Klíčové body demografického, sociálního, ekonomického a environmentálního vývoje Prahy

Shrnutí hlavních poznatků demografického, sociálního, ekonomického a environmentálního vývoje Prahy do roku 2025 v bodech.

Detailnější analýzu základních tendencí vývoje hl. m. Prahy naleznete v této publikaci

Demografický vývoj

Počet obyvatel Prahy v letech 2016–2025 nepřetržitě rostl. Zatímco v první části sledovaného období se na růstu podílela jak migrace, tak přirozená měna, v posledních letech se hlavním zdrojem populačního přírůstku stalo stěhování.
Praha zaznamenala v roce 2025 poprvé od roku 2005 přirozený úbytek obyvatel. Počet zemřelých převýšil počet narozených, čímž se přerušilo dvacetileté období přirozeného přírůstku obyvatelstva.
Migrační saldo zůstávalo po celé období kladné a představovalo hlavní důvod populačního růstu Prahy. Mimořádně vysokých hodnot dosáhlo v letech 2022 a 2023 v souvislosti s imigrací z Ukrajiny.
Počet uzavřených sňatků po zvýšení v období těsně po pandemii začal opět klesat. Dlouhodobě se zvyšoval průměrný věk při uzavření sňatku.
Počet rozvodů v posledním desetiletí mírně klesal z cca 2,9 tisíc v roce 2016 po 2,3 tisíc v roce 2025. Současně rostl průměrný věk rozvádějících se mužů i žen.
Nejčastěji se rozváděla manželství trvající 5–9 let, významný podíl však připadal také na dlouhotrvající manželství s délkou trvání 20 a více let. Struktura rozvodů podle délky manželství zůstávala dlouhodobě stabilní.

Živě narozené děti podle rodinného stavu matky a podíl dětí narozených mimo manželství v hl. m. Praze

Počet narozených dětí v Praze po roce 2021 výrazně poklesl. Mezi lety 2021 a 2025 se snížil o téměř 28 %, přičemž současně klesala i úhrnná plodnost, která byla v roce 2025 (1,16) nejnižší mezi všemi kraji Česka.
Struktura narozených dětí podle pořadí narození i věku matek se dlouhodobě příliš nemění. Nejvíce dětí se rodí jako první v pořadí a nejčastěji matkám ve věku 30–34 let. Průměrný věk matky při narození dítěte zůstává stabilně kolem 32 let.
V posledních letech roste podíl dětí narozených vdaným matkám, zatímco podíl narozených svobodným matkám se mírně snižuje.
Po zvýšené úmrtnosti během pandemie covid-19 se počet zemřelých v Praze vrátil na obvyklou úroveň (cca 12 tisíc osob). Praha zároveň dlouhodobě vykazuje nejnižší míru úmrtnosti mezi kraji ČR.
Věková struktura zemřelých se dlouhodobě téměř nemění. Více než 85 % všech úmrtí připadá na osoby starší 65 let a ženy se nadále dožívají vyššího věku než muži.
Naděje dožití v Praze po poklesu během pandemie opět roste a v letech 2024–2025 dosáhla historicky nejvyšších hodnot. Ve srovnání s ostatními kraji je nejvyšší v České republice.
Migrace zůstává hlavním faktorem populačního vývoje Prahy. Po mimořádném nárůstu přistěhovalých v roce 2022 souvisejícím s válkou na Ukrajině, počty migrantů klesají, stále však převyšují úroveň před rokem 2022.
Mezi přistěhovalými i vystěhovalými dlouhodobě převažují osoby v produktivním věku. Výraznou výjimkou byl rok 2022, kdy migrace z Ukrajiny zvýšila podíl žen a dětí mezi nově příchozími.
Od roku 2022 převažují mezi přistěhovalými osoby přicházející ze zahraničí, zatímco u vystěhovalých nadále převažují osoby stěhující se do ostatních krajů České republiky.
Praha vykazovala v letech 2016–2025 každoročně kladné migrační saldo. Po mimořádném přírůstku v roce 2022 se hodnoty postupně vrátily k úrovním běžným před migrační vlnou spojenou s válkou na Ukrajině.

