýšený (31 %) a nebyl nejvyšší. Nejvíce vzrostly mzdy od roku 2004 v oblasti Jihozápad, tedy v krajích Vysočina a Jihomoravském kraji, kde změna byla vyšší než 32 %.
Vysoká hodnota mezd v podnicích sídlící v Praze může mít celou řadu důvodů a bez znalosti vývoje v ostatních oblastech společnosti je nemožné tyto příčiny určit. Mezi zjevné důvody by jistě patřily zvýšené náklady na život v hlavním městě. V Praze je rovněž větší koncentrace podniků v sektoru služeb, tedy podniků se specializovanou činností, kterou vykonávají pracovníci s vyšším vzděláním a lépe platově hodnocení.
Počet zaměstnanců a průměrnou hrubou mzdu je možné sledovat i v přepočtu na plný úvazek. Tento ukazatel se liší jen velmi málo, což ukazuje na zaměření českých firem na zaměstnávání pracovníků na plný pracovní úvazek, v malé míře jsou zaměstnávány osoby se speciálními potřebami na pracovní úvazek. Od roku 2004 se přepočtený počet zaměstnanců v podnicích se sídlem v Praze zvýšil o 53 tisíc. Jedná se o relativní nárůst o 6 %. Významného počtu zaměstnanců (přes 20 tis. přepočtených osob) bylo dosaženo ve Středočeském kraji a v krajích Jihomoravském a Moravskoslezském, oblastech s významným centrem na území (nebo v blízkosti). Relativní přírůstky u těchto regionů byly ještě výraznější než tomu bylo v případě Prahy.
Průměrná mzda je zjišťována na základě mzdových prostředků bez „ostatních osobních nákladů“, což jsou odměny za práci poskytovaná na základě jiného vztahu než pracovního poměru (dohody o práci, plnění na základě zvláštních předpisů) a peněžitá plnění v souvislosti se zánikem pracovního poměru. Ostatní osobní náklady tak tvoří rovněž určitou formu odměny za vykonanou práci. Takové prostředky však z celkového objemu tvoří pouze zanedbatelnou část. V Praze v roce 2008 takové náklady činily 4,5 % celkových nákladů na práci. Od roku 2004 došlo ke zvýšení tohoto poměru, tato tendence je obdobná i v ostatních regionech ČR. Rovněž tento ukazatel vypovídá o jisté strnulosti podmínek na trhu práce, které brání pružnějšímu využívání pracovních sil.