Sklizeň zemědělských plodin v Pardubickém kraji v roce 2025

21. 4. 2026

V roce 2025 sklidili zemědělci z Pardubického kraje druhý nejvyšší objem obilovin na zrno za dvacet let, sklizňová plocha však byla nejmenší. Meziročně se snížila sklizňová plocha i sklizeň řepy cukrové, přesto byla její produkce druhá nejvyšší od roku 2005. Všechny sledované druhy ozimých obilovin, kromě řepky ozimé, byly pro sklizeň v roce 2026 zasety na ploše větší než v roce předchozím. Spotřeba všech základních druhů hnojiv v kraji kromě organominerálních proti předchozímu hospodářskému roku poklesla.

Sklizeň obilovin na zrno na území Pardubického kraje v roce 2025 meziročně vzrostla (+11,3 %) na 545,2 tis. tun a byla dokonce druhá nejvyšší za uplynulých dvacet let. Naopak sklizňová plocha obilovin na zrno se od roku 2005 zmenšila o pětinu na nejnižší výměru (83,5 tis. ha v roce 2025). Průměrný hektarový výnos obilovin činil 6,53 t/ha a byl ve srovnání předcházejících dvaceti let rekordní.

Sklizňové plochy a sklizeň vybraných plodin v Pardubickém kraji

Nejvýznamnější plodinou pěstovanou v kraji, která tvoří tři pětiny sklizňových ploch i objemu sklizně obilovin, je pšenice. Sklizňová plocha pšenice (hodnoceno bez pšenice tvrdé) se proti předchozímu roku zmenšila o 1,8 % na 49,5 tis. ha v roce 2025, což byla pátá nejnižší hodnota od roku 2005. Meziroční úbytek ploch byl kompenzován vyšším výnosem na hektar (+0,74 procentního bodu), který činil 6,71 t/ha v roce 2025 a byl v průběhu dvaceti let nejvyšší. Celková sklizeň pšenice představovala 332,2 tis. tun, což byla pátá nejvyšší produkce za uplynulých dvacet let (6,4 % republikového úhrnu v roce 2025). Ve struktuře ploch pšenice v kraji převládají ozimé odrůdy, v průměru zaujímají 95 % ploch osetých pšenicí. Sklizňová plocha pšenice ozimé se v roce 2025 meziročně zmenšila (-1,7 %) na 47,9 tis. ha. Nárůst hektarového výnosu (+0,72 t/ha) na 6,77 t/ha však způsobil i nárůst celkové sklizně (+10,1 %) na 324,5 tis. tun.

Další významnou komoditou pěstovanou v kraji je ječmen, jenž tvoří více než pětinu celkového objemu sklizně obilovin na zrno. Ječmen jarní převažuje ze dvou třetin na struktuře ploch osetých ječmenem. Sklizňová plocha ječmene byla v kraji v roce 2025 meziročně redukována o 3,0 % na 19,5 tis. ha, hektarový výnos se zvýšil (+0,96 t/ha) na 6,16 tun/ha, celková sklizeň vzrostla (+14,8 %) na 120,3 tis. tun. Plochy, na kterých se v kraji pěstuje ječmen, se trvale zmenšují. Rozloha polí osetých ječmenem v roce 2025 byla nejmenší v uplynulých dvaceti letech, avšak díky rekordním výnosům byla sklizeň pátá nejvyšší.

Meziročně vyšší objem sklizně byl zaznamenán u žita (+15,4 %), jeho produkce v roce 2025 činila 3,0 tis. tun, jeho podíl na objemu sklizně obilovin v kraji je však pouze marginální a dlouhodobě nepřekračuje 1 %. Hybridní obilovina tritikale tvořila na polích Pardubického kraje 4,1% podíl plochy oseté obilovinami na zrno, což představovalo 3,4 tis. ha; objem sklizně se meziročně zvýšil (+13,3 %) na 18,2 tis. tun a představoval 8,3 % úhrnu sklizně tritikale v Česku.

Ve srovnání s výměrou roku 2024 se v roce 2025 mírně zmenšila výměra ploch, na kterých zemědělci v Pardubickém kraji pěstovali kukuřici na zrno, objem sklizně však díky vyššímu hektarovému výnosu vzrostl. Sklizňová plocha kukuřice na zrno v kraji se meziročně zmenšila (-1,6 %) na 6,0 tis. hektarů a objem sklizně vzrostl (+1,3 %) na 53,7 tis. tun, které tvořily 6,7 % celostátního úhrnu.

