Struktura mezd zaměstnanců v Pardubickém kraji v roce 2024

1. 7. 2025

Podle výsledků strukturální mzdové statistiky činila průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2024 v Pardubickém kraji 43 734 Kč, což byla čtvrtá nejnižší hodnota v mezikrajském srovnání. Poměr mediánu mezd (39 524 Kč) k průměrné mzdě (90,4 %) byl mezi kraji druhý nejvyšší. Medián mezd žen kraji v kraji představoval 87,5 % mediánu mezd mužů, což je druhý nejvyšší podíl v mezikrajském srovnání.

Průměrná hrubá mzda v Pardubickém kraji patří podle výsledků strukturální mzdové statistiky dlouhodobě k nejnižším v mezikrajském srovnání. V roce 2024 se hodnotou 43 734 Kč měsíčně řadila mezi kraji na čtvrtou nejnižší pozici (s minimem 41,6 tis. Kč v Karlovarském kraji a maximem 62,0 tis. Kč v Praze). V roce 2023 byla přitom průměrná mzda v kraji druhá nejnižší.

Mediány hrubých měsíčních mezd a průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců
podle pohlaví v Pardubickém kraji

Medián mezd (mzda uprostřed mzdového rozdělení) se nachází pod průměrnou mzdou; dlouhodobě za průměrem nejvíce zaostává v Praze (regionu s nadprůměrným podílem osob s vysokými příjmy). Naopak nejblíže byl medián mezd k průměru v roce 2024 v Kraji Vysočina (90,5 % při 80,3% podílu v Praze). Pardubický kraj se (s 90,4 %) řadil na druhou nejvyšší pozici (v letech 2018 až 2023 přitom zde byl medián mezd k průměru mezi kraji nejblíže).

Hodnotou mediánu mezd 39 524 Kč v Pardubickém kraji v roce 2024 se tento region řadil na 10. místo v mezikrajském srovnání (o jednu pozici lepší umístění než v předchozím roce). Meziročně se v kraji medián mezd zvýšil o 5,9 % (čtvrtý nejvyšší nárůst mezi kraji) při 5,6% celorepublikovém navýšení. Největší měrou medián mezd oproti roku 2023 vzrostl v Praze (+7,2 %), nejméně pak v Jihočeském kraji (+3,5 %).

Medián mezd v roce 2024 meziročně rostl ve většině krajů (s výjimkou Královéhradeckého, Jihočeského a Karlovarského) rychleji u mužů (v Pardubickém kraji vzrostl o 6,2 %) než u žen (v kraji o 5,3 %).

Medián mezd podle pohlaví v krajích (meziroční změny)
Zdroj: MPSV, MF

V roce 2024 dosahoval medián mezd u mužů v Pardubickém kraji 42 109 Kč a byl třetí nejnižší za Karlovarským a Olomouckým krajem (jde o stejné pořadí jako v předchozím roce). Medián mezd žen v hodnotě 36 852 Kč řadil Pardubický kraj doprostřed mezikrajského srovnání; nejnižší medián mezd žen přitom zaznamenaly kraje Zlínský, Karlovarský a Jihočeský. Maximálních hodnot dosahoval medián mezd mužů i žen v Praze, s odstupem následovaly kraje Plzeňský a Středočeský.

Medián mezd podle pohlaví v krajích v roce 2024

V roce 2024 představoval medián mezd žen v kraji 87,5 % mediánu mezd mužů, což byl v mezikrajském srovnání druhý nejvyšší podíl za Karlovarským krajem s 90,4 %; na druhé straně ve Zlínském kraji činil tento podíl 80,4 %. V absolutním vyjádření zaostával medián mezd žen v Pardubickém kraji za muži o 5,3 tis. Kč, v celém Česku pak o 6,1 tis. Kč.