Pohyb obyvatel v hl m. Praze

Věková struktura obyvatel Prahy zůstává v dlouhodobém pohledu relativně stabilní. Největší část populace tvoří osoby v produktivním věku 15–64 let, jejichž podíl se po roce 2022 opět zvýšil vlivem zahraniční migrace.
Zastoupení dětí do 15 let se v posledních letech mírně snižuje, zatímco podíl seniorů dlouhodobě roste. Praha však nadále patří mezi kraje s nejmladší věkovou strukturou v České republice.
Nejpočetnější skupiny obyvatel tvoří osoby ve věku 35–54 let. Ve srovnání s rokem 2016 se zvýšil především počet obyvatel ve vyšších věkových skupinách, což je odrazem pokračujícího procesu stárnutí populace.
Mezi městskými částmi existují výrazné rozdíly ve věkové struktuře. Nejvyšší podíly dětí vykazují zejména okrajové městské části, zatímco centrální městské části mají vyšší zastoupení seniorů.
Index stáří se v Praze dlouhodobě pohybuje kolem hodnoty 120 seniorů na 100 dětí. Přestože jeho vývoj v jednotlivých letech kolísal, celkově ukazuje na pokračující stárnutí populace.
Počet cizinců v Praze dlouhodobě roste a mezi lety 2021 a 2025 se zvýšil velmi výrazně. Hlavním důvodem byla migrační vlna spojená s válkou na Ukrajině.
Mezi cizinci dlouhodobě převažují občané Ukrajiny, Slovenska a Ruska. Po roce 2022 se výrazně zvýšil zejména počet osob s ukrajinským občanstvím, které se staly jednoznačně nejpočetnější skupinou cizinců v Praze (48 % cizinců v Praze).
Podíl občanů ze zemí Evropské unie na celkovém počtu cizinců postupně klesá.
Mezi lety 2021 až 2025 vzrostl podíl cizinců v 55 z 57 městských částí Prahy.

Sociální vývoj

Podle údajů Výběrového šetření pracovních sil bylo v roce 2025 v Praze 722,7 tisíc zaměstnaných a 13,0 tisíc nezaměstnaných. Ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let bylo 372,0 tisíc.
Mezi zaměstnanými bylo nejvíce osob ve věku 30-44 let a 45-59 let (v každé věkové skupině cca 263,0 tisíc osob). Další velkou skupinou byly osoby ve věku 15-29 let (100 tisíc) a 60 a více let (97 tisíc).
Mezi ekonomicky neaktivními bylo nejvíce osob 60letých a starších (214 tisíc osob, 58 %)
a 15-29letých (114 tis. osob, 31 %).
Osoby s vysokoškolským vzděláním tvořily v Praze v roce 2025 již 54 % ekonomicky aktivních.
Zaměstnané osoby v Praze nejčastěji pracují jako specialisté (42 % zaměstnaných) či jako odborní nebo techničtí pracovníci (18 %). Největší rozdíly mezi zaměstnanými muži a ženami byly v kategorii obsluha strojů a zařízení, montéři a řemeslník a opravář, kde bylo 11x více mužů než žen. Zákonodárců a řídících pracovníků mužů bylo dvakrát více než žen.
Podle údajů Výběrového šetření pracovních sil byla obecná míra nezaměstnanosti v letech 2020 až 2025 v Praze v rozmezí 1,6 % až 2,3 %. Počet nezaměstnaných v letech 2020 a 2021 přesáhl 16,0 tisíc osob, v roce 2025 již jen 13,0 tisíc.
Podle údajů úřadů práce bylo v Praze k 31. 12. 2025 celkem 35,8 tisíc uchazečů o zaměstnání, z toho 55 % žen. V roce 2019 se počty uchazečů pohybovaly okolo 20 tisíc, v roce 2020, během první vlny pandemie covidu, přesáhly 30 tisíc.

Podíl nezaměstnaných osob¹⁾ v Praze (roční průměr)