Sklizňové plochy a sklizeň vybraných plodin v Pardubickém kraji

Řepa cukrová byla v kraji pěstována na rozloze téměř o 10 % menší než v roce předchozím, její sklizňová plocha v roce 2025 činila 4,4 tis. ha, přesto byla čtvrtá největší v posledních dvaceti letech. Sklizeň řepy cukrové v roce 2025 dosáhla hodnoty 329,8 tis. tun, tvořila 8,4 % celostátního úhrnu a byla druhá nejvyšší od roku 2005. Další pěstovanou zemědělskou plodinou na polích Pardubického kraje je řepka. Sklizňová plocha řepky byla v roce 2025 ve srovnání s předchozím rokem obdobná a činila 23,3 tis. ha, mírně se zvýšil hektarový výnos (na 3,04 t/ha) a celková sklizeň vzrostla (+ 9,0 %) na 71,0 tis. tun.

Sklizňové plochy a sklizeň vybraných plodin v Pardubickém kraji

Sklizňové plochy pícnin na orné půdě v kraji meziročně vzrostly (+1,0 %) na 42,1 tis. hektarů, zvýšil se hektarový výnos i objem sklizně (+8,0 %) na 389,2 tis. tun. Sklizeň sena z trvalých travních porostů meziročně vzrostla (+1,7 %) na 178,0 tis. tun v roce 2025, zvětšila se sklizňová plocha (+2,4 %) na 53,5 tis. hektarů a zároveň mírně poklesl hektarový výnos (-0,02 t/ha) na 3,32 t/ha.

Osevní plochy ozimů

K 30. listopadu 2025 byly pro sklizeň v roce 2026 v Pardubickém kraji v porovnání s předchozím rokem osety větší plochy všech sledovaných ozimých rostlin kromě řepky ozimé. Pšenice ozimá byla vyseta na ploše o 1,6 tis. hektarů větší než v roce předchozím (celkem 51,0 tis. ha) a zároveň se zvýšil i její podíl na úhrnu Česka na 6,82 %. Nejvyšší relativní nárůst výměry osevních ploch se týkal žita ozimého (+59,3 %, tj. +600 ha), které bylo pro sklizeň v roce 2026 oseto na 1,6 tis. hektaru.

Osevní plochy ozimů v Pardubickém kraji

Nejvyšší podíl osevních ploch ozimů na republikovém úhrnu má hybridní obilovina tritikale (9,30 %), jejíž plocha pro sklizeň v roce 2026 v kraji meziročně vzrostla (+8,1 %) na 4,0 tis. hektarů. Meziroční úbytek osevní plochy o 1,7 tis. hektarů byl v kraji evidován u řepky ozimé na 21,7 tis. hektarů pro sklizeň v roce 2026. Redukce osevní plochy řepky je v kraji evidována od roku 2023.

Spotřeba hnojiv

V hospodářském roce 2024/2025 v Pardubickém kraji meziročně poklesla spotřeba minerálních, vápenatých, statkových i organických hnojiv. Na celostátní úrovni spotřeba minerálních a organických hnojiv meziročně mírně vzrostla, vápenatých a statkových hnojiv bylo spotřebováno méně. Spotřeba organominerálních hnojiv v kraji vzrostla výrazněji než na úrovni Česka (+30,9 %, resp. 16,4 %).

Spotřeba hnojiv v Pardubickém kraji a ČR¹⁾

V přepočtu na hektar obhospodařované zemědělské půdy bylo v kraji spotřebováno 114,5 kg minerálních hnojiv v čistých živinách, tj. o 3,7 kg více než na celostátní úrovni. Vápenatých hnojiv bylo spotřebováno 187,4 kg/ha, což bylo výrazně více, než činí průměr Česka. Spotřeba statkových hnojiv představovala celkem 5,6 tis. kg/ha, z toho téměř dvě třetiny tvoří hnůj, třetinu kejda. Průměr Česka ve spotřebě statkových hnojiv byl o 1 tis. kg/ha nižší. Organických hnojiv bylo v hospodářském roce 2024/2025 v kraji spotřebováno 3,9 tis. kg/ha, což představovalo 184,3 % republikového průměru.

Míra využití minerálních a statkových hnojiv byla (v přepočtu na hektar obhospodařované zemědělské půdy) v uplynulých deseti letech v Pardubickém kraji v hospodářském roce 2024/2025 nejnižší. Organominerálních hnojiv bylo použito od roku 2015/2016 druhé nejnižší množství. Spotřeba vápenatých a organických hnojiv byla průměrná. Celkově nejvyšší podíl z republikového úhrnu spotřebovaných hnojiv dosáhl kraj v hospodářském roce 2024/2025 ve spotřebě organických hnojiv a činil 12,5 %.