Cestovní ruch v Praze v roce 2025 opět posunul rekordy v počtu hostů i počtu přenocování

9. 2. 2026

Cestovnímu ruchu v Praze se daří. Hlavní město je v obležení turistů po většinu roku. V roce 2025 se v Praze ubytovalo 8,27 mil. hostů, nejvíce v historii. Meziroční nárůst činil 2,6 %. Zahraničních hostů přijelo 6,7 mil. (81 %). V návštěvnosti ze zahraničí neměla Praha v uplynulém roce mezi kraji opět konkurenci – volba na hlavní město padla v 61,4 %. V pražských hromadných ubytovacích zařízeních bylo v roce 2025 realizováno 18,98 mil. přenocování, meziročně o 3,9 % více.

Mimořádně úspěšné bylo v Praze 4. čtvrtletí roku 2025, které bodovalo ve všech směrech. V porovnání čtvrtých čtvrtletí od roku 2012 přijelo ve 4. kvartále 2025 nejvíce hostů (2,24 mil.), a to i v rozdělení na rezidenty (444,3 tis.) a nerezidenty (1,79 mil.). Uskutečnil se rovněž nejvyšší počet přenocování (5,16 mil.), což opět platilo o počtu přenocování jak českých (732,9 tis.), tak i zahraničních hostů (4,43 mil.).

Hosté v Praze
V roce 2025 zaevidovala pražská hromadná ubytovací zařízení celkem 8 271 962 hostů, z toho 6 697 174 ze zahraničí (81 %) a 1 574 788 z ostatních krajů Česka (19 %). Prahu tak navštívilo o 208 595 (2,6 %) hostů více než v roce 2024. Meziročně přibylo 13,7 tis. domácích (+0,9 %) a 194,9 tis. zahraničních hostů (+3 %).

Ve srovnatelné časové řadě od roku 2012 bylo v roce 2025 dosaženo nejvyšší celkové návštěvnosti a počet hostů již potřetí překonal hranici 8 milionů. Počet rezidentů byl druhý nejvyšší za posledních 14 let (jen těsně zvítězil rok 2023). Rovněž množství zahraničních hostů bylo za toto období druhé nejvyšší (o necelých 107 tisíc hostů více přijelo v roce 2019).

Graf 1: Hosté a přenocování v Praze v letech 2016-2025

Kromě ledna a února, které jsou tradičně v návštěvnosti slabší (oba těsně pod hranicí půl milionu hostů), přijíždí velké množství hostů v průběhu celého roku. Absolutně nejvíce jich v roce 2025 bylo v srpnu, který už atakoval příjezd 800 tisíc turistů, tedy hranici, která byla v historii překročena jen jednou (srpen 2019). Podobně silná návštěvnost byla v Praze evidována rovněž v prosinci (790 233 hostů). V celkem osmi měsících v roce 2025 přivítalo hlavní město vždy více než 700 tisíc hostů.

Graf 2: Návštěvnost zahraničních hostů v Praze podle měsíců v období 2019-2025

Graf 3: Návštěvnost rezidentů v Praze podle měsíců v období 2019-2025

Preference zahraničních a domácích hostů vykazují rozdíly, což je z hlediska jejich rozvrstvení v průběhu roku žádoucí. Nejpočetnější dav zahraničních turistů navštívil Prahu v obou hlavních letních měsících a v prosinci, rezidenti mířili do hlavního města zejména v listopadu a v říjnu. Listopad 2025 přinesl nejvyšší návštěvnost rezidentů (158 943) v měsíčních měřeních od roku 2012.

Rozdíl mezi nejslabším a nejsilnějším měsícem roku činil v roce 2025 u nerezidentů takřka 300 tisíc hostů, u domácích hostů necelých 50 tisíc osob. Z pohledu čtvrtletí přilákala Praha nejvíce hostů v hlavní turistické sezoně – tedy ve 3. kvartále, mimořádně úspěšné čtvrté čtvrtletí za ním však zaostalo pouze přibližně o zanedbatelných 12 tisíc osob. Meziročně přibylo v posledním kvartále roku 2025 celkem 75,5 tis. hostů (3,5 %). V porovnání čtvrtých kvartálů od roku 2012 přijelo ve 4. čtvrtletí 2025 nejvíce hostů (2,24 mil.), a to i v rozdělení na rezidenty (444,3 tis.) a nerezidenty (1,79 mil.).

