Využívání informačních technologií v Praze v roce 2024

11. 2. 2026

Pražské domácnosti zaujaly mezi kraji první místo ve vybavenosti počítačem (89 %) i v podílu připojených k internetu (91 %). Výrazně tomu napomohl fakt, že v Praze jsou vyšší podíly domácností seniorů využívajících informační technologie. Chování domácností s dětmi se od sebe v různých částech republiky tolik neliší.
Internet používá v hlavním městě 91 % žen a 92 % mužů ve věku 16 let a více. Zájem o něj klesá spolu s věkem, ale méně než v ostatních krajích. Nákup na internetu ve sledovaném období uskutečnilo 80 % Pražanů, internetové bankovnictví použilo 82 % a sociální sítě 65 % obyvatel hlavního města. Muži více používají internet v mobilu, nakupují na internetu nebo se věnují internetovému bankovnictví, sociální sítě častěji přitahují ženy.
V roce 2023 pracovalo v Praze 66,4 tis. ICT odborníků. Jejich průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla v roce 2024 na 94 939 Kč a její poměr k průměrné hrubé mzdě v kraji dosáhl na 153 %. V roce 2024 studovalo ICT obory na vysokých školách 2 923 studentů s trvalým bydlištěm v Praze, ženy tvořily 18 % z nich.


Přístup k internetu v pevném místě
V Praze bylo v r. 2024 celkem 524,3 tisíc aktivních přípojek k internetu v pevném místě prostřednictvím kabelových sítí. Z celorepublikového množství aktivních přípojek (2 539,3 tis.) jich na Prahu připadá přibližně pětina. Většinu z nich v hlavním městě využívaly domácnosti (83 %), zbylých 17 % připadlo na podniky. Mezi 81 a 89 % se pohyboval podíl domácností i v ostatních krajích.
Pro přístup k internetu v pevném místě prostřednictvím kabelových sítí se uplatňují tři typy technologií: vedení xDSL, síť kabelové televize (CATV) a optická síť (FTTB/H). V Praze je nejčastěji využívána síť kabelové televize (44 %), která se u ostatních krajů naopak vyskytuje nejméně. Podíl využití zbylých dvou druhů technologií je v Praze poměrně v rovnováze – vedení xDSL pro přístup k internetu používalo 30 % účastníků a optickou síť 26 %. Podíl využívání optické sítě meziročně vzrostl o 3 p. b. Preference se liší i podle typu účastníka. Zatímco pražské domácnosti upřednostňují pro přístup k internetu kabelovou televizi (47 %), pro pražské podniky je na prvním místě vedení xDSL (49 %). Podniky v ostatních krajích využívají tuto technologii ještě mnohem více, v šesti krajích využívá vedení xDSL více než 70 % podniků.
Navíc se i v pevném místě používá bezdrátový přístup k internetu prostřednictvím rádiové sítě, kdy přijímací zařízení je umístěno v pevném místě. V Praze tato varianta (13 %) v porovnání s ostatními kraji není příliš častá. Nejvyšší zastoupení bezdrátového přístupu k internetu v pevném místě měly v roce 2024 domácnosti v Jihočeském kraji (64 % z celkového počtu domácností kraje s aktivním fixním přístupem k internetu), využívala ho i nadpoloviční většina domácností v Kraji Vysočina a Královéhradeckém kraji a téměř polovina v krajích Plzeňském, Středočeském a Pardubickém.

