Struktura mezd zaměstnanců v Praze - 2025

25. 6. 2026

Podle strukturální mzdové statistiky dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda v Praze v roce 2025 na částku 65 594 Kč. Celorepublikový průměr přesáhla o 25,7 % a byla nejvyšší ze všech krajů. Meziročně se zvýšila nominálně o 5,8 %, reálně (po započtení inflace) o 3,2 %. Průměrná hrubá měsíční mzda pražských mužů činila 74 099 Kč, Pražanky dosáhly pouze na 77 % této částky. Hodnota celkového mediánu mezd v Praze se rovnala 52 793 Kč, u mužů 58 440 Kč a u žen 48 740 Kč. Celorepublikový medián mezd převyšovala pražská hodnota o 19 %.

Průměrná hrubá měsíční mzda

Podle strukturálního šetření o mzdách zaměstnanců dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda v Praze v roce 2025 celkem na 65 594 Kč, nejvíce ze všech krajů. Celorepublikový průměr přesáhla průměrná hrubá mzda v Praze o 13 392 Kč (25,7 %). Za hlavním městem následoval s velkým odstupem Středočeský kraj (53 845 Kč). Více než 50 tis. Kč činila průměrná měsíční mzda i v krajích Jihomoravském, Královéhradeckém a Plzeňském. Nejvíce svojí výší průměrné hrubé měsíční mzdy zaostával Karlovarský kraj (45 257 Kč). Praha má ale ze všech krajů nejvyšší variační koeficient mezd – 82 %, což znamená, že jsou v Praze velké mzdové rozdíly.

Rovněž při rozdělení mezd podle pohlaví stála Praha podle průměrné hrubé měsíční mzdy v roce 2025 na špici všech krajů. Vykazovala také nejvýraznější rozdíl v odměňování mužů a žen.

Průměrná hrubá měsíční mzda mužů v hlavním městě s částkou 74 099 Kč překonala průměr Česka o 29,7 % (16 957 Kč), průměrná hrubá měsíční mzda pražských žen částkou 56 744 Kč převýšila celostátní průměr o 21,9 % (10 199 Kč). Pražanky se svou průměrnou měsíční mzdou za muži znatelně zaostávaly. Rozdíl činil 17 355 Kč ve prospěch mužů. Průměrná hrubá měsíční mzda žen tvořila pouze 76,6 % průměrné hrubé měsíční mzdy mužů.

Graf 1 Průměrná hrubá měsíční mzda podle pohlaví v hl. m. Praze

Druhou nejvyšší průměrnou mzdu pobírali muži (59 192 Kč) i ženy (47 689 Kč) ve Středočeském kraji, třetí příčku obsadil kraj Jihomoravský (muži 57 711 Kč, ženy 46 183 Kč). Rozdíly v průměrných hrubých příjmech mezi oběma pohlavími přesahující 11 tisíc korun měsíčně vykazovaly kraje Jihomoravský, Královéhradecký a Středočeský. Nejméně se odlišovaly průměrné měsíční příjmy žen a mužů v Karlovarském kraji (5 441 Kč, 13 %).

Meziroční nárůst průměrné hrubé měsíční mzdy v Praze činil nominálně 5,8 %, reálně 3,2 % (po započtení vlivu 2,5% inflace). Jedná se o nejnižší nárůst ze všech 14 krajů Česka. U pražských mužů se průměrná hrubá měsíční mzda zvýšila reálně o 4,5 %, u žen pouze o 2,3 %.

Nejrychleji rostly mzdy v krajích Středočeském a Královéhradeckém (shodně reálně celkově o 8,2 %).

Medián mezd

Skutečnou mzdovou úroveň lépe vykresluje ukazatel medián mezd, který není zatížen extrémními hodnotami. Nachází se uprostřed mzdového rozdělení. I hodnoty mzdového mediánu v Praze se nacházejí nad úrovní ostatních krajů, rozdíly ale v porovnání s průměrnou mzdou nejsou tak markantní.

Graf 2 Medián hrubé měsíční mzdy podle pohlaví v hl. m. Praze

Hodnota mzdového mediánu v Praze v roce 2025 dosáhla celkově na částku 52 793 Kč za měsíc, v Česku na 44 337 Kč za měsíc. Hlavní město tak převyšovalo celorepublikový medián o 19,1 % (8 456 Kč). Praha byla jediným krajem, jehož medián mezd překonal hranici padesáti tisíc. Ve všech ostatních krajích se jeho hodnota pohybovala mezi 40,9 tis. Kč (Karlovarský kraj) a 46,4 tis. Kč (Středočeský kraj). U mužů činil mzdový medián v Praze 58 440 Kč, o 22,6 % více než v Česku. Nejblíže pražské hodnotě byl medián mezd Středočechů (50 614 Kč), který zaostával o 13,4 %, naproti tomu medián mezd mužů z Karlovarského kraje dosáhl pouze na 43 529 Kč.

Mzdový medián pražských žen v roce 2025 činil 48 740 Kč měsíčně, medián Česka přesáhl o 18,7 %. Druhou pozici zaujaly ženy ze Středočeského kraje se mzdovým mediánem 42 695 Kč, v celkem šesti krajích medián mezd u žen nepřekročil ani hranici 40 tisíc Kč.

Mzdový medián vzrostl v Praze meziročně nominálně o 6,1 %, reálně o 3,5 %, taktéž nejméně ze všech krajů. Nejvýraznější reálný nárůst si připsal Královéhradecký kraj (9,3 %).

