Nezaměstnanost v hl. m. Praze v roce 2025 – dlouhodobé a mezikrajské srovnání a struktura uchazečů o práci
18. 2. 2026
Podíl nezaměstnaných osob v Praze dosáhl ke konci roku 2025 hodnoty 3,58 %, což je nejvyšší hodnota k 31. prosinci od roku 2015 a zároveň nejvyšší měsíční úroveň zaznamenaná od dubna 2021. Oproti roku 2024 vzrostla nezaměstnanost o 0,78 procentního bodu, přesto zůstala Praha krajem s nejnižší nezaměstnaností v celé ČR. Počet uchazečů o zaměstnání meziročně výrazně vzrostl (o 27 %), dlouhodobě je však stále nižší než v období hospodářské krize před dvanácti lety. Strukturou uchazečů o zaměstnání se Praha odlišuje zejména vyšším podílem žen a vysokoškolsky vzdělaných osob, a naopak nižším zastoupením zdravotně postižených.
Podíl nezaměstnaných osob v hl. m. Praze k 31. 12. 2025 činil 3,58 %. Oproti konci loňského roku se navýšil o 0,78 procentních bodů. Zároveň se jednalo o nejvyšší hodnotu v měsíčních měřeních v uplynulém roce. Nejnižší podíl nezaměstnaných osob byl zaznamenán v lednu, a to 2,83 %. Od té doby se každý měsíc zvyšoval až do října na hodnotu 3,54 %, v listopadu poklesl o 0,02 p. b. a v prosinci se opět navýšil na 3,58 %.
Na konci roku 2025 byl v Praze zaznamenán nejvyšší podíl nezaměstnaných osob od konce roku 2015, kdy dosáhl hodnoty 4,20 %. Co se týče měsíčního měření, v prosinci 2025 byla v Praze zaznamenána nejvyšší míra nezaměstnanosti od dubna 2021 (tedy od období, kdy měla na nezaměstnanost vliv opatření související s pandemií covid-19) kdy dosáhla hodnoty 3,62 %.
Za posledních 15 let prošla nezaměstnanost v Praze rozmanitým vývojem. Na konci roku 2011 byl podíl nezaměstnaných osob prakticky na stejné úrovni jako na konci roku 2025, a to na 3,59 %. V závěru roku 2013 již byla míra nezaměstnanosti na hodnotě 5,14 %. Od té doby však podíl nezaměstnaných k 31. 12. každý další rok klesal až do roku 2019, kdy dosáhl hodnoty 1,9 %. Na sklonku roku 2020 se zvýšil až na 3,51 %, na konci roku 2021 opět klesl na 2,76 % a další 3 roky se držel v rozmezí 2,80 až 3,04 %.
Během posledních 15 let byl podíl nezaměstnaných osob ke konci roku v Praze vždy nižší než v celé České republice. V roce 2011 to bylo poměrně výrazným rozdílem 3,18 p. b.1 Od roku 2012 se rozdíl postupně snižoval až na 0,51 p. b. v roce 2020.2 V následujících letech se opět mírně navýšil, na konci roku 2025 představoval 1,21 p. b.3 Trajektorie podílu nezaměstnaných osob se v Praze a v ČR k 31. 12. za posledních patnáct let prakticky kopírovaly, pokud rostla nezaměstnanost v ČR, rostla také v Praze, a naopak.
Graf 1: Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15–64 let (%) v Praze a v Česku k 31. 12.
K 31. 12. 2025 byla v hl. m. Praze nejnižší nezaměstnanost ze všech krajů ČR. Druhá a třetí nejnižší nezaměstnanost k danému datu byla v Plzeňském (3,87 %) a Pardubickém kraji (3,92 %). Nejvyšší nezaměstnanost pak byla v kraji Ústeckém (7,11 %), Moravskoslezském (6,56 %) a Karlovarském (5,79 %). Oproti konci roku 2024 zaznamenala Praha nárůst o 0,78 p. b. což byl čtvrtý nejvyšší nárůst podílu nezaměstnaných ze všech krajů. Vyšší nárůst byl zaznamenán už jen v Libereckém (1,02 p. b.), Karlovarském (o 0,95 p. b.), a Ústeckém kraji (o 0,91 p. b.). Naopak nejnižší nárůst byl v Pardubickém (o 0,48 p. b.), Královehradeckém (o 0,57 p. b.) a Zlínském kraji (o 0,58 p. b.).