Vybavenost domácností počítačem
Vybavenost pražských domácností počítačem dosáhla téměř 89 % a byla v roce 2024 nejvyšší mezi regiony. Druhou příčku obsadil Zlínský kraj (86 %). Naopak v Ústeckém kraji disponovaly počítačem pouze tři čtvrtiny domácností. Rozdílně se chovaly jednotlivé typy domácností. U domácností s dětmi byla vybavenost počítačem výrazně vyšší než u domácností osob starších 65 let. V Praze bylo vybaveno počítačem 97,5 % domácností s dětmi a 67,5 % domácností seniorů. Rozdíl činil 30 p. b. V ostatních krajích byly rozdíly ještě citelnější. Pražské domácnosti osob starších 65 let byly v porovnání s ostatními kraji vybaveny počítačem mnohem častěji, což platí o využívání stolních i přenosných počítačů.
V Kraji Vysočina byla vybavenost počítačem u domácností s dětmi sice na úrovni hlavního města, ale současně se týkala jen 38 % domácností seniorů. Ústecký kraj vykazoval nejnižší čísla u obou kategorií, pouze 85 % domácností s dětmi a 35 % domácností seniorů zde mělo k dispozici počítač.
Vybavenost domácností přenosným počítačem předčila vybavenost stolním počítačem ve všech krajích Česka. V Praze mělo k dispozici stolní počítač 37 % domácností, mezi kraji byla na čtvrtém místě a o 3 p. b. přesáhla celorepublikový průměr. Rozdíl ve vybavenosti stolním počítačem mezi domácnostmi s dětmi (46 % mělo stolní počítač) a domácnostmi seniorů (35 %) v Praze existoval, ale nebyl tak markantní jako u přenosných počítačů. Přenosný počítač v Praze vlastnilo 83 % domácností (v Česku 76 %). V tomto případě byl ale typ domácnosti determinujícím činitelem. V Praze využívalo přenosný počítač 97 % domácností s dětmi v porovnání s 48 % domácností osob starších 65 let. I přes takto vysoký rozdíl zaostávaly pražské domácnosti seniorů ve vybavenosti přenosným počítačem za domácnostmi s dětmi nejméně v republice. Nejpropastněji se odlišnosti mezi těmito dvěma skupinami projevily v kraji Vysočina, kde se domácnosti s dětmi (94 % mělo přenosný počítač) blížily svým chováním pražským hodnotám, ale používala ho jen čtvrtina domácností seniorů. Podobně velké rozdíly byly i v krajích Libereckém a Středočeském, přičemž nejčastěji se bez přenosných počítačů obešli senioři z Libereckého kraje (pouze 23 % jejich domácností je využívalo).

Graf 1: Domácnosti vybavené počítačem podle krajů

Domácnosti s připojením k internetu
91 % pražských domácností mělo v roce 2024 připojení k internetu, celorepublikový průměr byl jen o 2 p. b. nižší. Domácnosti s dětmi v hlavním městě využívaly připojení k internetu prakticky všechny, domácnosti osob starších 65 let ze 70 %. I v tomto bodě dosahovala Praha u seniorů vyššího zastoupení takto vybavených domácností než ostatní kraje Česka. Nejblíže hlavnímu městu měly kraje Královéhradecký, Zlínský a Karlovarský (64-65 % seniorských domácností s internetem).

Graf 2: Domácnosti s připojením k internetu podle krajů

Uživatelé internetu¹⁾
V otázkách zaměřených na chování jednotlivců byli dotazováni obyvatelé ve věku 16 let a více. 91 % Pražanů v této věkové kategorii internet využívá. Praha byla jediným krajem, kde podíl uživatelů internetu přesáhl 90 %, obecně je ale procento osob využívajících internet vysoké v celém Česku, což je dáno zájmem, snadnou dostupností, ale i nutností se takto chovat. Prostřednictvím internetu lze získat obrovské množství zboží a služeb, komunikovat s úřady, bankami a dalšími institucemi, samozřejmě i s rodinou či přáteli, sledovat filmy a další kulturní nabídku, virtuálně cestovat a provozovat mnoho dalších aktivit. Řada služeb již dnes bez internetu není vůbec přístupná, případně jsou sice k dispozici i jinou formou, ale ta bývá podstatně dražší a hůře dostupná.
Mezi činnostmi prováděnými na internetu Pražané jmenovali zejména: posílání/přijímáni e-mailů (88 %), čtení zpravodajství (86 %), zasílání zpráv přes chat (84 %) a internetové bankovnictví (82 %).
Internet slouží příslušníkům obou pohlaví v podobné míře. K jeho používání se hlásilo v Praze 91 % žen a 92 % mužů. Ve věkové skupině od 16 do 54 let téměř všichni, v kategorii 55 a více let 78 %. Podle vzdělání se na webu pohybuje bezmála 100 % osob s minimálně středním vzděláním s maturitou a 94 % osob se základním vzděláním a střední školou bez maturity. Podle ekonomické aktivity 99 % zaměstnaných a 71 % důchodců. Pražští důchodci v mezikrajském srovnání vyčnívají. V ostatních krajích se podíl důchodců využívajících internet pohyboval mezi 43 a 62 %.

