Přejít k menu Přejít k obsahu

Školská statistika v Pardubickém kraji ve školním roce 2023/2024

12. 2. 2025

Ve školním roce 2023/24 navštěvovalo mateřské školy v Pardubickém kraji 18,3 tis. dětí, tj. o 1,3 % méně než v předchozím roce. Také na základních školách v kraji počet žáků meziročně poklesl (o 0,5 %), ve školním roce 2023/24 zde plnilo povinnou školní docházku 49,2 tis. žáků. Naopak na středních školách v kraji se počet žáků zvýšil, ve srovnání se školním rokem 2022/23 jejich počet vzrostl o 4,3 % na 25,1 tis., tj. na nejvyšší hodnotu od školního roku 2011/12. Na Univerzitě Pardubice, která je jedinou vysokou školou v kraji, počet studentů meziročně vzrostl o 4,1 %. Ke konci roku 2023 zde studovalo 6,9 tis. osob, z toho 76,1 % mělo trvalé bydliště buď přímo na území Pardubického kraje, nebo v jednom ze sousedních krajů.

Mateřské školy

Podle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy působilo na území Pardubického kraje ve školním roce 2023/24 celkem 322 mateřských škol, ve kterých bylo otevřeno 832 tříd. Zatímco počet mateřských škol se v kraji oproti předchozímu roku nezměnil, počet tříd v těchto zařízeních byl navýšen o 5. Dětí v mateřských školách ovšem ubylo. Ve školním roce 2023/24 navštěvovalo mateřské školy na území kraje 18 266 dětí, tj. o 1,3 % méně než v předchozím roce (při totožném celostátním poklesu o 1,3 %). Většina dětí v těchto předškolních zařízeních spadala ve školním roce 2023/24 do věkové skupiny 3 až 5 let. Děti mladší tří let tvořily 9,4 % ze všech dětí navštěvujících mateřské školy v kraji a děti šestileté a starší 5,5 %. Zatímco podíl dětí ve věku 3 až 5 let se v mateřských školách na území kraje v posledních letech zvyšuje (ze 79,5 % ve školním roce 2018/19 na 85,1 % ve školním roce 2023/24), podíl dětí mladších tří let zde klesá (z 14,8 % ve školním roce 2018/19 na 9,4 % ve školním roce 2023/24). Také průměrný počet dětí na třídu se v posledních letech snižuje, mezi školními roky 2018/19 a 2023/24 došlo v kraji k poklesu průměrného počtu dětí na třídu z 23,6 na 22,0 (při celostátním poklesu z 22,6 na 21,1).

Mateřské školy v Pardubickém kraji v letech 2018 až 2023
Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
tabulka 

Soukromé mateřské školy se v kraji ve školním roce 2023/24 podílely na celkovém počtu mateřských škol pouze 3,4 %, což znamenalo nejnižší hodnotu mezi kraji. Naopak nejvyšší hodnotu evidujeme v Praze, kde byl soukromník zřizovatelem mateřské školy ve více než čtvrtině případů (26,9 %). Ve školním roce 2023/24 provozoval privátní sektor v Pardubickém kraji 11 mateřských škol, které navštěvovalo 274 dětí v patnácti třídách (pro srovnání ve školním roce 2018/19 bylo otevřeno 6 škol se 145 dětmi v osmi třídách). Na jednu třídu v soukromé mateřské škole v kraji tak připadalo ve školním roce 2023/24 průměrně 18,3 dětí (celostátně 16,6).

Základní školy

Do prvního ročníku základního vzdělávání bylo v Pardubickém kraji ve školním roce 2023/24 zapsáno 5 797 dětí. Většina z těchto dětí dorazila k zápisu poprvé (78,6 %, tj. 4 556 dětí). Zatímco po odkladu školní docházky bylo do prvního ročníku zapsáno 1 241 dětí, o odklad povinné školní docházky mělo zažádáno 1 149 dětí (tj. třetí nejvyšší počet za posledních deset let). Mezi dětmi, jejichž zákonní zástupci žádají o odklad, mají dlouhodobě převahu chlapci (ve školním roce 2023/24 tvořili 64,8 %).