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných byl na konci roku 2019 na úrovni 18 %, na konci roku 2021 vystoupal až na 37 % a v závěru roku 2025 poklesl na 29 %.
Z výsledků výběrového šetření Příjmy a životní podmínky vyplynulo, že v roce 2024 dosáhly pražské domácnosti na čistý roční peněžní příjem ve výši 631,8 tisíc Kč na osobu. Republikový průměr tím přesáhly o 23 %.
Výdaje na bydlení činily v Praze v roce 2024 celkem 19 % čistých peněžních příjmů.
Reálné příjmy domácností se v období 2019 až 2024 zvyšovaly s výjimkou let 2022 a 2023, kdy v důsledku války na Ukrajině a jejích ekonomických dopadů klesaly. V roce 2022 reálné příjmy poklesly v Praze o 8,4 % a v roce 2023 o 7,2 %.
Největší část výdajů pražských domácností tvořily v roce 2024 nájemné a úhrada za užívání bytu (33 %), výdaje na elektřinu (22 %) a na teplo a teplou vodu (15 %).
14 % domácností si nemohlo v roce 2025 dovolit zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 16 800 Kč. Desetina domácností si nemohla dovolit zaplatit týden dovolené ročně mimo domov.
Z údajů podnikových statistik plyne, že v Praze byla v roce 2025 průměrná hrubá mzda zaměstnanců na úrovni 63 022 Kč za měsíc.

Průměrná hrubá měsíční mzda a medián mezd v Praze a ČR

V letech 2019 až 2021 mzdy v Praze a ve všech krajích reálně rostly. V roce 2022 se reálné mzdy v Praze propadly o -8,5 %, v roce 2023 již jen o -3,7 %. V dalších letech 2024 a 2025 se vrátily k reálnému meziročnímu růstu vyššímu než 6 %.
Podle strukturální mzdové statistiky byl v roce 2025 medián hrubé mzdy v Praze 52 793 Kč, průměrná mzda byla 65 594 Kč. Medián mezd mužů byl v roce 2025 celkem 58 440 Kč, u žen dosáhl hodnoty 48 740 Kč.
Nejvyšší průměrnou hrubou měsíční mzdu v roce 2025 pobírali v Praze řídící pracovníci (148 435 Kč), specialisté (85 870 Kč) a techničtí a odborní pracovníci (60 142 Kč). Mezi nejhůře odměňovaná zaměstnání se v Praze zařadili pomocní a nekvalifikovaní pracovníci se mzdou 29 740 Kč.
Počet dětí v mateřských školách je přímým odrazem úrovně porodnosti. Po výraznějším růstu od roku 2006/2007 dosáhly počty dětí maxima v roce 2019 (43,3 tisíc dětí). Od té doby pozvolna klesají (s výjimkou roku 2022, kdy se v počtech dětí projevila migrační vlna z Ukrajiny).
17 % dětí v mateřských školkách mělo jiné než české občanství. Převažovali mezi nimi Ukrajinci, kterých bylo 52 %, následovaly děti se slovenským (13 %) a vietnamským občanstvím (7 %).
Od roku 2009 trvale roste počet dětí na základních školách. Růst počtu žáků trval až do roku 2022, kdy jich bylo 121,4 tisíc. V roce 2025/26 jejich počet dosáhl na 121,3 tisíc žáků.
Na základních školách bylo v roce 2019/20 cca 9,7 tisíc cizinců, v roce 2025/26 již 21,5 tisíc cizinců.
Od školního roku 2015/16 přibývá žáků pražských středních škol. Nejdříve o 1-3 % ročně, od roku 2021/22 tempem 4 % ročně. Ve školním roce 2025/26 byl meziroční růst mírně nižší (3 %) než v předchozích 4 letech.
O téměř 30 % se od roku 2019 zvýšil počet studentů na středních odborných školách s maturitou, o více než pětinu počet studentů gymnázií (23 %). O 19 % vzrostl počet studentů oborů ukončených výučním listem. Růst počtu studentů nadále sytí nejen silné ročníky náctiletých z Prahy, ale také stejně staří vrstevníci ze Středočeského kraje.
V Praze bylo 24 vysokých škol, na kterých studovalo 130,1 tisíc studentů. Mezi vysokoškolskými studenty v Praze byl velký podíl cizinců (23 %). Mírně nadpoloviční byl podíl studentek.
V roce 2025 bylo v Praze 8,5 tisíc studentů doktorského studia. Studentů bakalářského studia bylo 78,9 tisíc. V distančních a kombinovaných studijních programech studovalo 16 % studentů vysokých škol.