Internet na mobilním telefonu
Internet na mobilním telefonu využívalo v Praze 83 % osob ve věku 16 let a více, což je čtvrtý nejvyšší podíl v mezikrajském srovnání. Rozdíly mezi kraji v této otázce nebyly tak výrazné. Méně než 80 % uživatelů internetu v mobilu měly pouze čtyři kraje – Jihomoravský, Olomoucký, Královéhradecký a Liberecký.
V Praze internet v mobilu o něco častěji využívali muži (84 %) než ženy (81 %). Jeho používání klesalo spolu s rostoucím věkem. Ve věku 16 až 34 let bylo výjimečné ho nepoužívat. Chovalo se tak pouze 1 % osob. Ve věku 55 a více let ho využívalo 59 % Pražanů. Podle stupně dokončeného vzdělání platilo, že čím vyšší byla úroveň vzdělání, tím vyšší bylo i využití internetu v mobilu. Používalo ho 99 % vysokoškoláků ve srovnání s 87 % osob, které absolvovaly základní školu nebo střední školu bez maturity. Projevila se i souvislost s ekonomickou aktivitou, která je provázána s věkem. Internet v mobilu používalo 97 % zaměstnaných, ale jen necelá polovina důchodců.

Graf 3: Uživatelé internetu na mobilním telefonu ve věku 16 let a více podle krajů

Nakupování přes internet
Jakékoliv zboží či službu pro soukromé účely nakoupilo alespoň jednou na internetu v průběhu posledních 12 měsíců před dotazováním 80 % Pražanů ve věku 16 let a více (platba přes internet nebyla podmínkou). Je to nejvyšší výsledek ze všech krajů, přestože obyvatelé hlavního města mají kamenné obchody nejsnáze dosažitelné. Nejméně nakupovali na internetu obyvatelé Jihomoravského a Královéhradeckého kraje (70 %). Na webu nakoupilo ve sledovaném období alespoň jednou 81 % pražských mužů a 78 % žen.  Zájem o internetové obchody klesal spolu s věkem. Nakoupilo si zde 99 % osob ve věku 16-34 let, po 55. roce věku už jen každý druhý Pražan. Zaměstnaní zkusili (jednorázově nebo opakovaně) tento způsob nákupu v 95 %, stejně se chovalo jen 39 % důchodců.

Graf 4 Nakupující na internetu ve věku 16 let a více podle krajů

Internetové bankovnictví
Internetové bankovnictví používalo 82 % Pražanů ve věku 16 let a více. Ve všech ostatních krajích zůstal podíl osob uskutečňujících své bankovní operace prostřednictvím internetu pod hranicí 80 %. V Praze internetové bankovnictví používalo 84 % mužů a 80 % žen, z pohledu věku 96 % osob od 16 do 54 let a 60 % 55letých a starších. Častěji vysokoškoláci (98 %) než lidé se základním či středním vzděláním bez maturity (80 %). K obsluze bankovního účtu prostřednictvím internetu se hlásilo 95 % zaměstnaných a polovina důchodců. I v tomto směru se jevili pražští důchodci pokrokovější než senioři v ostatních krajích. Zatímco v hlavním městě využíval internetové bankovnictví každý druhý důchodce, v kraji Vysočina jen každý čtvrtý.