Celkový počet evidovaných uchazečů o zaměstnání činil k 31. 12. 2025 v hlavním městě 35 776 osob. Meziročně přibylo v evidenci 7 663 zájemců o práci, což znamenalo nárůst o 27,3 %. Oproti situaci před deseti lety, tedy oproti konci roku 2015, se jednalo o úbytek 1 442 uchazečů, tedy o 3,9 %. Oproti konci roku 2019, kdy bylo v Praze evidováno nejméně uchazečů za posledních 10 let, se ovšem počet uchazečů v závěru roku 2025 zvýšil o 17 821, tedy o 99,3 %. Oproti konci následného „covidového“ roku 2020 je současný počet uchazečů o zaměstnání vyšší o 11,4 %.
Graf 2: Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15–64 let (%) v krajích ČR
Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání k 31. 12. 2025 tvořily ženy nadpoloviční podíl, konkrétně 55,3 %, (19 770 žen-uchazeček o zaměstnání). Podíl nezaměstnaných žen se za poslední dva roky nepatrně snižoval, oproti konci minulého roku se snížil o 0,5 p. b. a oproti konci roku 2023 pak o 1,2 p. b. Praha měla v prosinci 2025 ze všech krajů nejvyšší podíl žen na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce, a nacházela se 2,7 p. b. nad celorepublikovým průměrem. Obdobná situace byla i v kraji Ústeckém (podíl žen 54,7 %) a Středočeském (54,6 %). Obecně platí, že v moravských krajích bylo zastoupení žen a mužů mezi nezaměstnanými vyrovnanější, v Olomouckém a Moravskoslezském kraji byl podíl nezaměstnaných žen dokonce menší než podíl nezaměstnaných mužů.
K 31. 12. 2025 bylo v Praze 8 817 uchazečů, kteří měli nárok na podporu v nezaměstnanosti. Z celkového počtu uchazečů jich tedy bylo 24,6 %. Zároveň se jednalo o 559 osob (6,8 %) více než na konci roku 2024. V celé České republice tvořily osoby s nárokem na podporu 25,4 % všech uchazečů o zaměstnání, v tomto směru se tedy situace v Praze příliš nelišila. Mezi jednotlivými kraji už byly větší rozdíly, nejmenší podíl uchazečů s nárokem na podporu byl v Ústeckém (18,5 %) a Karlovarském kraji (18,9 %), největší pak v Kraji Vysočina (31,7 %) a Pardubickém kraji (30,7 %).
Průměrný věk uchazeče o zaměstnání činil na konci roku 2025 v Praze 41,9 let. V celé ČR byl jen nepatrně vyšší a to 42,1 let. Nejvyšší průměrný věk uchazečů byl v Moravskoslezském kraji (43,35 let) a nejnižší v Ústeckém (41,12 let). Podíl uchazečů o zaměstnání v hl. m. Praze k 31. 12. 2025 podle desetiletých věkových skupin byl poměrně vyrovnaný. Nejvíce uchazečů o zaměstnání bylo ve věkové skupině 40-49 let, která tvořila 23,7 % z celkového počtu uchazečů. Věková skupina 30-39 let zahrnovala 22,2 % uchazečů, skupina ve věku 50-59 let 20,5 % a uchazeči ve věku 20-29 let představovali 17,5 %. Kategorie 60 a více let (kde ovšem měla výrazná většina uchazečů méně než 65 let) doplňovala celek podílem 12 % a skupina 0-19 let 4,1 %. Podobná vyrovnanost byla zřetelná při detailnějším rozdělení na pětileté skupiny.
Graf 3: Uchazeči o zaměstnání v Praze k 31. 12. 2025 podle věku
Nejvíce zastoupenou skupinou dle kategorizace ISCED 2011 mezi uchazeči o zaměstnání v Praze byli k 31. 12. 2025 lidé se základním vzděláním. Ti tvořili 23,2 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Osoby s vysokoškolským magisterským vzděláním tvořily 15,8 %, osoby s bakalářským vzděláním 6,9 %, a osoby s doktorským 0,9 %. Dohromady tedy vysokoškolsky vzdělaní uchazeči představovali 23,5 %, necelou čtvrtinu všech uchazečů o zaměstnání. V celé ČR představovali vysokoškolsky vzdělaní uchazeči o zaměstnání 9,9 %, v tomto směru se tedy Praha oproti Česku lišila velmi výrazně. Dalšími dvěma významnými skupinami byly mezi registrovanými uchazeči o zaměstnání osoby se středním odborným vzděláním s výučním listem a osoby s úplným středním odborným vzděláním s maturitou bez vyučení. Tyto skupiny představovaly 18,8 %, potažmo 17,1 % uchazečů o zaměstnání.