Vybrané údaje o studentech vysokých škol s místem výuky v Praze (2025)

V Praze bylo v roce 2024 celkem ve státních i nestátních zdravotnických zařízeních 11,5 tisíc lékařů a 1,7 tisíc zubních lékařů. Údaje jsou vyjádřeny v osobách přepočtených na plné úvazky.
V Praze také bylo 23 nemocnic akutní péče s 8,5 tisíci lůžky. Dále tu působilo 7 nemocnic následné péče s 407 lůžky. Od roku 2019 došlo k nárůstu počtu lůžek – více v nemocnicích následné péče (o 49 %) než v nemocnicích akutní péče (o 5 %).
V Praze působilo cca tisíc ordinací praktických lékařů stomatologů, zhruba šest set ordinací lékařů pro dospělé, 200 ordinací pro děti a dorost a cca 200 lékařů gynekologů.
V roce 2025 bylo v Praze vyplaceno celkem 948,3 tisíc dávek státní sociální podpory ve výši 7,5 miliard Kč. Dále bylo vyplaceno 35,3 tisíc dávek pěstounské péče. Ze všech výdajů na SSP a pěstounskou péči šlo v Praze v roce 2025 nejvíce na rodičovský příspěvek (47 %) a dále na příspěvek na bydlení (45 %). Celkově tyto dávky představovaly 91 % všech výdajů státní sociální podpory. Zhruba 5 % tvořily dávky pěstounské péče a pouze 3 % přídavek na dítě.
V Praze bylo v roce 2025 celkem 2,7 tisíc lůžek v domovech pro seniory, jejich počty se od roku 2015 drží nad kapacitou 2,5 tisíc lůžek. V roce 2025 bylo v domovech se zvláštním režimem 1,8 tisíc lůžek. Jejich počet vzrostl od roku 2019 o 39 %. V domovech pro osoby se zdravotním postižením bylo v Praze cca pět set lůžek.
V roce 2025 bylo v Praze celkem 3 tisíce klientů domovů pro seniory a téměř 2,2 tisíc klientů v domovech se zvláštním režimem. Počty žadatelů o tyto sociální služby převyšují počty klientů více než dvakrát.
V roce 2025 bylo v Praze celkem 281,5 tisíc příjemců důchodů, z toho bylo 244,4 tisíc pobírajících plný starobní důchod sólo a v kombinaci s pozůstalostním. Některý z invalidních důchodů a v kombinaci s pozůstalostním pobíralo celkem 27,9 tisíc osob. Starobní poměrný důchod (+pozůstalostní důchod) pobíralo 2,7 tisíc osob a sirotčí důchod byl vyplácen 4,0 tisícům osob.
Projekce ČSÚ pro kraje z roku 2024 předpokládá v Praze 5% nárůst počtu seniorů (65+) mezi lety 2025 a 2035. Mezi rokem 2035 a 2045 projekce v Praze očekává nárůst počtu seniorů o 22 %.
Průměrná výše sólo plného starobního důchodu muže byla v roce 2025 celkem 23 732 Kč za měsíc. U žen dosahoval průměrný důchod na 21 268 Kč. Je to ovlivněno nižšími mzdami žen v průběhu pracovního života a výpadkem příjmů v období péče o děti.
Inflace měla různý vliv na vývoj reálných důchodů a reálných mezd. Zatímco průměrný starobní důchod sólo poklesl v reálném vyjádření v roce 2024 a 2025 o -0,3 % a o -0,4 %, průměrná hrubá měsíční mzda poklesla reálně v roce 2022 a 2023 o -9,4 %, resp. -3,2 %.
V roce 2025 bylo na území Prahy registrováno 34,9 tisíc trestných činů, dále zde došlo k 11 tisícům dopravním nehodám.
Mezi registrovanými trestnými činy převládaly v roce 2019 prosté krádeže. Představovaly 47 % trestných činů. Do roku 2025 poklesl jejich podíl na 22 %. Podobné zastoupení bylo i ostatní majetkové kriminality (23 %) a krádeží vloupáním (21 %). Násilné trestné činy představovaly jen 4,6 % trestných činů.

Ekonomický vývoj

Od roku 2020 ovlivňovala ekonomický vývoj v Česku postupně řada negativních faktorů v podobě pandemické krize, války na Ukrajině, energetické krize i vysoké inflace.
Dominantní postavení má v Praze terciární sektor, jehož podíl na HPH hlavního města již od roku 2000 přesahuje 80 %.
Saldo příjmů a výdajů hl. města Prahy je dlouhodobě kladné. Hlavní příjmovou složkou jsou příjmy daňové, ve struktuře výdajů převažují výdaje běžné.
Celkové výdaje na VaV dosáhly v Praze v roce 2024 na 60,2 mld. Kč. Meziročně stouply o 9,1 %. Tvořily 41 % z celorepublikových výdajů na VaV. Nejvyšší výdaje na VaV vynakládal v Praze v roce 2024 podnikatelský sektor (podíl 54,4 %). Ve VaV pracovalo v roce 2024 v Praze 33,9 tis. osob, téměř třetinu tvořily ženy.

