Věkové složení obyvatel Pardubického kraje v roce 2024

23. 6. 2025

Ke konci roku 2024 žilo na území Pardubického kraje 530,5 tis. obyvatel. Průměrný věk obyvatel kraje v roce 2024 meziročně vzrostl o 0,3 roku na 43,2 let, což kraj řadilo na čtvrté nejnižší místo mezikrajského srovnání při republikovém průměru 43,1 let. Děti do 15 let ke konci roku 2024 tvořily 15,7 % populace kraje (třetí nejvyšší podíl mezi kraji), obyvatelé v produktivním věku (15–64 let) 63,2 % a senioři nad 65 let 21,2 %.

K 31. 12. 2024 žilo na území Pardubického kraje celkem 530 469 osob (262 437 mužů a 268 032 žen). Celkovým počtem obyvatel se Pardubický kraj řadí na jedenácté místo mezi kraji České republiky; méně obyvatel žije pouze v Kraj Vysočina (517,6 tis.), Libereckém (449,5 tis.) a Karlovarském (293,2 tis.). Nejlidnatějším krajem republiky je s 1 466,2 tis. obyvateli Středočeský kraj, hranicí jednoho milionu obyvatel překračuje ještě Hl. město Praha (1,4 mil.) a kraje Jihomoravský a Moravskoslezský (oba 1,2 mil.).

V průběhu roku 2024 se počet obyvatel Pardubického kraje snížil o 91 osob. Celkový úbytek obyvatel byl v kraji zaznamenán naposledy v roce 2015. Již pátým rokem v řadě se výrazně snížil počet obyvatel přirozenou měnou, když počet zemřelých osob byl o 1 241 vyšší než počet živě narozených dětí (jde o druhý nejvyšší přirozený úbytek v celé časové řadě dat od roku 1990). Stěhováním přibylo 1 150 osob, což bylo ve srovnání s rokem 2023 o téměř 60 % méně.

Pohyb obyvatel v krajích České republiky v roce 2024

Počet obyvatel se v průběhu roku 2024 snížil v deseti krajích České republiky, relativně (po přepočtu na 1 000 obyvatel) nejvíce v Karlovarském (-6,4 ‰) a Moravskoslezském kraji (-5,6 ‰). Celkový relativní úbytek počtu obyvatel (-0,2 ‰) v Pardubickém kraji byl mezi kraji nejmenší. V přepočtu na tisíc obyvatel přibylo nejvíce osob v Hl. městě Praze (9,5 ‰) a Středočeském kraji (7,0 ‰), kladné celkové přírůstky obyvatel zaznamenaly také kraje Jihomoravský a Plzeňský (shodně 2,1 ‰).

Charakteristiky věkového složení obyvatel Pardubického kraje a jeho okresů
k 31. 12. 2024

V kraji žilo ke konci roku 2024 celkem 83 033 dětí do 15 let, o 1,5 tis. méně než v roce 2023 (šlo o druhý meziroční pokles v řadě po dlouhém období přírůstků v letech 2009 až 2022). K poklesu přispěl v řadě již třetí velký meziroční propad porodnosti. Děti do 15 let na konci roku 2024 představovaly 15,7 % populace kraje (meziročně o 0,3 procentního bodu méně). V mezikrajském srovnání šlo o třetí nejvyšší podíl s maximem ve Středočeském (17,2 %) a minimem v Karlovarském kraji (14,2 %).

Věková struktura a věkové indexy obyvatel v Pardubickém kraji (k 31. 12.)

Třetím rokem v řadě vzrostl počet i podíl obyvatel v produktivním věku (15 až 64 let). Ke konci roku 2024 dosáhl v kraji počet obyvatel v tomto věku 335 020 (meziročně o 0,5 tis. více), tj. 63,2 % z celkového počtu obyvatel kraje (šestý nejnižší podíl mezi kraji s maximem v Hl. městě Praze s 66,2% podílem a minimem v Královéhradeckém kraji s 62,3 %). Zastoupení této věkové skupiny na obyvatelstvu kraje se snižovalo od roku 2007, kdy osoby v produktivním věku představovaly 70,4 % krajské populace. Za snižováním početnosti v uvedeném období stálo přesouvání jednotlivých generací do vyššího věku – do produktivního věku přecházely početně nejslabší ročníky narozené v 90. letech 20. století a zároveň ho opouštěly početně silné generace osob narozených na konci 40. let a na počátku 50. let 20. století. V roce 2022 přispěla k početnímu navýšení v této hlavní věkové skupině imigrační vlna osob z válkou zasažené Ukrajiny, v roce 2023 pak přesun silnějších generací z let 2007 a 2008 do produktivního věku.

Jednoznačně rostoucí trend zaznamenává dlouhodobě věková skupina osob starších 65 let. K 31. 12. 2024 žilo v Pardubickém kraji 112 416 seniorů (o 0,9 tis. osob více než v předchozím roce), kteří se na populaci kraje podíleli 21,2 %. Jedná se o nejvyšší absolutní počet i relativní zastoupení od roku 1991. Hranici jedné pětiny seniorů v populaci překročilo v roce 2024 již dvanáct krajů republiky, nejvyšší (22,7%) podíl byl evidován v Královéhradeckém kraji. Méně než 20% zastoupení mají osoby 65leté a starší pouze ve Středočeském kraji a Hl. městě Praze (18,8 %, resp. 18,4 %).