Děti zapsané do 1. ročníku základního vzdělávání a děti s žádostí o odklad školní docházky
v Pardubickém kraji

Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
graf

Základní vzdělávání v Pardubickém kraji zajišťovalo ve školním roce 2023/24 celkem 253 škol, přičemž jejich počet se v posledních třech letech každoročně o jednu zvyšuje. Na základních školách v kraji bylo ve školním roce 2023/24 otevřeno 2 570 tříd, z toho 1 520 tříd fungovalo v rámci prvního stupně (59,1 %) a 1 050 tříd v rámci druhého stupně (40,9 %). Zařízení poskytující základní vzdělávání v kraji navštěvovalo ve školním roce 2023/24 celkem 49 197 žáků, z toho 28 034 žáků spadalo pod první stupeň základních škol (57,0 %). Na jednu třídu na prvním stupni připadalo v kraji průměrně 18,4 žáků (celostátně 18,9), na jednu třídu na druhém stupni 20,2 žáků (celostátně též 20,2). Ve srovnání se školním rokem 2018/19 se počet žáků na třídu výrazněji snížil na prvním stupni základních škol v kraji (o 1,1 žáka), na druhém stupni evidujeme pouze mírnější pokles (o 0,4 žáka).

Základní školy v Pardubickém kraji v letech 2018 až 2023
Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
tabulka

Soukromé základní školy tvořily ve školním roce 2023/24 přibližně pět procent (5,1 %) ze všech základních škol v Pardubickém kraji, což znamenalo čtvrtou nejnižší hodnotu v mezikrajském srovnání (při celostátním průměru 7,2 %). Zatímco nejméně byly základní školy zřizované soukromým subjektem zastoupeny v Libereckém kraji (3,0 %), nejvyšší zastoupení měly v Praze (19,5 %). Ve třinácti privátních základních školách v Pardubickém kraji bylo ve školním roce 2023/24 otevřeno 101 tříd, které navštěvovalo 951 žáků. Ve srovnání se školním rokem 2018/19 se počet provozovaných soukromých ZŠ v kraji zvýšil o čtyři, přibylo zde 35 tříd a 430 žáků. Na jednu třídu soukromých základních škol v kraji připadalo ve školním roce 2023/24 průměrně 9,4 žáků, tj. o 1,6 žáka více než v předchozím roce. Průměrný počet 9,4 žáka na třídu znamenal hodnotu pod celostátním průměrem (12,4) a zároveň druhou nejnižší hodnotu mezi kraji.

Základní školy v kraji navštěvovalo ve školním roce 2023/24 celkem 5 449 žáků se zdravotním postižením, což znamená, že přibližně každý desátý žák těchto škol měl přiznán jeden nebo více druhů postižení. Mezi nejčastější diagnózu patřily vývojové poruchy učení, které byly na základních školách v kraji přiznány 42,9 % žáků se zdravotním postižením, dále následovaly vývojové poruchy chování, ty byly přiznány 15,3 % žáků se zdravotním postižením, poté následovalo mentální postižení (14,7 %), vady řeči (12,8 %), dvě a více souběžných vad (9,0 %), poruchy autistického spektra (2,9 %) a tělesné, sluchové nebo zrakové postižení (2,5 %). Zatímco na základních školách v kraji se žáci se zdravotním postižením podíleli na celkovém počtu žáků 11,1 % (celostátně 12,3 %), na středních školách v kraji byli tito žáci zastoupeni 6,7 % (celostátně 6,1 %). Střední školy v kraji tak ve školním roce 2023/24 navštěvovalo celkem 1 685 žáků se zdravotním postižením.

Střední školy

Středoškolské vzdělávání v Pardubickém kraji zajišťovalo ve školním roce 2023/24 celkem 75 škol, přičemž jejich počet je v posledních letech téměř neměnný. V rámci školního roku 2023/24 bylo na středních školách v kraji otevřeno 1 102 tříd, ve kterých se vzdělávalo 25 097 žáků. Tři čtvrtiny z těchto žáků plnily školní docházku v oborech odborného vzdělávání (73,8 %), čtvrtina žáků na gymnazijních oborech (24,1 %) a zbylá dvě procenta v oborech nástavbového studia (2,1 %). Ve srovnání s předchozími lety se sice počet tříd i žáků zvyšuje, z dlouhodobějšího pohledu se ovšem jejich počty vracejí na dřívější úroveň (nejméně tříd i žáků evidujeme mezi školními roky 2014/15 až 2017/18). Také průměrný počet žáků na třídu v posledních letech roste. Výraznější nárůst evidujeme zejména v průběhu posledních dvou let, kdy se průměrný počet žáků na třídu na středních školách v kraji zvýšil z 21,8 ve školním roce 2021/22 na 22,8 ve školním roce 2023/24 (celostátně z 22,3 na 23,2).

