Využívání informačních technologií v roce 2016

Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci v Pardubickém kraji v roce 2016^*

Tři čtvrtiny domácností v kraji jsou vybaveny počítačem a přístupem k internetu, ale domácnosti s dětmi vlastní počítač až v 96 %. Internet používá alespoň jednou týdně 93 % obyvatel ve věku 16-54 let. V Pardubickém kraji byl v mezikrajském srovnání evidován nejvyšší podíl uživatelů internetového bankovnictví, nejmenší podíl uživatelů si hrál počítačové hry.

Podle výsledků šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech bylo 75 % domácností v Pardubickém kraji v roce 2016 vybaveno osobním počítačem a mělo přístup k internetu. Rozdíl ve vybavenosti domácností počítačem a internetem je patrný, porovnáme-li domácnosti s dětmi a bez dětí. Domácnosti s dětmi mají počítač a připojení k internetu z 96 % resp. 95 %. Domácnosti bez dětí jsou vybaveny počítačem a internetem jen v 68 %.

V mezikrajském srovnání vybavenosti domácností osobním počítačem a internetem se Pardubický kraj umístil shodně na sedmé nejnižší příčce. Nejvíce domácností vlastnilo počítač a přístup k internetu v Hlavním městě Praze (80,5 % resp. 80,8 %). Nejméně domácností bylo vybaveno počítačem v Ústeckém kraji (66,0 % domácností) a internetem v Olomouckém kraji (67,3 % domácností).

Domácnosti vybavené osobním počítačem v krajích v letech 2006 až 2016 (tříleté průměry)

Nejčastěji využívaným přenosným zařízením k přístupu na internet byl v kraji notebook.  V roce 2016 se 47,1 % uživatelů nad 16 let připojovalo k internetu prostřednictvím notebooku, internet v mobilu využívalo 43,7 % osob a tablet 11,5 % uživatelů internetu. V České republice používá k přístupu na internet nejvíce uživatelů mobilní telefon (55,7 %), následují uživatelé notebooků (52,4 %) a tabletů (15,6 %).

Mezi jednotlivci v Pardubickém kraji používalo v roce 2016 denně nebo téměř denně internet 58,4 % osob starších 16 let, 82,2 % osob pracovalo s internetem alespoň jednou v životě a 17,8 % osob internet nepoužilo nikdy. Podle věku používá internet alespoň jednou za týden 93,1 % osob ve věku 16–54 let, osoby 55leté a starší používají internet ve 48,1 %. K internetu se připojují častěji muži (77,4 %) než ženy (72,9 %).

Porovnáním krajských hodnot zjišťujeme nejvyšší, více než 70%, podíl denních uživatelů internetu (z celkového počtu jednotlivců starších 16 let) v Hlavním městě Praze, nejnižší podíl nedosahující ani 50 % byl evidován v Ústeckém kraji.

Osoby posílající/přijímající e-maily

V rámci internetu mohou uživatelé využívat mnoho služeb. Jedna ze základních služeb je elektronická pošta e-mail, která má v mezikrajském srovnání nejvíce uživatelů v Hlavním městě Praze (80,0 % z celkového počtu osob starších 16 let), na čtvrté nejvyšší příčce se umístil Pardubický kraj (73,9 %). Nejméně komunikují uživatelé internetu přes e-mail v Olomouckém kraji (62,8 %), Kraji Vysočina (63,8 %) a v Ústeckém kraji (64,9 %).

Rychlý rozvoj prožívají v posledních letech sociální sítě, které slouží ke sdílení informací, fotek, videí a k zábavě. Nejčastěji se prostřednictvím sociálních sítí sdružují lidé v Hlavním městě Praze (46,0 % osob starších 16 let) a Jihočeském kraji (45,7 %); nejmenší podíl uživatelů vykázal Liberecký kraj (33,9 %) za kterým následoval kraj Pardubický (35,1 %).

Osoby používající sociální síť (např. Facebook, Instagram)

Internetové bankovnictví zaznamenává v posledních letech zvýšený zájem uživatelů ve všech krajích. Nejvyšší nárůst uživatelů internetového bankovnictví ve srovnání s rokem 2011 byl registrován v Pardubickém kraji (o 34 procentních bodů), kde byl v roce 2016 evidován rovněž nejvyšší podíl uživatelů této finanční služby (57,3 % uživatelů z celkového počtu obyvatel starších 16 let). Více než 50% podíl uživatelů evidoval ještě Královéhradecký (52,0 %), Plzeňský (51,8 %), Jihomoravský (51,4 %), Zlínský (51,1 %) a Karlovarský kraj (50,9 %).

Uživatelé internetového bankovnictví

Další službou, kterou mohou uživatelé po připojení k internetu využít, je telefonování přes internet. Podíl uživatelů této služby v České republice od roku 2011 narůstal do roku 2013, kdy dosáhl maxima a v letech následujících zvolna klesá. Telefonování přes internet nejčastěji využívají obyvatelé Jihomoravského (38,1 % obyvatel kraje starších 16 let) a Zlínského kraje (37,1 %); nejméně často obyvatelé Kraje Vysočina (19,7 %) a Libereckého kraje (22,6 %).

Osoby telefonující přes internet

Výraznou roli v možnostech využívání internetu hraje i nákup přes internet. Alespoň jednou v posledních třech měsících přes internet nakoupilo 26,3 % 16letých a starších obyvatel Pardubického kraje, 49,0 % osob nakoupilo alespoň jednou v posledních 12 měsících a 60,2 % osob alespoň jednou v životě. Nikdy nic přes internet nenakoupilo 21,8 % osob.

V mezikrajském srovnání již někdy přes internet nakoupilo nejvíce obyvatel ze Středočeského (65,6 % ze všech obyvatel kraje starších 16 let) a Karlovarského kraje (65,5 %), nakupující z Pardubického kraje byli sedmí v pořadí a nejmenší zkušenost s nakupováním přes internet mají obyvatelé z Ústeckého kraje (47,8 %).

Prostřednictvím internetu lidé také mohou vyhledávat informace z rozličných oblastí. Uživatelé internetu čtou on-line zprávy, noviny a časopisy, informují se o zboží a službách, vyhledávají informace o zdraví, o cestování a řadu dalších informací.

Osoby vyhledávající informace o zdraví

Počítačové hry by se daly označit jako nový fenomén naší doby. Hráč jejich prostřednictvím vstupuje do virtuálního světa a jeho dění ovlivňuje. Může si vybrat z rozličných žánrů: akční, střílečky, strategie, sportovní, hry na hrdiny, … Z výstupů provedeného výběrového šetření o informačních a komunikačních technologiích můžeme usuzovat, že „nejhravější“ obyvatelé žijí ve Zlínském a Jihočeském kraji (shodně 24,5 % z celkového počtu obyvatel kraje starších 16 let); naopak nejméně osob si hrálo nebo stahovalo počítačové hry v Pardubickém kraji (14,1 %), v Kraji Vysočina (15,1 %) a v Plzeňském kraji (16,1 %).

Osoby používající internet k hraní her

^*Pro vyšší reprezentativnost jsou údaje v krajském členění počítány jako tříleté klouzavé průměry (např.
  údaj uvedený u roku 2016 je vypočten z hodnot za roky 2015–2017).