Školství v Pardubickém kraji ve školním roce 2009/2010

Mateřské školy

Počet zapsaných dětí v mateřských školách se v kraji začal zvyšovat v roce 2006 a ve školním roce 2009/2010 byl opět na úrovni roku 1996/1997. Od té doby se však počet mateřských škol snížil o 50. Průměrný počet 24 dětí na třídu přesto zůstal zachován. Z krátkodobého pohledu se za uplynulých 5 let zvýšil počet dětí na třídu o 1 dítě. Počet dětí na učitelku se v kraji neliší od celostátního průměru (12,7 resp. 12,8).

Tab. 1 Mateřské školy v Pardubickém kraji v letech 2005 až 2009 (stav k 30. 9.)

Na 1 000 dětí ve věku 3 – 5 let připadá 1 098 zapsaných dětí v mateřských školách. Je to po Zlínském a Olomouckém kraji 3. nejvyšší hodnota v ČR (průměr ČR je 1 015). Přitom je v kraji podprůměrný podíl dětí s odkladem školní docházky. Z celkového počtu sedmiletých dětí jich mělo v kraji odloženou povinnou školní docházku 20,7 %, což je o 2 procentní body méně, než činil republikový průměr (3. nejnižší hodnota po Vysočině a Moravskoslezském kraji).

Základní školy

Nejvíce žáků měly v uplynulých 20 letech základní školy po znovuzavedení 9. ročníků v roce 1996. Od té doby jejich počet poklesl o 28 %. Postupně se snižoval počet škol rušením několika méně využitých malotřídních škol; v několika případech též došlo ke slučování škol. Počet učitelů se snižoval pomaleji než počet žáků. Ve školním roce 2009/2010 připadalo v kraji na 1 učitele o 1 žáka méně než před pěti lety, přesto byl tento podíl v kraji mírně vyšší než v celé České republice. Následující časová řada je metodicky srovnatelná (do počtu škol se před rokem 2005 uváděl počet pracovišť, počet žáků je včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami).

Tab. 2 Základní školy v Pardubickém kraji v letech 2005 až 2009 (stav k 30. 9.)

Počet žáků na třídu nepatrně překračuje republikový průměr (ČR 18,9, kraj 19,1), přitom na 1. stupni je počet žáků na třídu v kraji podprůměrný a na 2. stupni nadprůměrný. Třídy na 2. stupni ZŠ jsou v průměru více naplněny (19,6 žáků na třídu) než na 1. stupni (18,7 žáků na třídu).

Složení žáků základních škol podle ročníků a očekávaný vývoj počtu nově přijatých žáků do 1. ročníků (na základě růstu počtu dětí předškolního věku) je zárukou toho, že počet dětí se na základních školách nebude v nejbližších letech dále snižovat.

Z následujícího grafu je patrné snížení počtu žáků v 6. ročnících související s odchodem žáků na víceletá gymnázia. Na celkovém počtu žáků v ročnících odpovídajících 2. stupni základních škol se žáci nižšího stupně víceletých gymnázií a konzervatoří v kraji podílejí 11,2 %. Tento podíl je 1,3 procentního bodu pod průměrem ČR, přitom v Hl. m. Praze je více než dvojnásobný v porovnání s republikovým průměrem.

Žáci základních škol v Pardubickém kraji podle ročníku v roce 2008/2009 a 2009/2010

Střední školy

Zatímco děti v mateřských školách a žáci na základních školách sídlících v kraji mají v témže kraji i trvalé bydliště, u středních, vyšších a vysokých škol je situace odlišná. Část studentů bydlících v kraji studuje mimo kraj, což vede v některých krajích k situaci, že zde studuje více studentů než v kraji bydlí osob odpovídajícího věku. Přesto je tento způsob porovnávání obvyklý ve většině publikací využívajících dat školské statistiky. Podle ÚIV připadalo ve školním roce 2009/2010 v Pardubickém kraji na 100 obyvatel ve věku 15 – 19 let 95 studentů, z toho 70 v maturitních oborech. Porovnání s celostátními údaji ukazuje na podprůměrnou „kapacitu“ středních škol v kraji především u maturitních oborů. Na 100 patnáctiletých obyvatel kraje připadá 12 nově přijatých studentů gymnaziálních oborů, 59 studentů oborů středního odborného vzdělávání s maturitou a 36 studentů oborů středního odborného vzdělávání s výučním listem.

Tab. 3 Střední školy v Pardubickém kraji v letech 2005 až 2009 (stav k 30. 9.)

V uplynulých 5 letech byl v kraji zaznamenán úbytek počtu studentů ve všech hlavních studijních oborech, nejvíce v nástavbovém studiu a nejméně v oborech středního odborného vzdělávání s maturitní zkouškou.