Medián mezd v krajích v roce 2024 (poměrové ukazatele)
Zdroj: MPSV, MF

V roce 2024 byl v kraji patrný meziroční nárůst průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech publikovaných hlavních kategoriích zaměstnání (dle klasifikace CZ-ISCO). Nejvyšší růst byl zaznamenán v kategorii řídících pracovníků a specialistů (shodně o 8,4 %), nejmenší měrou vzrostly mzdy mezi pracovníky ve službách a prodeji (o 3,3 %).

Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO v Pardubickém kraji

S výjimkou pomocných a nekvalifikovaných pracovníků byly mzdy v kraji v roce 2024 pod celorepublikovým průměrem, procentuálně nejvíce v případě  specialistů a řídících pracovníků, u nichž je průměr Česka velmi silně ovlivněn hl. m. Prahou. Mzdy specialistů přitom byly v kraji druhé nejnižší v mezikrajském srovnání, když v předchozích pěti letech dosahovaly nejnižší hodnoty mezi kraji. Na druhé straně mzdy pomocných a nekvalifikovaných pracovníků v kraji v roce 2024 (i v roce předchozím) byly v mezikrajském žebříčku nejvyšší.

Průměrná hrubá měsíční mzda podle hlavních tříd klasifikace zaměstnání v Pardubickém kraji
Zdroj: MPSV, MF

O strukturálním šetření mezd zaměstnanců:

Strukturální šetření mezd zaměstnanců v současnosti vzniká jako sloučení výsledných databází výběrového šetření Informační systém o průměrném výdělku MPSV (ISPV), které pokrývá mzdovou sféru, a administrativního zdroje Informační systém o platu a služebním příjmu (ISP) Ministerstva financí, který plošně pokrývá platovou sféru. Přímo sleduje mzdy jednotlivých zaměstnanců (nikoliv jen jejich celkový objem na úrovni podniků či organizací), složky hrubého výdělku a důležité personální údaje o zaměstnanci (např. pohlaví, vzdělání, věk). 

Od roku 2011 výsledky výběrově pokrývají celou zaměstnaneckou populaci v ČR, neboť jsou nově zahrnuti dříve nesledovaní zaměstnanci z podniků s méně než 10 zaměstnanci a také zaměstnanci neziskových institucí a podnikatelů-fyzických osob. Údaje za poslední dva roky bývají zpětně revidovány.

Do hrubých mezd se ve strukturální statistice počítají všechny mzdy za práci včetně prémií, odměn a dalších platů, dále veškeré náhrady mzdy za neodpracovanou dobu (dovolenou, svátky, překážky v práci apod.) a odměny za pracovní pohotovost za celý rok. Průměrná mzda zaměstnance v daném roce je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které mzdu či náhradu mzdy skutečně pobíral, odečtena je doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v práci za daný rok. Vypočtená průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) tak co nejpřesněji vypovídá o srovnatelných mzdových úrovních v různých zaměstnáních (pracovních místech) při přesně zjištěném objemu placené doby.

Takto vypočtená průměrná mzda však není a nemůže být shodná s průměrnou mzdou zjišťovanou z podnikového výkaznictví ČSÚ, kde je celkový objem mzdových prostředků poměřován evidenčním počtem zaměstnanců podniku, v němž jsou však zahrnuti i zaměstnanci nemocní nebo s neplacenou nepřítomností kratší než 4 týdny. Další rozdíly mezi mzdovou úrovní ve srovnání s jinými statistickými zdroji mohou plynout (kromě vlivu neplacených absencí a odlišného základního souboru šetření) z faktu, že do výsledků strukturální statistiky se nezahrnují zaměstnanci s týdenním úvazkem kratším než 30 hodin.

Medián mezd představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení. To znamená, že polovina mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Na rozdíl od průměrné mzdy (aritmetického průměru) není ovlivněn extrémními hodnotami a lépe vypovídá o skutečné mzdové úrovni v konkrétní kategorii.

Bližší metodický popis šetření včetně dat za ČR i kraje je k dispozici v publikaci:

Struktura mezd zaměstnanců - 2024

(krajská data viz tabulky řady B; v tab. A22 mzdy v jednotlivých zaměstnáních v ČR)