Střední školy v Pardubickém kraji v letech 2018 až 2023 (bez konzervatoře)
Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
tabulka

Soukromé střední školy se v Pardubickém kraji ve školním roce 2023/24 podílely na celkovém počtu středních škol 17,3 %, což znamenalo třetí nejnižší hodnotu v mezikrajském žebříčku a zároveň hodnotu, která se nacházela pod celostátním průměrem (ten činil 23,3 %). Ve výše uvedeném školním roce působilo v kraji třináct soukromých středních škol, které navštěvovalo 3 319 žáků v celkem 158 třídách. Na jednu třídu tak připadalo průměrně 21,0 žáků, tj. méně, než na středních školách zřizovaných krajem, kde připadalo na jednu třídu průměrně 23,1 žáků.

Konzervatoř a vyšší odborné školy

V Pardubickém kraji dlouhodobě působí jedna konzervatoř, kterou ve školním roce 2023/24 navštěvovalo 248 žáků. V posledních deseti letech se počet žáků konzervatoře pohybuje mezi 227 až 249, přičemž minima bylo dosaženo ve školním roce 2017/18 a maxima ve školním roce 2022/23.

Počet vyšších odborných škol se v Pardubickém kraji od školního roku 2018/19 snížil z devíti na šest, přičemž k samotnému poklesu došlo mezi školními roky 2018/19 a 2020/21. Od školního roku 2020/21 působí na území kraje šest vyšších odborných škol, které ve školním roce 2023/24 navštěvovalo 911 studentů. Počet studentů těchto škol dosáhl svého minima ve školním roce 2019/20, kdy měly tyto školy 741 studentů, tj. přibližně polovinu oproti stavu ze školního roku 2014/15.

Konzervatoře a vyšší odborné školy v Pardubickém kraji v letech 2018 až 2023
Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
tabulka

Učitelé

Počet pedagogů v posledních letech roste. V mateřských školách v kraji bylo ve školním roce 2023/24 zaměstnáno 1 734 pedagogů (přepočteno na počet plných úvazků), z toho 99,2 % tvořily ženy. Ve srovnání se školním rokem 2018/19 se počet pedagogů mateřských škol v kraji zvýšil o 14,1 % (celostátně o 14,7 %), tj. podobně jako počet pedagogů na základních školách v kraji (o 16,7 %, při celostátním růstu o 16,5 %). Základní vzdělávání tak ve školním roce 2023/24 zajišťovalo 3 710 pedagogů (po přepočtu na počet plných úvazků), z toho 85,0 % tvořily ženy. Zatímco pod první stupeň základních škol v kraji patřilo 1 802 pedagogů, pod druhý stupeň spadalo 1 908 pedagogů. Na prvním stupni základních škol v kraji měly ženy 94,2% zastoupení, na druhém stupni 76,3%.

Učitelé podle pohlaví a druhu školy v Pardubickém kraji ve školním roce 2023/2024
Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
graf
Na středních školách v kraji bylo ve školním roce 2023/24 zaměstnáno 2 357 pedagogů (po přepočtu na počet plných úvazků), z toho 57,2 % tvořily ženy. Stejně jako v případě MŠ a ZŠ se i na středních školách v posledních letech počet pedagogů zvýšil. Ve srovnání se školním rokem 2018/19 činil přírůstek počtu pedagogů na středních školách v kraji 18,5 % (celostátně 15,0 %) a byl tak vyšší než v případě žáků, jejichž počet se na těchto školách v kraji zvýšil o 14,8 %. Na konzervatoři v kraji bylo ve školním roce 2023/24 zaměstnáno 67 pedagogů (nadále hodnoceno po přepočtu na počet plných úvazků), přičemž ženy se na tomto počtu podílely 45,3 %. Oproti tomu na vyšších odborných školách v kraji tvořily ženy 72,5 % z celkového počtu 46 pedagogů.

Srovnání průměrné hrubé měsíční mzdy učitelů v regionálním školství*) s průměrnou hrubou
měsíční mzdou zaměstnanců podle nejvyššího dosaženého vzdělání v Pardubickém kraji a ČR

Zdroj: Český statistický úřad, Informační systém o průměrném výdělku
graf

Průměrné finanční ohodnocení pedagogů v regionálním školství (zahrnuje učitele v MŠ, na ZŠ, SŠ, konzervatoři, VOŠ a učitele pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami; bez ředitelů a jejich zástupců) dlouhodobě zaostává za finančním ohodnocením zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním. Oproti všem zaměstnancům bez ohledu na vzdělání je však průměrné finanční ohodnocení pedagogů v regionálním školství vyšší. Z pohledu kraje platí druhé tvrzení dlouhodoběji, v celorepublikovém pohledu pouze v posledních letech (od roku 2018).