Výdaje na výzkum a vývoj podle sektorů a podíl výdajů na VaV na HDP v hl. m. Praze

Vybavenost pražských domácností počítačem dosáhla v roce 2024 téměř na 89 %. Internetem disponovalo dokonce 91 % domácností. Internet na mobilním telefonu využívalo v roce 2024 v metropoli 83 % osob ve věku 16 let a více. Alespoň jeden nákup přes internet realizovalo 80 % Pražanů, 82 % využívalo internetové bankovnictví, 65 % obyvatel Prahy bylo aktivní na sociálních sítích.
K 31. 12. 2025 bylo v Praze registrováno 692 397 ekonomických subjektů, z toho 436 305 se zjištěnou aktivitou. Fyzické osoby (53,6 %) převažovaly nad právnickými (46,4 %). Většinu 83,4 % fyzických osob tvořili živnostníci, dominantní postavení mezi právnickými osobami měly obchodní společnosti (91,3 %). Registrované ekonomické subjekty nejčastěji působily v oboru Profesní, vědecké a technické činnosti. Bezmála polovina subjektů se zjištěnou aktivitou neměla v roce 2025 žádné zaměstnance.
Průmysl spolu s energetikou tvořily v roce 2024 celkem 10,9 % HPH vytvořené v Praze. Ve zpracovatelském průmyslu pochází nejpodstatnější část tržeb z oborů: výroba potravinářských výrobků, výroba elektrických zařízení a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků.
Výroba elektřiny v Praze v roce 2025 dosáhla na 329 GWh, na celkové výrobě elektřiny v Česku se hlavní město podílelo jen 0,4 %. Nejvíce elektřiny v Praze vyrobily parní elektrárny (34,7 %). Celková spotřeba elektřiny v Praze v roce 2025 dosáhla na 5 990,8 GWh. Více než polovina se jí spotřebovala v oblasti obchodu, služeb, školství a zdravotnictví (52,3 %), vysoký podíl na spotřebě měly i domácnosti (27,8 %).
Spotřeba zemního plynu v Praze v roce 2025 činila 652,2 mil. m³. Největší podíl na spotřebě měly domácnosti (31,2 %).
Hodnota základní stavební výroby v Praze v roce 2025 dosáhla na 108,5 mld. Kč. Stěžejní byla s 70,3 mld. Kč oblast inženýrského stavitelství. Stavební podniky se sídlem v Praze provedly v roce 2025 stavební práce za 199,3 mld. Kč. Přímo v Praze byly provedeny práce v hodnotě 95,8 mld. Kč.
V roce 2025 bylo v Praze vydáno 2 589 stavebních povolení. V poklesu jejich počtu se odrážejí legislativní změny, velké developerské projekty i odklad některých velkých akcí. Orientační hodnota staveb povolených v roce 2025 dosáhla na částku 60,2 mld. Kč. Zahájeno bylo 7 380 bytů. Celkem 90,9 % z celkového množství zahájených bytů v nové výstavbě tvořily byty v nových bytových domech. Dokončeno bylo 5 325 bytů, převládaly dokončené byty v nových bytových domech (85,2 %).

Bytová výstavba v hl. m. Praze

V Praze bylo k 1. 1. 2026 registrováno 1,36 mil. provozovaných motorových vozidel, z toho 1,09 mil. osobních automobilů. Na 1 osobní automobil připadá v hlavním městě 1,3 obyvatele. Do širšího centra vjíždělo v roce 2025 jednosměrně 237 tis. vozidel za den. Nejzatíženějším úsekem byl Barrandovský most, přes který přejelo 143 tis. vozidel za den.
V PID bylo v roce 2025 přepraveno celkem 1 125 257 tis. cestujících.
Letiště Václava Havla odbavilo v roce 2025 téměř 17,8 mil. pasažérů, zahraničních cestujících bylo 58,5 %.
Cestovní ruch v Praze vytvořil v roce 2024 hrubou přidanou hodnotu ve výši 62,8 mld. Kč. Na celkové HPH cestovního ruchu Česka se Praha v roce 2024 podílela 34,9 %. Každý sedmnáctý pracující v Praze působil v oboru cestovního ruchu.
V Praze bylo v roce 2025 celkem 831 hromadných ubytovacích zařízení s 95 700 lůžky. Ubytovalo se zde 8,3 mil. hostů, z toho 6,7 mil. ze zahraničí. Realizováno zde bylo téměř 19 mil. přenocování. Praha je každoročně nejnavštěvovanějším krajem Česka. Většina hostů (71,2 %) přijela z evropských zemí. Nejsilnější zdrojovou zemí je dlouhodobě Německo, v souvislosti s válkou na Ukrajině prakticky vymizeli turisté z Ruska.

