Bytová výstavba v Praze v roce 2011

Počet dokončených bytů v roce 2011 v ČR oproti předchozímu roku poklesl. Tento propad je pravděpodobně důsledkem nízkého počtu zahajovaných bytů v letech 2009 a 2010. Meziroční pokles dokončené bytové výstavby v roce 2011 v ČR byl -21,4 %. Pokles v Praze byl ještě výraznější, činil -43,4 %. Ve srovnání s ostatními kraji se jedná o nejhlubší propad. Pokles počtu dokončených bytů v roce 2011 oproti předchozímu roku byl zaznamenán ve všech krajích ČR s výjimkou kraje Ústeckého (zvýšení počtu dokončených bytů o 12,9 %).

Dokončené byty byly (podle absolutního počtu bytů) v roce 2011 soustředěny nejvíce v krajích Středočeském (22,3 %), Jihomoravském (12,6 %) a v hlavním městě Praze (12,2 %). Vzhledem k počtu obyvatel byla nejintenzivnější dokončená bytová výstavba v krajích Středočeském (5,0 bytu na 1000 obyvatel), Jihočeském (3,2) a Jihomoravském (3,1). Intenzita dokončené bytové výstavby v Praze jen nepatrně převyšuje celorepublikový průměr.

Struktura dokončených bytů podle druhu budovy je v hlavním městě odlišná od průměru ČR. V Praze je větší zastoupení dokončených bytů v bytových domech, naopak podprůměrný je v Praze podíl dokončených bytů v rodinných domech. Z toho vyplývá i rozdílný podíl Prahy na celkové dokončené bytové výstavbě v ČR u jednotlivých druhů dokončených bytů. Dokončené byty v bytových domech v Praze se na celkovém počtu těchto bytů v ČR podílí 34,0 %. Významný počet dokončených bytů v bytových domech byl v roce 2011 rovněž ve Středočeském (17,2 % z celku ČR) a Jihomoravském (16,5 %) kraji.

Meziroční pokles dokončených bytů celkem v Praze byl mezi roky 2010 a 2011 -43,4 %. Tento pokles je rovněž odlišný v závislosti na druhu dokončeného bytu. Vyšší pokles pozorujeme u dokončených bytů v nových bytových domech (-50,3 %) a bytů vzniklých úpravou ve stávajícím rodinném domě (-48,7 %). Naopak menší pokles byl u dokončených bytů v nových rodinných domech (-16,4 %).

Modernizace (stavební úprava, při které nevzniká nový byt) byla v Praze v roce 2011 dokončena u 5 112 bytů. Tento počet je naopak o 36,9 % vyšší, než tomu bylo v roce 2010.

Na stavebních úřadech v Praze bylo v roce 2011 vydáno 7 658 stavebních ohlášení a povolení s celkovou orientační hodnotou 35,6 mld. Kč. Vzhledem k celkovému počtu vydaných stavebních ohlášení a povolení v ČR se jedná o 7,1% podíl. Orientační hodnota staveb v Praze, na které byla v roce 2011 v Praze vydána stavební ohlášení a povolení, činí 10,5 % celkové hodnoty plánované výstavby v ČR. V Praze je nadprůměrná hodnota výstavby na 1 stavební povolení (4,6 mil. Kč) vzhledem k průměru ČR (3,2 mil. Kč).

Nepoměr mezi podílem kraje na počtu stavebních povolení a na orientační hodnotě ohlášené a povolené výstavby vyplývá ze struktury této výstavby. V celé ČR je vyšší zastoupení stavebních povolení na ochranu životního prostředí a na stavby označené jako ostatní. V Praze je naopak vyšší zastoupení stavebních povolení na bytové budovy. Vzhledem k převaze výstavby bytových domů v Praze se jedná o rozsáhlejší projekty s vyšší hodnotou (a plánovaných na dražších stavebních pozemcích). Mezi ostatními kraji, kde pozorujeme zvýšenou průměrnou hodnotu na 1 stavební povolení, figurují kraje Ústecký (5,3 mil. Kč), kde je zvýšený podíl hodnoty plánované ostatní výstavby, a v Libereckém kraji (3,7 mil. Kč), kde je zvýšený podíl orientační hodnoty plánované výstavby na ochranu životního prostředí.