Graf 4: Podíl hostů z jednotlivých zemí na celkové návštěvnosti nerezidentů v Praze v roce 2025

Z celkového množství zahraničních hostů v roce 2025 představovala 71,4 % evropská klientela, 15,2 % Asijci, 8,7 % hosté ze Severní Ameriky. Z celkového množství 17 zemí, ze kterých k nám přijelo alespoň 100 tisíc hostů, jich do regionu Evropy patří 12. Zásadní pozici mezi zdrojovými zeměmi zastává dlouhodobě Německo, odkud se do Prahy vypravilo 981,8 tis. osob. Následovaly dvě země s přibližně půlmilionovým množstvím hostů – Spojené státy (507,1 tis. hostů) a Velká Británie a Severní Irsko (500,6 tis.). Mezi 355 a 385 tisíci hosty se pohybovala návštěvnost z Polska, Slovenska a Itálie. Z oblasti Asie přijelo nejvíce Izraelců (206,8 tis.). Izraelců také meziročně nejvíce přibylo (+55,5 tis. osob; 36,6 %), velmi pozitivně se vyvíjela návštěvnost z Polska (+35,3 tis.; 10,1 %), Velké Británie a Severního Irska (+28,7 tis.; 6,1 %) a Turecka (+24 tis.; 21,8 %). Opět na vzestupu je návštěvnost z Číny (+15,8 tis.) a Korejské republiky (+14,7 tis.).

Návštěvnost z Německa meziročně poklesla o 71 tis. hostů (-6,7 %), přičemž klesala po většinu roku 2025. V závěru roku mohla tento jev podpořit i varování německých úřadů a médií před epidemií žloutenky v Česku, zvláště v Praze a okolí a v Karlových Varech. V úvahu je ale třeba vzít i fakt, že v roce 2024 byla návštěvnost Prahy ze strany německých hostů rekordní, a i přes relativně vysoký úbytek v roce 2025 se stále jedná o třetí nejlepší výsledek za srovnatelná období od roku 2012. Výraznější meziroční úbytky hostů byly zaznamenány i u Švýcarska (-14,4 tis. hostů; -16,4 %) nebo Itálie (-12,4 tis.; -3,4 %).

Přenocování v Praze
V průběhu roku 2025 uskutečnili hosté v pražských hromadných ubytovacích zařízeních 18 984 282 přenocování, čímž byl o více než půl milionu noclehů (2,7 %) překonán dosavadní rekord z roku 2019. Meziročně vzrostl počet přenocování v české metropoli o více než 700 tisíc (3,9 %).

Graf 5: Počet přenocování a průměrný počet přenocování na 1 hosta v Praze v roce 2025

Většinu z celkového počtu přenocování – realizovali hosté ze zahraničí – 16 351 219 (86,1 %), zbylých 2 633 063 přenocování připadá na rezidenty (13,9 %). Z pohledu nerezidentů se podle předběžných dat jedná o druhý nejvyšší výsledek od roku 2012. Množství přenocování je v podstatě na úrovni roku 2019, kdy bylo zaevidováno pouze o cca 21 tisíc přenocování více. I počet přenocování domácích hostů byl v roce 2025 druhý nejvyšší. Mírně ho předčil výsledek z roku 2023 (cca o 60 tisíc přenocování).

Počet přenocování u zahraniční klientely vzrostl meziročně o 686,4 tis. (4,4 %), u domácí o 18,6 tis. (0,7 %). Nejvíce přenocování připadá na hosty z Německa s 2,31 mil. noclehů, následují Velká Británie a Severní Irsko s 1,36 mil. přenocování a Spojené státy s 1,33 mil. nocí.  Němci s obrovským náskokem obhájili první pozici, úbytek počtu jejich přenocování byl ale v porovnání s rokem 2024 citelný (-143,6 tis. přenocování; -5,9 %). V souladu s úbytkem počtu hostů se meziročně snížil i počet přenocování ze strany Italů (-34,4 tis.; -3,4 %) a Švýcarů (-32,5 tis.; -14,6 %).

Tyto úbytky však bohatě nahradily vydatné přírůstky počtu přenocování z celé řady dalších zemí. Počet přenocování Izraelců vzrostl o 196,2 tis. (40,1 %), o téměř stotisícový přírůstek (7,9 %) se postarali hosté z Velké Británie a Severního Irska, dalších 86,4 tis. (12,3 %) připadá na Poláky, o 60,5 tis. (23 %) se zvýšil počet přenocování ze strany tureckých a o 41,9 tis. (19,4 %) čínských turistů. Dvojciferné přírůstky se týkaly i počtu přenocování hostů z Korejské republiky, Rumunska, Indie, Irska, Brazílie, Japonska, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů nebo Argentiny.

