Zaměstnaní a nezaměstnaní v Pardubickém kraji podle VŠPS v roce 2011 - roční průměry
Mezi zaměstnanými v kraji převažovaly osoby ve věku 30 – 44 let, které se na celkovém počtu podílely ze 43 %, podle nejvyššího dokončeného vzdělání pak lidé se středním vzděláním bez maturity (43 % z celkového počtu). Polovina zaměstnaných pracovala v roce 2011 ve službách, průmyslová odvětví (včetně stavebnictví) zaměstnávala 45 % osob a v zemědělském sektoru působilo necelých 5 % zaměstnaných osob.
V roce 2011 bylo v Pardubickém kraji v průměru 14,1 tisíc nezaměstnaných osob, z toho 7,8 tisíc (tj. 55 %) tvořily ženy. Počet nezaměstnaných se v kraji oproti roku 2010 snížil o 23,1 %, republikový pokles přitom činil 7,8 %. Přírůstek počtu nezaměstnaných byl zaregistrován ve třech krajích, nejvyšší byl v Jihočeském kraji. K nejvýraznějšímu poklesu nezaměstnanosti došlo v Karlovarském a Pardubickém kraji.
Nezaměstnaní v krajích ČR v letech 2008 - 2011
Z hlediska věkové struktury spadal shodný počet nezaměstnaných (4,8 tisíc osob, tedy 34 % z celkového počtu) do věkové skupiny 15 – 29 a 30 – 44 let. Celkem 41 % (tj. absolutně 5,8 tisíc) nezaměstnaných mělo nejvyšší dokončené vzdělání střední bez maturity.
Celkovou pracovní sílu, tedy osoby 15leté a starší, které splňují požadavky na zařazení mezi zaměstnané a nezaměstnané, představovalo v roce 2011 v Pardubickém kraji 253,3 tisíc osob, tedy stejně jako v předchozím roce.
Obecná míra nezaměstnanosti, která je podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) vyjádřena jako podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle, dosáhla v roce 2011 v Pardubickém kraji v průměru 5,6 % a meziročně tak poklesla o 1,7 procentního bodu. Tato míra nezaměstnanosti byla pátá nejnižší mezi kraji České republiky, nejvyšší byla v kraji Ústeckém (9,9 %), nejnižší v Hlavním městě Praze (3,6 %). Průměrná obecná míra nezaměstnanosti v České republice v roce 2011 dosahovala 6,7 %.
Obecná míra nezaměstnanosti v Pardubickém kraji v letech 2000 - 2011
Obecná míra nezaměstnanosti mužů v Pardubickém kraji v roce 2011 činila v průměru 4,4 % a v porovnání s rokem 2010 poklesla o 1,5 p. b. V relativním vyjádření šlo o snížení o více než čtvrtinu, což představovalo nejvyšší pokles obecné míry nezaměstnanosti mužů v krajích ČR. U žen dosáhla obecná míra nezaměstnanosti 7,0 %, ve srovnání s průměrem předchozího roku došlo k jejímu snížení o 1,9 p. b. V relativním vyjádření šlo po Karlovarském kraji o druhý nejvyšší pokles mezi kraji.
Míra ekonomické aktivity, tedy podíl pracovní síly na počtu všech osob starších 15 let, se v Pardubickém kraji meziročně nezměnila (57,5 %). Pokles míry ekonomické aktivity mužů o 1,2 procentního bodu byl kompenzován růstem míry ekonomické aktivity žen ve stejné výši. Zatímco se míra ekonomické aktivity že v Pardubickém kraji neliší od republikového průměru (49,5 %), zaostává míra ekonomické aktivity mužů v kraji za celostátním průměrem o 1,8 procentního bodu (kraj 65,8 %, ČR 67,6 %).
Vybrané údaje z výběrového šetření pracovních sil v krajích ČR
Pracovní síla | Zaměstnaní v hlavním zaměstnání | Nezaměstnaní | Obecná míra nezaměstnanosti | Míra ekonomické aktivity | ||||||
2011 | index 2011 / 2010 | 2011 | index 2011 / 2010 | 2011 | index 2011 / 2010 | 2011 | rozdíl 2011 - 2010 (proc. body) | 2011 | rozdíl 2011 - 2010 (proc. body) | |
| Česká republika | 5 257,6 | 99,8 | 4 904,0 | 100,4 | 353,6 | 92,2 | 6,7 | -0,6 | 58,3 | -0,1 |
| v tom kraje: | ||||||||||
| Hl. město Praha | 674,8 | 98,9 | 650,3 | 99,0 | 24,5 | 95,5 | 3,6 | -0,1 | 61,4 | -0,8 |
| Středočeský | 643,9 | 101,3 | 611,1 | 101,5 | 32,7 | 98,3 | 5,1 | -0,2 | 59,9 | 0,2 |
| Jihočeský | 319,9 | 101,0 | 302,3 | 100,7 | 17,7 | 105,1 | 5,5 | 0,2 | 58,6 | 0,6 |
| Plzeňský | 291,7 | 100,3 | 276,6 | 101,1 | 15,1 | 88,4 | 5,2 | -0,7 | 59,4 | 0,3 |
| Karlovarský | 156,8 | 96,9 | 143,4 | 99,4 | 13,4 | 76,5 | 8,5 | -2,3 | 59,9 | -1,8 |
| Ústecký | 406,8 | 99,9 | 366,6 | 101,3 | 40,2 | 88,5 | 9,9 | -1,3 | 57,6 | 0,1 |
| Liberecký | 214,7 | 99,1 | 199,1 | 98,8 | 15,6 | 103,0 | 7,2 | 0,3 | 57,5 | -0,5 |
| Královéhradecký | 271,6 | 99,7 | 252,3 | 99,4 | 19,3 | 103,5 | 7,1 | 0,3 | 57,4 | -0,1 |
| Pardubický | 253,3 | 100,0 | 239,2 | 101,8 | 14,1 | 76,9 | 5,6 | -1,7 | 57,5 | 0,0 |
| Vysočina | 251,2 | 98,2 | 235,0 | 98,7 | 16,2 | 91,4 | 6,4 | -0,5 | 57,2 | -0,9 |
| Jihomoravský | 572,5 | 99,4 | 529,4 | 99,5 | 43,2 | 97,2 | 7,5 | -0,2 | 57,8 | -0,4 |
| Olomoucký | 307,2 | 100,3 | 283,9 | 101,9 | 23,3 | 84,2 | 7,6 | -1,5 | 56,0 | 0,3 |
| Zlínský | 290,6 | 100,7 | 268,4 | 101,7 | 22,2 | 90,6 | 7,6 | -0,9 | 57,4 | 0,6 |
| Moravskoslezský | 602,3 | 99,6 | 546,2 | 100,5 | 56,2 | 91,4 | 9,3 | -0,8 | 56,7 | 0,0 |
Při hodnocení dat z VŠPS je třeba brát v úvahu, že se jedná o výběrové šetření. Získané výsledky jsou reprezentativní statistické odhady zatížené určitou statistickou chybou.
Podrobnější informace o výsledcích VŠPS můžete nalézt v internetovém dokumentu Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil – roční průměry 2011, v sekci Zaměstnanost.