Co se týče vývoje počtu stavebních povolení a orientační hodnoty v celé ČR, registrujeme 1,4% meziroční (2010-2011) zvýšení počtu stavebních povolení, ovšem 14,8% pokles orientační hodnoty staveb. V Praze poklesl počet stavebních povolení o 6,5 %, orientační hodnota méně, o 4,3 %. Od roku 2006 pozorujeme v Praze dlouhodobý pokles počtu stavebních ohlášení a povolení, orientační hodnota na vydaná stavební ohlášení a povolení rostla až do roku 2008, poté pozorujeme klesající tendenci. V roce 2010 došlo v Praze k poklesu hodnoty na 1 stavební povolení. V roce 2011 tato průměrná hodnota opět vzrostla, přesto nedosahuje hodnoty v roce 2008.

Struktura stavebních povolení podle druhu stavby se v Praze dlouhodobě nemění.

V roce 2011 byla v České republice zahájena výstavba 27 535 nových bytů. Na území Prahy jich bylo zahájeno 2 733, což činí 9,9 % celkové výstavby. Z krajů ČR se na celkové zahájené bytové výstavbě v roce 2011 nejvíce podílely kraje Středočeský (21,2 %) a Jihomoravský (12,3 %). Podíl zahájených bytů v Praze je třetí nejvyšší.

Počet zahájených bytů v ČR oproti předchozímu roku mírně poklesl, o 2,1 %. Meziroční snižování počtu zahájených bytů pozorujeme dlouhodobě od roku 2007, tempo poklesu se však razantně zmírnilo. Stejný vývoj počtu zahájených bytů za posledních 5 let pozorujeme i v hlavním městě Praze, zde jsou však meziroční úbytky zahajovaných bytů vyšší (v roce 2011 pokles o 5,0% oproti roku 2010). Kraje, kde naopak došlo meziročně ke zvýšení počtu zahájených bytů, jsou kraje, jejichž podíl na celorepublikové zahájené výstavbě je nižší.

Mezi kraji existují rozdíly ve struktuře zahájené výstavby podle druhu plánované výstavby. Tradičně je bytová výstavba v Praze orientována na byty v bytových domech (včetně nástaveb, přístaveb a vestaveb k nim). Z celkového počtu zahájených bytů v bytových domech v ČR jich je na území Prahy 33,6 %. Obdobně je v Praze koncentrována zahájená výstavba nástaveb, přístaveb a vestaveb v bytových domech (22,0 %). Naopak na Prahu připadá jen velmi malý zlomek plánované výstavby bytů v rodinných domech (2,7 %), což je po Karlovarském kraji nejnižší hodnota.

Intenzita zahájené bytové výstavby byla v ČR celkem 2,6 bytu na 1 000 obyvatel. Nadprůměrná intenzita počtu zahájených bytů byla v krajích Středočeském (4,6), Jihočeském (3,4), Jihomoravském (2,9), Plzeňském (2,8) a Pardubickém (2,7). Praha je tak svojí intenzitou plánované bytové výstavby 2,2 bytu na 1 000 obyvatel pod celorepublikovým průměrem.

Celkový propad zahájených bytů v Praze mezi roky 2010 a 2011 byl 5,0 %, některé druhy zahájených bytů však meziročně vzrostly. Počet zahájených bytů v nových rodinných domech vzrostl o 18,8 %, byty v nových bytových domech se zvýšily o 2,3 %. Naopak poklesl počet bytů vzniklých úpravou stávajícího domu, ať již bytového nebo rodinného.