Životní prostředí

V Praze zabírá nezemědělská půda 61 % rozlohy Prahy. Zemědělská půda tvoří jen 39 % pražské rozlohy. Největší část nezemědělské půdy tvořily ostatní plochy (62 %), lesní pozemky (18 %) a zastavěné plochy a nádvoří (17 %).
Pražské katastry jsou z pohledu využití půdy značně různorodé. Jsou zde katastrální území čistě městská, kde převažuje zastavěná plocha, a naopak čistě venkovská s převládajícími plochami zemědělské půdy. Více jak 90 % rozlohy zabírá zemědělská půda v Sobíně, Královicích a Hájku u Uhříněvsi, naopak více než 90 % zastavěných a ostatních ploch najdeme v katastrech Josefov, Žižkov, Vršovice, Prosek, Nusle, Karlín, Nové Město a Vinohrady.
V Praze byla v roce 2025 jedna chráněná krajinná oblast (část CHKO Český kras) a 92 maloplošných chráněných území. Největší byl Klánovický les s 287 hektary, dále Šance (198 ha) a Prokopské údolí (171 ha).
V Praze bylo v roce 2025 na vodovody pro veřejnou potřebu napojeno 100 % obyvatel. Pitná voda pro Prahu se vyrábí v úpravnách vody v Káraném, Želivce a Sojovicích ve Středočeském kraji a v Praze v Podolí.
100 % obyvatel Prahy je napojeno na veřejnou kanalizaci. V Praze se nachází 25 čistíren odpadních vod. Největší čistírnou je Ústřední čistírna odpadních vod v Praze-Bubenči.
Emise oxidů dusíku a oxidu uhelnatého vyjádřené v tunách za rok zaznamenaly v období 2019-2025 pokles v případě většiny zdrojů znečištění (REZZO 1, 2, 3 a 4). U PM_x a SO₂ došlo u různých zdrojů znečištění REZZO k rozdílnému vývoji.
Měrné emise všech hlavních znečišťujících látek se ve stejném období snížily u zdrojů znečišťování zařazených pod REZZO 3. U ostatních zdrojů znečišťování byl vývoj různý – lišil se v závislosti na konkrétní sledované znečišťující látce.
Praha měla v roce 2024 třetí nejvyšší produkci odpadu na 1 obyvatele ze všech krajů ČR. Celkem v Praze vzniklo 4 070 kilogramů odpadu na obyvatele.
Množství vyprodukovaného komunálního odpadu bylo v Praze třetí nejvyšší mezi kraji (673 tis. tun). Na osobu připadlo 485 kg komunálního odpadu.

Tříděný sběr odpadu ze sběrných nádob v ulicích a domovním vybavení v Praze v roce 2024 (v % z celkového objemu tříděného odpadu)

Podle údajů Magistrátu hl. m. Prahy bylo v Praze v roce 2024 vyprodukováno 255,6 tisíc tun směsného komunálního odpadu od občanů. Z celkového objemu tříděného komunálního odpadu tvořil papír 42 % objemu, plasty a sklo shodně 28 % objemu.
Investiční výdaje na ochranu životního prostředí v období 2020-2025 dosáhly v Praze svého vrcholu v roce 2020, kdy dosáhly hodnoty 4 720,3 mil. Kč. V roce 2025 to bylo jen 4 433,3 mil. Kč.
Zdaleka největší podíl neinvestičních finančních prostředků na ochranu životního prostředí v Praze byl v roce 2025 vložen do oblasti nakládání s odpady (72 %). Nejvíce investičních prostředků šlo do kategorie ostatní (46 %), do ochrany ovzduší a klimatu (20 %) a nakládání s odpadními vodami (19 %).

Detailnější analýzu základních tendencí vývoje hl. m. Prahy naleznete v této publikaci