Průměrná hrubá měsíční mzda byla v Praze v roce 2025 o 24,2 % (12 801 Kč) vyšší než medián mezd. U mužů průměrná měsíční mzda převyšovala medián o 26,8 % (15 659 Kč), u žen o 16,4 % (8 004 Kč). V ostatních krajích se tyto dvě veličiny odlišují méně. Nejvyšší celkové rozdíly mezi mediánem a průměrem kromě Prahy vykazují Středočeský a Jihomoravský kraj (více než 7 tis. Kč).

Struktura průměrné mzdy se v jednotlivých krajích nijak propastně neodlišovala. Podíl základní složky mzdy v regionech kolísal mezi 65-68 %. Nejvyšší podíl prémií a odměn obsahovaly mzdy ve Středočeském kraji (15 %), naopak pouze necelých 12 % v kraji Karlovarském.

Graf 3 Medián hrubých mezd a průměrná hrubá mzda v krajích v roce 2025

Průměrné mzdy v hlavních třídách zaměstnání klasifikace CZ-ISCO

Praha se výší průměrné hrubé měsíční mzdy umístila většinou na první, případně druhé pozici, také na základě hodnocení podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO.

Nejvyšší průměrná hrubá měsíční mzda připadá na třídu Řídící pracovníci, mezi které patří nejvyšší státní úředníci, představitelé samosprávy, nejvyšší představitelé společností a řídící pracovníci ze všech oborů národního hospodářství. V Praze pobírali řídící pracovníci v roce 2025 v průměru 148 435 Kč měsíčně. Za hlavní město se zařadili řídící pracovníci ze Středočeského kraje s částkou 117 452 Kč. Naopak v Karlovarském kraji si tato skupina zaměstnanců vydělala v průměru pouze 85 600 Kč hrubého měsíčně.

Mimořádně odměňována byla v Praze i třída Specialisté, kteří si přišli v průměru na 85 870 Kč hrubého měsíčně, v Karlovarském kraji pouze na 59 728 Kč.

Vyšší průměrná mzda byla v hlavním městě v porovnání s ostatními kraji vykazována také u tříd Úředníci (44 702 Kč) a Pracovníci ve službách a prodeji (39 663 Kč).

Pražští Techničtí a odborní pracovníci (60 142 Kč) pobírali v porovnání krajů druhou nejvyšší průměrnou hrubou měsíční mzdu ve své kategorii. Předčili je stejně zaměření zaměstnanci ze Středočeského kraje (60 682 Kč). Stejné pravidlo platilo i pro zaměstnance třídy Obsluha strojů a zařízení, montéři, kteří v Praze vydělávali v průměru 47 770 Kč měsíčně a ve Středočeském kraji 48 024 Kč.

Až na čtvrtém místě se v porovnání krajských hrubých průměrných mezd umístila Praha se třídou Řemeslníci a opraváři (44 299 Kč). Nejvyšší průměrné mzdy pobírala tato kategorie zaměstnanců ve Středočeském kraji (51 422 Kč) a v kraji Královéhradeckém (50 519 Kč).

K hůře odměňovaným patřili v Praze Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (průměr 29 740 Kč), kteří měli v porovnání této třídy třetí nejnižší průměrnou hrubou měsíční mzdu ze všech krajů. Nejlépe zaplacena byla tato kategorie zaměstnanců v Libereckém kraji (32 741 Kč).

Graf 4 Průměrná hrubá mzda v roce 2025 podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO

Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mzdových prostředků, které připadají na jednoho zaměstnance za měsíc. Nejedná se o výplatu jednoho konkrétního zaměstnance.

Strukturální mzdová statistika v současnosti vzniká jako sloučení výsledných databází výběrového šetření Informační systém o průměrném výdělku MPSV (ISPV), které pokrývá mzdovou sféru, a administrativního zdroje Informační systém o platu a služebním příjmu (ISP) Ministerstva financí, který plošně pokrývá platovou sféru.

Do hrubých mezd se ve strukturální statistice počítají všechny mzdy za práci včetně prémií, odměn a dalších platů, dále veškeré náhrady mzdy za neodpracovanou dobu (dovolenou, svátky, překážky v práci apod.) a odměny za pracovní pohotovost za celý rok. Průměrná mzda zaměstnance v daném roce je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které mzdu či náhradu mzdy skutečně pobíral, odečtena je doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v práci za daný rok. Vypočtená průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) tak co nejpřesněji vypovídá o srovnatelných mzdových úrovních v různých zaměstnáních (pracovních místech) při přesně zjištěném objemu placené doby.

Takto vypočtená průměrná mzda však není a nemůže být shodná s průměrnou mzdou zjišťovanou z podnikového výkaznictví ČSÚ, kde je celkový objem mzdových prostředků poměřován evidenčním počtem zaměstnanců podniku, v němž jsou však zahrnuti i zaměstnanci nemocní nebo s neplacenou nepřítomností kratší než 4 týdny.

Více k metodice lze nalézt v publikaci Struktura mezd zaměstnanců - 2025 v části „Úvod“.

Podrobné vysvětlení rozdílu mezi průměrnou mzdou a mediánem mezd najdete zde: Ostře sledovaná mzda – průměr a medián | Statistika&My (statistikaamy.cz)

Kontakt:
Ing. Martina Kuřitková
Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze
Tel.: 274 054 163
E-mail: martina.kuritkova@csu.gov.cz