Graf 4: Zastoupení uchazečů o zaměstnání v Praze a ČR k 31. 12. 2025 podle vzdělání (nejčetnější skupiny)
Nezaměstnaných absolventů bylo ke stejnému datu v Praze 1 367, tedy 3,8 % ze všech uchazečů o zaměstnání. To bylo méně než v celé ČR, kde tvořili 4,4 % uchazečů. Oproti konci září, kdy se na trhu práce pravidelně objeví noví absolventi, se situace příliš nezlepšila. K 30. 9. 2025 bylo v Praze mezi uchazeči o zaměstnání 1 403 absolventů, na konci roku jich tedy bylo méně pouze o 36 (pokles o 2,6 %). Pro srovnání, na konci srpna 2025 bylo v Praze 831 nezaměstnaných absolventů, tedy o 39,2 % méně než na konci roku 2025.
Osoby se zdravotním postižením zahrnovaly 6,5 % všech uchazečů o zaměstnání v Praze k 31. 12. 2025 a celkem se jednalo o 2 333 osob. Oproti konci roku 2024 se počet nezaměstnaných se zdravotním postižením v absolutních číslech zvýšil o 399 osob, jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných se však snížil o 0,4 p. b. V Praze byl podstatně menší podíl nezaměstnaných osob se zdravotním postižením než v celé České republice, kde představovali 12,3 % ze všech nezaměstnaných. Praha měla také nejmenší podíl ze všech krajů ČR, přičemž hned v závěsu byl Karlovarský kraj s podílem 9,6 %. Nejvyšší podíl nezaměstnaných se zdravotním postižením byl v Plzeňském kraji (15,2 %) a Pardubickém kraji (14,7 %) a Královéhradeckém kraji (14,6 %).
K datu 31.12.2025 bylo v Praze evidováno 21 698 volných pracovních míst 4 evidovaných úřady práce. V průběhu roku 2025 se jejich počet pohyboval od 21 225 v lednu, během dalších měsíců docházelo k růstu volných pracovních míst až na maximum v dubnu (24 983 míst) a posléze došlo k opětovnému poklesu až na prosincovou hodnotu 21 698. V Praze bylo vzhledem k jejímu výjimečnému postavení v ekonomice státu a dominanci na trhu práce evidováno nejvíce pracovních míst. Volná pracovní místa v Praze tvořila čtvrtinu (24,8 %) všech míst v Česku. Mezi další kraje s vyšším počtem volných míst patřil Středočeský kraj (13 964), jehož volná pracovní místa tvořila 16,0 % volných míst v republice. Volná místa v Jihomoravském (6 254) a Moravskoslezském kraji (5 664) tvořila 7,2 resp. 6,5 % celorepublikové hodnoty.
V počtu uchazečů o práci na jedno volné pracovních míst evidované úřady práce na uchazeče vede Praha. Zde bylo ke konci roku 1,6 uchazečů o práci na jedno volné pracovní místo. Dalšími kraji s nízkým počtem uchazečů na jedno místo byly Plzeňský (2,2), Středočeský (2,8), Pardubický (3,4) a Jihočeský kraj (3,5). Na opačném konci spektra stály Moravskoslezský (9,2), Ústecký (8,4) a Jihomoravský kraj (7,1).
----------------------
1 (v Praze 3,59 %, v ČR 6,77 %)
2 (v Praze 3,51 % v ČR 4,02 %)
3 (v Praze 3,58 % v ČR 4,78 %)
4 Porovnání počtu volných pracovních míst s předchozími obdobími jsem neprováděli z důvodu změny metodiky evidence volných pracovních míst evidovaných úřady práce. V důsledku automatické expirace volných pracovních míst došlo k výraznému poklesu jejich počtu. Za neobsazené volné pracovní místo je od 1. 1. 2025 považováno místo, které je v evidenci vedeno po dobu maximálně 6 měsíců ode dne jeho oznámení zaměstnavatelem příslušné krajské pobočce úřadu práce ČR. Počet volných pracovních míst tak byl k 31.12.2024 v Praze na úrovni 73 744, zatímco k 31.12.2025 jich bylo pouze 21 698. Na tento pokles měla vliv právě změna evidence volných pracovních míst.
Kontakt:
Mgr. et Mgr. Adam Vlč
Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze
Tel.: 274 054 223
E-mail: adam.vlc@csu.gov.cz