Z pohledu pětiletých věkových skupin byly v kraji v roce 2024 nejvíce zastoupeny osoby ve věku 45–49 let (44,8 tis. osob ke konci roku 2024, tj. 8,5 % z celkového počtu obyvatel kraje) a 50–54 let (40,9 tis. osob, 7,7 %), tedy silné populační ročníky osob narozených v 70. letech 20. století.

Obyvatelé Pardubického kraje podle věku (k 31. 12.)

Průměrný věk obyvatel Pardubického kraje v roce 2024 dosáhl 43,2 let, mužům bylo v průměru 41,7 let a ženám 44,6 roku. Oproti roku 2014 vzrostl průměrný věk obyvatel kraje o 1,5 roku, muži zestárli za deset let v průměru o 1,5 roku, ženy pak o 1,4 roku. V průměru nejstarší obyvatele měly v roce 2024 kraje Zlínský (44,2 roku), Karlovarský a Královéhradecký (shodně 44,0 let). Nejmladší populací se dlouhodobě (v posledních čtrnácti letech) vyznačuje kraj Středočeský (41,8 let v roce 2024), pod hranicí 42 let se nacházela ještě Praha s průměrným věkem 41,9 let.  V mezikrajském srovnání bylo obyvatelstvo Pardubického kraje čtvrté nejmladší, republikový průměr za celé Česko činil 43,1 let.

Stále vyšších hodnot nabývá index stáří, který vyjadřuje poměr počtu osob seniorské a dětské složky obyvatelstva. Početní převaha seniorů nad dětmi byla v kraji poprvé evidována v roce 2007, kdy index stáří dosáhl hodnoty 100,6. V roce 2024 připadalo na 100 dětí do 15 let již 135,4 seniorů starších 65 let; jednalo se o čtvrtou nejnižší hodnotu mezi kraji při republikovém průměru 133,4. Nejvyšší hodnoty dosáhl index stáří v Karlovarském kraji (152,0), nejnižší pak v kraji Středočeském (109,4). Věkový medián, rozdělující populaci na dvě stejně početné části, činil v kraji 44,5 roku a převyšoval tak průměrný věk obyvatel o 1,4 roku.

Index ekonomické závislosti dává do vzájemného poměru složky populace obecně označované jako ekonomicky neproduktivní a produktivní (počet osob ve věku 0 až 19 let a 65 a více let připadající na 100 obyvatel ve věku 20 až 64 let). Hodnota tohoto ukazatele v kraji trvale roste již od roku 2009, i když v průběhu let 2022 až 2024 jeho růst výrazně zpomalil. V roce 2024 meziročně vzrostl o 0,3 na 73,9 osob mimo produktivní věk na 100 osob v produktivním věku při republikovém průměru 72,0.

Index stáří v okresech Pardubického kraje (k 31. 12.)

Nejmladší populací mezi okresy Pardubického kraje se až do roku 2019 vyznačovalo Orlickoústecko, v posledních pěti letech ho však na pozici okresu s nejmladším obyvatelstvem vystřídalo Pardubicko. Průměrný věk obyvatel okresu Pardubice v roce 2024 činil 42,7 let (jako jediný v rámci kraje nepřekročil hranici 43 let), index stáří zde dosáhl hodnoty 127,2 (od počátku 90. let minulého století až do roku 2014 byl přitom poměr mezi dětskou a seniorskou složkou populace v okrese Pardubice v rámci kraje nejméně příznivý). V posledních letech docházelo mezi okresy kraje ke snižování rozdílů z hlediska průměrného věku a v roce 2024 dosáhl průměrný věk obyvatel Chrudimska, Svitavska i Orlickoústecka shodně 43,4 roku.

V žebříčku všech 77 okresů republiky z hlediska průměrného věku se okres Pardubice zařadil na 16. nejnižší příčku, okres Svitavy na 35., Orlickoústecko na 36. a Chrudimsko na 38. místo. Nejmladší obyvatelstvo žilo v roce 2024 v okresech Praha-východ (39,4 let) a Praha-západ (39,9 let), což byly jediné dva okresy republiky, kde průměrný věk obyvatel zůstal pod hranicí 40 let a kde žilo více dětí do 15 let než seniorů. Nejvyšší průměrný věk v rámci celé republiky měli obyvatelé okresu Jeseník (45,3 let) v Olomouckém kraji.

Průměrný věk obyvatel podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností k 31. 12. 2024

Mezi patnácti správními obvody obcí s rozšířenou působností Pardubického kraje byla v roce 2024 nejpříznivější věková struktura na Holicku, Litomyšlsku, Pardubicku, Lanškrounsku a Žambersku. Tyto správní obvody se dlouhodobě vyznačují v rámci kraje nejvyšším zastoupením dětské složky populace na straně jedné a nízkými podíly nejstarší věkové kategorie na straně druhé. Průměrný věk obyvatel všech výše zmíněných správních obvodů ORP zůstal v roce 2024 pod hranicí 43 let. Méně příznivé věkové složení obyvatelstva nacházíme ve správních obvodech Česká Třebová, Moravská Třebová, Králíky a Hlinsko. Průměrný věk obyvatel těchto regionů se v roce 2024 pohyboval od 44,0 let na Hlinecku po 44,4 let na Českotřebovsku.