Vysoké školy

V akademickém roce 2023/24 poskytovalo vysokoškolské vzdělání v České republice celkem 54 vysokých škol, přičemž 26 škol můžeme zařadit mezi veřejné, 2 školy mezi státní a 26 škol mezi soukromé. V Pardubickém kraji neměla sídlo žádná státní ani soukromá vysoká škola. Jedinou veřejnou vysokou školou v kraji je Univerzita Pardubice, na které v akademickém roce 2023/24 studovalo celkem 6 871 studentů (stav k 31. 12. 2023), což bylo o 36,1 % méně než v akademickém roce 2011/12, ve kterém měla Univerzita Pardubice nejvíce studentů. Ve srovnání s předchozím akademickým rokem 2022/23 se počet studentů na této vysoké škole zvýšil o 4,1 %. Mezi osoby se státním občanstvím České republiky patřilo v akademickém roce 2023/24 celkem 6 331 studentů pardubické univerzity, do kategorie cizinců zde spadalo 540 osob. Mezi studenty s cizím státním občanstvím byli na Univerzitě Pardubice nejvíce zastoupeni studenti z Ukrajiny (164 osob), následovali studenti z Ruské federace (112 osob), ze Slovenska (77 osob), Kazachstánu (37 osob) a Ghany (31 osob). Oproti předchozímu akademickému roku 2022/23 nejvýrazněji vzrostl počet studentů z Ukrajiny (o 25 osob), naopak nejvíce ubylo studentů z Ruské federace (o 16 osob). Ženy se v akademickém roce 2023/24 podílely na všech studentech pardubické univerzity 54,8 %, tj. o 1,2 procentního bodu méně než v předchozím roce. V rámci Univerzity Pardubice evidujeme nejvyšší zastoupení žen mezi studenty magisterského navazujícího studia (61,4 %). Mezi studenty bakalářského studia měly ženy na pardubické univerzitě 53,7% podíl a mezi studenty doktorského studia 39,2% podíl.

Studenti Univerzity Pardubice podle místa bydliště v akademickém roce 2023/2024
Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
tabulka 

Přibližně tři čtvrtiny ze všech studentů Univerzity Pardubice měly v akademickém roce 2023/24 trvalé bydliště buď v Pardubickém kraji, nebo v některém z krajů sousedních (76,1 %, tj. 5 231 osob). Zatímco trvalé bydliště přímo v kraji uváděla téměř třetina ze všech studentů univerzity (31,0 %, tj. 2 128 osob), bydliště v kraji sousedním deklarovalo 45,2 % studentů (tj. 3 103 osob s bydlištěm v Kraji Vysočina, ve Středočeském, Olomouckém, Královéhradeckém nebo Jihomoravském kraji). Mezi studenty z ostatních krajů, tj. z těch, které nesousedí s Pardubickým krajem, patřilo 1 164 osob, přičemž největší zastoupení mezi nimi měli studenti z Prahy a naopak nejmenší studenti z Karlovarského kraje (první jmenovaní tvořili 4,0 % ze všech studentů univerzity, druzí jmenovaní 0,5 %). Z celkového počtu 2 128 studentů s trvalým bydlištěm v Pardubickém kraji mělo 49,1 % studentů trvalé bydliště v okrese Pardubice, 23,4 % v okrese Chrudim, 17,9 % v okrese Ústí nad Orlicí a 9,7 % v okrese Svitavy.

Vysokoškolští studenti se státním občanstvím ČR v Pardubickém kraji
Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
tabulka

Zároveň je třeba upozornit, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy eviduje studenty veřejných a soukromých vysokých škol nejen podle místa studia, ale také podle místa trvalého bydliště. Podle prvního zmíněného hlediska bylo v akademickém roce 2023/24 evidováno v Pardubickém kraji 6 345 studentů, kteří měli státní občanství ČR, z toho 55,3 % tvořily ženy (zde jsou započítáni nejen studenti Univerzity Pardubice, ale také několik studentů Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava s místem výuky v Pardubickém kraji). Podle druhého zmíněného hlediska bylo evidováno 12 111 studentů vysokých škol se státním občanstvím ČR a trvalým bydlištěm v Pardubickém kraji, přičemž ženy se zde podílely 56,2 %.

Poznámka:
Počty vysokých škol a jejich studentů jsou vykazovány vždy podle stavu k 31. 12., pro akademický rok 2023/24 jsou v celém textu využívána data k 31. 12. 2023.