Sociální sítě
Téměř 65 % obyvatel Prahy ve věku 16 let a více se řadí mezi uživatele sociálních sítí. Rozdíly mezi kraji v těchto aktivitách nejsou nijak zásadní. Pod hranicí 60 % uživatelů zůstaly jen kraje Královéhradecký a Jihomoravský. Nejvíce aktivní byli na sociálních sítích obyvatelé Moravskoslezského kraje (68 %). Ve všech krajích se sociálním sítím více věnovaly ženy, konkrétně v Praze šlo o 68 % žen, ale jen 60 % mužů. Patrná je nepřekvapivě zásadní souvislost s věkem. Na sociálních sítích se pohybovalo 94 % mladých Pražanů ve věku 16-34 let, 81 % osob ve věku 35 až 54 let, ale pouze 32 % obyvatel Prahy starších 55 let. Ještě viditelnější rozdíl představuje pohled na obyvatele podle ekonomické aktivity, kdy sociální sítě využívalo 80 % zaměstnaných, ale mezi důchodci jen přibližně každý pátý. S největším nezájmem přistupovali k sociálním sítím důchodci z Plzeňského kraje (jenom 9 % je využívalo), z Kraje Vysočina (11 %) a Středočeského kraje (12 %).

ICT odborníci a jejich průměrné mzdy
V Česku pracovalo v roce 2023 celkem 223,2 tis. ICT odborníků. Nejčastěji našli své uplatnění v Praze, kde jich působilo 66,4 tis., tzn. téměř třetina z celkového množství. Okolo 30 tis. ICT odborníků se soustředilo i v Jihomoravském a Středočeském kraji. V Praze měli ICT odborníci ze všech krajů i nejvyšší podíl na zaměstnaných, tomuto oboru se věnoval přibližně každý desátý z nich. Významnou složku představovali ICT odborníci i mezi zaměstnanými v Jihomoravském kraji (6 %). Z celkového množství ICT odborníků jich v Praze většina spadala do kategorie manažeři, inženýři a specialisté v oboru ICT (72 %), podstatně méně bylo techniků, mechaniků a opravářů ICT (28 %). Podobné složení měli ICT odborníci v Jihomoravském kraji. V ostatních krajích byl poměr pracovníků v těchto skupinách mnohem vyrovnanější. Mzdy ICT odborníků jsou obecně vysoké a výrazně převyšují průměrnou mzdu v jednotlivých krajích. Nejvyšší mzdy měli ICT odborníci v Praze. Jejich průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2024 dosáhla na 94 939 Kč a byla tak 16 % nad průměrem Česka v tomto oboru. Poměr hrubé měsíční mzdy ICT odborníků v Praze k průměrné mzdě v kraji dosáhnul na 153,1 %. Pražští ICT specialisté dosáhli v průměru dokonce na 105 816 Kč hrubého, ICT technici na 67 295 Kč. Druhou nejvyšší průměrnou hrubou měsíční mzdu mezi ICT odborníky měly kraje Jihomoravský (75 900 Kč) a Plzeňský (74 993 Kč).

Studium ICT oborů vzdělání
Studium ICT oborů patří mezi lákavé obory vzdělání. V roce 2024 studovalo tyto obory na českých veřejných a soukromých vysokých školách 24 933 studentů, jejich podíl na celkovém počtu studentů vysokých škol činil 8 %. Téměř třetinu z nich tvořili zahraniční studenti. Z českých studentů ICT oborů mělo 17 % trvalé bydliště v Praze, početné skupiny studentů přesahující vždy dva tisíce osob se rekrutovaly i z krajů Středočeského, Moravskoslezského a Jihomoravského.
ICT obory vzdělání přitahovaly zejména studenty mužského pohlaví. Celorepublikově tvořili 81 % studentů ICT, v Praze 82 %. Větší zájem o studium oborů ICT v porovnání s českými ženami projevovaly zahraniční studentky (24% podíl na zahraničních studentech ICT v ČR). Z krajů Česka měl nejvyšší podíl žen na celkovém počtu studentů těchto oborů Královéhradecký kraj (19 %). Pouze 13 % žen připadlo shodně na studenty ICT z Ústeckého, Jihočeského a Zlínského kraje.
Studenti se účastnili obecně nejčastěji bakalářského studijního programu. Pro pražské studenty to platilo téměř ze tří čtvrtin. Dominantním studijním oborem byl Vývoj a analýzy softwaru a aplikací, kterému se věnovalo 82 % pražských studentů a 76 % v souhrnu za celou republiku.
Některý z vysokoškolských oborů vzdělání se zaměřením na ICT dokončilo v roce 2024 v Česku 4 466 absolventů. Trvalé bydliště v Praze mělo 11 % z nich. 18 % z pražských absolventů bylo ženského pohlaví.