Jak si stojí Praha mezi ostatními kraji
V souhrnu za celou republiku se v hromadných ubytovacích zařízeních Česka v roce 2025 ubytovalo 23 550 818 hostů, z nichž největší část zamířila do Prahy (35,1 %), oblíbené byly i kraje Jihomoravský (9,5 %) a Jihočeský (7,7 %). Nadpoloviční většinu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních Česka představovali rezidenti (53,7 %), zahraničních hostů bylo 46,3 %, tzn. 10,9 mil. Hosté z Čech, Moravy a Slezska preferovali Prahu ve 12,5 %, druhý nejžádanější byl Jihomoravský kraj (11,6 %), následovaly kraje Jihočeský (9,9 %) a Královéhradecký (9,7 %).

Graf 6: Podíl krajů na celkovém počtu domácích hostů v Česku v roce 2025

V návštěvnosti ze zahraničí neměla Praha tradičně konkurenci – volba na hlavní město padla v 61,4 %. Se shodným podílem 7,1 % z celkového počtu zahraničních hostů Česka následovaly kraje Karlovarský a Jihomoravský. V celkové skladbě hostů jich Praha měla 81 % ze zahraničí, což odpovídá 6,7 mil. osob. Nadpoloviční většinu nerezidentů měl ve své struktuře hostů i Karlovarský kraj (54,1 %; 776 740 osob). Více než 30 % zahraničních hostů zaevidovaly kraje Jihomoravský (34,6 %), Plzeňský, Ústecký (shodně 34,5 %) a Jihočeský (30,7 %).

Graf 7: Podíl krajů na celkovém počtu zahraničních hostů v Česku v roce 2025

Většina hostů ze vzdálených zemí upřednostnila z České republiky právě hlavní město. Podíly turistů z mimoevropských zemí (případně jejich seskupení), kteří v rámci Česka zamířili do Prahy, nejčastěji překračují 80 %, v případě většiny zemí Jižní Ameriky a Spojených arabských emirátů dokonce 90 %. Hosté ze zemí mimo Evropu, kteří byli ve vyšší míře zaznamenáni mimo Prahu, jsou spíše výjimkou, ale existují. Patří mezi ně především turisté z Tchaj-wanu, kterých se v Praze ubytovalo „jen“ 49,3 % (z celkového množství Tchajwanců ubytovaných v Česku). Druhým nejoblíbenějším je pro ně Jihočeský kraj (28,6 %). Takřka 68 % Korejců a 65 % Číňanů si zvolilo Prahu, ale přibližně každý pátý Číňan a 13 % Korejců taktéž upřednostnilo Jihočeský kraj, dalších 12 % Korejců kraj Jihomoravský. 72 % návštěv Thajců bylo zaevidováno v Praze, 15 % v Jihočeském kraji. Kazachstánce bylo kromě Prahy (66 % návštěv) více vidět i v Karlovarském kraji (23 %).

Turisté ze zemí, které s Českou republikou sousedí, byli více rozptýleni po jednotlivých krajích. Z celorepublikového množství hostů z Německa, Polska, Slovenska a Rakouska si Prahu vybralo z každé země 41-43 % turistů, což postačovalo, aby tyto státy patřily do skupiny top 15 v pořadí podle počtu hostů hlavního města. Pětina Němců (více než půl milionu) si zvolila zejména lázeňsky zaměřený Karlovarský kraj, více než 100 tisíc jich zavítalo i do krajů Plzeňského, Jihočeského, Ústeckého, Královéhradeckého a Libereckého. Poláci po Praze preferovali kraje Jihomoravský (14,7 %) a Královéhradecký (11,3 %). Pro Slováky byl druhým nejoblíbenějším taktéž Jihomoravský kraj (17,7 %). Rakušané kromě české metropole zůstávali zejména v krajích, které s jejich zemí sousedí – v Jihočeském (19,4 %) a Jihomoravském (14,4 %).

Hromadná ubytovací zařízení (HUZ) jsou zařízení s minimálně pěti samostatnými ubytovacími jednotkami (pokoji či apartmány) a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod.

Výsledky za rok 2025 byly sestaveny na základě zpracování výkazu CR 1-12 a CR 2-04. Údaje za 4. čtvrtletí roku 2025 jsou předběžné.
Další údaje a metodické vysvětlivky k prezentovaným (předběžným) údajům naleznete zde:
https://csu.gov.cz/metodika_casove_rady_cestovni_ruch

Kontakt:
Ing. Martina Kuřitková
Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze
Tel.: 274 054 163
E-mail: martina.kuritkova@csu.gov.cz