Tab. 4 Žáci denního studia středních odborných škol v Pardubickém kraji podle ročníku v roce 2008/2009 a 2009/2010 (stav k 30. 9.)

Vyšší odborné školy

Na 100 obyvatel ČR ve věku 19 – 21 let připadá 5,1 studentů středních odborných škol. Tento údaj se neliší od poměru počtu studentů na vyšších odborných školách v Pardubickém kraji k počtu obyvatel kraje příslušné věkové kategorie. Obdobně jako u středních škol tato hodnota na regionální úrovni vypovídá spíše o vybavenosti kraje školskými zařízeními než o úrovni vzdělanosti, neboť v kraji studují též studenti z jiných krajů a obyvatelé kraje využívají možností studovat i jinde.

Tab. 5 Vyšší odborné školy v Pardubickém kraji v letech 2005 až 2009 (stav k 30.9.)

Na rozdíl od základních a středních škol nebyl úbytek žáků provázen úbytkem počtu učitelů. Jestliže ve školním roce 2005/2006 připadalo na 1 učitele vyšších odborných škol v kraji 18,5 studentů, ve školním roce 2009/2010 jich bylo pouze 14,8. Studenti denního studia na VOŠ v kraji ubývali především po zavedení bakalářského studia pro zdravotní sestry na Univerzitě Pardubice.

Vysoké školy

Na rozdíl od ostatních typů škol jsou o vysokoškolských studentech k dispozici regionální data z pohledu bydliště studentů i podle místa výuky. Data o studentech podle sídla vysoké školy zde nebyla využita.

Tab. 6 Studenti vysokých škol s bydlištěm v Pardubickém kraji v letech 2005 až 2009

Z celkového počtu studentů s bydlištěm v kraji jich již 28 % absolvovalo nějakou vysokou školu popř. nějaký nižší typ vysokoškolského studia. Podle ÚIV dalších 581 obyvatel kraje mělo přerušené studium na VŠ (nepočítali se tudíž mezi studující), z nich 246 již nějaké vysokoškolské studium absolvovalo.

Studenti vysokých škol s bydlištěm v Pardubickém kraji v roce 2009 podle sídla studované VŠ

Na 65 vysokých školách v České republice studovalo ve školním roce 2009/2010 téměř 17 tisíc studentů s bydlištěm v Pardubickém kraji. Z tohoto počtu jich nejvíce studuje na Univerzitě Pardubice, následuje 5 vysokých škol s více než 1 000 zdejších studentů (Masarykova univerzita Brno, Univerzita Hradec Králové, Univerzita Karlova Praha,VUT Brno a Univerzita Palackého Olomouc). Na dalších čtyřech vysokých školách studuje z Pardubického kraje 500 – 999 studentů (ČVUT Praha, VŠE Praha, ČZU Praha a MZLU Brno), více než 100 jich studuje na 13 VŠ a více než 10 na dalších 24 vysokých školách.

Tab. 7 Studenti vysokých škol s místem výuky v Pardubickém kraji v letech 2005 až 2009

	2005/2006	2006/2007	2007/2008	2008/2009	2009/2010	Index 2009/2005
Studenti vysokých škol s místem výuky v kraji	7 596	8 444	8 958	9 424	10 273	135,2
z toho ženy	3 854	4 346	4 640	4 877	5 429	140,9
z celku typ programu:
bakalářský	5 560	6 379	6 712	7 042	7 692	138,3
magisterský	1 635	1 658	1 790	1 918	2 074	126,9
doktorský	411	416	469	475	515	125,3
z celku prezenční studium	5 900	6 500	6 779	7 239	7 982	135,3
z toho typ programu:
bakalářský	4 457	5 079	5 232	5 589	6 222	139,6
magisterský	1 287	1 279	1 405	1 505	1 582	122,9
doktorský	162	148	148	153	183	113,0

Počet studentů – mužů na vysokých školách s místem výuky v Pardubickém kraji se v uplynulých 5 letech zvyšoval rychleji než počet studentů bydlících v kraji; u studentek byl trend opačný. Zatímco v roce 2005/2006 se ženy na počtu vysokoškolských studentů bydlících v kraji podílely 51,8 %, v roce 2009/2010 to bylo již 56,4 %. Za stejné období vzrostl podíl studentek na VŠ s místem výuky v kraji z 50,7 % na 53,1 %.

Studenti vysokých škol s místem výuky v Pardubickém kraji v roce 2009 podle kraje trvalého bydliště

Podrobnější informace o vývoji počtu středoškolských a vysokoškolských studentů v kraji lze nalézt v publikaci Vývoj lidských zdrojů v Pardubickém kraji v letech 2000 až 2009 (vybrané kapitoly).

Kontaktní osoba:
RNDr. Petr Dědič
Oddělení regionálních analýz a informačních služeb ČSÚ Pardubice
tel.: 461 541 129
e-mail: petr.dedic@csu.gov.cz