Počítače dostupné žákům na základních školách
Na pražských základních školách přetrvává v porovnání s ostatními kraji Česka nízká vybavenost počítači. V roce 2024 připadalo na 100 žáků na prvním stupni v Praze 29,5 počítače. Průměr Česka dosáhl na 40,1 počítače, nejvíce počítačů na 100 žáků vykázal Karlovarský kraj (54,5 počítače). Ve všech krajích měli žáci častěji k dispozici počítače přenosné.
Na druhém stupni základních škol připadlo v Praze na 100 žáků 44,4 počítače. I v této kategorii se Praha nacházela pod průměrem Česka (53,8 PC na 100 žáků) a zůstala mezi kraji na posledním místě. Bezkonkurenční vybavenost měly opět školy v Karlovarském kraji, kde bylo k dispozici 76,4 počítačů na 100 žáků.

Samostatné ordinace lékaře mající připojení k internetu a vlastní webové stránky
Naprostá většina samostatných lékařských ordinací (94 %) v hlavním městě bez ohledu na konkrétní odbornost měla v roce 2024 připojení k internetu. Vlastní webové stránky mělo 61 % pražských ordinací, nejčastěji praktičtí lékaři pro děti a dorost a gynekologové (oba 80 %), ale jen něco málo přes polovinu zubních lékařů.
Přibližně do pětiny samostatných ordinací v Praze i Česku bylo možné objednat se přes internet. Nejčastěji umožňovali online objednávky praktičtí lékaři pro děti a dorost (Praha 43 %, Česko 38 %), hůře dosažitelná byla tato možnost u zubních lékařů (Praha 8 %, Česko 5 %). Konzultaci přes webový formulář nabízelo v Praze 29 % ordinací. Poskytovala ji téměř polovina gynekologů a praktických lékařů pro děti a dorost, ale pouze 17 % stomatologů.
Elektronickým předepisováním léků usnadnilo jejich dosažitelnost pro pacienty 71 % samostatných pražských ordinací, průměr Česka byl 77 % ordinací. Obvyklejší byla tato možnost u praktických lékařů pro dospělé (85 %) než u lékařů specialistů 61 %.

¹⁾ Jako uživatelé internetu, nakupující na internetu, uživatelé internetového bankovnictví a sociálních sítí podle dosaženého vzdělání byly posuzovány pouze osoby ve věku 25 až 64 let.

Údaje o ICT v domácnostech a jejich využívání jednotlivci vycházejí z Výběrového šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci, které se provádí v rámci Integrovaných šetření v domácnostech (IŠD).
Data o počtech ICT odborníků pocházejí z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS).
Údaje o vybavenosti škol informačními technologiemi pocházejí z datových zdrojů MŠMT.
Údaje o studentech a absolventech ICT oborů byly získány z datových zdrojů MŠMT.
Údaje o vybavenosti a využívání informačních technologií v samostatných ordinacích lékaře pocházejí ze šetření ÚZIS ČR.
Další informace je možné najít zde: Srovnání krajů v České republice - 2025 | Produkty
 

Kontakt:
Ing. Martina Kuřitková
Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze
Tel.: 274 054 163
E-mail: martina.kuritkova@csu.gov.cz